Není důležité, jestli byli tři, čtyři nebo pět ani odkud přesně přišli a zda to byli králové nebo mágové. Důležité je, že to byli pohané, ale přesto se Kristu v jesličkách poklonili (padli tváří k zemi!) - měli velkou úctu. A co my? Jak poklekáme, jakou úctu máme při příchodu do kostela?
Když se Ježíš narodil v Betlémě v Judsku za času krále Heroda, přišli do Jeruzaléma mudrci od východu a ptali se: „Kde je ten narozený židovský král? Uviděli jsme jeho hvězdu na východě, a proto jsme se mu přišli poklonit.“
Když to uslyšel král Herodes, ulekl se a s ním celý Jeruzalém. Svolal všechny velekněze a učitele Zákona z lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Řekli mu: „V Betlémě v Judsku, neboť tak je psáno u proroka: 'A ty, Betléme v judské zemi, nejsi vůbec nejmenší mezi judskými předními městy, protože z tebe vyjde vládce, který bude panovat mému izraelskému lidu'.“
Tehdy si Herodes tajně zavolal mudrce a zevrubně se jich vyptal na dobu, kdy se ta hvězda objevila, poslal je do Betléma a řekl: „Jděte a důkladně se na to dítě vyptejte. Až ho najdete, oznamte mi to, abych se mu i já přišel poklonit.“ Když krále vyslechli, vydali se na cestu.
A hle - hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí. Vstoupili do domu a spatřili dítě s jeho matkou Marií, padli na zem a klaněli se mu. Otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. Ve snu dostali pokyn, aby se k Herodovi už nevraceli, proto se vrátili jinou cestou do své země. (Mt 2; 1-12)
Když se Herodes dozvěděl o Mesiáši, zavolal si farizeje a zákoníky, kteří mu, možná i bez rozbalení svitků, přesně řekli, kdy a kde se má Mesiáš narodit. Ale přesto, že všechno dokonale věděli, nic to s nimi neudělalo. Neběželi se podívat, nehnuli se z místa.
V každém z nás je kus farizeje a zákoníka. Pozor na to! Aby nám nestačilo jenom to, že všechno víme, že jsme věřící a o nic víc se nemusíme starat. Pohané se klaněli a učitelé zákona zůstali doma a promeškali narození Mesiáše... Aby naše betlémská hvězda nevyhasla, nesmíme zapomínat na setkání s Ježíšem. V modlitbě, v eucharistii, při četbě Písma.
Zlato = Kristus je král
Na rozdíl od Heroda, který zemřel asi dva roky po Kristově narození v hrozných bolestech, všemi opuštěný a nenáviděný, protože nechal zavraždit svou manželku a tři syny, a podobných krutovládců a diktátorů, je Ježíš jediným králem s velkým K.
Kadidlo – odkazuje na Kristovo božství.
Vždy, když používáme kadidlo, vyznáváme a oslavujeme, že Kristus je pravý Bůh, Boží syn.
Myrha = vzácná mast, kterou se balzamovala mrtvá těla
Odkazuje na Kristovo lidství a utrpení – Kristus byl také plným člověkem a přišel na svět, aby za nás zemřel v utrpení, aby nás spasil.
Souhrn: Kristus je Král, který je pravým Bohem a člověkem a přišel, aby nás spasil.
Myšlenky z tříkrálové promluvy vybrala a zapsala naše bývalá redaktorka Petra.
Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.