Neustále někam s někým chodím - s kamarády, přáteli, rodinou, nakupovat, do kina, hledat "poklady", které jsou všude kolem nás, ale i jen tak, na procházku. Jsou to krásné chvíle naplněné radostí, sdílením se...

Dneska jsem dostala na procházku zase chuť, ale spíš na takovou, při které bych nemusela nic vysvětlovat, nejlépe vůbec nemluvit, ale přitom si povídat. O všem i o ničem. A tak jsem šla na procházku s Bohem. :) Někdo si možná zaklepe na čelo, ale má to něco do sebe, to mi věřte.

Netrvalo dlouho, asi jen hodinku, byl už večer a poměrně zima, ale na rovinu - bylo to to nejlepší "rande", jaké jsem zažila! Víte, že není nic, o čem by On už dávno nevěděl, nemůžete říct nic špatně, dá se s Ním mluvit naprosto upřímně, víte, že se vám nevysměje, že vámi pak nebude pohrdat, ani že by vás pak miloval míň. Je to krásný pocit a nemáte co zkazit, půjde s vámi kdykoliv zase. Paráda. Pro mě rozhodně.:) A.

(časopis IN!dívčí svět)

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.