Když si potřebuješ koupit mazací gumu do školy, tak si prostě zajdeš do papírnictví a je to. Ale víš, odkud se vzala? A jak se dostala až do tvého školního penálu?
Kaučuk přivezl do Evropy v roce 1736 Charles de la Condamine z Peru, kde byl známý už po staletí jako „indiánská guma“. Získávala se (a získává se dosud) z latexu kaučukodárných rostlin, obvykle ze stromu Hevea, který rostl jenom v tropických oblastech Ameriky. Později byly vysázeny gumovníkové plantáže i ve východní Indii.
V roce 1752 jeden ze členů francouzské akademie jako první zpozoroval, že sražený kaučuk (latex) – lepkavá tekutina vytékající z některých jihoamerických stromů, upravená na gumu, může odstranit čáry tužkou. Anglický chemik Joseph Priestley v roce 1770 tuto látku pojmenoval „rubber“ – odíradlo.
I když původně byly gumy určeny jen pro mazání stop po tužce, později se začaly vyrábět i gumy na inkoust, propisovací tužku a další kreslicí pomůcky (např. uhel, rudku, pastel).
30. března 1858 si nechal Američan Hyman Lipman patentovat připevnění mazací gumy na druhý konec tužky. Tím přinutil každého zákazníka, aby si gumu koupil, i když ji třeba momentálně nepotřebuje. A po vypsání tužky si s tužkou zase koupil gumu novou. Koumák:).
Za obyčejnou „malůvkami“ počmáranou mazací gumu, kterou ve škole používala britská princezna Diana, zaplatil v aukci jeden kupec ze Švýcarska 540 liber (tj. přibližně 16 500 Kč).
Marie (časopis IN!dívčí svět)
Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.