Pijete doma čaj? Tak vítejte v klubu. Každé ráno si dává čaj více než jedna miliarda lidí Je až neuvěřitelné, jak můžou být lístky jediné rostliny zpracovány do mnoha podob a stát se tak neodmyslitelnou součástí téměř každé domácnosti na světě.
Lístky čaje se trhají ručně a několikrát ročně. Po sklizni se listy ihned převáží na místa, kde dojde k jejich zpracování. A podle toho, jaké jsou odrůdy a jak jsou zpracovány, rozdělujeme čaje na černé, zelené, oranžové, modré...
Pro přípravu černého čaje se lístky nechají uvadnout na dobře větraném místě, kde oxidují. Zvadlé listy se asi po deseti hodinách svinují, čímž se rozrušuje jejich struktura, uvolňují se silice a probíhá úplná oxidace. Následuje sušení při teplotě až 90 stupňů. Zpracování tohoto čaje se může protáhnout až na týden.
Čajové lístky jsou napařovány a sušeny při vysokých teplotách, aby se zničily enzymy, které podporují oxidaci, ale zároveň zůstane zachována jejich struktura. Proto je možné ze zeleného čaje připravit více nálevů. Z drti lístků se připraví mnohem silnější a vydatnější nálev. Celé listy jsou ale považovány za kvalitnější.
Čaje čínsky nazývané jako „Černý drak“ mohou mít po za lití vodou modrozelené, žlutozelené, nebo modré zabarvení. Lístky se nechávají vadnout jen chvíli, aby prošly krátkou oxidacím, a pak se suší při vysokých teplotách.
Na tento čaj se sbírají mladé, nerozvité kvítky s drobnými chloupky a ihned se suší, aby nezoxidovaly. Bílý čaj je specialitou jediné čínské provincie Fuji-chan a patří mezi vzácné čaje, protože se ročně vyrábí jen velice malé množství.
Jantarově zbarvený nálev byl označován jako „čaj císařů“. Dodnes je považován za nejkvalitnější čaj. Původně se zpracovával pouze v buddhistických klášterech a výrobní proces byl po velmi dlouhou dobu přísně utajován. Svoji typickou žlutou barvu čaj získává díky pomalému sušení ve velkých vrstvách. Při sušení jsou navíc čajové lístky zakryty lněnou látkou, a tím získává žlutý čaj svoji typickou nasládlou až medovou příchuť.
Nejenom sýry mohou zrát za pomocí ušlechtilých plísní! Čaje Pu Erh se lisují do cihliček a často nechávají vyzrávat i několik let. Díky této vlastnosti se jim také přezdívá „čínský penicilin“.
Čajovník čínský je stálezelená rostlina. Dorůstá až 15 metrů stromovitého vzrůstu s kožovitými listy s pilovitým okrajem. Má drobné bílé květy podobné třešňovým a listy mohou vyrůst do neuvěřitelné délky až 25 cm a šířky 10 cm. To vždy záleží na tom, v jaké zemi a nadmořské výšce se pěstuje. Čajovník je docela nenáročná rostlina, snese i teploty kolem nuly, ale má rád vlhko a polostín. Z nové rostlinky lze lístky poprvé sklízet až po třech letech, ale pak je užitečný celých 30 let. Listy se vždy sklízejí ručně a právě jejich odlišné zpracování z nich tvoří nejrůznější druhy čajů, které znáš z obchodu.
Než se uvelebíte na pohovku s šálkem čaje, máme pro vás pár rad:
Zaléváme většinou vodou do 80 °C. Jedna kávová lžička sypaného čaje se zalévá cca 1,5–2 dcl vody. Pro lepší požitek používáme buď balenou, nebo přefiltrovanou vodu z vodovodu.
Bílý čaj společně s lístky máty a kousky citronu zalejeme horkou vodou. Pak přecedíme a vlijeme do sklenice s kostkami ledu a spoustou čerstvého ovoce, na které máte zrovna chuť. Výborný a netradiční může být čaj s kousky manga nebo žlutého melounu.
Zelený čaj zalejeme vodou ohřátou na 80 °C, přidáme kousek celé skořice a necháme louhovat 10 minut. Pak scedíme a přidáme citron a med.
Do sklenice si dáme sušené ovoce (švestky, jablka, brusinky a meruňky) a jeden hřebíček. Přelijeme horkou vodou. Necháme vychladnout. Získáme lahodný ovocný čaj a zároveň si pochutnáme na ovoci.
Budeme potřebovat: 10–15 g zeleného čaje v prášku; 300 g hladké mouky, 200 g másla, 100 g moučkového cukru, 1 sáček vanilkového cukru, 2 žloutky a citronovou kůru. A samozřejmě marmeládu na slepení.
Na válu smícháme všechny suroviny a pořádně prohněteme. Necháme alespoň hodinu v chladu odležet a poté vyválíme plát těsta o tloušťce minimálně 3 milimetry a vykrajujeme nejrůznější tvary. Pečeme na plechu vyloženém pečicím papírem při 180 °C po dobu 5–10 minut. Po vychladnutí slepujeme marmeládou.
Andrea a Majka (časopis IN!dívčí svět)
Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.