Příroda je plná překvapení: mořská hvězdice nemá mozek, orel dokáže zabít mladého jelena a pak s ním odletět, tygr nemá jen pruhovanou srst, ale i kůži, lední medvěd cítí potravu na vzdálenost 30 km, srdce krevety se nachází v její hlavě, pštros má větší oko než mozek...

Citliví tvorečkové

Slon, přestože má dva a půl centimetru tlustou kůži, když ho bodne hmyz, začne krvácet. Bodejť by ne, vždyť i takový komár má zuby. Takže i přes svůj malý rozměr může být docela nebezpečný. Musíme však uznat, že komáří zuby nejsou až tak ostré jako třeba krokodýlí. Ale na druhou stranu, když krokodýla něco dojme, tečou mu pravé a nefalšované krokodýlí slzy, což se o komárovi nedá říct. Mistři v projevení lítosti jsou gorily. Když v gorilí rodině někdo zemře, uspořádají tkzv. poslední rozloučení, které je dost podobné jako u lidí. Nejstarší samec na vše dohlíží, k mrtvému tělu gorily přistupují hierarchicky podle společenského postavení: nejprve nejstarší samice, pak mladší atd. Hladí mrtvou gorilu po hlavě, přikrývají ji dlaněmi čelo a vzdávají jí čest. Je to jistě dojemná podívaná, až mi z toho srdce puká. Být obyčejným zahradním červem, jsem v klidu, protože ten má pět párů srdcí. Když mu jedno pukne, zůstanou mu ještě čtyři!

Žaludeční manýry

Když se mořské hvězdici udělá špatně, umí svůj žaludek převrátit naruby. Nevíme, jestli se jí uleví, ale snad ano. Nicméně na jedné vesmírné misi vědci zjistili, že jeden druh žáby v případě nutnosti dokáže svůj žaludek vyvrhnout úplně ze svého těla a pak jej opět polknout. Velký problém v této oblasti mají koně a králíci, protože ti nedokáží zvracet vůbec.

Zajímaví spáči

Na ubohého lenochoda se za x let nahromadila řada pomluv. Jednou z nich je, že jeho lenost je daná dlouhým spánkem, což není úplně pravda. Lenochod není líný, jen pomalý. Ovšem jeho délka spánku oproti jiným spáčům hovoří o vyložené aktivitě. Tak například krajta prospí denně i 23 hodin, zatímco lenochod jen 20 hodin. Tedy pořád je to daleko méně než u toho hada, no uznejte?! A populární delfíni? Ti to se spánkem mají vůbec zajímavé. Aby se neutopili, tak vždy odpočívá jen jedna a pak druhá polovina jejich mozku. Během spánku se delfín pohybuje v kruhu, přičemž na severní polovině zeměkoule krouží proti směru hodinových ručiček a na jižní po směru. Za tento jev mohou hemisféry naší planety. Stejný jev nastává i při vypouštění vany, kdy na jižní polokouli  se vír točí na druhou stranu než na severní.

Překvapivě inteligentní

Často usuzujeme, že velikost mozku předem určuje, zda je určitý druh chytřejší než druhý. Podle odborníků univerzity v Cambridge některé krkavcovité ptáky, jako jsou vrány, krkavci, havrani, sojky, by podobné odsouzení mohlo vyloženě urazit. Jejich mozky jsou k poměru jejich těl tak velké jako u šimpanzů. Svou výjimečnou inteligencí by proto mohly být rovnocennými soupeři právě s primáty, které považujeme za jedny z nejinteligentnějších zvířat. A kdo by se dále mohl porovnat  s primáty? Nečekaně to jsou  ryby se svými opravdu minimalistickými mozečky. Vědci z univerzit v Leedsu, Edinburgu a St. Andrewsu zjistitli, že ryby se neřídí jen pudy a instinkty, ale jsou učenlivé, společenské a kultivované. Podle jednoho z výzkumů prý ryby dokáží rozpoznat své přátele z hejna. Jsou také schopné vytvářet pasti pro nepřátele nebo stavět složitá hnízda.

Člověk pánem tvorstva?

Zkusme se zamyslet, kdo je schopnější: člověk nebo nepatrný mravenec? Je to asi tak, že na světě žije zhruba deset tisíc bilionů mravenců, kteří váží stejně jako všichni lidé dohromady. Pokud by chtěl člověk za den zvládnout to, co mravenec, musel by denně pobíhat tam a zpátky se 300kilogramovým břemenem po 15kilometrové dráze v rychlosti 24 km/h. Takže, kdo je nakonec zdatnější?

Radka

(časopis IN!dívčí svět)

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.