© redakce (29.04.2014 07:46)
Děkujeme, moc si toho vážíme! :-) Taková zpráva je pohlazení po duši :-) Krásný den. P.

© P. Jan Balík (30.04.2014 08:44)
Takovéto události pochopitelně vyvolávají otázky. Ptejme se tedy jinak: co je největší zlo? Smrt? Ne. Největší zlo je těžký hřích, protože ten odvádí od Boha. Smrt je sice jistě bolestná, ale po smrti existuje věčný život. Lze se domnívat, že kamarádka bude nyní u Boha. Její smrt je sice pro nás bolestná, ale ona žije přece dál a doufáme, že žije s Bohem. Tak jí to přejme a těšme se, že se, až i náš život skončí, s ní sejdeme. Boží jednání je mnohdy tajemstvím. Čti Písmo a uvidíš, že je to tajemství lidských osudů, které ale ve skutečnosti Bůh vždy dokáže usměrňovat a v konkrétních životech projevovat svou lásku k člověku. Bůh má totiž každého člověka nesmírně rád, i když se to ale tomu dotyčnému člověku a jeho okolí vůbec jako láska nemusí jevit (např. Josef Egyptský).

© redakce (30.04.2014 13:11)
Ahoj anonyme, pocit hněvu zažívá čas od času každá z nás - a v období dospívání se navíc nálady střídají jako aprílové počasí. Najednou je tady "bouřka". Co s tím? Když to na tebe přijde, zkus si položit následující otázky: 1) Kvůli čemu se zlobím? Vyhodnoť to, co u tebe způsobuje hněv, zahořklost nebo naštvanost. 2) Budu to řešit nebo ne? Zamysli se, jestli se musíš pokusit svůj hněv vyjádřit (vhodným způsobem) a usilovat o řešení a smíření. A poslední otázka: 3) Mohu využít "první pomoc"? To znamená: Věnovat pozornost něčemu jinému, pustit si hudbu, dělat něco, co tě baví, s někým si promluvit (třeba zavolat kamarádce), zasmát se tomu, poplakat si, promluvit si sama se sebou nebo vzít obyčejnou tužku a napsat své pocity na papír. Hněv patří k životu, ale stejně tak existují (výše uvedené) způsoby, jak jej ventilovat a přitom nikomu neublížit. Když nebudeš hněvem nikoho záměrně zraňovat ("Tak, teď mě naštval/a, tak jí/mu pěkně od plic řeknu, co si o ní/něm myslím! ...a začneš křičet), ale nejdřív hněv vyventiluješ jinak a potom si s druhým člověkem promluvíš upřímně, ale v klidu o tom, co tě rozzlobilo, hřích to není. Aby byl hřích hříchem, musíš chtít druhému vědomě ublížit. Snad jsem to napsala srozumitelně. Přeji krásný den z redakce! P.

© redakce (02.05.2014 10:55)
Ahoj, omlouváme se za pozdní odpověď, dotazů se nahromadila spousta a ne na všechny byl čas odpovědět okamžitě. Ale nezapomněly jsme na Tebe. Otázka stahování filmů z internetu patří k těm komplikovanějším. Je jasné, že pokud neexistuje možnost, že by sis mohla DVD s filmem koupit, tak máš jenom dvě možnosti: stáhnout si ho a nebo si nechat zajít chuť. Člověk nemusí všechno vidět, slyšet. Musíme se učit i skromnosti - tomu, že mít všechno, nač si vzpomeneme, není někdy možné. Na druhou stranu má daleko větší problém (a hřích) ten, kdo na internet filmy (nebo hudbu) nelegálně umísťuje, protože tím poškozuje výrobce a vlastně ho tím okrádá o zisk. Je ale dobré mít citlivé svědomí a rozlišovat, jestli je opravdu nutné film z netu stáhnout nebo se příště na párty obejdete bez něho. Pomoci zorientovat se v této problematice by ti mohl i jeden z našich článků: http://www.in.cz/clanky/zajimavosti/nestahujes-nevypaluj
es-nezijes-whu.htm
Hezký den z redakce! P.

© P. Jan Balík (30.04.2014 08:42)
Milá tazatelko, štěstí v nebi vyplývá z blízkosti Boha. Protože v nebi budeme blízko Bohu, poznáme více jeho záměry, pochopíme více lidské osudy. Můžeme si to představit tak, že uvidíme, co vše pro spásu dotyčného Bůh dělal, proč se onen zavržený Bohu vzdálil a jak Bůh i přesto ho má rád, i když je v pekle. Prostě v nebi získáme Boží pohled na věc, a ten je mnohdy velice jiný, než ten náš lidský.

© P. Jan Balík (30.04.2014 08:40)
Milá tazatelko, ano, je mnoho otázek. Proč Bůh dopustil, aby Herodes nechal zabít malé děti v Betlémě? Proč Bůh dopustil, že Ježíš byl ukřižován? Proč Bůh dopustil, že jsou mučedníci pro víru? Proč Bůh dopouští války... Vztah "Bůh a svoboda člověka" je tajemství každé lidské bytosti. Bůh je láska a vše řídí s moudrostí. Zároveň respektuje i svobodu člověka, kterou může lidská bytost zneužít a sloužit zlu. A že Bůh toto zlo dopustí? Zřejmě dokáže i zlo přemoci svou láskou. Ale to je opravdu tajemství, které můžeme snad jen malinko poodhalit, když rozjímáme o ukřižování Božího Syna. K naší víře patří i pokora před velikostí Boha, který vše moudře řídí, ale náš rozum na to moc nestačí.

© P. Jan Balík (30.04.2014 08:42)
Milá tazatelko, Bůh si opravdu církev, papeže a biskupy hlídá a vede je. Ale zároveň jim ponechává i jejich svobodu. Můžeme říci zcela jasně, že ani lidé zkažení a zlu propadlí biskupové nezničili v historii církev. A v době, kdy se i na papežský stolec dostali lidé nehodní, Bůh si vše "ošéfoval", protože neudělali žádné rozhodnutí ohledně nauky církve (víry a morálky), které by víru církve měnilo, ničilo atd. U Tvé otázky je ale ještě jedna. Ta se týká různých historických oštěpů, které se hází na církev: např. odpustky. Je vždy nutné dobře studovat celou otázku. Odpustky jako takové vždy existovaly a existují i dnes. Nikdy neodpouštěly hříchy. Problém nastal až tehdy, když byly spojeny např. s financováním stavby katedrál apod.

© redakce (29.04.2014 08:02)
Ahoj květinko, aby byl hřích hříchem, musíš předem vědět, že to, co děláš, je hřích, a přesto to dělat. Takže v tomto případě o hřích nešlo. Měj se hezky! P.

© P. Jan Balík (28.04.2014 20:55)
Milá M., odpovím Ti velice prakticky: považoval bych to za lehký hřích a vyzpovídal se z toho. Ale v praktické rovině bych to také považoval za varování: tudy příště ne! Zvlášť u pití alkoholu je to varování, abys byla příště opatrná a pila pouze tak, aby ses nedostala ani do "náladičky". Pozor: ďábel většinou uvrtává do hříchu pomalu, ale vytrvale po krůčkách.

© redakce (25.04.2014 08:09)
Ahoj A., vše potřebné najdeš tady: http://setkanictenarek.in.cz/ (viz rámeček na hlavní straně). Těšíme se na viděnou! ;-) P.

© redakce (24.04.2014 09:14)
Ahoj Peťo, předáváme zprostředkovanou odpověď z vydavatelství: Taška - Vnější složení: Textil. Vnitřní impregnace. (To znamená, že by promokat neměla). Nastavitelný popruh, zapínání na zip. Počet přihrádek: 1 + 1 velká přední celoplošná kapsa na zip. Rozměry: * Výška: 27.0cm * Šířka: 38.0cm * Objem: 13.3 Hezký den! P.

© P. Jan Balík (23.04.2014 07:37)
Milá Radko, ptáš se na dvě věci. Jedna je požehnání Urbi et orbi. Pokud ho člověk i přes média dostane, může získat odpustky za podmínek: přistoupil k svátosti smíření (plus minus týden), přijal eucharistii (ten den či nějaký blízký den), pomodlí se na úmysly papeže a nemá zalíbení v hříchu. To, co papež vyslovil, není rozhřešení, ale prostě modlitba, tedy prosba o Boží pomoc pro všechny lidi, kteří toto požehnání dostávají. Tato modlitba tedy nic neodpouští, jen vyprošuje u Boha pomoc.

© P. Jan Balík (23.04.2014 07:32)
Milá Majko, kladeš hned několik otázek. Jak je to s lotrem na kříži? Víme, že jeden uznal svůj hřích = litoval ho. Druhý nelitoval. "Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: „To jsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!“ Tu ho ten druhý okřikl: „Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi sám odsouzen k stejnému trestu. A my jsme odsouzeni spravedlivě, dostáváme zaslouženou odplatu, ale on nic zlého neudělal.“ A řekl: „Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.“Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“(Lk 23, 39 - 43). Ten, který litoval, je v nebi. Bůh totiž každému, kdo jen trochu poprosí o odpuštění, odpouští. Těžký hřích znamená, že člověk udělá nějaký čin, který je velice zlý - ví, že je to zlé (jedná proti svému svědomí), dělá to dobrovolně a jedná se o vážný čin (např. zabití dítěte v lůně matky). Jinak řečeno, je to jednání, které je v zásadním rozporu s desaterem. Každý má svědomí. Tedy i nevěřící. A pokud ve vážné věci dělá zlo, je to překážka vstupu do nebe. Pokřtěný má výhodu: ví jasněji, co je zlo a má pomoc Boží, aby nehřešil. Ano, těžký hřích, závažné zlé jednání, pokud toho svého činu člověk nelituje, zabraňuje vstoupit po smrti do nebe. Bůh ale touží mít každého člověka v nebi. Proto nabízí odpuštění (na základě lítosti). Normální cestou odpuštění pro pokřtěné je lítost spojená se svátostí smíření (rozvazování), ale obecně, tedy i pro nepokřtěné, je cestou k odpuštění lítost. Člověk může litovat třeba v poslední tisícině svého života. Proto církev o nikom neprohlašuje, že je v pekle. Doufáme, že i u těch největších hříšníků nakonec došlo k lítosti. Ale jistotu nemáme. Jistěže je třeba všem lidem ukazovat, že Bůh je milosrdný a každému rád odpustí. I nepokřtěnému umírajícímu má smysl pošeptat do ucha: Bože, prosím, odpusť mi.

© P. Jan Balík (23.04.2014 07:19)
Milá tazatelko, děkuji Ti za reakci. Ano, v mé odpovědi byla nepřesnost. Měl jsem užívat všude HAK - hormonální antikoncepce. Tu přece si ženy kupují v lékárnách. Domníval jsem se, že odpovídám na konkrétní dotaz, kde je ze souvislosti jasné, o co jde. Avšak v morálním učení církve je, že každá antikoncepce (včetně kondomu či přerušované soulože) je považována za nesprávné jednání. Pokud je abortivní, pak je hříchem dvojnásobným. Nedávno jsem četl knížku od autora z Křesťanského společenství: David Floryk - Milujte se a množte se (www.ceskestudny.cz), kde autor - nekatolík - jasně píše, že křesťané vždy pokládali jakoukoliv antikoncepci za špatné jednání. Katolická církev hovoří o odpovědném rodičovství, které znamená, že manželé se poctivě před Bohem rozhodují, zda dítě počít nebo ne. Pokud se rozhodují z vážného důvodu pro nepočetí, zříkají se sexuálního aktu. Jde tedy o zcela logické jednání. Ano, je náročné. Kladu ale otázku: není pro lidi prospěšné? Odpověď je ANO. Zdrženlivost je i v manželství požehnáním, i když není snadná. Našemu tělu má vládnout Duch. Máme mít sami sebe, i své tělo, pod kontrolou. Naše jednání i sex je daleko více, než jen jednání, ke kterému nás vede cit. Sex je řeč, která má dvojí význam: sjednotit a darovat život.

© redakce (22.04.2014 11:22)
Ahoj verčo, O prokrastinaci jsme v časopise psali v lednu 2013 a uváděli jsme tuto definici: Prokrastinace je výrazná a chronická tendence odkládat plnění povinností a úkolů (zejména těch nepříjemných) na pozdější dobu. Lidé, kteří jí trpí, nejsou líní. Problém je ale v tom, že úkol, který musí splnit, odkládají na co možná nejzazší termín. Mají strach, že práce na něm by byla složitá a že by ji nezvládli tak dobře, jak by chtěli. Takže z toho všeho vyplývá, že člověk prokrastinuje ze strachu z nezvládnutí a přílišné obtížnosti úkolu. Měj hezký den! ;-) P.

© redakce (22.04.2014 11:39)
Ahoj Deni, jedna rada hned na úvod: Je zbytečné bát se dopředu, že se něco stane, protože si to potom často vsugerujeme a nakonec jednáme podle "scénáře", který jsme si ze svých obav připravili sami. Mnohem lepší je si dopředu říkat, že to zvládneš, že o nic nejde. Přece tě nikdo nezabije, když řekneš něco špatně. Zvlášť u maturity má komise pro nervózní studenty pochopení, to mi věř. Nebyla bys první ani poslední, komu by pomáhali, aby z něj něco dostali. Jsou na to zvyklí. Takže žádné zbytečné strachy předem. I kdyby se ti to stalo, tak co. Můžeš se ale učit s trémou, kterou máš při mluvení s lidmi, pracovat. Docela dobře fungují dechová cvičení. Předtím (nebo i přitom, když se v tobě začne všechno stahovat), se zkus v řeči zastavit a několikrát se zhluboka nadechni a pomalu vydechni. Při nádechu je dobré si třeba představit, že máš nahoře na hlavě háček a něco tě v průběhu nádechu jakoby táhne vzhůru. Opravdu to funguje a nádech je tak hlubší. ;-) Co také pomáhá, je představit si své posluchače v nějaké netypické situaci (třeba v pyžamu nebo na záchodě) a celou situaci tak odlehčit. Také pomáhá, když se před tím, než budeš mluvit, napiješ, nejlépe čisté vody. To proto, aby ti nevysychalo v krku a nevedlo to k ještě vyšší nervozitě. No a na závěr to, co funguje nejlépe, ale je k tomu potřeba být na sebe přísná: mluvit, mluvit a mluvit. Vyhledávat co nejvíce situací, kdy se můžeš chopit před druhými slova a učit se s nervozitou pracovat. Protože nic nejde samo, všemu se člověk musí učit. Uvidíš, že až se trochu "otrkáš", nervozita se bude postupně zmenšovat a možná vymizí úplně. Držíme palce při tréninku i při maturitě! P.

© redakce (15.04.2014 14:18)
Ahoj jájo, setkání proběhne v neděli 11. května v Ostravě, Kostelní náměstí 2. Začínáme v 10:30 společnou mší svatou, kterou bude přenášet TV Noe. Sleduj web, do konce dubna se tu objeví bližší informace a bude možnost přihlásit se na workshopy. Měj se hezky! ;-) P.

© P. Jan Balík (16.04.2014 11:40)
Milá tazatelko, dotýkáš se velice vážných a náročných témat. V praxi je zde veliký otazník, jak jednat. Stručně řečeno: pokud budu katolík a budu vlastnit lekárnu, antikoncepci nemohu kupovat a vydávat. Pak to jde, protože je to moje lékárna a nikdo mne nemůže donutit něco objednat a prodávat. Pokud budu pracovat v lékárně, neměla bych osobně antikoncepci vydávat a snažit se v rámci možností lidi informovat aspoň o jejích zdravotních rizicích. Třeba článkem MUDr. Máslové nebo filmem Hormánální akvárium. To oboje nejsou ženy věřící, ale proti antikoncepci hovoří. Bude-li to možné, tak i propagací přirozených metod regulace početí. S tímto ale mohou být problémy. Gynekolog? Potraty ani ve škole ani po škole dělat nemusí a nikdo ho k nim v ČR nemůže donutit. Takže to je OK. Problém bude s antikoncepcí. Gynekolog by neměl správně antikoncepci předepisovat. Podaří se mu to, aspoň dle mých poznatků, pokud bude mít dostatek pacientek - žen- , které ji nebudou chtít předepisovat. Pak by se měl rozhodnout, že ji už vůbec nebude předepisovat. V České republice ale mít dostatek žen, které ji nebudou chtít, je problém. Takže to katoličtí gynekologové v ČR, až na dvě výjimky, řeší aspoň tím, že ženám vysvětlují rizika a snaží se jim nabídnout PPR. Proč takové NE antikoncepci? Protože působí i tím, že má postfertilizační účinek - tj. pokud dojde k oplodnění vajíčka, přesto se neuchytne v děloze, protože ta není na uchycení připravena. Dojde tedy k jakémusi minipotratu, o kterém ani nikdo neví. Slovenští biskupové vydali o tomto zajímavý dokument: http://kbs.sk/obsah/sekcia/h/dokumenty-a-vyhlasenia/p/do
kumenty-komisii-a-rad-konferencie-biskupov-slovenska/c/s
tanovisko-k-predaju-a-vydaju-pripravkov-hormonalnej-anti
koncepcie

© redakce (14.04.2014 20:41)
Ahoj ., napiš e-mail do vydavatelství na adresu pospisil@in.cz. Nezapomeň uvést své jméno, příjmení a poštovní adresu. Měj se moc hezky! ;-) P.