Předplatné časopisu
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz, info.in.cz
Diskuse - Do redakce
Vložit nový příspěvek nebo dotaz - do redakce
Marťa (20.3.2014 18:16) Pro čtenářku s nickem "hlášky, myšlenky, moudra" Psala jsi redakci jestli neví o nějaké aplikaci, aby ti přicházely citáty, myšlenky na den na mobil. Nevím z jaké diecéze jsi, ale tak co třeba toto, co nabízí olomoucká arcidiecéze ? :) Myslím, že je to právě to, co hledáš. :) Bude to, ale pouze od 20.4. do 8.6. tedy po dobu velikonoční :) https://plus.google.com/108394756684671791027/posts/caDAbLHkF yy | |
abcde (19.3.2014 21:30) Ahoj, mám takový dotaz. Je velký problém, když při modlitbě usnu? Je ta modlitba vůbec platná? Mám teď takový problém, často bývám večer unavená a když se ráno probudím, nepamatuji si, jestli jsem se domodlila. Vím, že bych se měla modlit trošku dřív, vlastně i chodit spát, ale nějak mi to úplně nevychází. A ještě jedna otázka: Co je lepší, při modlitbě usnout, nebo se vůbec nepomodlit? Díky za odpověď. | |
© P. Jan Balík (21.03.2014 09:44) Usnout při modlitbě? Před nedávnem hovořil papež František o tom, že každý večer od 7 do 8 je v kapli, aby se modlil. Řekl, že tedy občas u toho i usne, ale to že Pánu nevadí. Hlavně, že je u něj. Takže usnout při modlitbě není problém. Pochopitelně, že je dobré dělat vše proto, aby naše "rande" s Bohem bylo co nejlépe prožité. Proto je moudré si u modlitby kleknout; modlit se více ráno než večer; večer se modlit o chvilku dříve a ne až na poslední chvíli. Modlitba není nějaký úkon, ale setkání s milovanou osobou, se kterou si povídáme, které se svěřujeme, které pláčeme na klíně atd. Takže Ti přeji hodně objevování na cestě, co je to modlitba. | |
Determinismus (18.3.2014 20:48) Ahoj In, zajímalo by mě, jak by se měl člověk stavět k teorii determinismu. Determinismus = předurčení, něco je člověku biologicky či sociologicky dáno a člověk to nezmění i kdyby se stavěl na hlavu, protože to je jeho osud. Nebo máme být optimisté, věřící v lepší budoucnost, změny? Máme mít naději? Je na determinismu něco pravdy, nebo je to jen teorie těch, co mají v životě smůlu? "No jo, je nám to dáno, s tím už nic nikdy nenaděláme?" Nebo vždy existuje nějaká naděje? Já osobně jsem zkoušela jednu dobu být determinista a musím říct, že mi to dost bralo životní energiii - lepší je být v Kristu. Snad to chápete, jak to myslím:)) Děkuji. | |
© P. Jan Balík (20.03.2014 06:51) Milá tazatelko, na každého člověka působí mnoho vlivů, ale jisté je, že Bůh má rád každého a že každý má možnost stát se svatým, tedy spojit svůj život s Ježíšem, žít tak, aby se dostal do nebe. Každý je tedy natolik svobodný, aby se mohl dobrovolně a z vlastní vůle rozhodnout pro spásu - pro Boha. Jaké vlivy působí? Dědičnost, společnost, zdraví, rodina, výchova... Tyto vlivy člověka mohou omezovat nebo také upřednostňovat. Ale svobodu mu nikdy plně neberou. Předurčení? Ano, Bůh ví velice dobře o naší budoucnosti, ale zároveň dopředu zná naše rozhodnutí, a ví kolik milosti nám dá, kolik jeho milosti využijeme a kolik promarníme. Chápat předurčení jako něco, co je mimo nás, co nás slepě vede a my nemůžeme jednat jinak, je nepřijatelné a neshoduje se s vírou v Boha. Ano, nejlepší ze všeho je čerpat Boží milost, hledat vůli Boží a snažit se ji plnit. Pak se na nás plně projeví Boží dobrota a láska. | |
čtenářky (18.3.2014 15:03) Ahoj, posíláme reakci do listárny na březnové číslo :-)...pokud je dubnové číslo už v tisku, tak nevadí, třeba v květnovém :)....Marky, Kajka, Baru a Anežka Ahoj! chtěly bychom reagovat na pozvánku z březnového čísla :) Byla tam pozvánka na setkání s Chiarou :) Byly jsme tam a bylo to opravdu úžasné! Krásně prokládané video se scénkami, svědectví bývalé redaktorky z IN!- Anežky a také máme zážitek, že jsme seděly u obědu s panem kardinálem Vlkem-to se jen tak nepoštěstí:) Byl to opravdu krásný den! Také tip na deník je nápaditý a vzpomínky jistě oživí :) M+A+B+K | |
© redakce (18.03.2014 07:04) Tak to máme radost! :) Hodně jsme přemýšlely, co poradit, ale někdy opravdu člověk, i kdyby chtěl, nevyřeší všechny problémy a nemá radu na všechno. Často je to ale právě povzbuzení, podpora a zdravé "nakopnutí", co lidem nejvíce chybí (a možná i Tvým spolužačkám, když ubližují). Jsme rády, že ho můžeme zprostředkovat! ;-) Přejeme krásný den! ;-) P. | |
Diki (17.3.2014 19:47) Dobrý den ;) Chtěla bych se zeptat a tímto vás i poprosit, jestli byste v nějakém následujícím čísle nemohli věnovat stránečku či dvě fantasy filmům, když v květnu budou ty s tématikou 2 sv. Ráda bych si přečetla nějaké tipy, protože fantasy miluji např.: Beautiful Creatures, Rubintrot, Hobit, Pán prstenů, Harry Potter, seriál Upíří deníky a další. Výborné filmy a knížky jsou taky Hunger Games o tomto filmu a knížkách bych si velice ráda početla a myslím, že plno holek (i kluků) Hunger Games miluje, alespoň u nás ve třídě, celkově na škole :) Děkuji za případný článek :) Mějte se pěkně! Diki | |
Rebeca (19let) (17.3.2014 00:49) Ahoj, měla bych dotaz ohledně modlitby. ;-) Už dlouhou dobu se mi líbí jeden kluk a jsou tomu asi tak 2 roky, co vypadalo, že se dáme dohromady. Ale přišlo mi, že se nemohl rozhodnou mezi mnou a kamarádkou. Potom ale naše setkávání, psaní a takové hloubější přátelství přestalo ... nějak jsme se oddálili. Teď chodí s tou kamarádkou a přijde mi, že změnil(k lepšímu). Chtěla bych se modlit za to, abychom k sobě našli, zase hloubější cestu, ale nebude to špatné? Neměla bych se spíše modlit za to, ať jim to vydrží a jsou šťastní? Jsem teď taková smutná z toho všeho, ještě když vidím, jak jsou spolu šťastni. Ale nechci jim závidět, jen mě to prostě mrzí. Dalo by se to říci takto: Nejspíše jsem čekala na něco velkého, místo toho abych si vážila každé malé věci. Strašně bych chtěla vrátit čas zpátky, kdy jsme se opravdu spolu hodně bavili, už v té době jsme měla pána prosit, aby mi pomohl, jenže já to tak moc nebrala. Teď dokážu modlitbu ještě více prožít a v poslední době mi Pán stále více ukazuje, že je tady se mnou, ve všech nesnázích. Ale před dvěmi roky, jsme to ještě nějak nedokázala. :( Ta kamarádka je ode mě maldší o 3 roky. A myslím si, že prostě zvládla tuto situaci odevzta Pánu :) Jsem teď trochu bezradná, ale i když se mi ten kluk líbil a líbí, tak nevím, zda by byl ten "pravý" pro mne. Mám tedy prosit Pána, ať mi pomůže tuto situaci vyřešit, nebo se mám moflit za svého budoucího patrnera, ať už to bude kdokoliv?? :) Omlouvám se za tak dlouhý text a předem děkuji za odpověď. ;-) | |
© P. Jan Balík (17.03.2014 20:58) Milá tazatelko, s láskou je trápení, že? Tvoje otázka má dvě části. Jedna se týká vztahu k chlapci, který chodí s jinou. Druhá část se dotýká vztahu k Bohu a modlitby. 1) Pokud chlapec, který se ti líbil a líbí, chodí s druhou, bude nejlepší, když se s tím postupně vyrovnáš a budeš jim to přát. Časem se to buď nějak změní nebo prostě najdeš jiného. Důležitá poznámka: líbit se ještě není úplně láska; jedná se o zamilovanost o přitažlivost; láska je daleko více. 2) A nyní k modlitbě. Za co se konkrétně modlit? To vlastně nevíme. ale víme jedno: Nikdo nás nemá tak rád, jako Bůh sám. On také nejlépe ví, co je pro nás nejlepší. Proto nechme na něm, co bude. Na nás je být jako děti: s důvěrou se schoulit do Božího náručí a obnovit víru v to, že on ví vše nejlépe, že on má s tvým životem ty nejlepší úmysly. Modli se tak, že se schoulíš do Boží náruče, do Božího klína, jako jsi to malá dělala u rodičů, a s důvěrou mu říkej: jsem tvá, děkuji, že ty se o mě staráš, postarej se i v této chvíli o mě. Důvěřuji ti. Mám tě ráda. K dobrodružství s Bohem ti žehná P. Jenda | |
Míša (16.3.2014 17:25) Ahoj :) Asi to je docela ohraná otázka, ale musím nad tím pořád přemýšlet... Když jsem dlouho nebyla u zpovědi (třeba nekolik měsíců), je lepší pořád chodit k přijímání s tím, že mě to posílí, anebo prostě nejít, protože vím, že si to "nezasloužím" nebo že na to prostě nejsem uvnitř dobře připravená? (nebo já nevím, jak to napsat, snad mě chápete :)) Dík za odpověď | |
© P. Jan Balík (17.03.2014 20:56) Milá Míšo, eucharistie je pokrm, který posiluje. Proto ji máme přijímat co nejčastěji. Zvláště, když jsme slabí. Nepřijímáme ji proto, že si to zasluhujeme. Přijmout Ježíše si nezasluhujeme nikdy. Jediné, co opravdu brání přijmout eucharistii, je vědomý těžký hřích. Konec konců to je jasné, protože těžký hřích je čin, který nás (nebudeme-li ho litovat) přivede do pekla. Takže těžký hřích je třeba co nejrychleji předložit Božímu milosrdenství v lítosti, ve zpovědi. Proč tedy chodit často ke zpovědi, i když nemáme těžké hříchy? Hříšní jsme vždy a Pána chceme přece přijímat v co nejkrásnějším srdci. Proto je třeba uklízet v našem srdci, pokořit se před Pánem, prosit o jeho milosrdenství. Neuklízíme byt či dům jen jednou za rok, ale často. Chceme to mít doma krásné a čisté. Tak i naše srdce chceme mít čisté. Nyní položím otázku já Tobě. Proč nechodíš ke zpovědi častěji, třeba každý měsíc? Možná máš obavy, možná nevíš jak na to. Neboj se a choď pravidelně každý měsíc. Najdi si kněze, který Ti bude rozumět, povídej si s ním nejen o hříších, ale i o tom, jak žiješ s Bohem. Uvidíš, že se zpověď pro tebe nakonec stane posilou. | |
© redakce (17.03.2014 15:11) Ahoj Majkí, to je těžká otázka a ještě těžší je na ni odpovědět, protože jednoduché a jasné rady, které by všechno vyřešily, v tomto případě neexistují. Takové rány v srdci hojí nejúčinněji čas. Jakkoli se to může zdát kruté, pravda je, že vztah, o kterém píšeš, už nikdy nebude jako dřív. Vzpomínky se úplně vymazat nedají. Ale to neznamená, že ten vztah nemůže být hezký, když mu dají šanci obě strany a začnou se spolu bavit jako přátelé, staré neshody přebijí novými společnými zážitky,... Samozřejmě, že ani modlitba ničemu neuškodí ;-) I my myslíme v modlitbě a přejeme, ať se Ti daří vztahy budovat ;-) P. | |
© redakce (17.03.2014 13:37) Ahoj, asi nečekáš, že na tuto otázku odpovíme "ano" nebo "ne". To totiž ani nejde. Vysoká škola má určitě svůj význam, je ale otázka, jestli v dnešní době není spousta mladých "tlačena" na školu rodiči a příbuznými, jenom aby "měli nějaké lepší vzdělání a uplatnění". Jsou totiž obory, kde se člověk uplatní i bez VŠ a pokud je šikovný a práce ho baví, nevidím důvod, proč by měl studovat školu, která mu v jeho případě k ničemu nebude (např. kadeřnice, cukrářka, kuchařka, absolventka polygrafické školy, tesař, zedník,... ale i spousta IT specialistů a programátorů si vystačí se střední školou). Na druhou stranu jsou střední školy a obory, kde se absolvent bez pokračování na VŠ moc neuplatní (čtyřletá a víceletá gymnázia a z oborů třeba všeobecné lékařství, práva, učitelství na ZŠ a SŠ, architektura, psychologie, sociální práce...). Ani tady není zaručeno, že se člověk bude živit tím, co vystuduje, ale ať už studuje jakýkoli obor, vysoká škola mu zpravidla dá do života určité schopnosti a dovednosti, které se můžou později hodit - psaní odborných textů, komunikativní dovednosti (přednes referátů a vystupování před mnoha spolužáky zbavuje postupně trémy), schopnost vyhledávání informací, řešení problémů, zvládání nárazových stresových situací (zkoušky, státnice) a v neposlední řadě si řada lidí na vysoké škole najde kamarády, se kterými je v kontaktu po zbytek života. Protože na rozdíl od školy základní a střední už nejsme nuceni být v kolektivu cca 30-ti lidí náhodně vybraných, ale z velkého množství spolužáků si vybíráme ty, kteří nám nejlépe "sedí". Věřící studenti VŠ se můžou zapojit do vysokoškolského katolického hnutí (VKH), které pořádá duchovní, sportovní, kulturní a společenské akce a najít tam spoustu přátel. Já osobně nelituji toho, že jsem na vysokou školu šla. Léta strávená na vysoké škole jsou pro mě zatím nejhezčím obdobím života. Netvrdím ale, že tomu tak musí být u každého, ne všichni jsme společenské typy a rádi se seznamujeme. Na otázku, zda na VŠ ano nebo ne, si každý musí odpovědět sám. Já jsem se jen pokusila podívat se na Tvoji otázku z různých úhlů pohledu, jak jsi chtěla. Pěkný den. P. | |
Nešťastná (14.3.2014 08:45) Ahoj redakce, trápí mě moje spolužačky. Víte, mám od mala takověj jemnější obličej než ostatní, a řekla bych, že to je právě ten kámen úrazu. Nechci aby to vyznělo namyšleně, já sama mám problémy často se sebepřijetím, ale okolí mi neustále potvrzuje, že jsem prostě hezčí než ostatní. A to je právě ten problém, protože mě kůli tomu holky ze třídy nemaj rády, kamarádství kůli tomu prostě zase krachne. Přitom fakt nejsem nafoukaná, snažím se být milá atd...a když se ještě učím, tak je to ještě horší. Víte, mám pocit, že lidi chcou, abyste byli buď hezcí, ale zato blbí, a pokud jste ještě milí, tak máte útrum. Ty holky si na mě prostě asi zasedli. Ony vyloženě čekaj na jakejkoliv můj přeřek, pětku, omyl nebo trapas. Nemůžu si už ani prostě zívnout, aby se jim na tom něco nezdálo. A to doslova. Navíc jsem zjistila, že se domluvili, že mi schválně nebudou radit, abych to měla blbě. A pak když mi učitelka něco vytkne , taj je to "strašně vtipný". Vůbec si neuvědomujou, jak mi tím ubližujou.:(( sem smutná, a trápí mě to. Moje sebevědomí je už tak dole, že už se ve škole radši vůbec neprojevuju. O to víc mě to příjde trapný, protože jsme už ve čtvrťáku. Ach jo. Nemáte nějakou radu? | |
© redakce (17.03.2014 13:21) Ahoj, děkujeme, že jsi sebrala odvahu a svěřila se nám se svým problémem, moc si toho vážíme. V redakci jsem se shodly na tom, že to nejlepší, co teď můžeš udělat, je obrnit se trpělivostí a odvahou a přetrpět těch posledních několik měsíců školy. Jsi v situaci, kdy sama poznáváš, že lidská závist a nepřejícnost někdy nezná mezí a i když jí nedáš záminku, sama si nějakou najde. Takže se připrav i na to, že i když se nebudeš projevovat, tak si ty, které "chtějí psa bít, hůl vždycky najdou". Bohužel druhé lidi ze dne na den nezměníme, i kdybychom sebevíc chtěly. Můžeš si se spolužačkami v klidu a na rovinu promluvit o svých pocitech (a nezapomenout dodat, že ti přece nemají co závidět, že i ony mají spoustu schopností a dobrých vlastností), můžeš se za ně začít modlit, můžeš spolužačce ve chvíli, kdy se ti posmívá nebo má nejapné poznámky říct třeba: "Udělala jsem ti něco, že jsi na mě taková?" (aby si uvědomila ona i její okolí, že dělá něco špatně). Další rady, jak reagovat na posměch, najdeš v dubnovém čísle IN! v rubrice INkognito. Nic z toho ti ale na 100 % nezaručí, že to tvoji situaci zlepší. Proto radíme: Vykašli se teď na spolužačky a na jejich řeči. Soustřeď se na to, aby ses dobře připravila na maturitu a na přijímací zkoušky. Jsi už ve čtvrťáku, takže školu brzo opustíš a v dalších letech si už budeš kamarády vybírat sama (ať už půjdeš dál na školu nebo do zaměstnání). Nějaké depky a rozčilování ti už za to nestojí. Víš, kdo závidí a ubližuje druhému, trestá nejvíc sám sebe. To si připomínej ve chvílích, kdy ti bude těžko. Hlavu vzhůru, zatnout zuby a vydržet! Držíme palce a myslíme na tebe v modlitbě. A kdyby něco, klidně nám znovu napiš. P. | |
hlášky,myšlenky,moudra (13.3.2014 19:40) Ahoj redakce, je nějaká (nebo máte nějakou) aplikaci do mobilu na ty: hlášky,myšlenky,moudra? Nebo nedá se nějak zaregistrovat, aby mi to každý den chodilo na mobil? nestíhám si to přečíst ráno než jdu do školy:(. vždy si to přečtu večer, když už mám konečně vše připravené do školy. Vždy mě to povzbudí a načerpá energii. Přemýšlím o tom ale další den, ne ten den na který je to určené. Díky, a přeji hezký zbytek dne :) | |
© redakce (14.03.2014 08:00) Ahoj, takovou aplikaci bohužel (alespoň zatím) k dispozici nemáme. Myslím ale, že vůbec ničemu nevadí, když to budeš s citáty dělat dál tak, jako doposud (vždycky večer si ho přečteš a druhý den nad ním budeš přemýšlet). Klidně si je můžeš i někam zapisovat. To, na který den si citáty určíte, je totiž jenom na vás. Myšlenky, hlášky a citáty jsou poskládány náhodně, není nijak pevně určené, že tento citát je jenom na tento konkrétní den. Tak ať Tě dál myšlenky obohacují, máme radost, když víme, že můžou někomu pomáhat! ;-) Přejeme dobré prožití doby postní. P. | |
© redakce (14.03.2014 07:35) Ahoj masařko, děkujeme za pochvalu ;-) Odpověď je podobná jako u předchozí otázky. Do nového čísla už zasahovat nemůžeme. Popřemýšlíme zatím nad plakátem, protože Richard Krajčo je teď špatně zastižitelný. Ale kdo ví? Třeba se nám ho do budoucna podaří sehnat :) Drž(te) nám palce a mějte se hezky! P. | |
© redakce (14.03.2014 07:31) Ahoj Moucho, nápad je to dobrý a článku o modlitbě (a různých tipech na modlitbu) se opravdu dočkáš, ale až v červnovém čísle. Časopis se totiž musí připravovat hodně dopředu, aby se mohly články zkontrolovat a případně přepracovat, vybrat fotky a aby měla grafička čas jednotlivé strany vytvořit ve speciálním programu a také, aby zbyla rezerva na balení a distribuci. V tuto chvíli je proto dubnové číslo už na grafice a nemůžeme do něj nijak zasahovat. Můžu Ti ale zatím doporučit knížku modlitební Youcat pro mladé, tam najdeš spoustu různých modliteb pro nejrůznější příležitosti. Měj krásný den! ;-) P. | |
| Strana: 1 << 32 33 34 35 36 37 38 39 40 >> 621 | |
Nejčtenějšíco zaujalo i jiné...
 Vydavatelství IN s.r.o. Horní náměstí 12, 466 01 Jablonec nad Nisou objednávky: tel.: 480 023 408-9, 775 598 604 mail: objednavky@in.cz redakce: Purkyňova 5, 772 00 Olomouc tel.: 775 598 603 mail: redakce@in.cz |
 |
Vydavatelství IN! © 2005-2022 v4 | |