Předplatné časopisu
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz, info.in.cz
Diskuse - Do redakce
Vložit nový příspěvek nebo dotaz - do redakce
© redakce (24.06.2013 09:58) Ahoj Katko, děkujeme za pochvalu časopisu, potěšila nás! Pokud jde o čtení Bible, není nikde psáno, v kolik hodin a v jakou denní dobu ji máš číst. Je to podobné, jako když si chceš popovídat s dobrou kamarádkou - s tím rozdílem, že Boha nikdy nevzbudíš a nevyrušíš při důležité činnosti. "Povídat si s ním" a poznávat ho skrze četbu Bible můžeš kdykoli, když máš čas, třeba právě při cestě tramvají, jak to děláš ;-). Bibli čtou jak holky, tak kluci, i když je pravda, že ne všichni. Ale znám spoustu věřících kluků, kteří Bibli čtou. Krásný den! P. | |
Agnes (21.6.2013 08:56) TO DOLLY: Ahoj Dolly, vím, co to je, když se rodiče rozhodnou,že pomůžou nějakému dítěti tím, že mu budou náhradní rodinou. Moji rodiče to taky dělají a tak je nás všech dětí dohromady 15. Mě měli jako první, byla jsem u příchodu všech i u odchodů těch starších. Určitě není snadná situace ani pro tvoje rodiče. Doteď měli doma hodnou slečnu, kterou si odmalička vychovávali a vedli. Teď usoudili, že je jejich dcera dost velká, aby zvládla postarat se o sebe sama (umíš si uvařit, uklidit, nepotřebuješ, aby ti maminka večer chystala oblečení a tatínek ti ráno dělal snídani). Možná nevědí, že umíš vyprat prádlo, ale to ještě neznamená, že je nepotřebuješ. Každý člověk potřebuje někoho "k sobě", dalšího člověka, o kterého se může opřít (to je jeden z důvodů manželství). Ať tvoji rodičevědí, že se ti po nich na táboře stýská, že ti chybí maminčino pletení copánků a najděte alternativu (přece jen už asi netoužíš po růžových gumičkách s princeznou). Záleží, jak je u vás přijetí nastaveno, můžete jít třeba s mamkou nebo taťkou na výlet. Ale pozor! pak takový výlet (bez tebe) musí absolvovat i brácha (nebo alternativu). Protože tvůj brácha pravděpodobně trpí tím, čemu se odborně číka citová deprivace: chybí mu láska, kteroudostává dítě, a potřebuje si ji doplnit. Když se cítí odstrčený(ale neumí to pojmenovat, dlouhou dobu to pro něj mohl být běžný stav), začne "zlobit" - vynucuje si pozornost (třeba můj brácha přestane nosit do školy pomůcky, protože ví, že rodiče je s ním budou dávat do kupy - bude je mít pro sebe), ael zároveň se nesmí dostat do situace, dky vás mude vydírat (můj brácha, když ztratil desáté pravítko, musel koupit z kapesného). Zároveň nemůžeš dělat ze svého bráchy chudáčka, ani se nad ním povyšovat (kdyby mých rodičů nebylo, ty bys byl v děcáku, to jsou moji rodiče, ale prokážu ti to dobrodiní, že ti je půjčím). Tvůj brácha potřebuje, tak jako ty, aby ho měl někdo rád. Mít rád není cit, mít rád je vědomé rozodnutí pro dobro druhého. Přeji tobě i tvým rodičům hodně síly! + Agnes P. S. Abys líp rozuměla, můžeš si přečíst třeba Jako stromy bez kořenů od Marie-Louise Schmidt, nebo jestli jsi studijní typ téměř cokoliv od profesora Zdeňka Matějčka. A buď za svou situaci vděčná, pokud ji správně uchopíš, mnohem víc dostaneš, než dáš. | |
© redakce (19.06.2013 07:21) Ahoj Dolly, je moc dobře, že vnímáš to, že vztah mezi vámi není úplně v pořádku a ještě lepší je, že bys to chtěla změnit. Moc ti fandíme. Nemáme však tolik informací o tobě a tvé rodině, abychom ti dokázali dát stoprocentní odpověď (například zda jsi předtím vyrůstala jako jedináček nebo máš ještě nějaké starší sourozence, v čem konkrétně si s novým bráchou nerozumíte apod.). Našly jsme ale jeden článek, který by ti mohl trochu pomoct. Je to rozhovor s holkou, jejíž rodiče si vzali do pěstouneské péče více dětí a ona popisuje, jak se s tím vyrovnávala. Třeba tě některá z odpovědí inspiruje. Tady je odkaz: http://www.in.cz/clanky/rodina/dada-z-velke-rodiny-agr.h tm Myslíme na tebe i na tvoji rodinu! P. | |
© redakce (12.06.2013 07:40) Ahoj Anonymko, myslíme si, že ze začátku menstruace je nepravidelnost normální, nástup měsíčků závisí na tvé momentální hmotnosti a tvém celkovém vývinu. Nejsme však na tuto problematiku odborníci, proto doporučujeme zajít si na gynekologickou prohlídku, aby ses ubezpečila, že je všechno v pořádku. Chodí tam i mladší dívky a není žádná hanba jít se nechat vyšetřit, pokud máš nějaké pochybnosti. Myslíme na tebe, měj krásný den! P. | |
Kika (10.6.2013 22:17) Ahoj IN! mám problém: vím, že Bůh není zlý ani podlý a že zlo, které se ve světě děje je pouze výsledkem špatných rozhodnutí lidí...Bůh nám dal svobodu, protože chtěl LIDI ne ROBOTY to už vím, ale stále tak trochu nechápu proč za chyby některých platí neviní..přece za válku nemohli lidé, kteří skončili v koncentráku...tak proč toto Bůh dopustí?? vždyť může udělat COKOLIV!! Děkuji za odpověď. | |
© redakce (11.06.2013 08:13) Ahoj Kiko, tento dotaz se na webu opakuje poměrně často. Jde vidět, že nad vírou přemýšlíš, což je dobře. Proč je bolest na zemi a proč trpí/trpěli nevinní? Na to je jediná odpověď víry: nejnevinnější byl sám Ježíš a ten smrt na kříži, bolest a utrpení přijal dobrovolně z lásky, aby dal všemu lidskému utrpení smysl. S Ježíšem se může každý trpící sjednotit - prostě si říci: moje bolest je i Tvoje, Ježíši. Bůh otec miloval nejvíce Ježíše, a přesto byla jeho vůle, aby Ježíš jako člověk byl umučený a umřel. Je to tajemství velikosti Boží lásky. Utrpení nemusí být jenom špatné, může člověka i někam posunout, přimět ho k zastavení se,... V Ježíšově smrti nacházíme ještě jeden rozměr a objev: Smrtí lidský život nekončí, ale začíná se nová etapa - věčnost. Ježíšovo zmrtvýchvstání je pro nás lidi nadějí, že i my budeme po své smrti žít v přátelství s Bohem. Utrpení je pro lidi temné a tajemné, ale ve víře v Ježíše nalézáme odpověď. Proto i mnoho svatých volilo raději smrt a život věčný s Bohem, než si zachránit život, ale za cenu zrady Boha. Měj hezké dny! P. | |
Lesslie (10.6.2013 15:25) Ahoj In.. Něco mě napadlo vzhledem k "dotazu" nebo spíš problému od: zoufalá :( Jsem přesně ten stejný typ holky. A často jsem sama na sebe naštvaná, že přecitlivělá jsem aji normálně- prostě to není nějaké období, ale hold to mám v povaze ;) Pomohlo mi, když jsem si uvědomila, že Bůh mě stvořil přesně tak, jak chtěl- stále je co vylepšovat a nikdy nebudeme dokonalí. Ale On věděl, proč mě tvoří přecitlivělou.. Zrovna mě! Na druhou stranu si zase uvědomuji, že díky tomu jsem více empatická a umím se vcítit do situace druhých.. :) Bůh chtěl aby sis tímto obdobím prošla! Má to důvod a tebe to posune někam, kde máš být :) Za pár let zjistíš, že to bylo nutné a že díky tomuto období posunula dál :) Líbí se mi citát: Bolí nás, když rosteme (posouváme se dál), ale ne každá bolest růst způsobuje.. A že to nemáš komu říct?.. Jdi ven a vykřič se! Mně pomáhá se sesypat v osobní modlitbě s Bohem.. Řekni mu co tě trápí, co tě štve.. On má rád tvé emoce a ani žalmy nejsou vždy radostné :) A nebo se vypiš.. :) Kamkoliv- napiš to a pak to prostě někde vyhoď, aby to nikdo nenašel, když nechceš.. A přinejhorším použij anonymitu a svěř se někde na internetu- vím, že je to trochu divné řešení, ale někdy pomáhá i tohle :) Snad jsem ti poradila.. :) Hlavně nevěš hlavu, protože Bůh tě miluje a má s tebou plán.. A On tě vidí a je s tebou i v tuto chvíli! On tě miluje! :) | |
Terezka (10.6.2013 14:17) Ahoj, chtěla bych se zeptat, jestli je velký věkový rozdíl čtyři roky mezi holkou a klukem (mě 14 jemu 18). Oba jsme věřící a máme společné zájmy. Nevím jestli má cenu doufat, že to vyjde, nebo jestli se mám smířit s tím, že to tak má být a s tím, že jsem prostě moc mladá. Děkuji za odpověď. | |
© redakce (11.06.2013 14:41) Ahoj Terezko, děkujeme za Tvoji důvěru, s kterou se na nás obracíš. Myslíme, že v tvém případě nejde ani tak tak o věkový rozdíl (známe páry, které jsou od sebe věkem vzdálené mnohem víc a není to překážkou). Spíš jde o to, zda chceš začít budovat pevný vztah už od čtrnácti let. Zkus trochu počítat. V dnešní době je běžné, že se nám mládí "natahuje". Mladí lidé po skončení základní a střední školy pokračují ve studiu na vysoké škole (3 - 6 let). Tobě je 14, máš před sebou ještě celou střední školu (tj. asi 4 roky) + případně další roky strávené na vysoké. Kluk, který se ti líbí, možná také půjde na vysokou školu. To znamená, že se dostane do nového prostředí, pozná nové lidi a trochu se změní (je otázkou, zda byste dokázali překonat to, že řešíte oba trochu jiné starosti a žijete v rozdílných "světech". Protože vysoká škola člověka určitým způsobem změní, ať už chce nebo ne ;-). Pokud byste spolu začali chodit a chtěli (jako věřící lidé) počkat s intimním stykem až do svatby, je proti lidské přirozenosti vydržet ve všem, co vidíme jako ideál. Kluci se sexualitou bojují mnohem více než dívky. I nad tím přemýšlej, zda by vztah trvající např. 7 let nebyl pro vás oba spíš trápením než radostí. Nemusí to samozřejmě být pravidlem, ale hrozí, že byste se časem dostali do jakéhosi stereotypu. A rozchod po tolika společně strávených letech je určitě mnohem bolestivější než u vztahu, který trval kratší dobu. Ještě jedna věc: v tomto věku se teprve dotváří tvoje osobnost, hledáš sama sebe a občas sama sebe nechápeš (takže těžko můžeš chtít po klukovi, aby tě poznával a chápal on, když ty sama sobě ještě nerozumíš). To, co jsme napsaly, může vyznět hodně negativně. Nechceme tě ale od toho vztahu úplně odrazovat a rozhodně nechceme, aby ses začala kluků (nebo tohoto jednoho) úplně stranit! Spíše jsme se snažily naznačit úskalí, která by vás mohla potkat. Je lépe být vždycky připravený na horší variantu a být potom příjemně překvapený, než obráceně ;-). Doba známosti je o vzájemném poznávání. To, že s někým začneš chodit, přece ještě neznamená, že to nakonec bude otec tvých dětí a že si ho musíš vzít. K tomu je chození, abyste se navzájem poznali a zjistili, jestli dokážete překážky překonat nebo jste natolik rozdílní, že to prostě nepůjde. V tomto případě rozchod není žádnou katastrofou, i když to tak často vypadá. Ať už se rozhodneš jakkoli, nezapomínej(te) na modlitbu ;-) Myslíme na tebe, klidně se zase ozvi! P. | |
katka veselková (10.6.2013 11:17) co si myslíte o homosexualitě mluví se o ní. já vím lidi za to nemůžou že se tak narodí, nic proti tomu nemám, ale jaké musí být pro děti hrozné když jsou dva otce na děti. psali jste o tom i inu. bůh píše co bůh spojil člověk nerozlučuj .vím, že je láska stavěná na vztahů dvou lidí, muže a ženy. ale nedokážu si přestavit homosexualitu. | |
© redakce (11.06.2013 11:41) Ahoj Katko, je dobře, že takto přemýšlíš a ptáš se. V dnešním světě je někdy těžké se orientovat. My se ztotožňujeme s pohledem, jaký má na homosexuály církev. Jaký pohled to je? Církev bezvýhradně přijímá lidi s homosexuální orientací a odmítá jakoukoli jejich diskriminaci. Tady se totiž rozlišují dvě věci: to, že je někdo homosexuál, v žádném případě neznamená, že to je člověk druhé kategorie! Nechme teď stranou úvahy o tom, jestli to je věc vrozená, jestli to je vlivem okolí, výchovy,… Tento člověk má plnohodnotnou důstojnost jako každý jiný. Co je to ta diskriminace? Je diskriminace to, když říkáme, že takový život, kdy se dva homosexuálové rozhodnou spolu být, je proti Božímu řádu? Ne. Diskriminací není, že církev hájí názor, že dítě má být vychováváno v přirozeném modelu „otec-matka“. Diskriminací jsou různé fóry, narážky, které slyšíme na homosexuály. To je špatně. Jsou to lidé s plnou důstojností. P. | |
zoufalá :( (7.6.2013 14:09) Ahoj, poslední dobou mě dokáže naštvat sebemenší blbost, přijdu si naprosto zbytečná, všechno mě rozbrečí..zkrátka jsem asi přecitlivělá :( Podíl na tom mají situace, které jsem prožila a to, co mě teď ještě čeká... Nevím/nechápu proč se to musí stávat pořád jenom mě. Nejhorší je, že se nikomu z toho všeho, co v sobě prožívám, nemůžu vypovídat, protože to nikdo nedokáže pochopit, co v sobě cítím,...proč jen tak z "ničeho nic" začnu brečet.... Úplně se to ve mě vaří, až mám pocit, že každou chvíli prasknu.... :( | |
© redakce (10.06.2013 07:58) Milá zoufalá, neuvedla jsi svůj věk, ale věř, že pokud je ti mezi dvanácti a šestnácti lety, není třeba se těmito stavy vůbec znepokojovat. To, co prožíváš, je ve tvém věku úplně normální. Zničehonic přijde změna nálady, přepadnou tě pocity vlastní bezvýznamnosti a neschopnosti. Když se člověk začíná měnit, pracuje hodně psychika a tohle všechno k dospívání patří. Není to nic špatného, negativního, když najednou nevíš, proč se ti chce brečet, smát, jsi naštvaná. S postupujícím věkem tyto nálady odezní a ustálí se. Snaž se jim nepoddávat, pořád si připomínej, že jsi skvělá holka, i když ti to v té chvíli asi přijde jako hloupost ;-) Zkus se něčím zabavit, i když se ti nechce. Ideální je jít třeba někomu pomoct (vždycky je dost možností, stačí se pořádně rozhlédnout), díky tomu na chvíli zapomeneš na sebe a na své nálady. Myslíme na tebe, samy jsme si takovým obdobím prošly, takže víme, o čem mluvíš. Přejeme krásné dny! P. | |
Tereza (6.6.2013 14:31) Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda by jste mi nemohli poskytnout kontakt na nějakou věřící gynekoložku či gynekologa, kteří by mi mohli přes e-mail poradit s mým problémem. Když jdu k normálnímu doktoru tak mi vždy nabízí jen antikoncepci, jako řešení mého problému, ale to nechci, proto bych se ráda poradila s někým, kdo nění takto ovlivněn. Děkuji | |
© redakce (10.06.2013 07:01) Ahoj Terezo, nějaké kontakty se nám už podařilo nashromáždit, ale protože na našich webových stránkách soukromé mailové adresy nezveřejňujeme (kvůli příp. možnosti zneužití), pošli nám prosím sem do vzkazů svoji e-mailovou adresu a my ti kontakty zašleme e-mailem. Děkujeme. Hezký den z redakce! ;-) P. | |
© redakce (10.06.2013 07:36) Ahoj Katko, víra je krásný vztah s Bohem, který musíme pořád prohlubovat a pracovat na něm (modlitbou, četbou Písma a duchovní literatury, prožívánímbohoslužeb, účastí na různých setkáních atd.). Je dobře, že na svého kamaráda myslíš v modlitbě, budeme na něho pamatovat i my! Krásné dny ;-) P. | |
| Strana: 1 << 53 54 55 56 57 58 59 60 61 >> 621 | |
Nejčtenějšíco zaujalo i jiné...
 Vydavatelství IN s.r.o. Horní náměstí 12, 466 01 Jablonec nad Nisou objednávky: tel.: 480 023 408-9, 775 598 604 mail: objednavky@in.cz redakce: Purkyňova 5, 772 00 Olomouc tel.: 775 598 603 mail: redakce@in.cz |
 |
Vydavatelství IN! © 2005-2022 v4 | |