Ahoj Anežko, díky za tvou otevřenost, moc si toho v redakci vážíme. Píšeš, že jsi už 8 let zamilovaná do jednoho kluka, který ale o tebe nemá zájem, a ty vlastně díky jeho chování a prioritám v životě, taky ne, ale ta zamilovanost/zasněnost ta stejně pořád u tebe je. Víš, to,  že se zamiluješ, je často proti všem pravidlům (jak se obrazně říká, často se naše srdce staví proti rozumu). Pokud se chceš zamilovanosti zbavit, platí, že nejlepším lékem je čas. Tu větu jsi určitě už slyšela a jistě ji ještě mnohokrát uslyšíš. Je totiž pravdivá. Časem silné city k tomu klukovi odezní samy. A jsou vlastně ještě tak silné jako na začátku? Nesníš např. někdy o tom, jaké by to bylo, kdyby byl jiný, a tím si pořád "prodlužuješ něco co není" a trápíš se tím? Důležité heslo pro tebe zní: ŽIJ PŘÍTOMNOSTÍ. Neohlížej se zpátky ani si nevysnívej budoucnost s ním, ale žij tou vteřinou, kterou právě máš. Je ve tvém okolí někdo smutný? Zajdi za ním a naslouchej mu, napiš mu, zavolej. Je tu kamarádka, která by ráda někam vyrazila? Pozvi ji k vám, zajděte do kina, na bazén, na výlet! Potřebují rodiče nebo prarodiče, abys s něčím pomohla doma? Udělej to. Nebo vymysli aktivitu (oslavu, výlet, hru) pro celou rodinu, najdi si brigádu .... Hlavně nezůstávej sama a neutápěj se ve svých myšlenkách. Uvidíš, že časem začneš vnímat i jiné kluky/muže a "dostaneš ho z hlavy".

Píšeš, že jsi velký introvert. Ale to vůbec neznamená, že je to špatně. Je sice pravda, že introverti jsou např. méně hovorní než extroverti, (a proto ti možná také déle trvá, než se zapojíš do rozhovoru s někým koho neznáš, atd.) a naopak více o věcech uvažují, mají obyčejně i bohatější svůj vnitřní život. A víš co je taky bezva? Mívají velké nadání pro tvůrčí činnosti, jako je psaní, malování, skládání hudby nebo třeba programování.

Píšeš také, že jsi ráda, že máš víru, že znáš P. Boha. Zkus mu každý den předkládat a odevzdávat, a uvidíš, ono to půjde. Moc na tebe v redakci myslíme a klidně zase někdy napiš, jak se ti daří. Budeme se těšit. M.

Ahoj K, diky za dotaz. Takovou zkušenost v redakci zatím nemáme. Ale zkus se mrknout na signaly.cz do společenství https://www.signaly.cz/vysokoskolaci, a možná ještě lepší https://www.signaly.cz/zeny-matky-manzelky. Myslím, že tam bys mohla dostat spoustu odpovědí přímo ze života. Fandíme vám oběma, mějte se moc hezky. M.

Ahoj Verunko, díky za dotaz. Hned na úvod bych tě chtěla uklidnit: podobné otázky jako ty si klade spousta dívek v tvém věku i dívky mnohem starší. Ráda bych se ale zeptala já tebe: Napadlo tě někdy zamyslet se nad tím, proč vlastně kluka chceš? Proto, abys nebyla sama? Ale ty přece nejsi sama! Máš rodinu, možná i sourozence, určitě i nějaké kamarády a známé. Zkus zapracovat na těchto vztazích - prohlubuj stará přátelství a seznamuj se s novými lidmi, dělej radost lidem kolem sebe. Hledej si další kamarády a uč se druhým naslouchat a mluvit s nimi. Pokud nevíš, kde hledat, zajeď si třeba na nějakou víkendovou akci na DCŽM, tam poznáš spoustu nových skvělých lidí. Postupně se tak zbavíš ostychu a začneš se bavit i s klukama. A třeba nějaké přátelství později přeroste i v lásku, kdo ví? Všemu se musíme učit. A protože kluci dospívají později než my holky, je s tvými spolužáky a vrstevníky možná i těžká domluva. Ale za několik let se to změní, až se kluci trochu zklidní. ;-)  A další rada: Všechno má svůj čas. Proč se trápit tím, že nemáš kluka - vždyť máš před sebou celý život a určitě se ten pravý objeví (většinou přichází, když to člověk nejmíň čeká). Já vím, že se to lehko říká, když teď s tebou zmítají různé nálady a emoce. Ale pokud se rozhodneš, že se zaměříš na něco jiného než na vyhlížení prince na bílém koni, půjde to. Myslíme na tebe. M.

Ahoj Ja:), Díky za otázku, je dobře, že si ji kladeš, protože dnes je spoustě holek podsouván názor, že by měly kluka "ulovit" nebo "sbalit", sehnat si jeho číslo, oslovit ho jako první s návrhem na schůzku apod. My si však přesto myslíme (a odborníci na partnerské vztahy to potvrzují), že dobývat má muž a dívka má být ta, která dobývání řídí, která pootevírá nebo naopak přivírá pomyslnou bránu. To znamená, že my ženy jsme mistryně v náznacích, úsměvech, vysílání signálů, že je možné nás "ulovit", ale roli lovce bychom měly nechat opačnému pohlaví. Ještě jedna krátká úvaha: Kdo dostane všechno zadarmo na zlatém podnose, většinou si toho moc neváží. A tak to bohužel bývá často i v dnešních vztazích, kde je iniciativní holka a pasivní kluk, kterému to tak vyhovuje. Jenomže později se není schopný "rozhýbat" ani k žádosti o ruku, protože se doteď nemusel o nic snažit. A potom spousta děvčat pozdě lituje, že svým přístupem udělaly z Prince na bílém koni Líného Honzu.

Z redakce přejeme hezký víkend. M.

Ahoj majjko, asi jediné co můžeme doporučit, je vydržet! Zkus si prosím znovu přečíst, co jsme ti doporučovali minule. Je tam spousta různých aktivit a možností. A co bychom brali jako hodně důležité, ti znovu napíšu: Hlavně nezůstávej sama a neutápěj se ve svých myšlenkách. Když budeš mezi lidmi a s lidmi, nebudeš mít tolik času na něj myslet. A že si vzpomeneš třeba večer před spaním? To je přece normální. Můžeš se za něj pomodlit a třeba v modlitbě odevzdat i všechny své myšlenky na něj. Uvidíš, že časem začneš vnímat i jiné kluky a "dostaneš ho z hlavy". Je pravda, že to třeba nepůjde hned, protože všechno chce svůj čas. A taky musíš chtít!:). Věříme, že to ty ( i tvá kamarádka, která má podobný problém) dokážete. Z redakce na vás myslíme. M.

Ahoj ehmmm, díky za dotaz. Víš, ve tvém věku je úplně normální, že se ti někdo líbí a za týden už to může být dokonce třeba někdo jiný:).... Ale kluci v tomto věku na "zamilovávání se" ještě moc nejsou. Ti mají obyčejně úplně jiné starosti.: fotbal, kolo, počítač, hry... A na opravdové chození? To máte ve vašem věku ještě spooooustu času. Víš, život je krásný právě v tom, že se skládá  z řady období a každé z nich je hezké něčím jiným. Období přichází postupně a každé má svůj čas. A nevyplácí se nějakou etapu překočit, protože pak už se ta doba nikdy nevrátí. Například pro tebe a tvoje spolužáky je důležité hledat si nové kamarády a učit se kamarádství rozvíjet - naslouchat druhým, odpouštět si, ocenit druhého, pomáhat si navzájem, komunikovat spolu. Protože když se to člověk nenaučí v kamarádství, nebude to umět ani později během chození. Možná už tušíš, kam tím mířím. Než začneme s někým chodit, měli bychom se naučit vycházet s kamarády a rozvíjet kamarádství (i s klukama). Vždyť právě z přátelství můžou časem vzejít i hezké partnerské vztahy. Nenech se o žádné období života okrást tlakem kolem sebe a dobře prožívej každý den, protože už se nikdy nevrátí. Určitě není kam spěchat - jenom by sis to jednou vyčítala. Držíme palce:)! M.

Ahoj Kiki, díky za dotaz. Zkusím to stručně shrnout: V Krakově ses zamilovala do jednoho kluka, později i on ti řekl, že se mu líbíš, ale líbí se ti i jeho brácha, a ty teď nevíš, co s tím... My holky se zamilujeme raz dva, že?:) V patnácti letech je "zamilovávání", poznávání, povídání a vůbec řešení různých vztahů (nejenom kluci, ale i kámošky, rodina) moc důležité. Učíš se tak poznávat, rozlišovat, odpouštět (když se něco pokazí) i radovat (když se naopak něco podaří). A to si myslím, že je pro další, nejenom tvůj, ale pro život každého člověka, moc důležité.

Je docela pravděpodobné, že jeho brácha tě může brát "jenom" jako moc dobrou kámošku svého bráchy, se kterou se mu dobře povídá, prostě je mu s ní hezky. A tečka. Ale je to tečka?:) Není to spíš bezva, že máš kamaráda, se kterým si můžeš povídat, smát se a je ti s ním prostě dobře? A jestli je do tebe náhodou taky zamilovaný? Tak to poznáš, i když to nemusí být hned  a někdy to chce hodně trpělivosti, protože kluci jsou prostě jiní než holky. Je takový jeden citát, který se k tomu myslím docela hodí:  Co nic nestojí, za nic nestojí...A jestli je "jenom" dobrý kamarád, to přece není vůbec málo. Dobrých kamarádů je jak šafránu, a šafrán je vzácný:)! Měj se hezky. M.

Ahoj Peggy, díky za dotaz. Na podobné otázky jsme nedávno v Poradně odpovídali, je vidět, že podobné starosti má hodně z vás, a hlavně, že je chcete řešit  a nejsou vám lhostejné, a to je moc dobře. Je prostě moc  fajn, že o hranicích mezi holkou a klukem přemýšlíš. Co mají kluci (a muži) společné, je touha dotknout se. Bez ohledu na to, jestli je to zrovna vhodné nebo ne. Muž se chce dotknout a tečka. V tomto směru kluky a muže "vychováváme" my, dívky. Kluk zajde jenom tam, kam mu dívka dovolí. To platí nejen v partnerských vztazích, ale také třeba při tanci či náhodných setkáních. Pokud kluk (muž) drží dívku níž než by měl, pak mu přece dívka může ruku odsunout, napomenout ho nebo klepnout přes prsty. A pokud ani to nepomůže, nemusí s ním tančit. Potom si jistě uvědomí, co s dívkou jeho dotyky dělají.

Jestli kluk bude spěchat nebo ne, záleží tedy hodně na tobě. Jakto? Vztah po fyzické stránce držíme v rukou my - ženy. Muži jsou v oblasti sexuality mnohonásobně slabší a je pro ně mnohem těžší udržet svoji touhu na uzdě než pro nás ženy. Takže záleží jenom na nás, kam až klukovi dovolíme zajít. Pamatuj, že pokud tě (kdokoli, nemusí to být jenom tvůj kluk) bude nutit do něčeho, co sama nechceš, nejde o lásku, ale o sobectví ze strany toho druhého (jakkoli může tvrdit, že tě má rád). Naopak ten, který má opravdu druhého rád, respektuje jeho hodnoty nebo se je učí respektovat a nejde za hranice jeho svobody.

Doporučuju přečíst si knížku, která existuje i v elektronické podobě:  http://tom.wbs.cz/Sex_-slehacka-na-dortu.html#.V5PrdRJK_1t.

Je sice malá, (což je zase pro kluky fajn, obyčejně neradi čtou:)), ale hodně dobrá svým obsahem. Možná by stačilo jenom říct, že bys byla ráda, kdyby si přečetl tuto knížku (Sex, šlehačka na dortu), že tebe hodně zaujala, a chtěla by sis s ním o ní popovídat, protože je to pro tebe hodně důležité. Víš, myslím si, že jako holka máš právo být "náročná" a oni to ti kluci nakonec ocení, a i když se to možná na první pohled nezdá, takových opravdových holek si váží.

Myslíme na tebe a z redakce přejeme hezký den. M.

Ahoj Ájo, to, že se ti ve tvém věku líbí kluk je úplně normální a přirozené. O kluky se samozřejmě zajímat můžeš, ale zatím jako o kamarády:)... Už teď získáváš důležité zkušenosti a děláš důležité kroky - objevuješ, co ti na klucích vadí a co se ti na nich naopak líbí. Samozřejmě, že se ti čas od času některý z nich bude líbit (jako třeba teď) - bez zamilovanosti a trápení kvůli ní by ani nebylo dospívání :-), ale je to období tzv. platonických lásek, kdy o klucích zatím jenom sníš a představuješ si, jaké by to bylo s nimi chodit. To je úplně normální a většina holek v tvém věku prožívá úplně to samé. Některá už dřív, jiná později, ale každá si tím projdeme nebo jsme si tím už prošly. Snaž se brát kluky zatím jako kamarády, a pokud ty, kteří ti úplně "nesedí" nedokážeš hned úplně odmítnout, aspoň jim vysvětli, že kamarádit s nimi můžeš, ale na chození máš ještě dost času. Je to sice těžké, ale věřím, že to dokážeš. Uvidíš, že se tak vyhneš dalšímu zbytečnému trápení. V redakci držíme palce. M.

Ahoj A, odpověď na tvou otázku najdeš v rubrice Poradna, ale podrubrice Víra ne Láska. Měj hezké dny. M.