Ahoj Jarmilo, děkume za dotaz. Mám jeden návrh: Co takhle začít řešit problém až opravdu nastane? Nevadí, že se vám oběma líbí jeden a ten samý kluk. Důležitější je, jestli se mu líbíš ty nebo tvoje kamarádka (nebo ani jedna z vás). Pokud by se mu líbila tvoje kamarádka, musela bys to uvnitř nějak překousnout a srovnat se s tím. Pokud nebude mít zájem ani o jednu z vás, také není co řešit. Zamilovanost časem sama vyprchá. No a jestli se mu budeš líbit ty? Potom je teprve ten správný čas na upřímný rozhovor s kamarádkou. Zatím bych tomu nechala volný průběh a netrápila se tím, co zatím není. Myslím na vás, ať se všechno vyřeší, jak má. Měj se hezky. M.

Ahoj Kačko. Díky za upřímný dotaz. Myslíme si, že vztahy ve čtrnácti letech jsou spíše než chozením v pravém slova smyslu jakýmsi bližším kamarádstvím - je to něco mezi přátelstvím a láskou. Protože se začínáte postupně měnit a poznávat sami sebe (tzv. se hledat), zjišťujete, jaké to je se zamilovat a jak je potřeba ve vztahu dávat a ne jen brát, sbíráte zkušenosti. V tomto věku je kromě prožívání prvních (platonických nebo skutečných) lásek také moc důležité hledat si blízké kamarády a postupně poznávat, jaké vlastnosti a chování se nám na klucích líbí a jaké ne. A jak být dobrou kamarádkou a jak se zalíbit i klukům? Tento článek stojí za přečtení a popřemýšlení, Uvidíš, že po jeho přečtení zjistíš, že je spousta věcí, které můžeš nabídnout ostatním. Fandíme ti:)!  http://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm.

Ahoj Báro, díky za otázku i za tvou upřímnost. Zdá se mi, že se ptáš na dvě věci - kamarádství a chození s klukem. Co se týká kamarádství, máme na webu článek, "Jak být holkou do nepohody", zkus se mrknout a zvaž, jestli by se ti jeho rady nehodily...

http://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm

Píšeš také, že bych chtěla poznat kluka, dostat od něj pusu, ale zase ne někoho, kdo by tě nutil k tomu, co se nesluší. Je moc fajn, že o vztazích přemýšlíš. Víš, myslím si, že každá z nás se zamiluje až tehdy, když je na to připravená. Do té doby třeba kluky vůbec neřeší a najednou BUM! a je to tady. :-) Potom už Ti vůbec nepřijde těžké např. vodit se s někým za ruce. Když totiž uvidíš, že ten, koho máš ráda ty, má rád i tebe, bude to pro tebe najednou jedna z nejpřirozenějších věcí. A když zatím žádného kluka nemáš? Zkus prožívat každý den života, raduj se z maličkostí, nauč se být vděčná za to, co máš a rozvíjej svá přátelství. A neboj se. Postupně dorosteš do věku, kdy Tvá první láska přijde. Může to být za rok nebo za pět let, to my nevíme. Tak se do ničeho netlač a s nikým se neporovnávej. Je ale super se už teď začít za svůj budoucí vztah a budoucího životního partnera modlit. Třeba denně kratičkou větou. Z redakce Ti moc fandíme:)! M.

Ahoj Elis, to je moc dobře, že nad tím přemýšlíš, protože dnes je spoustě holek podsouván názor, že by měly kluka "ulovit" nebo "sbalit", sehnat si jeho číslo, oslovit ho jako první s návrhem na schůzku apod. My si však přesto myslíme (a odborníci na partnerské vztahy to potvrzují), že dobývat má muž a dívka má být ta, která dobývání řídí, která pootevírá nebo naopak přivírá pomyslnou bránu. To znamená, že my ženy jsme mistryně v náznacích, úsměvech, vysílání signálů, že je možné nás "ulovit", ale roli lovce bychom měly nechat opačnému pohlaví. Ještě jedna krátká úvaha: Kdo dostane všechno zadarmo na zlatém podnose, většinou si toho moc neváží. A tak to bohužel bývá často i v dnešních vztazích, kde je iniciativní holka a pasivní kluk, kterému to tak vyhovuje. Jenomže později se není schopný "rozhýbat" ani k žádosti o ruku, protože se doteď nemusel o nic snažit. A potom spousta děvčat pozdě lituje, že svým přístupem udělaly z Prince na bílém koni Líného Honzu. Fandíme ti. M.

Ahoj kriki. Díky za dotaz. Nejspíš z mé odpovědi nebudeš moc nadšená, ale všechno má svůj čas. Nech na tom klukovi, který se ti líbí, jestli se s tebou bude chtít dál setkávat a bavit. Nemůžeš ho k zájmu o tebe nijak donutit. Víš, pro kluky (i pro holky) je moc důležité, aby si prošli obdobím, kdy si nacházejí kamarády stejného pohlaví, potom se přátelí s vrstevníky opačného pohlaví a nakonec si najdou nejlepšího (důvěrného) kamaráda / kamarádku. Všechny tyto fáze jsou moc potřebné pro rozvoj osobnosti a nevyplácí se žádnou z nich přeskočit. Jenom díky tomu se totiž můžeme sami poznávat. Takže pokud tomu klukovi v tomto období stačí jeho kamarádi, snaž se to respektovat a do ničeho ho netlač. Možná se jenom lekl toho, že by měl s někým chodit, necítí se na to a tebe bral jako bezva kamarádku. Láska je trpělivá, takže radím - snaž se zatím hledat si jiné kamarády a kamarádky, poznávej, co se ti líbí na chování kluků kolem tebe, přátel se s nimi a poznávej se. Vymýšlej akce pro mladší děti, zapojuj se aktivně do dění ve třídě, škole, doma nebo ve vaší farnosti. Je krásné být mladá, i když to s sebou nese spoustu nových objevů a nějaké ty starosti, ale každý den máš šanci udělat dnešek ještě krásnějším než byl včerejšek. Tak ji zkus využít. Z redakce přejeme krásný adventní čas. M.

Ahoj Dee, díky, že o vztazích přemýšlíš. Každý člověk je originál. A jak poznat toho pravého? K tomu je období chození - neznamená to, že když s někým začnu chodit, musím si ho později vzít. S někým chodit znamená především toho druhého poznávat. A samozřejmě se může stát, že během chození zjistí jeden nebo druhý z vás, že si až tak nerozumíte, a rozejdete se. Ale to vůbec neznamená, že jeden z vás je špatný. Jenom jste zjistili, že nejste ty správné "poloviny" k sobě. Rozchod je ale i obohacením - nejen bolestí. Člověk si ujasní, co do budoucna nechce, získá nové zkušenosti a začíná hledat dál. Jestli najdeme svou "polovinu" na první nebo až na několikátý pokus, dopředu nikdo nevíme. Můžeme se ale za svého partnera modlit a celé hledání odevzdat do Božích rukou. On pro nás chce to nejlepší a i neúspěšné vztahy nakonec zpětně dostanou smysl. Přejeme, ať jsi dál tak vnímavá ke všemu, co se kolem Tebe děje. Hezký den! ;-). M.

Ahoj Valčo, díky za důvěru. A na upřímnou otázku upřímná odpověď. Je to "divné" a hlavně velká škoda. Máš ráda květiny? Já mám moc ráda růže. Představ si plnou zahrádku růží. Zatím jsou to ještě poupátka, ale ty víš, že za pár dnů se celá zahrádka promění v něco krásného, vyjímečného, v nádhernou záplavu červených, růžových a žlutých květů. A bude dělat radost všem okolo. A ráno se probudíš a zjistíš, že růže jsou pryč. Někdo kvůli tomu, že je chtěl hned, přelezl plot, otrhal, na co přišel, pošlapal zbytek a utekl. Nezajímalo ho, že kytky zničil, že způsobil
bolest a škodu majiteli, že kvůli své touze vlastnit růži hned, ho nezajímalo nic jiného,  Myslíš, že se z kytek radoval? Vždyť je skoro v zárodku zničil… Porno je stejná závislost jako např.
drogy, alkohol nebo závislost na pc. Je to takový „zloděj nerozkvetlých, krásných růží“. Omezuje sexualitu na pohlavní orgány a na orgasmus, na mnohdy surové, agresivní praktiky. Nejde mu u člověka, ale o to užít si za každou cenu, jakýmkoliv způsobem a nalákat spoustu lidí. Byznys je byznys. A to nemá s opravdovou láskou ale vůbec NIC společného. Jsme povoláni k LÁSCE. Ta jediná dokáže člověka naplnit. Přemýšlej nad tím a nenech sebou manipulovat. Snaž se jednat podle svého svědomí.  Přejeme ti, ať se snažíš hledat opravdové hodnoty, které vedou k radosti a štěstí. Zkus zaměřit svou pozornost (odvést ji) jiným směrem: např. začni běhat, něco si zkus vyrobit, skládej puzzle, prostě zkus nějakou činnost, která tě od tvé "závislosti" v té chvíli odvede. Stojí to totiž za to!! Myslíme na tebe. M.

Ahoj Eliško, děkujeme za důvěru a odvahu se svěřit, vážíme si toho a přejeme ti z redakce vše dobré. O odpověď na tvou otázku jsem poprosila odborníka, paní Mgr. Hanu Imlaufovou:

Drahá Eliško, informace, kterou ti tvůj kluk řekl je závažná. Pokud tomu tak opravdu je, jedná se o psychické onemocnění, spadající do sexuálních deviací, kterou je nutné léčit. Sexuální úchylka je skutečnost naprosto neslučitelná s manželstvím. Pokus se svého chlapce motivovat k tomu, aby se léčil. Bude nutná dlouhodobá psychoterapie. V závažnějších případech je nutná i medikace. Pokud by se svými potížemi nechtěl tvůj kluk nic dělat, měj to jako jasný signál k rozchodu.

Ahoj Kačko, díky za dotaz.  O odpověď jsem poprosila paní Mgr. Hanu Imlaufovou:

Kačko, jistě ti je příjemné, že o tebe stojí takový dospělý muž. Ale nepotěším tě, asi jsi omylem přeskočila do jiné životní etapy a budeš se muset vrátit. Pokud ti je 15 let, potřebuješ nejprve vybudovat svoji vlastní identitu. Tedy ujasnit si, kdo vlastně jsi, jaké jsou tvé životní hodnoty, kam chceš směřovat v nejbližší budoucnosti - sama za sebe - bez ohledu na nikoho jiného (škola, profesní orientace apod). prostě stát se dospělou ženou. Teprve když člověk projde obdobím budování identity, které končí přibližně kolem maturity (u mnohých lidí i později), může vstoupit do období budování intimity. To znamená začít budovat partnerský vztah. Není pro tebe tedy vhodné plánování společné budoucnosti, o kterém píšeš. Ten muž, který má o tebe zájem tak trochu zapomněl, že by mohl být tvým otcem. Tedy je to věkový rozdíl jedné generace. Možná, že nemáš dobrý vztah s otcem a on ti ho tak trochu nahrazuje. To ale není dobrý základ pro vyvážený partnerský vztah. I když se Ti to bude zdát tvrdé, velmi bych ti doporučila, abyste vztah ukončili.

Ahoj Nelčo, díky za dotaz. Víš, nikdo z nás není stejný.  Někdo je "ukecaný", nestydí se,  nemá žádnou trému a seznamuje se snadno, vlastně mu to jde jakoby samo, a někdo zase úplně naopak, vidí jakékoliv seznamování jako velký problém. Možná se ti to zdá nespravedlivé, ale představ si, že bychom byli všichni stejní. To by byla asi dost velá nuda, co říkáš? A teď k tvému dotazu:). Říká se, že malá tréma je v podstatě dobré znamení. Dává ti signál, že ti na dané věci, v tomto případě klukovi, záleží. Není ti jedno, jak dopadneš, chceš se mu líbit, a bojíš se, že ti to třeba nevyjde... Strach ani tréma by ale neměly být přehnané. Jak na trému vyzrát? Nejdřív ho při potkání "jenom" pozdrav, usměj se. Později si zkus třeba doma před zrcadlem nacvičit, co chceš říct, představ si svého kamaráda místo zrcadla:), zavři oči, zhluboka dýchej,..a pak to řekni:). Poprvé to bude asi těžké i doma, ale když to budeš zkoušet, bude to pořád lepší a lepší. Tajnou "zbraní"může být modlitba,(tu doporučujeme úplně v každé situaci) třeba takto: Pane, prosím buď v tom se mnou, ty mě dobře znáš, bojím se, nechci se ztrapnit... Myslím, že umět se poprat se stydlivostí, s  trémou ti pomůže i ve škole při zkoušení, při mluvení s někým neznámým...

 A nezapomeň, že s úsměvem jde všechno líp, i ta tréma. Přejeme z redakce krásné dny a fandíme! M.