Ahoj K., díky za dotaz. Myslím, že už sis v podstatě odpověděla sama. Píšeš, že k vám na osmileté gymnázium nastoupil kluk, kterému ses moc líbila na základce, ale oba jste se změnili,  a teď to vypadá, že tě vůbec nepoznal, a navíc se mu zřejmě líbí tvá spolužačka M. Představit se mu samozřejmě můžeš, třeba při jízdě autobusem:).  A uvidíš, zřejmě si vzpomene a společně si zavzpomínáte na svou tehdejší třídu a dobu, popovídáte si. A sama zjistíš, jestli to bude i po delší době, co jste se neviděli, fajn kamarád, spolužák, někdo víc nebo naopak, že už nemáte nic moc společného. Z redakce myslíme. Hezký podzimní čas. M.

Ahoj Jančo, díky moc za důvěru, i za to, že se k sobě snažíte být poctivý a otevření, to je hodně důležité. Moc si toho v INu vážíme. Přemýšleli jsme, jak nejlépe zodpovědět tvou otázku a nakonec se nám asi nejvíc líbila tato odpověď z naší INové knihy Jsem svá, z r. 2017.  Odpovídá tam na podobnou otázku P.Jan Balíik. Odpověď jsem ti přepsala. Oběma vám moc fandíme a přejeme krásný požehnaný život. M.

A zde je odpověď:

Láska muže a ženy se skládá z mnoha rovin: ze schopnosti vcítit se do druhého, z podobných životních zásad, ze společné modlitby atp. Sexualita je jednou z těchto oblastí. Úkolem známosti je postupné sjednocování ve všech rovinách. Milování před svatbou vytvoří snadno pocit sjednocení a snoubenci pak ani nepostřehnou, že v jejich životě je ještě mnoho nesjednoceného. Nikdy by nemělo v době známosti dojít k plnému milování, a k tomu co bývá k takovému milování již předehrou. Tehdy nejde o lásku, ale o sobectví. Vše bychom měli prožívat jako dar pro druhého, a ne jako uspokojování své touhy a žádostivosti.

Vychutnejte si krásu malých krůčků: podání rukou, sezení vedle sebe… časem přijde pohlazení a po delší době třeba i políbení. A hlazení? Když se snoubenci pohladí po vlasech, po tváři, není to jistě nic špatného. Avšak takové hlazení, které přímo a záměrně vzrušuje, není správné. Proč? Při takovém jednání vstupujeme až příliš do intimity druhého a není pak snadné odolat touze po plném sexuálním setkání. V každém případě pomáhá, když si spolu dva mladí snoubenci jasně řeknou, kde je jejich hranice v tělesných projevech, a snaží se to dodržet. Když svědomí ukáže červenou, je třeba ho poslechnout.

Projevy tělesné lásky by měly jít ruku v ruce s dalšími rovinami člověka. Projevuje-li se láska náruživě v tělesné oblasti, ale modlitba zaostává, pak je někde chyba. P.Jan Balík

Ahoj L, díky za dotaz. Ptáš se, jestli máš čekat a tiše doufat, když ti kluk napsal, že nemáš čekat víc než přátelství, protože bydlí daleko a navíc se znáte jenom chvíli... Myslím si, že odpověď jsi už právě od toho kluka dostala. Píšeš nám do poradny, tak předpokládám, že se ti líbí, možná jsi do něho i zamilovaná, ale na chození, zamilovanost i lásku musí být dva. A jeho odpověď znáš. Věřím, že se trápíš, cítíš bolest nebo jsi naštvaná, na druhé straně, ten kluk si na nic nehrál, a na "férovku" ti napsal, jak to cítí, a netahal tě za nos ani ti nesliboval nic, co by nemohl splnit. Když budeš čekat a dělat si marné naděje, budeš se jenom trápit, a možná přehlédneš někoho, kdo o tebe bude opravdu stát. Moc na tebe v redakci myslíme. M

Milá Hanko,

někdo najde svého životního partnera brzy, někdo později a někdo se nevdá/neožení a je pro něj připravená jiná cesta. Bůh má pro každého z nás plán a měli bychom mu důvěřovat. Neznamená to ale, že má člověk sedět doma a čekat, až se něco stane. Je potřeba být aktivní a hledat nové příležitosti a tak trochu jít svému štěstí naproti.

Píšeš, že nemáš moc možností poznávat nové lidi. Co takhle si nějakou příležitost najít? Vím, že někdo je třeba introvertní, tak je pro něj seznamování těžší, zároveň chápu, že i času bývá málo, a někde těch příležitostí opravdu tolik není, ale možnosti jsou různé a určitě si najdeš nějaký způsob, jak nové lidi poznat. Existuje spousta duchovních obnov, setkání, akcí na diecézních centrech pro mládež... Podívej se ve svém okolí na centrum mládeže a jeho program nebo na nabídky řeholních společenství, které také často nabízí různé akce. Určitě i ve vaší farnosti nebo v nějaké okolní se tu a tam bude dít nějaká akce, na kterou bys mohla zajít třeba sama, s kamarádkou nebo s někým z rodiny. Nemusí to ale být jen křesťanské akce, můžeš navštívit nějaký koncert, divadlo, výstavu... Nebo to můžou být nějaká pravidelná setkávání, třeba zájmové skupiny, dobrovolnictví, sport a cvičení. Záleží, co tě baví a zajímá. Také můžeš poprosit kamarády, jestli by tě třeba nevzali někam se svými kamarády, abys mohla poznat někoho nového atd. Neboj se ani případně nějakou akci sama zorganizovat (třeba nějakou pouť nebo výlet ve farnosti).

Nepřistupuj k tomu ale tak, že si tam jdeš hledat budoucího partnera, a nedělej z toho neustálé obíhání různých akcí. Ber to jako příležitost něco zažít a poznat nové lidi - holky i kluky, se kterými bys třeba mohla někdy někam zajít a skrze ně poznat další lidi... Vyber si akci nebo způsob trávení volného času, co tě zajímá a kde bys mohla potkat vrstevníky podobného smýšlení. Nemá cenu se do něčeho nutit a chodit někam, kde tě to nebude bavit a zajímat.

Moc dobře vím, že třeba v situacích, kdy se ostatní kamarádky vdávají nebo mají děti, je těžké být sama. Je ale potřeba říct, že nemá smysl upínat všechny svoje síly na hledání partnera a myslet si, že to je ta nejdůležitější věc na světě a že budu šťastná jenom, když budu někoho mít. Z toho se pak akorát stane posedlost, která je na škodu. Zaměř se na sebe, najdi si nějakou činnost, která tě bude naplňovat a tu a tam někam vyraz, abys poznala nové lidi a kdo ví ;) V modlitbě za budoucího manžela samozřejmě pokračuj a neboj se poprosit své blízké, aby se i oni pomodlili. Myslím na tebe :) Martina

Ahoj Anet,

láska je krásná ale někdy bolí. To se říká, ale bohužel to tak někdy je. Je to náročná situace, hlavně pro tvoje vnímání lásky. Člověk má své představy a plány, jak to bude a jak se bude chovat ten druhý, jak se budu chovat já- a najednou je to jinak. Pokud svého kluka máš ráda, a fakt že, už s holkou spal, přijmeš (neplést si s odpouštěním, nebo tak něco - nemáš mu co odpouštět ani ho litovat, ani  nic jiného), takže pokud tento fakt přijmeš a v zásadě ti nevadí, ve vztahu pokračuj. A to že jsi ještě nezkušená... No a? Možná to může tvého kluka motivovat vést tento váš vztah novým směrem. Společně můžete začít znovu a lépe. Vůbec se nemusíš cítit hloupě a nepatřičně. i když chápu, že se to lépe napíše, než udělá :-) Nicméně, pokud jste k sobě takto upřímní, tak mu to klidně řekni. I to, že tě mrzí, že pokud se vezmete, nebudeš jeho první. Že se stydíš a nevíš jak se máš přesně chovat. Jsem si jistá, že tě vyslechne a možná pochopí proč se tak chováš. Nenech ho a't si domýšlí, co není pravda. Pokud o tebe stojí, toto období s tebou překoná. Ne každý kluk chce chodit se "stíhačkou" která se na něj bude věšet a vášnivě líbat na ulici, v kině, v parku a pod.  Ale váš vztah je tu nový a můžete začít znovu a tak jak se dohodnete.

Neboj se a buď upřímná.

Majka

Ahoj Klárko, díky za upřímnost, ta se cení. Víš, jedno takové moudré staré přísloví říká: Co nic nestojí, za nic nestojí. A neplatí to jenom v lásce. Když se ti např. podaří napsat písemka na jedničku, a ty víš, že ses opravdu poctivě připravovala, tak tě to potěší a máš z toho radost. (Řekla bych, že větší, než kdyby ses na přípravu vykašlala a písemku opsala z taháku a ono to zrovna nějak dobře vyšlo, protože učitelka se zrovna nedívala tvým směrem:)).Láska je krásná, nádherná, ale má svoje pravidla a při chození i určité limity, které, i když se ti může zdát, že tě o něco krásného ochuzují, tě naopak chrání a připravují na dobře prožitý vztah v manželství. Navíc ve vašem hodně mladém věku (píšeš, že tvůj kluk je jenom o něco starší) se může stát, že po nějakém čase zjistíte, že si tak úplně ve všem nerozumíte, a rozejdete se. I to se někdy stává, ale pokud je vztah "čistý", založený na vzájemném poznávání, komunikaci, úctě, přátelství, atd., je všechno daleko jednodušší. Myslím, že by se vám oběma mohla líbit sice útlá knížka, ale bohatá obsahem: Sex, šehačka na dortu, kde její autor moc hezky vysvětluje, co a jak:). Existuje i v elektronické podobě. Tady je: http://laska.xf.cz/prirucky/slehacka.htm. M.

Ahoj K., díky za dotaz. Je ti šestnáct let a postupně se z dívky začínáš měnit v ženu. K tomu přirozeně patří, že se ti začínají líbit kluci, chceš si s nimi povídat, smát se. Chci tě ujistit, že na pocitech, které prožíváš, není vůbec nic špatného. Klidně můžeš být i zamilovaná do dvou a více kluků současně, můžeš snít o tom, jaké by to bylo chodit s klukem X a o dva dny později už přemýšlet nad klukem Y. Tvoje city se v této etapě života hodně mění, jsou nestálé a rozkolísané a také si všímáš kluků mnohem víc než tomu bylo dřív. Všechno, o čem tady píšu, je zcela normální a patří to k životu. Říká se tomu "období platonických lásek" (kdy o někom jen přemýšlíme, sníme, ale nechodíme s ním). A toto období a vše, co v něm prožíváš, je moc důležité. Proč? Jen tak si totiž ujasňuješ, jaké chování se ti u kluků líbí a co ti naopak vadí. Všechno to využiješ a doceníš později v životě. Takže se ani nemusíš obviňovat z toho, že jsi koketní. To bys byla, kdybys kluky (muže) úmyslně sváděla a "uháněla". A to si myslím, že každá z nás dívek (i dospělých žen) moc dobře ví a cítí, kdy je to ještě OK, v přátelské rovině a kdy už ne. Přejeme ti z redakce krásný a naplněný život. M.

Ahoj pars, díky za dotaz. Dnes je spoustě holek podsouván názor, že by měly kluka "ulovit" nebo "sbalit",sehnat si jeho číslo, oslovit ho jako první s návrhem na schůzku apod.My si však přesto myslíme (a odborníci na partnerské vztahy to potvrzují), že dobývat má muž a dívka má být ta, která dobývání řídí, která pootevírá nebo naopak přivírá pomyslnou bránu. To znamená, že my ženy jsme mistryně v náznacích, úsměvech, vysílání signálů, že je možné nás "ulovit", ale roli lovce bychom měly nechat opačnému pohlaví. Kdo totiž dostane všechno zadarmo na zlatém podnose, většinou si toho moc neváží. A tak to bohužel bývá často i v dnešních vztazích, kde je iniciativní holka a pasivní kluk, kterému to tak vyhovuje. Jenomže později se není schopný "rozhýbat" ani k žádosti o ruku, protože se doteď nemusel o nic snažit. A potom spousta děvčat pozdě lituje, že svým přístupem udělaly z Prince na bílém koni Líného Honzu. Z redakce fandíme.

Ahoj bývalá Iňačko, zdravíme z redakce a děkujeme za důvěru. Existují víkendy pro nezadané, které pořádají některá diecézní centra mládeže, stačí zavolat a poptat se, určitě rádi podají informace. Víme, že i v Katolickém týdeníku existuje inzerce, ale vlastní zkušenost s ní nemáme. Přejeme ti hodně štěstí. M.

Ahoj, díky za dotaz. A věř mi, že není vůbec ojedinělý. Víš, proč se tak rychle my, něžné pohlaví:), zamilováváme? Je to jednoduché. Jsme nastaveny na vztahy. Mladé dívky jsou ale opravdu hodně riziková skupina. :-) Jste plné emocí a někdy nezvládnutých tužeb. Říká se, že žena miluje ušima. Což by vysvětlovalo to, že nás lehce dotyčný "obalamutí" krásnými slovy. My totiž potřebujeme ze své podstaty, být ujišťovány, ať už o kráse, potřebnosti, jedinečnosti. A proč se zamilujeme, i když nechceme? Zkus chodit kolem čokolády a říkat, ne nevezmu si, to nemá smysl, měla jsem už včera. Co se stane? Nakonec ji sníš. Stejné je to s klukem, o kterém stále přemýšlíš, i když říkáš, že se nechceš zamilovat, stále ho udržuješ ve své hlavě a nakonec jsi stejně stále zamilovaná. Zamilovanost totiž přichází často nezvaně, nečekaně, i když se jí možná rozumem bráníme. Je to krásný stav, který je součástí našeho života, nemusíš se jím trápit a mít výčitky. I díky zamilovanosti (a případné bolesti z toho, že tvá láska nebude opětovaná) získáváš nové zkušenosti a učíš se vztahům.

Nemáš možnosti si s ním na nějaké jiné nejbližší akci popovídat - jenom tak, kamarádsky? Potom uvidíš, jestli nějaké šance máš nebo ne. A časem zjistíš, že vaše sympatie jsou vzájemné nebo taky ne. Otázkou potom je, jestli má nějaký smysl se upínat na člověka, který o tebe nejeví zájem a neopětuje tvé city. K lásce nikoho nepřinutíme. V takových případech je asi lepší vzdát se všech nadějí (zvlášť, když by takový neopětovaný stav trvá déle) a začít se poohlížet jinde. A nebo na nějaký čas přestat úplně řešit vztahy a "vrhnout" se do nějaké zájmové činnosti, pomoci druhým, prostě do jiných aktivit.No a samozřejmě modlitbu je dobrá:). Za sebe i za svého budoucího manžela, za svůj budoucí život. A ještě k tomu, že jsi nevýrazný tip atd... Jsem přesvědčená o tom, že každá z nás je originál, a taky má každá z nás něco, co je na ní hezké. Možná to teď zrovna nevidíš:), ale je to tak. Zkus se ráno postavit před zrcadlo, usměj se na sebe a potom se na sebe pořádně podívej, Určitě něco najdeš, a možná budeš překvapená, že je toho tolik!:) Víš, obyčejně je to tak, že když je člověk přesvědčený o tom, že je nevýrazný, nehezký atd., tak ho tak vidí i ti ostatní, ne kvůli jeho např. pize na nose nebo nohám do 0, ale spíš kvůli tomu, že na své chyby nevědomky upozorňuje, tím jak se chová. Myslíme na tebe a fandíme ti. Hezké prázdniny. M.