Milá lalalo,

cucfleky jsou vlastně modřiny, které vznikají na těle při intenzivním líbání - sáním kůže. Myslíme si, že je to něco, bez čeho se člověk může během chození v klidu obejít. A i později v manželství existují mnohem hezčí způsoby, jak dát druhému najevo svou lásku, než pokrýt jeho tělo modřinami. Nemyslíš?   

Milý Meloune,

je dobře, že žiješ aktivním životem. Na tom není nic špatného, pokud to nenarušuje Tvé vztahy v rodině (například kdyby si rodiče stěžovali, že tvrávíš spoustu času mimo domov nebo sourozencům vadilo, že všechny práce doma musí zastat oni).

To, že se Ti začal líbit jeden kluk, který jezdí na podobné akce jako Ty, podle nás není důvodem, abys tyto aktivity omezila. On se jistě za své povolání také modlí a pokud se zamiluje a rozhodne se pro Tebe, Ty to moc neovlivníš (pokud ho nebudeš úmyslně svádět a nadbíhat mu). Mohl by se do Tebe klidně zamilovat, kdybys přijela jenom na jednu akci. Pokračuj v modlitbách za něj, důvěřuj Bohu a dělej co tě baví, abys mohla dělat šťastnými i lidi ve svém okolí.

Myslíme na Tebe.  

Milá Ou,

zda si to uvědomují nebo ne, to se může případ od případu lišit. Co ale mají kluci (a muži) společné, je touha dotknout se. Bez ohledu na to, jestli je to zrovna vhodné nebo ne. Muž se chce dotknout a tečka.

V tomto směru kluky a muže "vychováváme" my, dívky. Kluk zajde jenom tam, kam mu dívka dovolí. To platí nejen v partnerských vztazích, ale také při tanci či náhodných setkáních. Pokud kluk (muž) drží dívku níž než by měl, pak mu přece dívka může ruku odsunout, napomenout ho nebo klepnout přes prsty. A pokud ani to nepomůže, nemusí s ním tančit. Potom si jistě uvědomí, co s dívkou jeho dotyky dělají.

Zdravíme Tě z redakce a přejeme pěkné dny. 

Milá Moniko,

občas se stane, že se necháme přemluvit k chození, a přitom to tak sami necítíme. Teď už víš, že to nebyl dobrý nápad zahrávat si s city toho kluka a sejít se s ním jenom kvůli ostatním holkám. Teď bys měla tomu klukovi upřímně říct, jak to s Tebou je. Nejspíš ho to bude mrzet, ale je to pro něj určitě lepší než abys s ním zůstávala, když k němu nic necítíš. 

Rozhodně neuděláš chybu, když budeš zatím s kluky jenom kamarádit. Pamatuj, že chození s někým je tvoje věc, a už se do něj nenech nikým manipulovat. Máš na něj ještě spoustu času.

Z redakce Ti přejeme pokoj a radost!

Milá ABC,

tvoje otázka je velice důležitá, protože se ptáš na to, zda jednání tvého chlapce nemůže mít dopady na vaše pozdější manželství. 

Jedním ze základních úkolů člověka a zvláště muže je naučit se ovládat. Psychologové říkají, že dospělost je spojena se schopností odložit uspokojení. Existují velice důležité lidské návyky (tzv. ctnosti), které ve svém jednání (křestané i všichni ostatní) celý život potřebujeme: moudrost, statečnost, umírněnost, spravedlnost. Mírnost je definována klasickými filosofy jako schopnost vlády vůle nad pudy, umožňuje člověku správné užívání dober tohoto světa, např. sexu. 

Z toho, co jsem napsal, je jasné, že Tvůj chlapec zřejmě potřebuje pochopit, že je jeho úkolem dokázat sexuálnímu napětí, které pochopitelně jako každý mladý muž prožívá, odolat. To je náročná cesta k plné zralosti. Muž, který se umí zapřít, umí odolat tlaku pudu, ten je spolehlivějším partnerem do manželství. 

Tvoje otázka, jak vidíš, není otázka spojená s vírou, ale jedná se o zcela obecnou lidskou oblast dozrávání.

Na druhou stranu víme, že žijeme ve světě, který žije kulturu svádění, vede nás k tomu, abychom ihned uspokojili své touhy, emoce atd. Ale to není skutečný život. 

Ještě jednu poznámku. Sledovat pornografii? Sledovat zneuctění člověka, zubožený sex pro ukájení se? To ponižuje člověka. Na pornografii má dnes už mnoho mužů závislost. Sledovat pornografii je dnes velice snadné, ale nedobré a nezdravé.

Zajímavé knihy - psané odborníky:

Sebeovládání - Stres, rizikové emoce a bažení lze zvládat! Autor: Karel Nešpor  ·  Vydavatelství: Portál, 2013

Žena a muž v rodině. Metamorfózy vztahů v čase Autor: Loucká Pavla, Chvála Vladislav , Trapková Ludmila

Vydáno: 24. 11. 2014, Zvláště kapitola o Sexualitě. 

Milá Nikolo,

je moc dobře, že nebereš vztahy na lehkou váhu a přemýšlíš nad nimi. Rozhodně je to lepší než se vrhnout po hlavě do každého vztahu jenom proto, abys to vyzkoušela a bez lásky (nebo zamilovanosti). Líbí se nám, že nechceš začít chodit jen tak s někým proto, abys "někoho měla". V tom Ti moc fandíme.

Na druhé straně rozumíme i Tvým rodičům, kteří přece jen mají s chozením větší zkušenosti než Ty. A také vědí, že k manželství vede postupná cesta a že i lidé se během chození trochu změní, resp. poznají. A třeba změní na toho druhého názor. K tomu právě doba známosti je. Abychom se poznávali. A tak se stává, že někdy přijdeme na to, že ten, kterého jsme si dokázali představit jako bezvadného manžela, se projeví úplně jinak a vůbec si s ním nebudeme rozumět. A naopak. Navíc, pokud se v budoucnu opravdu zamiluješ, zjistíš, že toho druhého nejdřív budeš vidět jako ideálního partnera a až později začnou vyplouvat na povrch i chyby. Tak to v životě chodí. 

Tím chceme říct, aby sis dala do budoucna pozor na to, že budeš vyhlížet budoucího manžela a přehlédneš kvůli tomu fajn kluka, který sice má (tak jako každý) nějaké ty chyby, ale který Tě bude mít opravdu rád, jenom potřebuje ještě (společně s Tebou) k manželství dospět. Každý vztah se vyvíjí. Od nesmělých pohledů, chození do kina, letmých doteků a držení se za ruce směrem ke stále větší vzájemné důvěře, upřímnosti a zodpovědnosti, překonávání překážek. Tomu všemu se Ti dva společně učí. A to je na chození právě to krásné. Přemýšlej nad tím. 

Na závěr ještě jedna myšlenka z celostátního fóra mládeže: "Nesnaž se najít ideální protějšek. Snaž se ideálním protějškem stát." A také se nezapomínej za svého budoucího partnera modlit. To je nejlepší investice. ;-)

Měj se moc krásně! 

Milá T.,

buď je pusa vyjádřením lásky nebo vztahu mezi blízkými lidmi nebo je projevem pozdravu (jihoevropské národy) nebo je projevem čeho? Jen pobláznění?

Myslím si, že odpověď na otázku si dáváš sama. Líbat se s druhými jen tak znamená, že snižuješ význam krásného a v našem kulturním prostředí intimnějšího projevu lidské blízkosti. Políbení má jistě význam pro budování vztahu, a proto s ním zacházíme odpovědně.

Zda-li je hřích jen tak se líbat? Takhle se ptát vlastně nejde, protože evangelium a Pán Ježíš není souhrn pravidel. Provinění bych tedy viděl spíše v rovině odpovědnosti. Jednám odpovědně nebo ne? Příklad: pozlacujeme vzácné věci (náušnice, prstýnky atd.). Bylo by směšné pozlatit třeba štětku na záchod nebo koště či hadr na podlahu.  

Milá T,

s problémem, který popisuješ, se určitě setkala spousta děvčat. Jak zaujmout kluka a přitom nepůsobit jako stíhačka? Možností je spousta. Na Tvém místě bych zvolila taktiku "už se známe". Až se potkáte, usměj se na něj a pozdrav ho. Klidně ho oslov i jménem. Když začne přemýšlet, odkud Tě zná, připomeň mu, že si ho pamatuješ z té akce, na které jste se před nějakým časem viděli. No a potom se mu můžeš představit a dál už jen využívat situace na plese, a pokud na sebe narazíte, prohodit pár slov. Nikde není psáno, že spolu začnete (hned) chodit, ale můžeš tím získat nového kamaráda.  

Pradvou je, že nemáš co ztratit, můžeš jedině získat. Pamatuj, že kdo nic nedělá, nic nepokazí. Tak hodně odvahy! Klidně nám do redakce napiš, jak to dopadlo. Myslíme na Tebe! 

Milá anonymko,

chápu, že Tě pocity, které prožíváš, zneklidňují. A děkuji za Tvoji důvěru, za to, že ses na někoho obrátila.

Podle psychologů, kteří vycházejí ze zkušeností tisíců dívek po celém světě, je úplně normální, když si dívka v dospívání najde blízkou kamarádku ("nejlepší", "na život a na smrt"), se kterou sdílí nejenom své zájmy, ale také své nejvnitřnější pocity. Odborně se této životní etapě říká "individuální izosexuální fáze" a nastává ještě před tím, než se u dívek vytvoří zájem o opačné pohlaví (než se začnou zajímat o kluky). Je také běžné, že se nejlepší kamarádky chytí za ruce nebo si dají pusu a zažívají při tom pocity, jaké později budou zažívat s kluky, muži. Protože je to všechno nové a vzrušující a všemu se vlastně "učí".

Pro nás ženy je ve vztahu také důležitá citová blízkost - to, že nám někdo rozumí a sdílí s námi naše přání, touhy, radosti i bolesti. Není proto divu, že dívky v tomto období mluví o svých kamarádkách, které všechno toto splňují, jako o někom, koho "milují"... Protože je jim spolu dobře, věří si, sdílí spolu všechno, co je potká a učí se poznávat své tělo a jeho reakce, emoce a také hodnoty, které jsou pro ně důležité a které budou dál v životě hledat a rozvíjet.

Je předčasné dělat závěry typu "nikdy se mi nebudou líbit kluci", "moje chování je špatné" apod.). Zůstaň klidná a prožívej tuto dobu jako součást svého života, buď vděčná za každý den, který prožiješ. Nemá cenu se znepokojovat a trápit předem něčím, co může být nakonec úplně jinak. 

Ať se Ti daří!

Milá Maru,

je ti patnáct let a postupně se z dívky začínáš měnit v ženu. K tomu přirozeně patří, že se Ti líbí kluci. Chci Tě ujistit, že na pocitech, které prožíváš, není vůbec nic špatného. Klidně můžeš být zamilovaná do dvou a více kluků současně, můžeš snít o tom, jaké by to bylo chodit s klukem X a o dva dny později už přemýšlet nad klukem Y. Tvoje city se v této etapě života hodně mění, jsou nestálé a rozkolísané a také si všímáš kluků mnohem víc než tomu bylo dřív.

Všechno, o čem tady píšu, je zcela normální a patří to k životu. Říká se tomu "období platonických lásek" (kdy o někom jen přemýšlíme, sníme, ale nechodíme s ním). A toto období a vše, co v něm prožíváš, je moc důležité. Proč? Jen tak si totiž ujasňuješ, jaké chování se ti u kluků líbí a co ti naopak vadí. Všechno to využiješ a doceníš později v životě. 

Takže se neobviňuj z toho, že jsi koketní. To bys byla, kdybys kluky (muže) úmyslně sváděla a "uháněla". Nemusíš ve svých pocitech zrovna hledat únik ze všedního života, ale rozhodně si je nezakazuj jen na základě přečtení nějaké knížky, která navíc vznikla v jiném kulturním prostředí a psal ji starší autor než jsi ty. Je to jenom knížka a názor jednoho člověka. Ne stoprocentní návod na život. 

Měj se moc pěkně!