Milá Betty,

ptáš se, co máš dělat, když se bojíš, že tě kámošky odstrčí, když se s nimi nebudeš bavit, ale zároveň bys asi ráda trávila někdy nějaký čas o samotě. Podle toho, co píšeš, to vypadá, že jsi spíš takový klidný a introvertní typ. Je to v pořádku, každý jsme nějaký a originální.

Když máš strach, že tě kamarádky od sebe odstrčíly, tak se s nimi nejspíš chceš kamarádit. Ale je úplně pochopitelné, že bys chtěla mít čas sama pro sebe. To je na internátě občas trochu těžké, když jste s kamarádkami celé odpoledne pohromadě, na pokoji je vás víc a holky jsou třeba ukecané a chtějí povídat.

A co s tím? Nejlepší by bylo najít si nějakou zlatou střední cestu, kdy budeš někdy s kamarádkami a někdy zase sama. Zkus jim při povídání si naznačit, že ti na nich záleží, ale chceš být občas sama. Určitě o kamarádky nepřijdeš, když s nimi občas nebudeš trávit čas.

Píšeš, že škola tě baví a nechceš z ní odcházet, proto je potřeba brát intr jako jisté omezení, které kvůli škole musíš vytrpět. Zkus si najít nějaké věci a aktivity, na které se budeš na intr těšit, a hledej na intru pozitivní věci, ze kterých se můžeš radovat a být za ně vděčná. Martina

Milá Adélo,

v Katechismu katolické církve se můžeme dočíst, že církev sice neschvaluje homosexuální vztahy a chování (KKC 2357) a že homosexuální osoby jsou povolány k čistotě (KKC 2359), ale že mají být přijímány s úctou, soucitem a jemnocitem a je potřeba se vůči nim vyhnout jakémukoliv náznaku nespravedlivé diskriminace (KKC 2358). Na uvedených číslech v katechismu si to můžeš přečíst celé.

V podstatě jde o to, že církev nemá problém s lidmi, kteří jsou homosexuálně orientovaní, je však problém s homosexuálním chováním. Tedy je důležité rozlišovat mezi homosexuální orientací (ničemu nevadí, člověk za to nemůže) a homosexuálním chovaní (je problém, člověk se rozhodl, že tak bude žít a podléhá žádostivosti).

Každopádně je k homosexuálům potřeba vždy přistupovat s tolerancí a s pochopením, protože nikdy nevíme, čím vším si daný člověk prochází, co prožívá a jak těžké je pro něj se svou orientací žít, neodsuzovat je a vnímat každého člověka jako jednotlivce. Mnohdy takové osoby, pokud jsou věřící a rozhodnou se podle učení církve žít v čistotě, potřebují přátelství a podporu mnohem víc, než heterosexuální páry, které žijí v manželství a mají děti.

Doufám, že takové vysvětlení ti dalo dostatečnou odpověď na tvou otázku. Martina

Milá Camillo,

mrzí mě, že ignorování nezabralo. Tvoje spolužačky jsou dost vytrvalé a to, že píšeš, jak tě spolužačka kopla, až jsi nemohla sedět, už začíná dost zavánět šikanou. NIKDO a za žádných okolností nemá právo ti takhle ubližovat a otravovat tě, takže jsi jednoznačně v právu a podle toho by se učitelé měli zachovat a zasáhnout.

Chápu, že nechceš, aby si někdo myslel, že jsi žalobníček. Nejsi, protože nikdo nemá právo ti tohle dělat. Tohle nemá s žalováním nic společného a situace už trvá dlouho. Možná nemáš ke svojí třídní důvěru, aby ses jí svěřila. Každopádně učitel by měl na takovou situaci reagovat a řešit ji. Pokud ti spolužačky neubližují ještě jinak, nejspíš by úplně stačila změna zasedacího pořádku ve třídě, aby už do tebe nemohly kopat. Opravdu myslíš, že by se s třídní učitelkou nedalo domluvit ani na tomhle, když jí v klidu vysvětlíš, co se děje, a že okolo toho nechceš dělat zbytečný rozruch? Taky je možnost svěřit se rodičům, co se ti děje ve škole, že by za třídní zašli oni a poprosili ji o tvoje přesazení.

Dál by ses mohla obrátit na nějakého jiného učitele, kterému důvěřuješ. Jinak byste na škole měli mít i výchovného poradce, který je tam mimo jiné i kvůli takovým situacím. Co kdyby ses stavila za ním a promluvila si s ním? Je tam proto, aby podobné situace pomáhal řešit, vyslechl tě a pomohl nalézt řešení.

Na některých školách fungují  schránky důvěry, kam můžeš anonymně hodit svůj vzkaz. Nemáte něco takového i u vás? Pokud se nechceš svěřovat osobně, mohla bys tam napsat, což by učitele přimělo k nějaké prevenci šikany (většinou se dělají přednášky) a být všímavější, takže by si snad konečně všimli, že v jejich hodinách takhle někdo do někoho kope.

Potom ještě existuje možnost obrátit se telefonicky nebo emailem na Modrou linku - http://www.modralinka.cz/?page=ld Je to jedna z linek důvěry, je anonymní a možná je tam napadne ještě nějaká další možnost, jak tvoji situaci řešit.

Myslíme na tebe a přejeme, aby se všechno co nejdřív vyřešilo a měla jsi ve škole klid. Martina

Ahoj, my jsme z Olomouce, takže ti bohužel žádné konkrétní místo v Brně doporučit nemůžeme, protože to tam neznáme. Zkus se poptat ve svém okolí kamarádů a známých, jestli by o něčem nevěděli. Doučovat je možné někdě v knihovně nebo třeba v domově dětí a mládeže, stačí se tam zeptat. Často se ještě doučuje v kavárnách, ale tam si musíte něco objednat a někdy tam není klid na doučování. Můžeš se zkusit zeptat i pana faráře, jestli náhodou nemá nějaké volné prostory na faře, kde bys mohla doučovat. Martina

Ahoj Evanlyn, zdravím tě z redakce, a také hodně ráda čtu:). Píšeš, že tě napadlo, že bys mohla mít někdy vlastní knihkupectví. No, a proč ne? Možná bys mohla být taky knihovnicí, která půjčuje knihy nebo pracuje ve vědeckých knihovnách, nebo nad něčím bádá... Možností je spousta. Na vysoké škole se vyučuje přímo obor Knihovnictví, ale o střední nevím. Pokud bys měla opravdový zájem se o tom něco dozvědět, zeptej se vaší paní učitelky, která má střední školy na starosti. Určitě ti ráda poradí. Ale taky se může stát, že příští rok se ti zalíbí něco jiného, a knížka zůstane jenom krásným koníčkem. Přeji ti, ať se díváš okolo sebe s otevřenýma očima a vybereš si školu, která tě bude naplňovat. Krásný nový rok. M.

Ahoj Pavlíno díky za dotaz i upřímnost. Píšeš, že chodíš ráda v černém, obarvila jsi si tak i vlasy, a na tričkách máš různé nápisy ohledně temna, démonů atd... A chodíš tak jenom proto, že se ti to líbí. Dám ti příklad: Co by sis myslela o spolužačce, která se bude neustále oblékat a malovat jako "barbína"?  Ty možná nic, protože ji znáš, ale někdo, kdo ji uvidí poprvé třeba někde na ulici, si může říct, aha bárbína, a už si ji takto zaškatulkuje, a přitom to tak vůbec nemusí být. Ta holka se jenom může ráda malovat určitým způsobem a mít ráda určitý styl oblékání... Víš, ať chceš nebo nechceš, tak svým oblečením dáváš něco najevo a komunikuješ tím tak (i když možná nechtěně) i s ostatnimi. Zkus nad tím popřemýšlet, jestli to tak chceš. A klidně se zase někdy ozvi.  Z redakce přejeme hezký den i víkend:). M.

Milá Camillo,

tvoje spolužačky se asi v hodinách nudí a nemají nic lepšího na práci, což chápu, že je pro tebe dost nemilé a nepříjemné. Můžeš je zkusit ignorovat. Ono to většinou takové lidi přestane bavit, když zjistí, že se jejich provokování nesetkává s žádnou reakcí. Je to teda docela těžké obrnit se takovou trpělivostí, ale dá se to zvládnout.

Pak si můžeš přesednout do jiné lavice, abys od nich měla pokoj. Nicméně to ne vždy bývá tak jednoduché, většinou ve třídách bývá pevně daný zasedací pořádek. Mohla by sis o tom třeba (v soukromí a klidu, ne před celou třídou) promluvit s třídním učitelem (učitelkou), jestli by tě mohli přesadit? Je dost zarážející, že si chování tvých spolužaček nikdo z tvých učitelů za tak dlouhou dobu ještě nevšiml. Každopádně když tě takhle někdo v hodině otravuje, ty se nemůžeš soustředit a to ti dost ztěžuje učení, takže je to věc, se kterou by se ti učitel měl snažit pomoct.

Držím palce, abys to všechno zvládla a ve škole bylo všechno fajn! Klidně nám zase napiš :) Martina

Milá Magdo,

děkujeme ti za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Podle toho, co popisuješ, nejspíš bereš školu opravdu vážně a poctivě, to se moc často nevidí, ale je to super. Jen je důležité nezapomínat na sebe a svůj volný čas.

Uklidním tě, že teď před Vánocemi toho asi máte ve škole hodně, protože hned v lednu se uzavírají známky, tak nejspíš píšete jednu písemku za druhou. Brzy snad už zase přijde klidnější období.

Jak popisuješ, že se každý den učíš, nemáš čas na nic jiného, a pak jdeš spát a máš pocit, že stejně nic neumíš, napadá mě, že v tom by mohl být právě ten problém. Když strávíš tolik času nad učením, jsi pak unavená (a občas i otrávená) a učíš se pomalu. Je důležité, aby sis každý den aspoň chvíli od školy odpočinula a věnovala se koníčkům a rodině. Když se takhle odreaguješ, i učení ti půjde snáz, budeš mít víc energie i chuť se učit.

A jak na to? Sepiš si, co všechno celý den děláš, abys zjistila, jestli ti někde neutíká čas třeba zbytečným sezením u počítače. Také záleží na tom, jestli chodíš do nějakých kroužků - není jich moc a nevracíš se kvůli nim pozdě domů? Možná by ses mohla pobavit s rodiči, že nějaký vypustíš. Pak si musíš najít a vytvořit takový denní režim, který ti bude vyhovovat. Doporučuje se dát si hned po příchodu ze školy pauzu, protože tvoje hlava si potřebuje odpočinout - ten čas můžeš využít tím, že se budeš věnovat svým koníčkům, zajdeš si na procházku (sama nebo s kamarádkami), aby ses provětrala, nebo pomůžeš doma. Potom si vyčleň čas na učení. Hodně pomáhá, když si zopakuješ to, co jste ten den brali ve škole, uloží se ti to do paměti a před velkou písemkou pak stačí, když si to zopakuješ. Večer pak zkus mít zase volno, sednout si s rodiči nebo si něco přečíst, abys zase chvíli nemyslela na školu.

A ještě k učení. Existuje spousta způsobů, jak se učit. Někdo si látku předčítá nahlas, někdo si podtrhává a vypisuje, někdo si ji kreslí nebo u učení pochoduje... Vyzkoušej různé způsoby a třeba ti učení poleze do hlavy snáz, než jen při sezení a koukání do sešitu :)

Magdi, přeju ti hodně zdaru ve škole a teď o vánočních prázdninách si hlavně pořádně odpočiň a buď hodně se svou rodinou, na kterou jsi během roku neměla tolik času, kolik by sis přála :) Martina

Milá Ello,

je jasné, že tě tohle trápí, protože jsi měla od nové školy nějaká očekávání a těšila jsi se na něco, a ono to ve skutečnosti není podle tvých představ. Vlastně sis odpověděla sama, co s tím dělat. Moc to neřešit. Vím, že ti to v tuhle chvíli moc nejde, přece jen jsi v novém prostředí mezi novými lidmi. Píšeš, že tam máš kamarádku ze základky a poznaly jste další dvě spolužačky. To je super, máš svoji malou partu a nejsi na studium sama. Bavte se společně a hledejte příležitosti, jak se skamarádit i a ostatními. A když ta parta holek na sebe bude nějak strhávat pozornost, prostě si jich nevšímejte

A máš pravdu, vážně chci říct, že to chce čas :) Za týden se lidé zase tolik nepoznají, takže uvidíš, že se vztahy ve třídě ještě trochu promění, až spolu budete delší dobu, budete se víc učit, dělat společné projekty, jezdit na výlety... Teď se holky bavily jenom mezi sebou, měly radost, že potkaly někoho nového a chtěly si to užit, ale brzy je okolnosti donutí bavit se i s ostatními. Za měsíc tak může všechno vypadat úplně jinak. Navíc předpokládám, že ve třídě vás je tak okolo třiceti, a v tak velké skupině se prostě jen málokdy stane, že se kamarádí každý s každým. Vždycky budou nějaké skupinky lidí, kteří se spolu baví o trochu víc, než s ostatními. Důležité je naučit vycházet se všemi, nikoho neodstrkovat, nepomlouvat... A pak to budou skvělé čtyři roky, kdy budeš mít pár svých nejlepší kámošek a skvělé spolužáky, se kterými každý výlet a každá školní i mimoškolní akce bude zábava :)

Takže opravdu to chce čas, vztahy ve vaší třídě se teprve budují. Netrap se tím a užívej si, co máš. Usmívej se a buď milá a pohodová holka. Určitě na gymnáziu zažiješ krásné čtyři roky, na které budeš ráda vzpomínat :) A kdyby něco, tak se klidně zase ozvi. Martina

Ahoj Aničko, díky za dotaz. Píšeš, že chodíš už čtyři roky na osmileté gymnazium a stále tam nemáš kamarády, ale přitom mimo školu jich máš spoustu. Co máš dělat? Zkus začít od úplně jednoduchých věci. Na webu máme článek, který by se ti mohl hodit. Krásný zbytek prázdnin. M.

http://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm