Otázka: Jak se správně chovat k mému mladšímu bráškovi? ahoj In, prosím o radu, jak se správně chovat ke svýmu bráškovi. Mě je 20 a jemu 10. Mám ho často na hlídání, na školu atd. Ještě máme bráchu(17). No a tím, že je mezi náma 10 let to způsobuje, že si prostě někdy nerozumíme. Třeba když ho vemu ven. On je hrozně akční, furt by hrál bojovky, nebaví ho kreslení ap. No a já jsem spíš knihomol a taky studuju. Hodně se ovládám, abych s ním vydržela hrát nějakou tu bojovku. Jenže to nevydržím dýl jak 15 min a pak mě to akorát mrzí. Stojí mě to fakt přemáhání být furt akční a zapálená jako on:( Nemáte třeba nějaké tipy, jak dlouho si s ním hrát? A jak pak slušně říct, že už se třeba potř. učit atd? 8.9.2014 13:01
verča, 20 let
Odpověď:
Ahoj Verčo, klobouk dolů:), myslím že se o brášku moc hezky staráš. I já jsem nejstarší ze tří sourozenců, tak vím, jaké to je. Taky mě někdy pěkně štvalo, když místo knížky (taky knihomolka:)) nebo místo "klábosení" s holkama nebo jen odpočívání jsem musela hlídat bráchu, a zdálo se mi to kolikrát dost nespravedlivé... Ale teď, po letech vidím i velké plusy. V dospělosti si potom totiž takový člověk umí poradit líp s nejedním složitým úkolem, nebojí se vést druhé (trénink z domu:), je samostatnější.... Je ale pravda, že všechno by mělo mít své hranice. Možná by sis o tom, že potřebuješ mít na učení svůj čas a klid a mít své vlastní volno mohla promluvit i s rodiči. Někdy stačí jenom přátelské posezení a popovídání u "kafíčka a buchty" a spousta problémů a vztahů se tím může projasnit. Moc ti to přejeme a fandíme ti!
redakce IN!
Otázka: Rodina je rozhádaná kvůli dědictví. Co mám dělat? V listopadu mi umřel dědeček a nesepsal závěť. Naši teď řeší dědictví se sourozenci. Mamka byla 4. dítě v řadě a taky nejmladší. Už je to od listopadu pěkná kupa dní a naši jsou víc a víc spolu kvůli tomu rozhádaní. Babička která se dědictví vzdala je z toho na dně. Co mám dělat???? Prosím o radu. 28.8.2014 11:25
Ta nešťastná, 15 let
Odpověď:
Milá nešťastná,
rozumíme tomu, jak je pro Tebe těžké, když se někdo, koho máš ráda, rozhádá. Pokud se do vztahů dostanou peníze, je to vždycky náročné. Navíc si tuto situaci musí dospělí vyřešit sami. Ty ale můžeš udělat jednu moc důležitou věc: modlit se za to, aby se celá situace vyřešila v klidu. A třeba i společně s babičkou. Zkus jí to navrhnout, třeba ji to potěší. Nebo můžeš babičku alespoň podpořit tím, že za ní zajdeš a promluvíš několik slov, usměješ se na ni, vyslechneš ji.
Stejně tak můžeš být v těchto těžkých chvílích světlem pro všechny ostatní členy rodiny. Přiváděj je na jiné myšlenky, navrhni rodičům třeba společný výlet nebo je něčím překvap (třeba připrav večeři, vyžehli prádlo, uvař jim po obědě kávu). Je spousta maličkostí, které můžeš dělat pro to, aby ve vaší rodině zavládla pohodovější nálada. Myslíme na vás všechny v modlitbě a držíme palce. Budeme rádi, když nám napíšeš, jak se situace vyvíjí. P.
redakce IN!
Otázka: Od šikany ve škole jsem hrozně nedůvěřivá. Co mám dělat? Ahoj IN, mám někdy takové trápení. Jde o to, že si vůbec nevěřím i když jsem podle rodiny hezká, milá, mám dobrou rodinu atd. Možná ani tak nejde o to, že si nevěřím, ale spíš o to, že jsem dost nedůvěřivá. Teda byla jsem normální ale v roce 2009 jsem byla na ZŠ dost hnusně šikanovaná a zanechalo to na mě následky dodnes. Denně uvažuji o sebevraždě, nevěřím přátelům, mám pocit, že žádněj kluk by si o mě neopřel ani kolo...no, je toho bohužel dost. Prosím aspoň o nějakou radu, jak si v životě víc věřit. Díky moc. 19.8.2014 19:22
agnes, 20 let
Odpověď:
Milá agnes,
moc si vážíme tvé důvěry svěřit se nám se svým trápením. Myslíme si, že by bylo dobré, kdyby sis o svém problému promluvila s odborníky, kteří mají s podobnými situacemi zkušenosti a jsou vázáni služebním tajemstvím. Nejjistějším způsobem je zavolat na linku důvěry na číslo 116 111. Je to zdarma a volat můžeš kdykoli, v kteroukoli denní či noční dobu. Pokud ti více vyhovuje psaná forma, je možné napsat e-mail nebo si s odborníkem z modré linky popovídat na chatu na odkazech, které najdeš tady: http://www.modralinka.cz/?page=ld
Ozvi se nám, jak se tvá situace dále vyvíjí a kdybys cokoli potřebovala, jsme tu pro tebe.
Myslíme v modlitbě.
redakce IN!
Otázka: Nesnáším svou rodinu. Co s tím? Ahoj In. Chtěla bych se Vám svěřit se svými problémy a poprosit o radu. 1.Nesnáším svoji rodinu. Brácha (14) je v pohodě,chápe mě a tak,ale zbytek rodiny mi pěkně leze na nervy. Ségra se pořád chová trapně,malý brácha se zas často vzteká. Rodiče (protože jsem nejstarší) na mě nakládají nemožné množství práce,když to nezvládnu všechno,křičí a jsou naštvaní. Nesnáším rodinné procházky a výlety nebo tak. Prostě...byla bych radši,kdybych tu rodinu neměla. Vím,měla bych mít svou rodinu ráda,ale...nejde to. Co s tím? 2.Rodiče mě nikdy nechtějí pustit na žádnou akci jako např diskotéky,festivaly atd. Vždycky řeknou,že mě tam může někdo znásilnit a když si seženu partu,se kterou jsem relativně bezpečná,tak rodiče řeknou,že jsem na to mladá. Jo aha. Jiní chodí na takové akce už v 13, mě je 16 a v životě jsem na ničem podobném nebyla. Rodiče vědí,že se tam pije alkohol,ale vědí,že já bych nikdy opitá domů nepřišla...vysvětlují to všechno,že se o mě bojí. Chápu,ale co je moc,to je moc. Vážně nevím,co mám dělat,chci si někdy normálně vyrazit s kamarády na festival,zatančit si a zasmát se...tak jsem totální exot a asociál a akorát tak sedím doma a hraju se sourozenci pitomé hry. Co mám dělat? Jsem už z toho dost zoufalá. děkuju za odpověď. 16.6.2014 11:20
M., 16 let
Odpověď:
Ahoj M., ani nevíš, jak Ti rozumím. V dospívání jsem se častokrát cítila podobně a mluvila jsem i se spoustou dalších lidí, kteří prožívali to samé. Stejně jako Ty, i já jsem nejstarší v rodině a ať se nám to líbí nebo ne, rodiče nás nejstarší berou jinak a mají na nás většinou vyšší nároky než na mladší sourozence. Ale není to v žádném případě horší postavení, má i spoustu výhod, které později doceníš. Už teď se můžeš těšit na zářijové číslo IN! a článek o tom, jak tyto výhody poznat a jak s nimi pracovat. Další věc se týká změny vztahu k rodičům. Dospíváš a dorůstáš v samostatného člověka. K tomuto osamostatňování patří i to, že Ti najednou připadají nemožní, nesnesitelní, jejich názory jako z Marsu,... Myslím, že mluvím snad za všechny, kdo prošli pubertou, že přesně tyto pocity cítili. Někdy člověk i vybuchne a potom může říct něco, čeho zbytek života lituje. Jak to všechno řešit a "nezabít" rodiče během dospívání? Nečekej, že se tyto pocity ze dne na den změní, ale na druhé straně z nich nedělej ani tragédii - jak už jsem psala, takové pocity a bouřlivé emoce, kdy se vůči rodičům vyhrazujeme, k dospívání patří a postupně odezní. Člověk si pak ještě rád přijde k rodičům pro radu. Ale to předbíhám. Co pomáhá? Když tě přepadne vztek, vyšli k nebi rychlou střelnou modlitbu třeba typu: "Pane, pomoz mi, abych měla rodiče ráda". Také pomáhá zatnout zuby a vydržet, neunáhlit se se zbytečným křikem, protože tím ničemu nepomůžeš - jenom rodičům ukážeš, že mají důvod se o Tebe bát, protože jsi ještě opravdu mladá a nemáš všechno pod kontrolou. Chápu i Tvé rodiče, že se o Tebe bojí. Jsi nejstarší dítě a i Tvoji rodiče se všechno (bohužel na Tobě) učí. U Tvých mladších sourozenců zřejmě už tak přísní nebudou. Je velice těžké rodičům ukázat, že Ti můžou věřit, protože i Ty sama se teprve poznáváš a neznáš své limity. Přemýšlej, jak ukázat rodičům, že k Tobě můžou mít důvěru a že jsi schopná se o spoustu věcí sama postarat. Zkus si o tom s rodiči promluvit otevřeně a třeba si pozvi i nějaké starší (už plnoleté) kamarády, kteří se za Tebe zaručí. Udělejte dohodu - třeba, že Tě pustí na nějakou akci jedenkrát za dva měsíce nebo že se vždycky vrátíš v hodinu, kterou určí apod. Vyslechni i jejich argumenty a nesnaž se hned rodičům oponovat. Řekni jim, že chápeš, že mají strach, ale jak jinak jim můžeš dokázat, že Ti můžou věřit, když Ti nedají příležitost to dokázat? No a pokud už Tě někam pustí, snaž se to, co jsi slíbila opravdu dodržet. Budeš mít argumenty pro příště. :-) Držím palce! Klidně znovu napiš, jak se Ti daří. redaktorka Petra
redakce IN!
Otázka: Tatínek má trápení a pořád se se mnou hádá. Jak mu pomoci? Dobrý den, Jsem strašně smutná, můj tatínek se se mnou pořád hádá, ale ne jen se mnou, skoro se všemi mými sourozenci, mám strach, že to bude čím dál horší. Určitě má nějaké trápení a proto je takový, připadá mi, že mu všechno vadí... já se s ním nechci hádat.. Chce se mi z toho brečet... Teď nedávno jsem viděla, jak na internetu hledá nový dům, ale já chci být tady.... je TO šílený... pomoooc bojím se. Dřív jsem si myslela, že za to můžu já, že se spolu nepohodneme, PROTOŽE JSEM V PUBERTĚ, ale zjistila jsem, že asi ne.... má prostě nějaké trápení... a já nevím, jak mu pomoci. Nebo si myslíte, že je v přechodném věku? Mě to totiž taky napadlo, je mu 43 let. PROSÍÍÍM POMOŽTEEE. 16.6.2014 09:02
Márinka, 13 let
Odpověď:
Ahoj Márinko, je od Tebe opravdu moc hezké, že na svého tatínka myslíš a není Ti lhostejné, co prožívá. Moc ráda bych Ti nějak pomohla a mrzí mě, že takto na dálku můžu jenom poradit. Pokud by ses chtěla s někým ještě více poradit, doporučuji zavolat na linku důvěry na tel. 116 111 odborníkům. Volání je zdarma a zcela anonymní. Záleží jen na Tobě, kolik toho budeš chtít říct. Moje rada zní: Zkus si s tatínkem někdy v klidu (třeba v neděli odpoledne) vyjít ven (můžeš mu navrhnout nějaký výlet), případně zůstaňte doma. Každopádně mu ale zkus povědět, že sis všimla, že je nějaký smutný, jestli nemůžeš pomoct. Řekni mu, že tě mrzí, že se spolu hádáte, že bys byla ráda, kdybyste spolu vycházeli. Nebude to jednoduché, ale když nás něco trápí, je dobré to tomu druhému říct. Pokud chceš, můžeš o tom říct i sourozencům, kdyby se také chtěli zapojit a můžete si spolu promluvit všichni. Buď trpělivá. Může se stát, že Ti tatínek řekne, že je všechno v pořádku, i když to nebude tak cítit (nebude Tě chtít svým trápením zatěžovat). Co ale určitě nepřeslechne, budou Tvoje slova o tom, že Tě mrzí hádky a že bys mu ráda pomohla. Předtím, než se do rozhovoru pustíš, odevzdej všechno v modlitbě. Za tatínka se můžete modlit i se sourozenci nebo popros o modlitbu kamarádky či známého kněze. Také my v redakci se připojíme.
redakce IN!
Otázka: Mamka mě nechce nikam pouštět. Jak to řešit? Svou mamku mám ráda, ale v téhle věci si nerozumíme. Máme u nás ve městě partu kamarádů, se kterými bych ráda trávila o víkendech více času. Koncert, kino, puťák,… Mamka mě ale na žádnou akci s nimi nechce pustit. Jak jí mám vysvětlit, že jsou bezva a může mu věřit? 1.1.2014 06:00
Mili, 14 let
Odpověď:
Milá Mili, to je složitá věc: Ty máš svou pravdu a Tvá maminka ji má také. Asi sama chápeš, že se mamka o tebe bojí, a tak Tě s kamarády raději nikam nepouští. Možná je to tím, že Tvoje kamarády vůbec nezná, a tak jim nemůže důvěřovat. Asi by bylo dobře je seznámit a ukázat mamce, že se na Tvé kamarády může spolehnout. Jiná situace nastává ve chvíli, kdy rodiče Tvé kamarády znají a nedomnívají se, že je to ten nejlepší nápad se s nimi někam pouštět, protože se jim nezdají dostatečně důvěryhodní. O tom si s nimi můžeš asi i popovídat a oni ti jistě vysvětlí své důvody, proč si to tak myslí. Nic ale není ztraceno: možná byste si mohli vyjet na puťák, který je organizován nějakou dospělou osobou či organizací, která se za vás zaručí, např. Skautem či nějakým turistickým oddílem apod. Určitě se i tam dá zažít mnoho legrace a pohody, v níž budete všichni spolu a budete si navzájem dobře rozumět. (PhDr. Markéta Kavale) redakce IN!
Otázka: Je holení nohou nezdravé? Mamka mi říkala, že holení noh je nezdravé. Je to pravda? 15.12.2007 11:00
Mary, 0 let
Odpověď:
Ahoj Mary, na holení nohou může mít každý svůj názor. Někdo to bere jako součást hygieny, jiný se tomuto trendu brání. Každý má svobodnou vůli.
Ptáš se, zda je holení nohou nebezpečné. Po stránce zdravotní není žádné nebezpečí s odstraňováním chloupků na těle, takže ani na nohou. Problém je spíše v tom jak se provádí. Holení žiletkou se nedoporučuje ženám, které mají křečové žíly. Některé gely a pěny mohou způsobit alergickou reakci, nebo vytrhávání chloupků jejich zarůstání a vznik pupínků. To je vše, co k tomu můžu říci. Je to na tobě.
redakce IN!
Otázka: Mám velký problém s akné...Pomůže, když chodím 3krát do roka na kosmetiku a tam mi to všechno kosmetička vymačká a potom ošetří? Budu mít v dospělosti díky pravidelné kosmetice hezkou pleť nebo mi to v ničem nepomůže?
8.12.2007 04:26
Markéta, 0 let
Odpověď:
Ahoj Markéto, pokud jsi jako pravidelnou kosmetiku myslela tři návštěvy kosmetičky do roka, nelze takové čištění pleti (jednou za čtyři měsíce) považovat za dostatečnou péči a zřejmě to dlouhodobý efekt mít nebude. Je dobré, když Ti pupínky vymačká dobrá kosmetička, než abys je mačkala sama – tím si můžeš do pleti zanést nečistotu a rozšířit zánět do dalších míst pokožky, navíc si tak vytvoříš jizvičky, které zůstávají až do dospělosti (dají se sice zmírnit laserovou terapií, nelze však je naprosto odstranit).
Pravidelnou péčí rozumíme vyčištění pleti ráno a večer tekutým mýdlem (obyčejné mýdlo příliš vysušuje, tím je naprosto nevhodné!), po opláchnutí si stáhneme póry vatičkou s pleťovou vodou (ta už se nesmývá) a nakonec použijeme denní nebo noční krém. Jednou týdně lze použít peeling, pozor však na přípravky s abrazivními částečkami z drcených pecek, jsou velmi ostré a pleť dráždí.
Veškeré přípravky bys měla volit podle typu své pleti. Rozlišují se tři typy pleti - mastná (velmi brzy po umytí se leskne, při přiložení jemného papíru na pleť se objeví mastné skvrny), smíšená (mastí se oblast nosu, čela a brady) a suchá (někdy se objevují odlupující se šupinky kůže, pleť může vypadat trochu povadle).
Existuje celá řada výrobků na akné, osobně mám dobré zkušenosti s přípravky obsahujícími Tea Tree extrakt, který působí protizánětlivě. Jsi-li zvyklá se líčit, měla by ses vždy večer dobře odlíčit. Používáš-li make-up, je třeba volit takový, který nebude pleť příliš mastit nebo ucpávat.
Přípravky dostupné v drogerii však nepomohou každému. Pokud se jedná o hloubkový zánět a ne pouze o pár pupínků, které občas "vyraší", pak je lépe navštívit kožního lékaře, který Ti předepíše nebo doporučí účinnější prostředky (např. masti s obsahem zinku), některé mastičky mají navíc i funkci estetickou (např. Aknecolor léčí i zakrývá zarudlá místa na pokožce). Někteří lékaři řeší akné podáváním hormonů, což však navíc zatěžuje jiné části organismu, proto je lépe zkusit nejprve prostředky k tělu šetrnější. S léčbou bys však měla začít co nejdříve, jen tak můžeš zabránit vzniku jizviček a ovlivnit tím vzhled své pleti i v budoucnu.
redakce IN!
Otázka: V kolika letech je dobré jít poprvé na gynekologii? Jak se obléci? A na co se připravit?
24.5.2007 07:55
čtenářka, 0 let
Odpověď:
Možná jste si o tom povídaly už s kamarádkou, nebo s mamkou. Návštěva gynekologa není moc příjemná záležitost, ale zas tak děsivé to není. Přesný věk, kdy jít poprvé neexistuje,ale mělo by se jít kolem 16 - 17let. Je lepší přijít zdravá, než s potížemi, to je člověk dvakrát víc nervózní.
Jsou ale některé příznaky, kvůli kterým je lepší ke gynekologovi zajít hned - např. když je tvá menstruace příliš silná, nebo pokud jsi jí do 16 let nedostala. Je také dobrý důvod pro návštěvu, pokud máš nevysvětlitelné bolesti v podbřišku. Často se také chodí, pokud krvácíš v jiné době, než máš.. a tak. A vůbec, ke gynekologovi by se mělo chodit jednou ročně, i když se zrovna nic neděje. Je to podobné jako se zubařem, prevence je důležitá.
Pokud je jich ve tvém okolí víc - je dobré poptat se třeba mamky nebo kamarádek na jejího lékaře. Lepší bývá zajít k ženským gynekoložkám. Předem je také dobré se objednat, mívají narváno dlouho dopředu. To se tě ale netýká, pokud máš bolesti.
Co s sebou? Přímo k lékaři si nezapomeň vzít kartičku pojišťovny a menstruační kalendář, pokud si ho vedeš. Pokud ne, je dobré mít alepsoň napsáno, kdy jsi menstruaci dostala naposledy. Dobré je mít na sobě sukni, nebo dlouhé triko.
Jak takové vyšetření vypadá? Všude mají jiný sled, ale první otázka před vyšetřením zní, zda-li jsi panna, čili jestli jsi měla pohlavní styk. Je to důležité kvůli způsobu vyšetření. Samotná prohlídka by neměla bolet. Je velmi citlivé a intimní, když se Tě dotýká cizí člověk, ale pro zdraví je to nutné. Je dobré si říkat, že lékař vyšetřuje denně dvacítky žen, takže ho moje prohlídka rozhodně nemůže vyvést v úžas. Poprvé budeš hodně nervózní, ale potom už to bývá lepší.
redakce IN!
Otázka: Chtěla bych vědět, kolik bych zhruba na svoji výšku měla vážit.Slyšela jsem, že se to dá vypočítat,... mohli byste mi říct jak? 26.2.2007 09:50
čtenářka, 0 let
Odpověď:
Existuje tzv. index tělesné hmotnosti - Body mass index. Podle názorů vědců však BMI není směrodatný, jelikož svaly zabírající stejný objem jako tuková tkáň, váží víc. Takže nezáleží kolik vážíš, ale jak pevnou máš postavu. BMI je pouze orientační. Jedná se o hodnotu vypočtenou podle vzorce: váha v kg dělená výškou v metrech na druhou (např. dívka se 160cm a 55 kg vypočítá vzorec následovně: 55/ (1,6. 1,6) = 21,48). Normální váhu přitom určují hodnoty BMI mezi 19 a 25. Osoby, jejichž BMI má hodnotu pod 19 trpí pravděpodobně podvýživou a vystavují se tak mnohým zdravotním rizikům. Při BMI 17,5 a méně už se jedná o mentální anorexii, která je životu nebezpečná! Tělo má sníženou obranyschopnost, hrozí zlomeniny, selhání ledvin, doživotní neplodnost, podvýživa se i projevuje padáním vlasů, jejich lámáním i lámáním nehtů a špatnou kvalitou pleti a depresemi. Jedná se o chorobný stav a je nutné vyhledat lékaře. BMI nad 25 může ukazovat na nadváhu, nad 30 pak na obezitu.
U dospívajících se nedá brát BMI jako směrodatné, jelikož rychle rostou. Podstatné je jaké procento tvojí váhy tvoří svalovina a jaké procento tvoří tuky (u mužů jsou hodnoty normálního BMI ještě vyšší, protože mají hodně svalů). V dospívání je důležité jíst hodně potravin obsahujích bílkoviny, zeleninu a ovoce.
Abys měla pevnou postavu, snaž se víc hýbat. Sportovat je vždy lepší než držet nesmyslnou hladovku. Při držení hladovky se totiž zpomaluje spalování živin a když se později najíš, tělo si udělá tukové zásoby - pamatuje si, že jsi mu odepřela jídlo a tak se chrání na horší časy. Jestli máš skutečně problém s nadváhou, je výhodné jíst v menším množství a častěji - tj. nevynechávat ani drobné svačiny v podobě ovoce, zeleniny nebo jogurtů a vyhýbat se smaženým tučným jídlům a sladkým moučníkům. Jestli máš ráda sladkosti, nejez je zásadně pozdě odpoledne a večer. Když budeš pravidelně cvičit, zjistíš, že pevná postava vypadá dobře, i když na váze se až tolik neprojeví. Při sporotování se navíc vyplavují do těla hormony endorfiny, které přinášejí dobrou náladu. Sportem k trvalé... spokojenosti!:-)
Od jedné čtenářky nám přišel tip na webovku, kde najdete i BMI kalkulačku: http://www.idealni.cz/vyzkousejte_bmi.asp