Otázka: Proč tvrdíte, že učení ženy, která vidí anděly, nesouvisí s křesťanstvím? Ahoj In!, procházela jsem vaše poradnové stránky a narazila jsem na příspěvěk o Lorně Byrne. Vydala už dvě knížky, vidí anděly. Napsali jste, že to nesouvisí s křesťanstvím..., ale s tím nesouhlasím. Myslím, že je křesťanka a věří v Boha a k tomu navíc vidí anděly. Proč máte takový názor, jaký máte??? Nechápu, co je na ní špatné. 14.9.2015 19:47
Týnča, 14 let
Odpověď:
Milá Týnčo,
není tak snadné, aby někdo tvrdil, že se mu zjevují andělé. Může se jednat o jeho subjektivní omyl, klidně může jít o duševní nemoc, také lze uvažovat, zda to není klamání zlého ducha a nakonec, může jít o jakési zážitky, které jsou zcela přirozené, protože má dotyčný citlivost na duchovní svět. A jen ve velice malých případech jde skutečně o setkání s anděly či svatými.
Takže, když někdo říká, že má zjevení andělů, Panny Marie atd., vždy velí zkušenost velikou opatrnost. Proč jsem se vyjádřili tak, jak jsme napsali? Protože je dnes kontakt s anděly v módě a protože se o něm často píše tak, že to odporuje křesťanské víře a Bibli. Jedná se tedy o problematické autory, kteří spíše lidi matou a od skutečné víry v Boha je odvádí.
Máš-li zájem se o andělech dozvědět něco solidního, přečti si příslušnou část v katechismu.
Jan Balík
Otázka: Můžu být oblíbená jenom proto, že lidem ráda pomáhám? Jde v dnešní době vůbec být oblíbená a ve třídě uznávaná, když nekouřím, nemluvím sprostě, s nikým nechodím, neoblékám se jak primadona, nemáme moc peněz, nejsem extrovert. Jde vůbec v dnešní době, abych byla oblíbená třeba jen pro to, že lidem ráda pomáhám? Moc děkuji. :-) 14.9.2015 18:29
Moucha, 15 let
Odpověď:
Milá Moucho,
jistěže máš zájem být oblíbená. Je v tom ale taková léčka. Být oblíbený v dnešní době je spojeno s chvilkovostí a tedy často s povrchností. Přemýšlej, jací dospělí lidé jsou bráni jako příjemní, se kterými je nám dobře. Takoví, kteří dokáží vyslechnout, berou nás takové jací jsme, dokáží poradit, pomoci. A ani nám u nich nevadí, že nejdou s módou. Maminka, která vytváří domov, přijetí, atmosféru pohody, ta nemusí být přeci oblečená podle módy a být středem společnosti. Svatí se líbili především Bohu a proto i lidem, i když nejednou lidi svými postoji provokovali, nastavovali zrcadlo lidské nelásce a sobectví. Proto je malujeme se svatozáří - chceme vyjádřit, že z nich Boží světlo vyzařovalo.
Neboj se být taková jaká jsi. Uč se s druhými komunikovat, buď člověkem, který se snaží o lásku k druhým, o naslouchání druhým a neboj se, že někdy budeš mimo hlavní pole zájmu. Budeš se tak stávat skutečnou osobností.
redakce IN!
Otázka: Je lenost těžký hřích? Ahoj In! Lenost patří mezi 7 těžkých hříchů. Přijde mi však divné, že by byl těžký hřích, že se mi nechtělo vstávat a nepomohla jsem proto mamce s obědem...jak to teda je. jaká lenost je těžký hřích. děkuji za vaši práci, kterou děláte. moc si toho vážím a mnohokrát jste mi pomohli. Bůh vám žehnej! 13.9.2015 20:26
:), 16 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
máš na mysli seznam sedmi hlavních hříchů. Nejde o 7 těžkých hříchů, ale o jakési základní kořeny lidských hříchů. A lenost patří mezi ně - ano, je zdrojem, ze kterého pak hříchy lehké a i těžké mohou snadno ponenáhlu a nepozorovaně vyrůst. Takže bojovat proti lenosti i v takových malých věcech, jak píšeš, a přemoci se, je velice moudré.
Jan Balík
Otázka: Je špatné dívat se na scény se sexem ve filmech? Ahoj In, měla bych otázku. Je hřích se dívat na romantický film a i na ty scény se sexem, když tam vlastně není nic vidět? třeba jen obličeje? děkuji. 13.9.2015 20:21
Terez, 16 let
Odpověď:
Milá Terez,
především jde o to, že takovými filmy a scénami necháváš do svých myšlenek a do svého nitra vnikat něco nezdravého, tedy duchovně neekologického, je to duchovní smog.
O hříšném jednání by se dalo uvažovat tehdy, když by člověk na takové scény hleděl se zalíbením a souhlasil by s ním.
Tedy závěrem: jistěže člověk občas takové filmy zahlédne, ale není moudré je vyhledávat a zbytečně na ně koukat.
Jan Balík
Otázka: Jako malý jsem nevyznal hřích sebeuspokojování. Je to problém? Ahoj In :) Ačkoliv jsem kluk ptám se na těchto dívčích stránkách, protože tady je suuuuuuuuuuuuuuupr poradna ;) Mám problém se sebeukájením. Nejdříve jsem nevěděl jak velký a těžký chřích to je a když jsem se to dověděl bylo už pozdě a já se stal závislím. Jako malý jsem se to bál vyznat u zpovědi a taky jsem to u jedné zatajil. Ale poté jsem to vyznal u další zpovědi a pak i u dalších. Teď když vím, že zatajit chřích u zpovědi je velký chřích, tak si kladu otázku jestli mám vyznat to, že jsem jako mylý nevyznal tento můj chřích u zpovědi i přes to, že jsem ho uvedl u následující svátosti smíření a nedávno jsem se zpovídal z toho, že jsem se dopustil svatokrádeže ( protože jsem příjmal Eucharistii i přes to, že jsem před tím zhřešil v oblasti sexuality) Tak se ještě jednou ptám jestli se mám zpovídat zu toho, že jsem zatajil chřích ? Promiňte sa nesrozumitelnost, ale nevím jak to jinak podat 13.9.2015 18:03
anonym, 16 let
Odpověď:
Milý tazateli,
je moc krásné, že se snažíš z hříchu sebeukájení vymanit. Není to snadné, ale jistě poznáš Boží pomoc.
Na Tvou otázku bych asi prakticky odpověděl takto: u další zpovědi řekni, že bys chtěl zahrnout celý život, protože jsi v minulosti občas ten hřích nevyznal a pak byl u eucharistie a že už v tom máš zmatek. Prostě a jednoduše, svěř ve zpovědi vše minulé a Pán Ti vše odpustí a bude to. Tak uděláš jasnou tečku za minulostí, kterou vložíš do Božího milosrdenství. No a pak se nemusíš trápit něčím minulým, ale v důvěře v Boží pomoc se dej do boje s hříchem. Je to boj, který vedeš i pro svou budoucí ženu nebo pro své budoucí duchovní povolání.
Nenech se odradit nezdary a důvěřuj v Boží lásku.
Jan Balík
Otázka: Co je špatného na tetování a piercingu? Ahoj, myslíte si, že tetování a piercing je hřích? Že lidé, co tohle mají, jsou mají duši \"černější\"? Četla jsem příspěvek od Nik, která se ptá, jestli může chodit s klukem, který tohle má. Co je na tom špatného? Vždyť tím nikomu neubližuje. Jen je trochu jiný, než ostatní... Co na tom? Každý jsme originál a máme svůj jedinečný styl. Někdo má rád sukně, někdo tetování a piercing. Že se tím poškozuje tělo? Děkuji za odpovědi, O. 13.9.2015 15:17
olga, 14 let
Odpověď:
Milá Olgo,
máš pravdu, že svým zevnějškem něco vyjadřujeme. Pokud se někdo nechá tetovat, určitě v tom hledá nějaký hlubší význam. Když se podíváme, jaké ornamenty si lidé na sebe nechávají vytetovat, je třeba se ptát, zda to vůbec může být výraz něčeho pozitivního a zda je možné zkloubit tuto módu s pohledem na člověka, který nám dává Ježíš. Jistěže není každé tetování hříchem, ale osobně bych se spíše přikláněl k tomu, že je zbytečné a jako takové bych ho nedoporučoval.
Piercing bych vnímal jednoznačně - běží o poškozování lidského těla, a tedy o něm platí, že je v rozporu s důstojností člověka. Je to zbytečná a někdy i nebezpečná móda, která tedy nejde asi moc spojit s vysokým míněním, které má o nás lidech Bůh.
A ještě jednu myšlenku k přemýšlení:
Že chceme být originál? Asi to v nás opravdu je, ale hlavně bychom měli mít touhu, abychom byli takovým originálem, kterým jsme jako milované děti v Božích očích.
Z tohoto pohledu se originálním stává ten, kdo je co nejvíce spojen s Bohem - tomu se běžně říká modlitba - a nechává se Bohem proměňovat - žije dle evangelia. Proto bývají svatí malováni se svatozáří. Prostě, stali se krásnými, protože je naplnil Bůh.
Jan Balík
Otázka: Ráda bych šla k upřímné zpovědi, ale s přítelem nedokážeme v oblasti sexuality vydržet "ani ň". Co s tím? Pěkný den,
mockrát Vám děkuji za Vaši odpověď na otázku slušného oblékání v kostele a mimo něj. Trošku mě ale zarazila věta, ve které říkáte, že si velmi škodím, když nechodím ke zpovědi a že tato skutečnost má pro mě velmi vážné důsledky. Tato věta hodně zabolela, protože já si opravdu škodit nechci a jestli si škodím, tak nedobrovolně. Proto reaguji.
Pochopitelně, že mám na duši daleko vážnější hříchy než je nošení minisukní, a že ke zpovědi nechodím jenom kvůli tomu. Ale jak se může jednadvacetileté ženě zakázat láska? \"Ani ň\" nevydrží skoro žádný muž. Moje věřící kamarádky jsou mi důkazem toho, že to tak je. Když se zrovna nemusí vdávat nebo nežijí s přítelem, tak Monča(příběh autentický, jméno změněno) se sice zpovídá i chodí ke sv. příjímání, ale to jen v případě, když je přítel někde na cestách. A když se jí zeptám, jestli teď už s přítelem budou žít čistě nebo jestli má alespoň předsevzetí tak žít, tak mi je schopná čerstvě po svátostné koupeli říci \"Ne, to já se zas tadytoho nevzdám.\" A když by někdo chtěl žít čistě, tak jí to je k smíchu a s takovým člověkem se zdráhá něco si začínat. Jiný známý zas je schopný s přítelkyní žít na hromádce a přitom chodit ke svátostem. A mně se tento přístup nelíbí. Nechci nikoho soudit, ale zpověď bez pevného předsevzetí je komedie, když se dotyční vrací do toho samého domu, do té samé ložnice. Já s přítelem nebydlím ani nespím, ale to \"ani ň\" je těžké. Svatbu momentálně neplánujeme.
Chci moc jít ke zpovědi, ale \"když už, tak už\". Prostě se opravdu změnit, obrátit, milovat Boha. Jak to mám praktikovat? Poraďte prosím. Děkuji 11.9.2015 23:48
Maruška, 21 let
Odpověď:
Milá Maruško,
ve své první otázce jsi psala, že právě kvůli minisukním nechodíš ke zpovědi. Proto jsem odpovídal tak, jak jsem napsal.
Vím, že předmanželská zdrženlivost bývá dnes pokládána za minulost a přežitek. Ale to nic nemění na tom, že manželská intinmita je opravdu Bohem darována pouze manželům. Pokud někdo takovou intimitu žije mimo manželství, škodí si tím a je to mimo jiné také těžký hřích. Proč si tím škodí? Minimálně tím, že se neučí mladí lidé ovládat - v manželství bude ovládání moc potřeba. Mimo jiné, nenaučí-li se muž ovládat sexuální touhu, nebude manželku během života pokládat mnohdy za nástroj k jejímu ukojení? Přemýšlej, není předmanželský sex jednou z příčin tak častého rozpadu manželství?
Píseš, že už skoro nikoho, kdo by předmanželskou zdrženlivost žil, neznáš. Ale takových lidí existuje stále celá řada. Máme třeba hnutí Čistých srdcí. Sám znám celou řadu mladých lidí, kteří se snaží známost prožívat tak, jak je správné. Nenech se znechutit a odradit od krásných nabídek, které nám dává Bůh.
Přistupuješ ke zpovědi poctivě a dobře víš, že aby Bůh mohl odpustit, musí mít hříšník předsevzetí, že se těžkého hříchu nedopustí. Pokud takové předsevzetí nemá, Bůh mu odpustit nemůže (i kdyby mu dal kněz rozhřešení) - jakoby se odpuštění od duše člověka odrazilo.
Sama ale píšeš, že se svým chlapcem nespíš ani nebydlíš. Občas možná zbytečně nějaké něžnosti přeženete. Zpověď je také veliká posila duchovních sil, je to setkání s Kristem, duchovní povolení a zdarma nabízený doping. Moc Ti doporučuji ke zpovědi chodit, prosit pána o sílu žít čistě. A pak často choď k eucharistii, která je posilou a mocí v našem životě. Podívej, komu jinému asi záleží na tom, abychom přestali čerpat Boží pomoc, než samotnému zlému duchu? Jsme-li duchovně oslabení, snadno nás pak dostane do hříchu.
Existuje mnoho knížek, které ti v tom mohou pomoci. Pročti si Teologii těla pro začátečníky od Westa (Paulínky), výborná je též stránka: teologietela.paulinky.cz; jdetě se svým chlapcem na Kurz partnerství, hovořte o vážných tématech (lásce, dětech, antikoncepci, rozvodu). Láska je veliká záležitost, ale právě proto křehká.
Jan Balík
Otázka: Můžu chodit s klukem, který má tetování a piercing? Ahoj, jak se postavit k tomu, když si věřící člověk nechá udělat tetování a piercing? Může holka s takovým klukem chodit? Když si rozumí, mají společné zájmy a stejný smysl pro humor? Dá se nějak \"přehlídnout\" třeba jeho \"pestrá\" minulost, \"bláznivá puberta\" (o té nic zatím ještě nevím, ale dle fotek...)? Nebo bude takový pořád? 10.9.2015 19:36
Nik, 23 let
Odpověď:
Milá Nik,
když s někým začneme chodit, nastává obdobé poznávání. Bývá spojeno se zamilovaností, která nasazuje růžové brýle - např. nevidíme nedostatky druhého.
Proto je třeba dobu známosti brát jako dobu, kdy je třeba opravdu poznávat druhého, jeho kamarády, jeho rodinu, zájmy, vztah k Bohu atd. Většinou se člověk v životě bude chovat velice podobně jako rodina, ze které pochází, bude se jen utvrzovat v názorech, které zastává, bude jednat velice podobně jako jeho otec. Ano, změnit se může každý, ale je to vlastně zázrak. Tedy, poznávej ho, diskutujte na různá témata (např. výchova dětí, rozvod, antikoncepce... a společně čtěte Bibli, modlete se a diskutujte i o víře). A uvidíš.
Tetování a piercing? Jde to brát jako výstřelek neuváženého mládí či jako mladistvou snahu být moderní. Proč to ale udělal, poznáš až časem. A pak, leccos z toho se dá i odstanit.
Jan Balík
Otázka: Je špatně, když ve zpovědi nevyznám skutek, o kterém si nejsem jistá, jestli je hřích? Ahoj, chtěla bych vědět, jak to je přesně. Kdybych v minulosti udělala nějaký hřích a potom při sv. zpovědi ho nevyznala, a ani při další (třeba proto, že nevím jistě, jestli to je hřích), je to \"zamlčování\" hřích? A pokud ano, je to těžký/lehký? Nebo stačí poprosit Pána o odpuštění v duchu, např.: Pane, odpusť mi tohle... a tak? A tím pádem neříct všechny hříchy při svátosti smíření? Děkuji a omlouvám se, že je to trochu chaotické a je hodně těch otázek. Bohužel nevím, jak to napsat srozumitelněji, tak snad budete rozumět... :) 9.9.2015 16:34
brouk, 14 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
Ježíš nám rád odpouští. Podstatnou součástí z naší strany je lítost, která není vnějším citem, ale jasným vyznáním - Bože odpusť, jsem hříšná.
Zpověď je privilegovaným místem, kdy nám Bůh odpouští.
Ve zpovědi je třeba vyznat všechny těžké hříchy. Kdyby člověk na nějaký těžký omylem zapomněl, tak ho prostě vyzná při příští zpovědi. Kdyby člověk ale těžký hřích zamlčel schválně a věděl, že jde o těžký hřích, pak by to byl další těžký hřích. Ale i tak, jakmile by to u zpovědi vyznal, Pán mu to vše rád odpustí.
Jak je to s lehkými? Ty běžně vyznáváme také - je to doporučené, vyznáváme ty, na které si vzpomeneme. Kdybychom si na nějaký lehký vzpoměli, že jsme ho nevyznali, vyznávat ho opět nemusíme.
Proč to tak je?
Těžký hřích je dobrovolné a vědomé přestoupení Božího zákona VE VÁŽNÉ VĚCI - tedy veliký hřích (např. potrat, veliká krádež, předmanželský sex). Jeho důsledkem by bylo odloučení od Boha, peklo. Těžký hřích znamená havárii takových rozměrů, že auto je mimo silnici a je zcela rozbité, už nejede.
Lehký hřích je jakoby taková zátěž, kámen, který si hodíme do batohu. Sice nás od Boha neodvádí, ale ztěžuje nám cestu k Bohu. Je to malá havárie, kdy má auto jen škrábanec, ale jede dál.
Když nevíš, zda je něco hříchem nebo ne, zda je něco těžký hřích nebo lehký, je třeba se zeptat kněze nebo to nastudovat z katechismu.
Mladý člověk se potřebuje ptát na takové otázky, jako píšeš, protože se začíná orientovat ve svém svědomí. K tomu potřebujeme radu církve, kterou ti zprostředuke právě kněz nebo katechismus.
Jan Balík
Otázka: Připadá mi, že všechno, co dělám, je hřích. Co s tím? Ahoj In. Nedávno jsem měla takovou krizi. Připadalo mi, že cokoli udělám je hřích. Pustím hodně kohoutek - plýtvám vodou. několikrát zapomenu něco do školy - jsem zapomětlivá. mám špatnou náladu a tak odseknu tátovi - jsem drzá. Postěžuji si kamarádce jakého máme učitele - nactiutrhám. chci jít do soutěže abych vyhrála a připadala si dobrá - jsem sebestředná. bratr mě rozčílí - křičím a zlobím se. pořád dokola se ze všeho zpovídat.... Kam se hnu, všude dělám hříchy, bojím se něco dělat. a když nic nedělám taky je to špatné. už nevím co dál.....Všude, ve všem jsou hříchy, mám pocit, že všechno je hřích a připadám si strašně omezená......jak dál? jsou to hříchy? jak to, že všichni žijí tak šťastně a já pořád musím řešit že teď jsem zase Pánu ublížila? vím, že ho to zraňuje, ale já už opravdu nevím, co mám dělat, abych se vyhla udělání hříchu, když to prostě nejde. Pomozte! Děkuji. 8.9.2015 18:01
???, 16 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
moc děkuji za dotaz na tvé trápení. Máš pravdu, že jsme lidé nedokonalí a děláme mnoho chyb. Ale pozor. Ne vše je hříchem. Hřích je to, co je proti Božímu zákonu (desateru). Většina věcí, které jsi vyjmenovala, hřích není (např. zapomenout do školy). Bůh Tě má rád, odpouští a posiluje. JIstě nechce, aby ses trápila. Trápení není od Boha, ale je to pokušení.
Jsi ale vě věku, kdy do našeho duchovního života zasahuje velice psychika. Zřejmě budeš více citlivá, možná i trochu úzkostná. Doporučuji Ti, aby sis našla dobrého kněze, ke kterému choď pravidelně ke zpovědi a poslouchej jeho rady.
A ještě jednu radu: zaměř se na to, aby měla druhé ráda a pak, kdykoliv přijde jakákoliv pochybnost, problém, výčitka..., ihned v duchu řekni: "Pane Ježíši, tobě se odevzdávám, tobě se svěřuji." A už se svým divným pocitem dál snaž nezabývat. Láska Boží to je bezpečná náruč, ve které je dobré se často schoulit.