Otázka: Rozvody a manželství po nich... jak je to z hlediska víry? Je špatně, když rozvedený muž znovu založí rodinu? Prosím, napište mi všechno o rozvodech a manželství po nich, z hlediska víry, abych tomu rozumněla. 28.10.2015 21:00
Otázka, 14 let
Odpověď:
Milá čtenářko,
Pán Ježíš řekl o manželství: "Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj" (Mk 10,9). „Kdo propustí svou manželku a vezme si jinou, dopouští se vůči ní cizoložství; a jestliže manželka propustí svého muže a vezme si jiného, dopouští se cizoložství“ (Mk 10,11-12). Pán Ježíš tedy obhajuje velikost a důstojnost manželství. Když si lidé slíbí před Bohem věrnost na celý život, mají to přece dodržet, ne?
Rozvod je vždy bolestný a nese bolestné důsledky pro všechny: otce, matku a hlavně pro děti. Je tedy na manželích, aby dělali vše proto, aby žili v harmonii, překonávali obtíže a vytrvali v manželství. Proto je třeba využívat různé podpůrné možnosti: kvalitní příprava na manželství, manželské společenství, společná modlitba v rodině, různá manželská setkání, někdy pomoc psychologa či manželského terapeuta atd.
Dnešní doba ale často zastírá, že rozvod je vždy bolest, a bere ho jako něco běžného.
Co dělat, když se tedy manželé rozvedou? Zde pozor: jedná se o rozvod před státem. Pokud se jednalo o manželství, které bylo uzavřené i před Bohem, manželství ve skutečnosti před Bohem stále zůstává a není zrušeno! Proto vlastně lidé, kteří uzavřeli manželství v kostele a rozvedou se, by neměli další manželství již uzavírat a měli by vytrvat ve věrnosti, kterou slíbili, aby svému slibu dostáli. Takové lidi znám a vážím si jich. A někdy se stane, že se po letech zase k sobě vrátí.
Církev je milosrdná, a proto se lidem, kteří se rozvedou, snaží pomáhat. Jak? Například tím, že v některých případech mají rozvedení manželé možnost dát své manželství k církevnímu soudu. V jakých případech? Když jsou přesvědčeni, že sice manželsvtí uzavřeli, ale něco podstatného nebylo dodrženo. Třeba: sice slibovali, že přijmou děti, ale ve skutečnosti děti nechtěli; jeden zatajil něco podstatného tomu druhému; nebyly na manželství zralí Církevní soud může dojít na základě svědků k rozhodnutí, že to první manželství ve skutečnosti před Bohem nebylo uzavřeno. Tak je cesta k uzavření manželství druhého - tentokrát již platného. Nejčastěji se takové možnost využívá u lidí, kteří celá léta žili bez víry a pak se obrátí a najednou musí řešit svůj život nebo u lidí, kteří se vzali jako mladí a po pár měsících se rozvedli.
Popisuji to pochopitelně zjednodušeně. Církevní právo má pro platně uzavřené manželství a na církevní proces o tom, že manželství ve skutečnosti nikdy nebylo uzavřeno, celou řadu paragrafů.
Jan Balík
Otázka: Co znamená "svatokrádežně"? co to znamená "svatokrádežně"??? Díky :) 22.10.2015 18:33
konev, 15 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
svatokrádeží nazýváme špatný čin, který má nějakou souvislost s Bohem a věcmi, které se k němu vztahují.
Jedná se o znesvěcování nebo nedůstojném zacházení se svátostmi či jinými liturgickými úkony, osobami, předměty a místy zasvěcenými Bohu. Např.: znesvěcení eucharistie (když přijímáš eucharistii v těžkém hříchu), krádež v kostele, napadnutí biskupa kvůli tomu, že je to biskup.
redakce IN!
Otázka: Mám chodit do společenství KAM nebo raději na studentské mše svaté? Můžu jako katolička chodit na evangelické spolčo?
Už jsem tady psala dotaz, ale měla bych ještě pár otázek. Sama přesně nevím, jestli se jedná o spolčo evangelické, ale asi tomu tak bude. Vede to tento pán: http://www.kam.cz/lide/daniel-johnson
Spolčo je v Olomouci a ve stejnou dobu probíhají studentské mše v kostele Panny Marie Sněžné. Vždy jsem chodila tam ,ale teď jsme byla 2 krát na tom spolču. Tudíž budou pro mne lepší ty studentské mše katolíků než spolčo evangelíků, jestli se nepletu. Já jsme katolička. Jak to mám ale visvětlit ostatním a té kamarádce, která mě tam přivedla? Že to pro mne není dobré? POchopí to? Nebo mne budou přelouvat? Říct to i Danielu Johnsovi, že jsou pro mne lepší studentské mše. Navíc velké plus je, že na studenstké mši se zpovídá během mše a já pak nemusím vstávat v neděli dříve na zpověď :D ;-)
Manželka od Daniela mluví převážně anglicky, proto se mi tam i zalíbilo, že bych se konečně naučila anglicky, ale tak na povídání mohu sehnat úplně někoho jiného že :)
Omlouvá se za dlaší kladené otázky, ale v téhle situaci jsem se ocitla poprvé a jsem z ní zmatená. Děkuji předem za odpověď. 21.10.2015 16:03
Marry - An, 21 let
Odpověď:
Milá Marry - An,
KAM je takový zajímavý velice aktivní spolek věřících, ale není to vlastně ani církev, ale prostě společenství nadšených lidí - většinou evangelikálů - lidí, kteří pochází z letničních církví amerického ražení. Žijí si tak jaksi svobodné křesťanství. Sám jsem s nimi i párkrát spolupracoval. Dělají leccos zajímavého. Ale není to vždy jednoduché.
Pokud je to: buď na mši, nebo k nim, raději choď na mši.
V Olomouci je mnoho kvalitních společenství vysokoškoláků. Ptej se na VKH, poraď se s knězem, co u vás pro studenty slouží, zajdi za P. Šupolem - vícerektor s v kněžském semináři a správce mj. Stojanovy koleje.
Určitě najdeš to, co potřebuješ.
Jan Balík
Otázka: Co znamenají slova "dobrý Pelikáne" v jedné kancionálové písni? Ahoj redakce, měla bych na vás dotázek. Dneska v kostele jsem v písničce v Kancionálu zpívali něco, čemu jsem nerozuměla. Proč se v písničce č. 712 zpívá v 6.sloce "Dobrý Pelikáne"? Co to znamená? Díky 19.10.2015 22:23
Marťulinda, 22 let
Odpověď:
Milá Marťulindo,
Píseň 712 je oslava eucharistie. Latinský originál složil sv. Tomáš Akvinský. Lidé měli dříve za to, že pták pelikán, když je třeba, krmí svá mláďata svým vlastním masem. Proto se do básně o eucharistii dostal jako symbol Ježíše Krista, který nám dává v eucharistii jíst své tělo.
Dnes se udává, že pelikán po vylíhnutí krmí mládě natrávenou potravou vyvrhovanou z volete.
Jan Balík
Otázka: Mám několik otázek ke svaté zpovědi. Prosím o zodpovězení. Ahoj In, mám 4 otázky ohledně sv. zpovědi
1) Jde u zpovědi o to, aby člověk vyznal opravdu všechny hříchy? nebo jen aby řekl ty hlavní a i když si vzpomene i na nějaké jiné tak je říkat nemusí?
2) mám takovou potřebu vyznávat do puntíčku opravdu všechno...vyznám hříchy a řeknu, že lituji i toho na co jsem zapoměla nebo nevím, že je hřích. a pak kněz něco říká, jenomže z toho o čem mluví se mi začnou zase nějaké hříchy vybavovat a pořád mu skáču do řeči a říkám co mě dále napadá...a potom třeba ani nevím o čem mluvil, co mi říkal...jak to mám dělat s těmi hříchy, co mě napadnou po větě že lituji i toho co jsem zapoměla?
3) Naposledy jsem se u zpovědi soustředila na to, abych opravdu vyznala co nejvíc toho před tou větou že lituji všeho a potom se SNAŽILA aby mě už opravdu nic nenapadalo...je to těžký hřích-zamlčování hříchů u zpovědi, když jsem se snažila aby mě nic nenapadalo? já bych to brala asi spíše jako dobrou věc která mi pomůže k tomu, abych poslouchala kněze a nepřemýšlela pořád nad tím co jsem ještě neřekla...je tedy nutné vyznat do puntíku vše, co mě do rozhřešení napadne?
4) Když bych udělala těžký hřích a čistě teoreticky ho zapoměla vyznat u sv. zpovědi, a vzpoměla bych si na něj až po zpovědi, byl mi odpuštěn? nebo nesmím chodit ke sv. přijímání, dokud ten hřích nevyznám.
Prosím o zodpovězení otázek 1,2,3 a 4 zvlášť. Moc vám děkuji. 19.10.2015 15:38
já, 16 let
Odpověď:
Milá tazatelko, odpovídám tak, jak si přeješ.
1 - Ve zpovědi jsme povinni vyznat všechny těžké hříchy, na které si pamatujeme. V praxi vyznáváme to, na co přijdeme ve zpytování svědomí. Běžně vyznáváme i lehké hříchy. Je to dobré, ale když nějaký lehký hřích vynecháme, což se nám vždy stane, tak to nevadí, protože když litujeme všeho, tak nám jsou lehké odpuštěny všechny.
2 - Není to moc moudré. Podívej. Hřích ve vlastním slova smyslu je těžký hřích - dobrovolné a vědomé přestoupení Božího zákona ve VÁŽNÉ věci. A vážnou věcí není zdaleka všechno. Vážnou věcí je třeba oddávat se magii, předmanželský sex, potrat. Pokud jde o lehké hříchy, tam vyznáváme jen ty, na které si vzpomeneme při solidním zpytování svědomí. A solidní zpytování, to je modlitba, která trvá tak do 15 minut. Ano, modlitba, chvíle, kdy si uvědomujeme Ježíšovu lásku. Pak se podíváme na svůj života a opět prosíme o odpuštění.
3 - Není třeba vše vyznat do puntíku, ba není to ani správné. Vede to k duchovní úzkostlivosti.
4 - Pokud bys opravdu těžký hřích zapomněla vyznat, pak je jistě odpuštěn. Kdybys sis na něj vzpomněla, tak ho prostě jen vyznáš u příští pravidelné zpovědi a můžeš bez problémů chodit k eucharistii.
Podívej se, Ježíš nás má rád. Není trapič našeho svědomí. Příprava na zpověď není hrabání se v hnoji svých hříchů. Jedná se o chvíli, kdy si uvědomujeme, jak nás má Ježíš rád. No a předkládáme mu to, na co si vzpomeneme, to hlavní, co víme, že je v našem životě hříšné. Zpytování a zpověď je setkání lásky, ne hnidopišské zkoumání každého záhybu života. Však Pán dobře ví, jací jsme. Podstata je tedy lítost a ochota snažit se s Boží pomocí žít správně.
Radím Ti tedy následující: přestaň se zaobírat maličkostmi a podrobnostmi. Vždy se připrav na zpověď a kdyby tě kdykoliv napadlo, že jsi něco zapomněla, tak řekni v duchu: Ježíši, buď mi milostiv. A už se o to nestarej. Nech to na Božím milosrdenství.
Jan Balík
Otázka: Je hřích, když jsme si dělali legraci z věcí víry? Je chřích to když mi kamarád říkal jak byl v před lety v Polsku a bylo evangelium o tom jak učedníci hledali Pána Ježíše ( a jak se to řekne polsky asi víte ). No a já jsem řekl ( jsem totiž kluk ) jsem mu řekl začátek písničky Bárka ( Pán zastavil se na břehu, hledal lidi ...... ),. Nějak jsme se zasmáli, ale řekli jsme že to je hrozný tak jsme začali mluvit o jiných věcech. Ale vrtá mi hlavou, jestil to byl chřích a popřípadě jaký ( jesli velký nebo malý ) Předem děkuji za odpověd 18.10.2015 20:35
abc, 16 let
Odpověď:
Milý tazateli,
takové věci se stávají a když je neděláme schválně, není to žádný hřích. Prostě se zasmějeme a už na to nemyslíme.
Jen hloupý by se v takových věcech vyžíval.
Jan Balík
Otázka: Bojím se, abych nepřijímala svatokrádežně. Co mám dělat? Co mám dělat když až přehnaně moc řeším hříchy a bojím se chodit ke příjmání když jsem nebyla aspoň 2 dny před tím u zpovědi ( abych nespáchala svatokrádež )? Mám obavy, že se za mě stala skurpulentka ( nebo jak se tomu říkám ) chříchy strašně řeším a pak se nedokážu soustředit na nic jinýho. A nebo když jdu k příjmání tak sezabývám celý týden skoro jenom tím, jestli jsem nepříjmala svatokrádežně . 18.10.2015 20:29
aaa, 16 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
Ježíš je láska a odpouští nám. To, že se tak zabýváš hříchy asi opravdu bude mít něco společného s nemocní svědomí, které se říká skrupulanství. Není to u mladého člověka nic výjimečného. Co dělat? Popovídej si o tom s knězem, ke kterému chodíš ke zpovědi. Věřím, že Ti pomůže.
A pak ještě jednu praktickou radu. Ke zpovědi choď pravidelně jednou za měsíc. A choď pravidelně i k eucharistii - to je super setkání s Pánem, chvíle lásky. Pokud Tě napadne, že máš nějaký hřích, v duchu vždy řekni: "Pane Ježíši, odpusť mi, prosím. Smiluj se nade mnou." Cvič se v takového oddanosti k Pánu Ježíšovi. Když budeš takto litovat, jistě nebudeš přijímat svatokrádežně. Konec konců na začátku každé mše litujeme.
Samozřejmě, že tato rada platí tehdy, pokud člověk nežije dlouhodobě v těžkém hříchu - což by bylo v tvém případě: dělat magii, žít sexuálně, krást velké částky.
Tedy odvahu. Trápení není od Pána. Na trápení je lékem důvěra v Boží dobrotu a odpuštění.
Jan Balík
Otázka: Je možné, že se moje sestra neuzdravila kvůli mému hříchu z minulosti? Ahoj In, chtěla bych se vás zeptat na zamotanou otázku. Prosím, zda byste mi mohli odpovídat na otázky jednotlivě - budu je číslovat.
Asi před dvěma lety jsem udělala takovou věc a teď si na to vzpomněla...byla jsem ve sklepě a tam spal malý bratr. Máma mi řekla ať vyjdu garáží ven a jdu domů venkem a pak hlavním vchodem abych ho nevzbudila když kolem něj půjdu. Ale mě se nechtělo to obcházet a tak jsem šla domem, ale opravdu potichu ....až jsem došla k němu. On však spal v úzké chodbě a já se před ním zastavila. A napadlo mě, zda to nemám radši obejít. Jenže to se mi fakt nechtělo a tak jsem tam stála a pak mě napadlo že budu přísahat, že se ho neteknu, když ho překročím. Tak jsem přísahala, že se ho neteknu. (vím že jsem udělala strašnou blbost, prostě mě nějak napadlo že budu přísahat) nejhorší na tom je, že když jsem ho překračovala, tak jsem se ho dotkla....
1) Je hřích, že jsem nesplnila tuto přísahu? Je to těžký/lehký/žádný hřích?
Jenže na tuto událost navazuje ještě dalších mnoho věcí. Od té doby mě na každou blbost napadalo, že to přísahám. Například jsem se podívala na strom a napadlo mě: přísahám, že spadne list. A když nespadl, myslela jsem si , že jsem nesplnila přísahu a že mám hřích. Poté jsem se MOŽNÁ zpovídala, možná ne z té první přísahy, kterou jsem opravdu vědomě na rozdíl od ostatních přísahala. Opravdu si však nevzpomínám, jestli jsem se z toho zpovídala před následující duchovní obnovou nebo až po ní. Poté, nevím jak dlouho potom jsem jela na zmíněnou duchovní obnovu do Slovenska za nějakým knězem co uzdravuje nemoci. Myslím James Menjickal se jmenoval. A tam jsem měla strašné dilema, protože jsem nevěděla jestli to množství přísah (nebo ta jedna hlavní, pokud jsem se z ní tehdy ještě nevyzpovídala-nevzpomínám si), co jsem vykonala, je hřích nebo ne. Bála jsem se jít ke zpovědi a zeptat se kněze a navíc ani nějak nebyla příležitost, bylo tam moc lidí, ale hlavně jsem se bála...A pak nastalo svaté přijímání a já prostě nevěděla, jestli můžu jít nebo ne. Nakonec jsem šla, protože jsem vyhodnotila, že to, co jsem spáchala asi těžký hřích nebyl, prostě jsem nějak vyhodnotila, že nakonec půjdu...
2) jenomže pokud ta přísaha byl těžký hřích, a pokud jsem nebyla u té zmíněné zpovědi, tak jsem spáchala svatokrádež..Ano/ne?
3) spáchala bych vůbec svatokrádež, pokud bych šla ke sv. přijímání s hříchem, který bych vyhodnotila jako lehký a byl by těžký? Ano/ne?
Šla jsem tedy k sv. přijímání a poté byly modlitby za uzdravení. Moje sestra má vážnou poruchu a tak se za ni moje rodina modlila. Porucha je teď velmi vážná, sestra byla i na velmi vážné operaci...teď má jít asi znovu ...a ta porucha se tehdy neuzdravila
4) jenomže co když nebyla porucha uzdravena kvůli tomu, že jsem šla tehdy ke sv. přijímání , které bylo možná svatokrádež. ( na uzdravení člena rodiny má vliv i to, zda je člen rodiny v těžkém hříchu) Teď moje sestra možná ochrne a bude to možná kvůli mě. - Je to, že to je kvůli mě těžký hřích?
Toto všechno mi došlo asi až po dvou letech....
5) Byly tyto hříchy ať už byly těžké nebo lehké nebo žádné odpuštěny, když mě to nikdy u zpovědi nenapadlo, nebo nebyly? Ano/ne?
6) Můžu teď normálně chodit ke sv. přijímání, nebo musím nejdřív ke zpovědi?
Omlouvám se, že je to tak dlouhé a zamotané, ale opravdu mě to strašně trápí...prosím o odpovědi na otázky 1,2,3,4,5,6. Mockrát Vám děkuji! 18.10.2015 18:36
tazatelka, 16 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
rád Ti odpovím nejdříve na Tvé otázky a pak přidám vysvětlení.
1) NE, není to žádný hřích.
2) NEBYLA to svatokrádež a nebyl to žádný hřích. Naopak jsi udělala dobře, že jsi k eucharistii šla.
3) Pokud bys měla dojem, že Tvůj hřích je lehký, i kdyby šlo o těžký, a šla k eucharistii, nespáchala bys svatokrádež. Ale těžký hřích je tak veliký, že se normálně člověk nesplete!
4) Tak tady jsme už mimo křesťanství. Osobně považuji způsob uzdravování, na kterém jste byli přítomni, za velice problematický. Katolická církve zná mši za nemocné, ale je zakázané do mše vkládat nějaké další spontánní modlitby za uzdravení atd. Bůh je dobrý, a chce-li někomu dát dar zdraví, což bývá spíše mimořádně, pak ho neohrozí naše hříchy. Kdyby nějaký tvůj hřích zabrzdil Boha, pak jsme mimo evangelium a jsem v nějaké rádoby křesťanské pověře.
Přijala Tvoje sestra svátost nemocných? To je řádný způsob, jak posiloval nemocné, a chce-li Bůh, i získat zdraví.
5) Pokud by něco z toho, co popisuješ, bylo hříchem, je to jistě ve zpovědi odpuštěno. Proč? Pokud šlo o hřích, šlo nutně o lehký. Proč? Těžký hřích není jen tak něco a vyžaduje to vážnou věc - a to u tebe vážná věc nebyla.
6) Můžeš normálně chodit ke svatému přijímání.
A nyní vysvětlení: Podívej, jsi ve věku, kdy poznáváš svět víry a vytváříš si vztah k Bohu. To s sebou někdy přináší takové stavy, jaké popisuješ. Ta první přísaha, kterou jsi udělala, i všechny ostatní přísahy, to byla prostě nerozvážnost, dětská hloupost! A vlastně to vůbec přísaha nebyla.
Přísahu dělat podle Ježíše vůbec nemáme. A pokud ano, pak je to super vážná věc v super vážné záležitosti. Přísahat znamená brát Boha za svědka. Pokud by přísaha platila, pak by člověk musel mít tento úmysl - brát Boha za svědka. To se dříve dělalo u soudu. Kdo by pak u soudu přísahal a pak svědčil křivě, to by byl skutečně těžký hřích jak z učebnice.
Milá zazatelko, Bůh nás má velice rád. A proto, ať uděláme cokoliv, on nám rád odpouští.
Jan Balík
Otázka: Můžu jako katolička chodit na evangelické spolčo? Ahoj In,
moje kamarádka mš vzala na jedno spolčo. Je to tam moc fajn, bavíme se o sobě, o životě atd .. a pak také rozebíráme nějaké téma např.společnost a Bůh atd ... potom si přečteme zajímavý ostavec s Bible a snažíme se mu porozumět atd ... Ta kamarádka je evangelička a já katoVůbec nevím, jestli ti, kteří tam chodí jsou katolíci nebo evangelíci. Ti kteří to vedou jsou misionáři z anglie, ale žijí už tady 6 let. Můžu na takové spočo chodit i kdyby tam byli jen evangelíci?
Vím, že jsou nějaké rozdíly, myslím, že evangelící neuznávají pannu Marii a možná to mají i jinač se zpovědí, přesně nevím. Ale je to špatné, když bych chodila na spolčo s evangelíky jako katolička? Díky :) 18.10.2015 17:35
Marry - An, 21 let
Odpověď:
Milá Marry-An,
chodit na společenství je velice důležité. Potřebujeme společenství, aby rostla naše víra. Jsi-li katolička, tedy je třeba hledat především společenství katolické. Proč? Protože jistě neznáš ještě vše, co katolíci věří a hlavně proč tak věří. Vlastně neznáš plně svou vlastní domovinu.
Společenství s evangelíky jistě může také obohatit, ale může i poplést hlavu. Zaléží na tom, jak velkorysí jsou ti, co ho vedou. To, jak popisuješ společenství, které jsi objevila, ukazuje, že s největší pravděpodobností půjde o evangelické.
Rada: začni studovat svou vlastní víru - čti YOUCAT, Katechismus katolické církve.
Hledej společenství katolické. A budeš-li dále chodit do evangelického, přijímej vše kriticky a porovnávej s učením církve.
To není nic proti evangelíkům. Oni nás mnohdy mohou inspirovat v lásce k Písmu, ke společné modlitbě, ke společenství. Ale zároveň nemají plnost víry - neznají roli papeže, nemají dar učitelské služby církve, neznají svátosti (kromě křtu).
Jan Balík
Otázka: Jak pomoci růst ve víře mému klukovi, abych se zároveň formovala i já? Milá redakce...seznámila jsem se s jedním klukem, oba o sobě víme, že hledáme vztah, jsme na začátku poznávání se a chci, abychom se ke vztahu dopracovali postupně. To jen na úvod situace..a teď problém. Bavili jsme se a on se zmínil, že má ještě nějaké mezery v otázkách víry, a že by na tom potřeboval zapracovat...(jinak věřící je). Abych se přiznala, poslední cca 3 roky v tom tápu taky... Chtěla jsem se zeptat, jestli existují nějaké prostředky, způsoby, či něco takového, abych mu mohla pomoci v té víře "růst" a abych se zároveň formovala i já? Něco, co by nás v té víře posunulo, utvrdilo, abychom dokázali i rozlišit, zda máme být spolu či ne, atd. Aby to bylo spíše něco individuálního, protože od sebe bydlíme daleko, takže nemáme šanci se vídat přes týden či nějak často. Možná, teď mě napadá..zajet třeba spolu na nějaký víkend na DCM? (i když jsme starší?) A pak ještě otázka - jak se s ním bavit o víře? Mám pocit, že mi toto téma dělá celkově problém...že o tom prostě neumím mluvit, že o tom nerada mluvím... Děkuju :-) 12.10.2015 16:55
Tess, 24 let
Odpověď:
Milá Tess,
výtečná otázka. Je vidět, že se snažít jít do hloubky. Podívej, na cestě k manželstí je třeba růst jak lidsky, tak i duchovně. Po té lidské stránce doporučuji Kurz partnerství. Konává se na centrech života mládeže a někde ho dělají i centra pro rodinu.
Růst ve víře může povzbudit, když společně se svým chlapcem začnete pravidelně docházet např. na Kurz Alfa nebo zajdete na přípravu na biřmování, nebo zajdete prostě na nějakou faru a poprosíte kněze, aby se s vámi setkával nebo vám někoho sehnal, kdo vám bude věnovat čas a bude s vámi o víře hovořit.
Například na centru života mládeže v Příchovicích začínají super víkednový kurz jako přípravu na biřmování. Trvá sice déle, ale je moc pěkně dělán, a hlavně je to vždy víkend i s možností si v horách oddychnout.
Nevím, odkud jste, tak nedovedu doporučit místo. Ale jistě něco najdete, jen odvahu.