Milá Kájo,

české dějiny jsou dosti pohnuté a jejich interpretace ještě více. Ve 20. století dějiny jinak vykládali lidé za 1. republiky, pak za německé říše a zase jinak za komunismu. Jediné, na čem se všechny tyto tři dby shodovali, bylo, že je třeba bojovat proti katolické církvi. Proto je interpretace Husa velice zmatená.
Jednoduše řečeno: upálení jistě nebylo z dnešního pohledu správné, ale z druhé strany byl Hus osobou, která měla možná dobrý úmysl, ale používal špatné metody: chtěl, aby nepěkné v církvi očistili králové a císařové a hlásal bludy Wiklefa (např. to, že není třeba poslouchat krále, když má těžký hřích).
V 90. letech pracovala skupina odborníků ze všech možných církví i nevěřících a došli k závěru, že Hus opravdu v lecčems nejednal správně.
Můžeš si přečíst knihu výtečného hsitorika Polce - pracoval v Římě a pak nějaký čas, do své smrti v Praze.
http://www.fatym.com/down/jaroslav-v-polc-jan-hus-v-predstavach-sesti-staleti-a-ve-skutecnosti.pdf 
Škoda, že se závěry komise nedostaly do učebnic.

Co se týče svátosti smíření vznikla ve chvíli, kdy Pán Ježíš řekl apoštolům: "Komu hříchy odpustíte, tomu budou odpuštěny." (Jan 20,21-23)

Ježíš dal apoštolům moc odpouštět ve jménu Božím hříchy. Aby mohla tato služba odpuštění pokračovat až do konce věků, přešla tato moc z apoštolů na jejich nástupce, biskupy a jejich kněze. 

Kdybychom se modlili za odpuštění sami, snadno bychom podlehli pochybnostem, zda nám bylo skutečně odpuštěno. Můžeme však být plní jistoty a radosti, kdykoli se zpovídáme knězi a on nám řekne: „Odpouštějí se ti hříchy.“ Pravdou je, že se konala různým způsobem. Způsob, jaký známe dnes, se ujal opravdu až později. 
Je třeba si uvědomit, že se svátosti smíření se odehrává skutečné setkání kajícního s Ježíšem -  i když neviditelné. A proto je tak důležitá. Setkat se svátostně s Kristem dává přece na první místě sílu k správnému životu.
Více si můžeš přečíst:
http://www.tweetingwithgod.com/cs/content/338-proc-se-mam-zpovidat-knezi-ne-pouze-bohu

Milá Pavlínko,

předpoklad naší existence v nebi je svatost. A svatý člověk by vůči nikomu neměl cítit zášť ani mít potřebu se s někým nebavit. Svatí totiž budeme ve všem našem počínání ("... ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí ve všem svém konání; vždyť je psáno: 'Buďte svatí, jako já jsem svatý." 1. list Petrův 1, 15-16) - tedy Bohu podobní. A Bůh se baví s každým, každému odpouští a nikomu zlo nepáchá :)

Milá Májo,

hřích to není, protože svátek Všech svatých není v ČR svátek zasvěceným, tudíž je jeho slavení sice doporučeno, ale není závazné pod hříchem. Tzv. zasvěcené svátky mají ale stejnou platnost jako neděle a účast na mši je o nich závazná stejně jako v neděli. V celosvětovém měřítkou to jsou slavnosti Narození Páně (25. 12.), Zjevení Páně (6. 1.), Nanebevstoupení Páně (čtyřicátý den po slavnosti Zmrtvýchvstání Páně), slavnost Těla a krve Páně (čtvrtek po slavnosti Nejsvětější Trojice), slavnost Matky Boží Panny Marie (1. 1.), slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie (8. 12.), Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.), slavnosti svatého Josefa (19. 3.), svatých Petra a Pavla (29. 6.) a Všech svatých (1. 11.). Tyto dny se slaví jako neděle, a připadnou-li na pátek, ruší páteční půst. Česká biskupská konference, která má pravomoc počet zasvěcených svátků upravit podle místních podmínek, redukovala počet zasvěcených svátků u nás na dva: slavnost Narození Ježíše Krista (25. 12.) a slavnost Panny Marie, Matky Boží (1. 1.). Tyto svátky má věřící katolík světit jako neděli svátečním klidem a návštěvou bohoslužby. Ostatní významné svátky je slavení doporučeno, ale jak už bylo řečeno - nejít do kostela v takovém případě hřích není.

Milá Kláro,

klidně si maluj, co chceš. Problém není v malbě či v tom, co maluješ. Obtíž nastává, když se nějaké malbě přisuzuje magická moc, kdybys něco malovala právě proto, aby to mělo nějakou nadpřirozenou moc (léčivá mandala, mandala života, mandala posvátná atd.). 
Když se něčemu říká mandala, tak je to spojeno s přesvědčením, že má malba v sobě nějakou vyšší moc. A to je špatné. Je to proti Bohu. Jedině Bůh má moc, jedině on je nejvyšší. On má rád každého člověka. A malba či kruh nemohou mít samy v sobě moc nad lidmi. Avšak, pokud začnou lidé věřit, že v malbě je nějaká moc, snadno se jim do jejich myšlenek vloudí zlý duch. 
Mandala je také spojena s východním náboženstvím, což může člověka přivést k tomu, že odpadne od Krista. Proč? Začne se více zajímat o východní náboženství, věnuje mnoho času jeho studiu. Nakonec odpadne od Krista a od křesťanství jen proto, že nevěnoval takový zájem studiu o Kristu a křesťanství a vlastně o svém náboženství nic neví. 

Milá Bětko,

díky za dotaz! Vzhledem k tomu, že tvé konkrétní omalovánky nemám v ruce, nemohu se 100 % jistotou říct, že se o mandaly jedná, velmi pravděpodobně to tak však bude. Poslední dobou se "antistresové omalovánky" mandalového typu velmi rozmáhají a snaží se navodit v člověku dojem, že vlastně o nic, než hru a relax, nejde.

Opak je ale pravdou. Mandala je ale propagací buddhismu nebo hinduismu a pro křesťana znamená hřích modlářství, ale co je podstatně horší - může jej otevírat zlu. Proto, i když si nejsi jistá, zda se o mandaly jedná či ne, raději takové omalovánky, u kterých podezření máš, hned zahoď a nic neriskuj. Proti stresu je lepší antistresový mačkací míček a nebo bonbon/žvýkačka do pusy :)

Velmi doporučuji k přečtení článek Vojtěcha Kodeta přímo na toto téma: http://www.vojtechkodet.cz/temata/okultismus/krestanske-mandaly-odpoved-na-otazku.html

A přikládám i typické obrázky mandal: http://omalovankygrada.cz/wp-content/uploads/2015/10/12039631_10206138494836297_2206820466712621286_n.jpg

http://omalovankygrada.cz/wp-content/uploads/2015/10/Antistresov%C3%A9-omalov%C3%A1nky-pro-dosp%C4%9Bl%C3%A9-11.9.2015-973x730.jpg

https://www.malirske-platno.cz/fotky7810/fotos/Kouzelne-mandaly-omalovanky-pro-dospele-3.jpg

Milá Zvědavko,

v Bibli je „milosrdná láska“ líčena jako typicky mateřský cit: znamená to být neustále připraven chápat, odpouštět, stále znovu důvěřovat. Biblické milosrdenství v sobě skrývá dva city: věrnost a soucit, žádá od nás, abychom skutečně pomáhali těm, kdo pomoc potřebují. Skrývá pravý význam slova „sou-cítění“, tedy sdílení utrpení druhých a ochotu vzít je na sebe. 

Zahrnuje dobrotivost, jemnost, trpělivost a shovívavost, schopnost vcítění neboli vůle k odpuštění, slitování... Milosrdný člověk ale nechce být milosrdným proto, aby sbíral nějaké "body" v nebi pro sebe, ale proto, aby mohl být skutečným obdarováním pro ostatní, aby s nimi sdílel, co jemu bylo dáno a pomáhal jim proto, že nechce být lhostejný k nouzi a utrpení druhých tak, jako k nám není lhostejný milosrdný Bůh.

Skutky milosrdenství, kterými se můžeš alespoň pro začátek inspirovat, se klasicky dělí na skutky tělesného a duchovního milosrdenství.

Skutky tělesného milosrdenství: sytit hladové, napájet žíznivé, přijímat pocestné, odívat ty, kdo nemají co na sebe, navštěvovat nemocné, utěšovat vězněné, pohřbívat mrtvé.

Skutky duchovního milosrdenství: napomínat hřešící, učit nevědomé, dobře radit pochybujícím, těšit zarmoucené, trpělivě snášet křivdy, odpouštět bližním, modlit se za živé i zemřelé.

Projevovat soucit a lásku druhým je však možné mnoha způsoby a je jen na tobě, který z nich si vybereš :)

Milá R,

v takovém případě je asi nejlepší (i pro společnou modlitbu partnerů), abyste se modlili vlastními slovy - za váš konkrétní vztah a konkrétní situaci, v níž se nacházíte a také za rozpoznání Boží vůle.

Nicméně existuje i slovenská brožurka s názvem Novéna lásky pre zamilovaných, snúbencov a manželov (http://www.zachej.sk/produkt/3397/novena-lasky-pre-zamilovanych-snubencov-a-manzelov/), kterou je možné objednat na internetu.

Další inspiraci můžete čerpat například na stránkách Společenství čistých srdcí, kde jsou tipy na modlitby za dobrou volbu partnera, modlitby zamilovaných i modlitby pro páry (http://www.spolcs.cz/view.php?cisloclanku=2012010013).

Přejeme vám hodně štěstí!

Milá Domčo,

otázka stahování filmů z internetu patří k těm komplikovanějším. Je jasné, že pokud neexistuje možnost, že by sis mohla DVD s filmem koupit, tak máš jenom dvě možnosti: stáhnout si ho a nebo si nechat zajít chuť. Člověk nemusí všechno vidět, slyšet. Musíme se učit i skromnosti - tomu, že mít všechno, nač si vzpomeneme, není někdy možné.

Na druhou stranu má daleko větší problém (a hřích) ten, kdo na internet filmy (nebo hudbu) nelegálně umísťuje, protože tím poškozuje výrobce a vlastně ho tím okrádá o zisk. Je ale dobré mít citlivé svědomí a rozlišovat, jestli je opravdu nutné film z netu stáhnout nebo se obejdeš bez něho. Pomoci zorientovat se v této problematice by ti mohl i jeden z našich článků: http://www.in.cz/clanky/zajimavosti/nestahujes-nevypalujes-nezijes-whu.htm

Milá M.,

i když to možná na svém okolí nepozoruješ, mnoho dívek v tvém věku trpí problémy s nízkým sebevědomím. "Nejsem hezká, nejsem dostatečně zajímavá nebo vtipná, nejsem chytrá, nejsem talentovaná, ještě nemám kluka, nejsem oblíbená, nejsem dokonalá..." atd., atd. ... Potřeba srovnávat se s ostatními a hledat na sobě jen chyby nebo nedostatky je ale chorobná a ve své podstatě lživá (vytváří ve tvých představách obraz sebe samé, který neodpovídá pravdě). Co takhle namísto slůvka "nejsem" nechat zaznít "jsem". "Jsem milovaná Boží dcera, jsem někdo, bez koho si Pán nedokázal představit stvoření, jsem někdo, kdo je tak milovaný, že za mě Ježíš - syn Boží - položil život..." - ale to je jen začátek :).

Jistě jsou věci, kterých si na sobě vážíš, vlastnosti, za které jsi ráda. Vezmi si do ruky papír a tužku a zkus vypsat alespoň 10 věcí, které se ti na sobě samé líbí (ať už půjde o vzhled, povahu nebo nějakou přednost - např. jsem trpělivá, přemýšlivá, ohleduplná vůči ostatním, empatická, mám logické/tvořivé myšlení... apod.). Papírek si schovej a kdykoli se ti bude zdát, že nejsi dost dobrá, zkus si jej přečíst a ideálně najít nějakou další věc, která přece jen tak špatná není a k seznamu ji přidat.

Co se týče kluků - věř, že v sedmnácti si jen málokteré děvče najde partnera, se kterým si opravdu rozumí a jejichž vztah přeroste v lásku na celý život. A chodit s někým jen proto, abys měla kluka, je nerozumné, zbytečné a často může oběma spíše uškodit. Nechtěj proto nic uspěchat - ten pravý se dříve či později jistě najde :)

V neposlední řadě se nezapomínej také modlit a svěřovat svá trápení Pánu. Můžeš se modlit i velmi konkrétně za to, aby Pán uzdravil tvoje nesprávné a lživé smýšlení o sobě samé a dal ti zakusit svou lásku a přijetí i skrze druhé lidi.

Držíme ti palce! +

Milá Hanko :)

Na modlitbě za sebe samu, za svou víru, za své tužby a přání nebo starosti (atd.) není nic špatného - právě naopak: pokud si uvědomuješ, že i ty sama (ne jen tvá rodina nebo tví známí) potřebuješ Boží pomoc a prosíš o ni v modlitbě, je to jen a jen dobře. Horší by bylo, kdyby ses modlila jen za ostatní v přesvědčení, že jen oni Boha potřebují nebo že jen oni jsou hříšníci a tebe se to přece netýká :)

Vyprošovat Boží milosti v modlitbě proto můžeme jak pro své bližní, tak pro sebe samé :)

Měj se krásně!