Otázka: Je to hřích? Ahoj In,mám otázku když jsem byla na základce měla jsem jednu kamarádku.Ta mi o přestávkách říkala že k ní v noci chodí její zemřelá babička.To bylo pro mě hrozně zajímavé a tak jsem jí řekla jestli by nepřišla taky za mnou... Což byla zásadní chyba já nevěděla že je to špatné ani co to je...A tak jse občas v noci slyšela takové šelestění a strašně se bála.Chodila za rodičemi a spala u nich.Pak si dávala pod polštář svaté obrázky a vše přestalo.Už vím že křestané by takové věci dělat neměli.Vždycky když se mě tato situace dostane do paměti tak si vzpomenu na Ježíše a je mi zase dobře.Chtěla jsem se zeptat jestli to byl hřích nebo ne děkuji 13.2.2017 23:00
Nikča, 15 let
Odpověď:
Milá tazatelko, někdy nás zvědavost zavede k různým nápadům. Pravdou je, že svět zemřelých a náš je v Bohu propojen a proto se někdy občas takové věci, o kterých ti kamarádka říkala, stávají. Pak je nejlepší tomu nevěnovat pozornost a prostě za zemřelého obětovat mši svatou. Co máš dělat ty? Nemusíš dělat nic, ale doporučuje ve zpovědi vyznat, žes byla zbytečně zvědavá v této věci a můžeš za tu zemřelou nechat obětovat mši svatou (zajdeš za knězem a požádáš ho, však asi víš, jak nebo ti někdo poradí). A pak to pusť z hlavy.
Jan Balík
Otázka: Kdy přistoupit ke svátosti biřmování? Ahoj :) Chtěla bych se zeptat, jak se asi zhruba pozná, že je člověk zralý na svátost biřmování? 13.2.2017 19:43
M., 18 let
Odpověď:
V našich podmínkách se přistupuje ke svátosti biřmování přibližně na střední škole. Tedy jistě se na ni může připravovat a k ní přistoupit. Kdy je člověk zralý? Není to vlastně správná otázka. Biřmování je Boží dar a ten nevyžaduje nějakou lidskou zralost. V našich podmínkách se většinou chce, aby mladý člověk prožil věděomě dobu přípravy, aby si prostě nějak během přípravy obnovil a prohloubil víru. A to je střední škola. Ale biřmování je dar a proto ve světě uděluje klidně i v dětském věku. Biřmování není korunování naši lidské kvality, ale otevření se daru od Boha. Daru, který nám posiluje, upevňuje a ponouká.
Jan Balík
Otázka: Špatný pocit ve svědomí Ahoj, mám takový problém s rozporem vědomí a svědomí. Pečlivě jsem zpytovala svědomí a neuvědomila jsem si, že bych od poslední zpovědi udělala nějaký těžký hřích a i přesto mám takový zvláštně špatný pocit. Může to být moje svědomí? A kdyby ano, co s tím? (Přijímám Krista v eucharistii, a tak mě to docela znepokojuje) Děkuju, Domča 13.2.2017 16:49
Domča, 17 let
Odpověď:
Milá Domčo, pokud zpytuješ své svědomí a nepřijdeš na žádný těžký hřích, Bohu díky. Ke zpovědi pak chodíme s lehkými, kterých míváme celou řadu. Tedy buď pokojná. Není to svědomí, ale spíše ten neklid má něco společného s tvou povahou nebo prostě s určitou vyšší míry citovosti, jaká u žen bývá. V posuzování našeho jednání neustále musíme zapojovat i rozum. Píšu o tom v knížečce, která by ti mohla možná leccos vysvětlit: Balík, Jan: Máš na víc. Paulínky. Dá se koupit na DCM nebo i elektronicky u Paulínek.
Jan Balík
Otázka: Kde vzít argumenty pro víru Ahoj, mám takový problém....
Stalo se to ani ne před minutou, jsem na lyzaku. Moje kamarádky se na sebe naštvaly a já šla jednu z nich utesovat, ale vtom mi řekla : \"Za to všechno může ten nahoře. Stejně neexistuje. Je to vážně debil! Že dopustí všechny ty války a tohle..Ty lidi co v něj věří jsou vážně blázni, stejně by měl bydlet v pekle! .\" měla jsem sto chutí ji říct, že nikdy v něho nevěřila a najednou za všechno může?! Ale nedokázala jsem to.... Odešla jsem... Co mám dělat? Po tom všem, co mi řekla, mám pocit, jako by ten Bůh vážně neexistoval. Že je to nereálné. Nemám žádný důkaz, že bůh je. Stejně v něho většina lidí světa nevěří... Vážně mi bylo hrozně, když mi to kamarádka řekla. Co si mám myslet? 2.2.2017 19:56
Šárka, 13 let
Odpověď:
Milá Šárko,
to víš, při hádkách a naštvanosti toho lidi napovídají. Někdy je to pak dost mrzí.
Určitě bylo fajn, žes za kamarádkou šla a nenechala ji samotnou s bolestí.
Na druhé straně, můžeš s ní někdy v klidu o tom, co řekla, popovídat.
Jsi ve věku, kdy se stavíš na vlastní nohy. Proto i Tvé víra potřebuje rozmach. Že by Bůh neexistoval? A kde by se vzala ta všechny krása přírody, touha lidí po lásce a štěstí? Už jsi ěkdy četla z YOUCatu? Nebo Tweetuj s Bohem? A čtes si pravidelně v evangeliích? Víš, Pána Ježíše poznává nejvíce ten, kdo se o něj zajímá a setkává se s ním v osobní tiché modlitbě.
A jen poznámka. Naopak, většina lidí ve světě v Boha - nějakého - věří. Je to prostě rozumné. To jen u nás a v zemích, kde je blahobyt lidé jsou k němu spíše lhostejní.
P. Jan
Jan Balík
Otázka: Chci jít do kláštera Dobrý den! :) Už 4 roky vím že chci jít do kláštera a tento rok bych to chtěla říct rodičům. Bohužel vůbec nevím jak jim to říct... Nemáte nějaké tipy?
PS: oba rodiče jsou aktivní věřící :)
Za rady předem děkují :D 1.2.2017 21:16
Bea, 17 let
Odpověď:
Milá Beo,
můžeš to udělat různě. Třeba to nejdříve říci mamince a připravit s ní, jak to říci tatínkovi.
Nebo připrav pro rodiče pěknou večeři a během ní jim to řekni.
Je vhodné, aby na to byla klidnější chvíle.
Tvá touha je jistě velice ušlechtilá. Ale bude ještě třeba dost času na to, aby se Tvé povolání upevnilo nebo abys poznala, že Tě Pán nakonec vede jinou cestou. Máš nějakého kněze jako duchovního průvodce? Máš nějakou řeholní sestru, s kterou se duchovně radíš? Je dobré si takového důvěrníka najít. P. Jan
Jan Balík
Otázka: Kněží a plat Jak si vlastně vydělávají kněží? 23.1.2017 11:23
Kača, 15 let
Odpověď:
Kněží získávají obživu v každé zemi různě. Jsou země, kde žijí z toho, co jim lidé dají za mše, svatby, pohřby a křty. V České republice dostává každý kněz mzdu od svého biskupství.
A pak je třeba dodat ještě jedno: Lidé jsou na kněze hodní. Proto mu kolikrát donesou darem například jídlo.
Jan Balík
Otázka: K čemu je biřmování? Dobrý den, chci se zeptat, jaký je vlastně význam biřmování. U křtu, eucharistie, zpovědi je to jasné a o co vlastně jde ve svátosti biřmování?
Děkuji za odpověď :) 21.1.2017 12:15
M., 18 let
Odpověď:
Ve křtu je každý napojen na Boha; provázán s Bohem; Bůh ho vnitřně změnil. Křest má dopad především na jednotlivce. Biřmování toto napojení posiluje a uschopňuje člověka, aby byl hlasatelem evangelia - tedy je spíše darem pro službu druhým. Duch svatý je nám dán ve křtu pro nás a u biřmování dostáváme dary Ducha svatého pro službu druhým, pro evangelizaci. U nás je běžné, že jsou křtěné malé děti a proto se biřmování stává spečetěním toho, že opravdu a dobrovolně věřím v Ježíše Krista a příjmám dary Ducha svatého.
Jan Balík
Otázka: Jsem nejistá ve víře Ahoj In!, Vánoce jsem moc slavit nemohla, protože jsem byla nemocná. I když jsem si ale každý den četla Bibli a snažila se nad ní uvažovat (s modlitbou k Duchu svatému), nebylo to ono. Zdá se mi, že ve mně nic nezůstávalo. Mám zřejmě nějakou duchovní krizi. Přestože se modlím, moje modlitby jsou zřejmě úplně hrozné a nemají žádný účinek. Ani nemám sílu se modlit, stále jsem unavená... Cítím se špinavě, poskvrněně a neskutečně hříšně... Nejhorší ze všeho je, že se to bojím říct ve zpovědnici, protože si nejsem jistá, jestli se tam něco takového může \"řešit\". Taky si nevím rady s tím, že cítím (nebo jsem cítila) něco zvláštního (nevím, jestli to byla zamilovanost) k jednomu klukovi, kterého jsem potkávala ve škole i na různých akcích. Takový stav byl asi rok... začala jsem se mu vyhýbat (mám pocit, že si všiml toho mého stavu), ale cítím se zahanbeně a hrozně... Jak se toho všeho zbavit a zlepšit svůj duchovní vztah s Bohem? Pomůžete mi aspoň nějakým vyjádřením, radou? Díky. 19.1.2017 20:51
Iňačka, 18 let
Odpověď:
Milá tazatelko, děkujeme Ti za otevřenost a za důvěru, kterou k nám máš. To, o čem píšeš, je jistě obtížné. Na druhou stranu to bývá někdy spojeno s dospíváním. Proto bude nejlepší, když si najdeš nějakého kněze, ke kterému máš důvěru, a poprosíš ho o setkání. Pak si s ním v klidu popovídej o všem, co prožíváš. Stejně tak by bylo dobré popovídat o svých pocitech s někým, ke komu máš důvěru - maminka, babička. Ale určitě zajdi za knězem. Takovéto věci se dají říci pochopitelně i ve zpovědi. Jen tam někdy není dostatek času.
A ještě jedno: Bůh Tě má opravdu osobně rád. Věř tomu. Má Tě rád takovou, jaká si. To, že se cítíš divně, špinavě atd., to mu nevadí. Má Tě rád a chce Tě v životě provázet. Dokonce má zájem na tom, abys byla šťastná. Možná by Ti pomohla i knížka, kterou jsem před časem napsal: Máš na víc. Je k dostání i elektronicky u Paulínek. Modlím se za Tebe. P. Jan Balík
Jan Balík
Otázka: Rozešla jsem se s klukem Ahoj. Už půl roku se nemohu vzpamatovat z jednoho kluka. Přišel náhle do mého života, bylo to velmi intenzivní a krásné, ale po měsíci to skončilo. Do teď je to nevyřešené. Jednou jsme se viděli, ale nedokázala jsem s ním mluvit o svých pocitech. Je mi cizí, zlobím se na něho, na sebe, ale stále po něm toužím. Nejen duševně, ale také fyzicky. Už nevím, co je uměle vytvořená iluze, co realita. Bolí to dennodenně, ale uvědomuji si, že to pominulo a už nikdy ho nebudu mít tak blízko. Mám v sobě velkou bolest, ale částečně ustupuje vděku. Vážím si, že jsem mohla prožít ty Chvíle s ním, poznat někoho takového. Vyřeší to opravdu jen čas, modlení?
Zároveň během toho půl roku jsem poznala jiného kluka. Žádné city, ale dala jsem mu mnohem více sebe, než bych chtěla. Zajímavé je, že toho aktu nelituji. Uvědomuji si, že jsem se dopustila hříchu, smilstva, ale lituji pouze toho, že jsem to vše nedala tomu, kterého jsem měla, mám bezmezně ráda. Mám pocit, že mu to dlužím.
Jak je to s hříchy, kterých nelitujeme, jsou stále s námi, nemůžeme se z nich vyzpovídat, nechceme, ale zároveň v nás hnijí?
Děkuji. 19.1.2017 11:57
A., 19 let
Odpověď:
Milá A,
děkujeme za důvěru, se kterou se na nás obracíš se svým trápením.
To, co prožíváš, se nejednou stává v období dospívání, kdy ještě přesně nedokážeme rozpoznat skutečně pozitivní city od falešných a kdy nemáme city plně pod kontrolou rozumu. Dosáhnout toho není snadné. Zvláště žena se takovému rozpoznávání učí dlouho. Rozum mnohdy něco říká a cit je zcela jinde a jen obtížně jde ovládnout. Jak z toho ven? Je potřeba, aby sis našla někoho, kdo ti bude naslouchat a kdo ti též poradí. Může to být maminka, kněz, řeholnice, starší kamarádka, kvalitní psycholog (tedy takový, který respektuje křesťanské hodnoty). Potřebuješ o své obtíži s někým hovořit a tak se postupně více vyznat sama v sobě.
Modlitba je super, důvěra v Boží pomoc je zásadní. Zpověď je výtah z průšvihů.
Ohledně zpovědi se neboj a dojdi brzo vyznat hřích. Lítost nemusí být citová, ale stačí, že víš rozumem, že je to, co jsi udělala, mimo cestu, že je to špatné. Prostě k lítosti stačí, když jsi ochotná Bohu říci: odpusť.
Milá tazatelko, přeji Ti odvahu, abys našla někoho, s kým můžeš o svých životních peripetiích hovořit. Pokud nikoho takového nemáš, doporučuji Ti najít si takovou osobu na nějakém Centru života mládeže, bývá tam vždy jeden či dva super kněží a tým mladých lidí, kteří tě rádi uvidí a pomohou ti.
Žehná
P. Jan
Jan Balík
Otázka: Dar víry Dobrý den :) chtěla bych Vás poprosit o názor, radu. Zajímalo by mě, jestli dar víry dostane úplně každý člověk, nebo jen někteří \"vyvolení\". Napadlo mě to i ve spojitosti s veršem Sk 13,48. Děkuju za odpověď. :) 17.1.2017 15:06
Terka, 16 let
Odpověď:
Ahoj, Bible je plná pasáží, které když se čtou odděleně a bez nahlížení na cekový kontext, může vést k mylným závěrům. Víra je dar, a dostali jsme jej nezasluženě a máme se o něj také starat, hledat Boha a rozvíjet vztah s ním i ostatními lidmi. Jak píše třeba sv. Pavel. Proto dar víry může dát Bůh komu chce, a nezáleží na tom, jaký kdo je, ani odkud je. Předem vyvolení - narodím se a je jasné, že se stanu křes´tanem- by bylo v rozporu se svobodnou vůlí, kterou nám Bůh dal. Víru Bůh dává a my sami se rozhodneme ji přijmout nebo ne. Přeji ti pevnou víru a radost z Boží lásky. Majka
