Otázka: V jakých případech jde u katolíků anulovat manželství a kde se to vyřizuje? dobrý den, měla bych otázku v jakých případech jde u katolíků anulovat manželství a kde se to vyřizuje? a ještě bych se chtěla zeptat, jestli si po té anulaci žena vezme zpět své rodné příjmení? 18.7.2014 10:54
verča, 20 let
Odpověď:
Milá Verčo,
anulace manželství znamená, že církevní soud prohlásí, že manželství mezi X a Y od svého uzavření bylo neplatné. Jak je to možné? Právo (světské i církevní) vyžaduje pro platnost manželství některé podstatné prvky. Církev např. vyžaduje: ochotu přijmout děti, nesmí dojít k podvodu v osobě (zamlčet druhému něco vážného o svém zdravotním stavu). Sice při manželském protokolu všechno toto snoubenci zapisují a podespisují, ale může se stát, že nakonec některý z nich lže - něco tvrdí a myslí si opak. Když se manželství rozpadne a je státním soudem rozvedené, může jeden nebo druhý své manželství zažalovat u církevního soudu pro neplatnost, kterou musí dokázat. Pokud církevní soud rozhodne pro neplatnost, je manželství prohlášeno za neplatné od svého počátku. Zda si žena vezme po rozvodu zase své rodné jméno, záleží na ní. Význam anulace je v tom, že takový člověk pak může uzavřít nové manželství v kostele.
Pozor! Rozvod je ale vždy špatný, a to zvlášť tehdy, když manželé mají děti, které jejich rozvodem trpí.
V praxi se stává, že někdo žije v neplatném manželství celá léta. Pak se dostane k víře a co teď? Pak je třeba hledat cestu k tomu, aby mohl uzavřít manželství před Bohem a mohl přistupovat ke svátostem. Anulace manželství je jednou z cest, jak to řešit. Není to cesta snadná, nejde zdaleka vždy, ale je to určitá naděje.
Na závěr ještě jedno: žijme tak, aby se manželství nerozpadala, protože každý rozvod je veliký zásah do života a ničí děti.
Jan Balík
Otázka: Jsou laici v církvi zbyteční? Pěkný den pane faráři,
už dlouhou dobu mě trápí jedna věc. Připadám si v církvi jako paté kolo u vozu. A to proto, že všechno \"odbude klérus.\"
Je to právě klérus, kteří se modlí za to, aby mnozí poznali Krista, aby mnozí uvěřili apod. - na tom nic špatného pochopitelně není, ale když se pak my, laici aktivizujeme, a jdeme do světa, pomáháme lidem ke Kristu, TAK JSME JEN DOSAZENÍ DO PŘEDRÝSOVANÉHO PLÁNU, KTERÝ SI KLÉRUS VYMODLIL. Jsme tu skoro úplně zbyteční. Všechno už je dané a my jsme jenom pěšáci na předem dané šachovnici.
Nemám pravdu? Co byste mi na to řekl? 10.7.2014 20:35
Majda, 20 let
Odpověď:
Milá Majdo,
nevím, z čeho máš takový dojem. Možná z nějaké své osobní zkušenosti.
Když si přečteš dokumenty papežů: Pavel VI.: Evangelium nuntiandi z roku 1975, Jan Pavel II.: Christifideles laici - o poslání laiků z roku 1988, Redemptoris missio - o misijním poslání z roku 1990, František: Evangelii gaudium, tak zjistíš úplně něco jiného. Pravdou je, že se někdy vztah laik - kněz (biskup) neprožívá úplně v bratrství a v rovnosti povolání, ale moc se zdůrazňuje důstojnost kněží (biskupů). Pak ale nejme upřímní. Přece kněz (biskup) nemůže rozumět všemu, nemůže vše vymyslet a vše řídit.
Církev jsou všichni a všichni mají odpovědnost, každý svým dílem, každý na svém místě.Například politici tím, že neschvalují nemorální zákony a snaží se prosazovat dobré a etické. Učitelé tím, že se snaží ukazovat církev v pravdivém a neideologizovaném světle... Konec konců každý rodič tím, že předává víru svým dětem.Mimo jiné, Jan Pavel II. podtrhl v Christifideles laici to, co už bylo napsáno na II. vatikánském koncilu: mladí lidé mají být evangelizátory mladých.
Možná, že máš na mysli obtížnost v církvi (v diecézi, ve farnosti) něco ovlivnit. Pak je třeba využívat farní pastorační rady, ekonomické rady, v diecézi jsou též určitá grémia, která mají biskupovi radit. A pak každý laik, jak píše II. vatikánský koncil (Lumen gentium, 37: "Z jejich vědění, kompetence a postavení plyne možnost a někdy i povinnost vyjádřit svůj názor na to, co by mohlo být církvi k dobru.") má možnost biskupovi vyjádřit svůj pohled, a tedy mu poradit.
Biskup má v církvi rozhodující slovo, to ano, ale potřebuje k svým rozhodnutím rady, a to také od laiků. Možná jsou lidé moc ostýchaví nebo nechají za sebe hovořit jen lidi trochu excentrické. Každý laik, má-li nějaký dojem, že má co říci, má přece možnost se k biskupovi dostat a popovídat si s ním. U kněží je to podobné. Někdy je to sice obtížné, ale v dnešní době už známe, jak se hovoří, jak se prezentuje názor, jak se prostě vyjednává.
Tedy odvahu k dialogu. Odvahu k aktivitě. Neměj obavy. Konflikty jsou lidské, ale nesmí nás odradit.
Nevím, zda jsem plně odpověděl, ale jsem přesvědčen, že je třeba rozumně se chopit aktivity.
Jan Balík
Otázka: Jak se postupuje v případě, kdy kněz někoho sexuálně zneužíval? Dobrý den, měla bych dotaz. Jak se postupuje, když se zjistí, že nějaký kněz někoho sexuálně zneužíval? Třeba děti? Předpokládám, že musí jít asi před státní soud...a je pak ještě zbaven té kněžské funkce, nebo vyloučen z církve na doživotí? Díky 7.7.2014 12:52
cibulka, 20 let
Odpověď:
Milá cibulko,
obecně je třeba říci, že právo se chová jinak než média. Zachovává totiž tzv. předpoklad neviny. To znamená, že dokud není čin dokázán, není dotyčný brán jako viník, jen jako podezřelý. Vinu dokazuje ten, kdo žaluje a musí předložit důkazy. Stále je zde přeci možnost, že někdo někoho zažaluje (třeba se chce pomstít) a jeho tvrzení není pravdivé. Dále je třeba rozlišovat o jaký čin se jedná. Je pochopitelně rozdíl, zda jde o sexuální čin s osobou zletilou nebo s osobou nad 15 let nebo s dítětem pod 15 let. Zcela obecně platí, že je-li spáchán trestný čin, pak ten, kdo má důkazy, může viníka zažalovat. Státní soud pak řeší vinu či nevinu. To platí o jakémkoliv člověku, i o knězi.
Církev ctí právo dané země. Zároveň vede u kněze svůj vlastní proces. Pokud je podezřelý ze zneužití dětí (v církvi bráno do 18 let), pak musí biskup udělat předběžné řešení a rozhodnout, zda je třeba dotyčnému knězi udělit nějakou sankci (např. pozastavení výkonu kněžství - suspenze) do rozhodnutí soudu (zde se myslí světského). Pokud je kněz usvědčen ze zneužívání dětí, pak přichází na řadu církevní soud, který podle výše viny uděluje různé tresty církvení. Může jít třeba jen o to, že nesmí být někde ve farnosti, ale slouží třeba jako kněz jen v hospici. Ale může jít až o zbavení duchovenského stavu. To znamená, že sice je knězem (kněžství je svátost), ale nesmí kněžskou funkci vykonávat a církev ho propouští ze služby. Po navrácení z vězení si musí hledat běžné zaměstnání. Vyloučen z církve (exkomunikován) není. Kněz, který spáchal zločin sexuálního zneužití, má tedy možnost lítosti a návratu ke svátostem; dokonce je vždy vyzván k pokání a k obnově života s Bohem.
Asi chápeš, že celá věc je velice složitá - mimo jiné i proto, že už dnes víme o tom, že někteří kněží byli na západě obviněni, ale jejich vina nebyla dokázána a světský soud je osvobodil. Proto se musí při vyšetřování a soudním procesu postupovat obezřetně.
Jan Balík
Otázka: Proč je tolik lidí, kteří myslí jen na sebe? Ahojky IN :-) prosím vás, proč je na světě lidí co nemyslí jen na sebe a nejsou namyšleni tak málo :( aji dokonce mí věřící kamarádky 2 co znám myslí jen na sebe a já bych se pro rodinu aji všechny kamarády udělala všechno aby byli šťastní i když se mě někdy do toho nechce. 3.7.2014 20:39
Anonymka, 16 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
v každém člověku dříme určité sobectví. Je to takový pozůstatek dědičného hříchu - jakoby vir v životě člověka. Ježíš nám dává sílu ho překonat a být člověkem lásky. Ale není to tak snadné a je to úkol na celý život.
Říkáš, že by ses rozdala pro rodinu a pro druhé a že se o to snažíš, i když se Ti nechce. Výtečně. To je cesta k lásce. Avšak je vhodné podotknout, že někdy i v takovém postoji může být určitý druh skrytého sobectví. Ono totiž není vůbec snadné najít správnou míru lásky. Druhé mohu milovat třeba proto, že se obávám, že by mě jinak odmítli. Mohu druhé milovat po svém, ale oni to mohou vnímat negativně, že jim nedávám svobodu. Mohu milovat druhé, ale nesprávně (jepičí láskou) - například, když rodiče nedokážou být důslední na děti, vše jim nakonec prominou a nenaučí je poctivé práci. Někdo zase miluje tak, že sám sebe zničí (sám se uvrhne do dluhů, zničí si zdraví).
Je výtečné, že o tom, jak milovat, přemýšlíš. Učit se lásce je úkol, který nezvládneme sami. Je třeba učit se od Ježíše z evangelia, hovořit o lásce v modlitbě s Ježíšem, hovořit o lásce s druhými, naslouchat zkušeným (např. rodičům, knězi). Na některých centrech život mládeže bývají kurzy partnerství. Je to vlastně pár setkání, při kterých se hovoří se zkušenými lidmi, jak se učit lásce mezi mužem a ženou.
Jan Balík
Otázka: Je hřích číst si články o masturbaci? ahoj,mám vám moc ráda jste skvělý časopis a mám k vám důvěru že mi dobře poradíte.. :)) chtěla bych se zeptat, někdy si přečtu nějaké články o masturbaci nebo tak a pak se za to stydím, je to hřích když si o tom něco jenom přečtu(zkoušela jsem to jenom jednou)? jak se mám vyznat u zpovědi? děkuju 1.7.2014 07:19
nick, 14 let
Odpověď:
No, záleží na tom, proč je čteš. Pokud jenom proto, že chceš zjistit, co to je, a dost, pak určitě nejde o hřích. Ale pokud bys četla tyto články častějí a více, pak už by to byla zbytečná zvědavost. Nebo by bylo možné dokonce číst takové články i proto, že člověka sexuálně vzrušují, a to by bylo už opravdu hříšné.
Jan Balík
Otázka: Je na věčnosti možná nějaká vzpoura proti Bohu jako tomu bylo u padlých andělů? Pěkný večer,
chtěla bych se zeptat, jak se věci mají v této věci ; Bůh stvořil všechno dobré. Křesťanské učení hlásá, že vznik zla spočívá v pýše andělů, kteří se rozhodli odejít. Až nastane vzkříšení mrtvých, zlo bude zničeno a bude nastoleno Boží království a Bohem omilostnění dosáhnou onoho světa, není nabíledni obávat se, že např. po nějakých 300 letech nastane podobná akce, jakou tehdá učinili ti nerozumní andělé, tentokrát spáchaná spasenými lidskými bytostmi, že pod vládou Boží již déle být nechtějí a spustí se ten podobný \"mišmaš\" jako je nyní? Bůh přece svobodu stvořených nikdy nepopře. Možná mi odpovíte, že tentokrát už si každý volí sám, zdali chce žít navždy s Bohem, nebo bez Něho. Jak ale kdo může vědět, že za dva miliony let mu nekonečné dobro nepřijde nudné a nebude chtít být si sám sobě bohem? Nebo bude ta Boží milost v dotyčných tak silná, že jim prostě nedovolí \"sejít z cesty?\" A před stvořením světa nebyla stejně silná?
Děkuji moc za odpověď :) 30.6.2014 00:36
Maruš, 20 let
Odpověď:
Maruško,
jsi zvídavá a pokládáš zajímavou otázku. Myslím, že k odpovědi může pomoci příklad z přírody: seménko je zasazeno, vzklíčí, pak vyžene nad povrch země a postupně z něj vyroste krásný keř. Seménko je ve velikém ohrožení, že nevzklíčí, že bude ušlapáno atd. Ale keř už je keřem. Celé stvoření bylo na počátku takovým seménkem. Mělo dorůst do plnosti spojení s Bohem a i po hříchu má stejný úkol - dorůst, na základě milosti Ježíše Krista, do plnosti spojení s Bohem. To spojení bude opravdu tak silné a svoboda člověka tak vyspělá, že bude v nebi každý (andělé i lidé) naplno, svobodně a v radosti sdílet společenství lásky s Bohem; a nikoho ani nenapadne, že by měl chtít něco jiného, protože bude svobodně prožívat nekonečnou radost. Můžeš si pročíst list Římanům 8 kapitolu. Tak to vše je řečeno.
Jan Balík
Otázka: Mám kamarády z církve bratrské a často nevím, co odpovědět na jejich otázky ohledně očistce, modlitby ke svatým apod. Poradíte? Ahoj! Prosim moc o radu. Mam kamarády, kteří jsou z cirkvé bratrské a často se mě vyptávají na různé otázky ohledně naší (katolické) víry, ale já absolutně nevím jak ji to vysvětlit, nebo nějak přiblížit..Např. otázka o očistci, oni nevěří že je něco mezi. Vychází z bible a v bibli přece nic o očistci není. Je to teda potom jen lidký výmysl? Nebo proč se modlíme ke svatým? Vždyť k s mrtvýma se nemůžem bavit.. Že Bůh vyslyší naše přání a modlitby líp, tak proč neprosit rovnou jeho,místo aby jsme se modlili ke svatým? a proč by třeba někdo z jejich víry nemohl byt svatý? Vždyť třeba ti jejich kazatelé prý taky mluví s Ježíšem?.. Nevím jak odpovědět..jsem uplně bezradna..smutná z toho.. Proč se tedy nevychází úplně z bible? 26.6.2014 20:35
Monča, 19 let
Odpověď:
Milá Mončo,
katolíci z Bible pochopitelně vycházejí. Ono záleží ale především na tom, jak se Bible vykládá. V církvi katolické věříme, že výklad Bible je svěřen především biskupům spojeným s papežem. Konec konců, díky nim dnes také víme, jaké knihy do Bible patří a jaké ne. Mimo jiné je pro nás také důležité, jak Písmo vykládali v církvi dříve, na počátku, v prvních staletích. Proto v zásadních věcech všichni katolíci vykládají Bibli
stejně. Tento dar církev bratrská nemá. Proto si všimni, že mnohé vykládá každý kazatel po svém. A pak je zde ještě jeden pohled: když Pán Ježíš řekne apoštolům: "Komu hříchy odpustíte, tomu budou odpuštěny ," (Jan 20.23), proč nemají různé církve tedy svátost smíření? Proč nejsou věrni Písmu?
A teď konkrétné k Tvým dalších podotázkám.
a) očistec
V Písmu je řečeno: např. Mt 12,32 - nebude mu odpuštěno ani v tomto, ani v budoucím věku. Tedy i po smrti je možné nějaké očištění. Proto se ujal ihned na začátku církve zvyk, modlit se za zemřelé a tím jim pomáhat přímluvnou modlitbou. Píší o tom ti nejstarší autoři (např. Ambrož, jan Zlatoústý, Augustin...). Lidé, kteří zemřeli smíření s Bohem, ale něco jim do plnosti chybí, se ocitají ve zvláštním stavu, kterému říkáme očistec, a můžeme jim přímluvnou modlitbou pomoci. Očístec je tedy místo, kde člověk, který zemřel v přátelství s Bohem, dozrává do potřebné intenzity lásky k Bohu.
b) modlitba ke svatým
Mrtví jsou u Boha, tedy pokud jsou v nebi. To znamená, že oni stále žijí. Můžeme s nimi v modlitbě komunikovat. Pán Ježíš říká: "Shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, můj nebeský Otec jim to učiní (Mt 18,19). Bohu je společná modlitba velice milá. Mohu se spojit a modlit společně za něco s kamarádem? Ano. A proč bych se nemohl spojit s kamarádem, který je (jak doufám) v nebi či s Marií? Modlíme se s Marií, se svatými, s andělem strážným k Bohu Otci, od kterého jediného očekávám pomoc. Když se říká, že se modlím k Marii, k svatým, k andělu strážnému, tak to vlastně jen říká to, že s nimi rozmlouvám, prosím je, aby se oni se mnou a za mě modlili k Bohu otci.
Každý může s Bohem hovořit - v modlitbě. To je přeci jasné. A do nebe se jistě dostanou i lidé, kteří poctivě žili (podle svého svědomí), ale třeba nebyli ani pokřtění nebi žili v jiné víře. Ale to je už tajemství Božího milosrdenství. Z Písma jasně víme, že ke spáse vede: uvěřit, dát se pokřtít a žít podle víry (Mk 16,16; Lk 6,47)
A ještě jedna malá rada. Čti katechismus (třeba YOUCAT). Budeš vidět, co a proč církev učí a jak je to vše Biblické.
Jan Balík
Otázka: Je přerušovaná soulož a používání kondomu při sexu hřích? Jak vysvětlit kamarádce, že je to před manželstvím špatné? Ahojky milé a super IN :-) mohla bych mít prosím dotaz taky, je hřích když se při sexu používá kondom nebo když s klukem souloží někdo a on to vytáhne a dokáže zadržet dřív než se udělá :) ps: ptám se kůli nejlepší kamarádce, které je 14 tohle praktikovala se svim klukem párkrát. Mě to přijde hrozně brzo ve 14, ale ona si prostě nedá říct a to si ešte stěžuje že jí eště není 15 a nemůžu to se svim klukem rozjet. Jak jí mám vysvětlit že je to špatné před manželstvím? 26.6.2014 14:48
Anonymka0, 15 let
Odpověď:
Milá Anonymko0,
a) omyl, nesprávným jednáním a hříchem je především spát s někým před svatbou, tedy mimo manželství.
b) používat kondom a tzv. přerušovanou soulož, je samozřejmě také špatné a hříšné.
Jak vysvětlit kamarádce, že spát s někým před svatbou není vhodné? Je to obtížné. Je-li věřící, můžeš použít i věci z Bible. Psali jsme o tom před časem v IN!u. Zkrácenou verzi odpovědi na otázku "Proč patří sex až do manželství?" najdeš také v poradně Láska: http://www.in.cz/poradna/?idPoradny=1&idPrispevku=90
Proč je kondom či přerušovaná soulož a vůbec antikoncepce špatná? Protože manželská láska (včetně sa sexu) má dva cíle: aby manželé prožili vzájemnou lásku a aby darovali život. Život je dar Boží. Ale nelze se milovat a životu bránit. To bychom sex žili jen a jen konzumně, ale ne odpovědně. Člověk se má milovat v manželství tehdy, když je to výraz vzájemné lásky (ne jen pudu - tzn. potřebuji ukojit svou sexualitu a ten druhý je jako takový nástroj; když druhého nemám, použiji na ukojení nástroj jiný - umělý, nevěstinec atd.) a když je možné se otevřít početí.
Mimo jiné, žít před svatobou sex znamená, že se neučíme ovládat. A ovládání k lásce přece ptaří. Jak pak vydržíme v manželství věrnost, a to i dlouhá období, kdy je nemožné spolu se milovat (nemoc, rizikové těhotenství..)?
Jan Balík
Otázka: Co odpovědět spolužačce (satanistce a anarchistce) na otázku "proč věřím"? Milá redakce, moje spolužačka o sobě tvrdí, že je satanistka a anarchistka. Dneska jsem se s ní bavila a zeptala se mě, proč věřím v Boha. Po pravdě.. nevěděla jsem, co jí na to má říct. Říkala, že křesťanství neodsuzuje, ale přijde jí, že je to všechno naškatulkovaný a že nemáme svobodnou možnost věřit čemu chceme (že je prostě předem daný čemu věříme, jak co bude, atd..) .. mě to teda občas taky tak přijde. Že křesťanství má jasně daná pravidla, kterých se má \"správný křesťan\" držet. Zarazila mě ta její otázka proč věřím a čemu vlastně věřím. Já.. asi bych to potřebovala sama nějak víc pochopit, proto se ptám, co bych jí na to vlastně správně měla říct?
Děkuju :) 25.6.2014 13:51
Lee, 16 let
Odpověď:
Milá Lee,
každý musí víru nejen přijímat jako danou záležitost, ale musí se k víře i propracovávat, uvažovat o ní a studovat ji. Křesťanství tím, že dává možnost poznat Boha-stvořitele a lásku, ukazuje člověku cestu k naplněnému a smysluplnému životu. Přijmout křesťanství povrchně může někdy vypadat, že jsem přijal nějaký soubor pravidel. Ale tak to není. Křesťanství je vztah s Ježíšem a na základě tohoto vztahu určitý životní styl.
Proč věříš v Krista? Možná proto, že Ti víru předali rodiče. Proč věříš? Protože jsi se setkala s Ježíšem, poznala jsi jeho lásku.
Víra je vztah s Ježíšem. Každý vztah rozvíjíme: modlitbou (chodit s Pánem na rande), studiem (už jsi pročetla YOUCAT?) a hovořením o víře s druhými (chodíš do spolča? máš věřící kamarády?).
Jak vysvětlit pravidla, která nám víra pak ukazuje?Auto je udělané na to, aby jelo po kolech dopředu, dozadu, zatáčelo. To je pro něj normální. Je to pravidlo auta. Omezuje? Jistým způsobem ano, ale právě proto, aby auto sloužilo člověku. A co když auto jede po střeše? To je vlastně havárie. Ale pro tu nebylo auto vymýšleno. Havárie není svoboda, ale zneužití auta, zneužití svobody.
Anarchie či satanismus je zneužití svobody právě proto, že odporuje plánu Boha Stvořitele. A proto je to volba, která nevede k vnitřnímu štěstí a k věčnosti s Bohem.
Jan Balík
Otázka: Co znamená "věnovat se sám sobě" při duchovní obnově? Ahojky, co znamená, když se řekne \"věnovat se sám sobě\"? Mám na mysli konkrétně duchovní obnovy či exercicie.... Někdy jsem někde četla a i mi bylo řečeno, že když se tam takhle jede, tak že se tam může člověk věnovat sám sobě a mě by zajímalo, co si mám pod tím představit, a jak se to \"dělá\"? Jak nemyslet na všední věci, na trápení a tak, když mě přijde, že právě tyhle chvíle jsou pro to ty nejrizikovější (být někde sama v klidu a tichu..to má potom mozek hody)... P.S. Nové stránky jsou super!! :-) 25.6.2014 12:19
Tess, 19 let
Odpověď:
Milá Tess.
No, to je právě ono. Jakmile se ztišíme, začneme vše, co v sobě máme, jakoby přežvykovat. K tomu se začnou v našem nitru vynořovat i různé myšlenky. Věnovat se sobě v duchovním významu představuje to, že se člověk více setkává s Pánem. Exercicie či duchovní obnova je taková delší návštěva u Ježíše. V takovém čase se více modlíme – spíše sedíme a Pánu nasloucháme. Tomuto ztišení se před Pánem se ale učíme. Někdy to jde, jindy moc ne. Co dělat, když přijdou různé myšlenky? Jsou-li úplně hloupé (myslet na řízek k obědu, myslet na film) necháme je být a opět se soustředíme na Pána. Zneklidňuje-li nás něco minulého – ihned říci v duchu: Pane, dávám to do Tvého milosrdenství. Napadne-li nás myšlenka na současnost či budoucnost, ihned říci v duchu: Pane toto, tuto osobu, tuto událost, Ti odevzdávám do Tvé lásky. Ty se o vše postarej. A pak během exercicií a duchovní obnovy je nám k dispozici kněz a s ním je třeba myšlenky, které se v nás vynořují, konzultovat. Říká se tomu duchovní rozhovor. Může se totiž stát, že se v myšlenkách začínáme ubírat špatnou cestou (pokušení) nebo se v nich začne vynořovat nějaké Boží slovo právě pro nás, třeba nějaké povolání.