Milá Antono,

děkujeme Ti za důvaru. To je krásné, že máš touhu více pozvat Boha.

A že tě nebaví modlit se? Možná je to proto, že jsi ve věku, kdy je třeba objevovat další způsoby modlitby - tedy setkání s Ježíšem. Ano, to je přesně ono - mít vztah s Ježíšem. To vyžaduje čas na to být s ním. Jako když máš nějakou dobrou kamarádku, tak s ní trávíš různým způsobem čas a komunikuješ s ní. Podobně je to i s Bohem. Co dělat? Několik inspirací Ti rád napíšu:

- učit se vést modlitbu stylem rozjímání - najdeš radu na to v Bibli, kterou dal pan kardinál Duka mladým lidem na setkání mládeže v Olomouci nebo před tím v Krakově. Tak je úvod, kde je popsána metoda rozjímání dle sv. Ignáce a pak Lectio divina.

Dalším inspirace: studium víry. Přečti si Youcat (karmelitánské nakladatelství) a pak také Twetuj s Bohem (Paulínky).

A do třetice: poznávat Ježíše můžeme též uprostřed společnství. Máš nějaké společnství mladých věřících ve farnosti? Jezdíš na nějaké centrum života mládeže? Vydej se na velikonoce do Příchovic u Harachova či na Vesmír v Orlických horách. Přihlas se v září na kurz animátorů, který je pořádán centry pro mládež.

A ještě jedna bonusová inspirace: hovoř s někým o víře, s rodinči, zajdi za knězem a popovídej si s ním o víře.

Milá Kiki,

na Tvé otázky, která jsou moc důležité, rád odpovídám.

Jsi ve věku, kdy přichází takové úvahy o víře, o kterých píšeš. Prostě, víru je třeba prohloubit. Jak? Modlitbou - ale ne jen tou odříkávací, ale spíše rozjímavou nad Písmem. Návod najdeš v Bibli, kterou dostali mladí lidé od pana kardinála Duky na setkání mládeže v Krakově či Olomouci. Zkus třeba růženec. Je to též rozjímání o životě Pána a to v přítomnosti Marie.

Dále je třeba studovat z kvalitních udrojů katechismus - souhrn naší víry. Četla jsi YOUCAT? A Twetuj s Bohem?

A do třetice se víra posiluje společenstvím věřících. Máš nějaké spolčo? Jezdíš na nějaké Centrum života mládeže? Zkus se vypravit na Velikonoce na centrum života mládeže v Příchovicích nebo v Orlických horách na Vesmír.

Nebo se přihlas ve vaší diecézi na kurz animátorů - je to takový kurz víry, který má podpořit aktivitu mladých lidí.

Asi každý má obavy, že se mu lidé budou kvůli víře smát. Jak to překonat? Nic si z toho nedělat. Když Noe stavěl archu na kopci, také se mu lidé smály... Kdo má dar víry, zná více, než ostatní. Proto se s nimi o to dělíme. A když se smějí? Je lépe, když se někdo vysmívá, než když je zcela lhostejný. A pak, i Pánu Ježíšovi se smály. Proto se občas budou smát lidé i nám. Takže to chce trochu odvahy a nebrat jejich posměšky moc vážně.

Biřmování je příležitost k posílení víry v každém případě. Jednak je to proto, že jde o svátost. No a pak je před ním příprava, ve které se hodně dozvíš a jistě prožiješ i radost ze společenství. Tak se na přípravu klidně na podzim přihlas.

Milá Kláry,

kniha Harry Potter je často diskutována. Dnes je možné říci, že jde o knihu zajímavou, která jistě není špatná. Pochopitelně, musí se brát jako pohádkové vyprávění, fantazy. Když byla doba vydávání knihy, byly určité pochybnosti o knize pochopitelné, protože se nevědělo, jak bude kniha pokračovat. Ale dnes, když už je celá vydaná, víme, že jde o příběh, který v sobě nakonec má ono pohádkové vítězství dobra nad zlem. Pravdou je, že zlo je v knize vybarveno dost odporně a je ho tam moc, ale to holt někdy v knihách bývá.

Milá Nicky,

především máme odpovědnost za to, abychom jezdili moudře. Proto je třeba dbát na to, aby člověk jezdil tak rychle a pozorně, aby byl schopen zastavit, když je třeba. Spěchat tedy není dobře, protože člověk může přecenit své schopnosti a nemusí zavčas zareagovat a pak může způsobit nehodu nebo nedokáže zareagovat na chybu druhého. Pomalá rychlost v městě je právě z tohoto důvodu. Takže je moudré ji dodržovat a to zvlášť večer, kdy není už tak dobře vidět a můžeš jako řidič snadno něco přehédnout. Jízda neopatrná, riskantní a ta, kdy překračujeme zásadně povolenou rychlost, je hříchem.

Milá Aty,

víra je vztah s Ježíšem, s tím, který každého a tedy i Tebe nesmírně miluje.

A jak se obnovuje vztah? Prostě setkáním. S Bohem se setkáváme při četbě Písma - zvláště Nového zákona, v modlitbě a pak i ve společenství.

Pokud se jedná o Tebe, kdo hledá ztracenou víru, pak si myslím, že se u Tebe jedná spíše o přerod víry dětské do dospělé - uvědomělé a promyšlené.

Mohla by Tě povzbudit návštěva nějakého Centra života mládeže. Na něketrých dokonce pořádají víkendy pro mladé Tvého věku.

Takže odpověď je: najít si čas na četku Nového zákona, na ztišení při modlitbě - klidně i takovéto, kterou bys stále dokola opakovala: Pane, prosím, dej se mi poznat. No a pak též jít mezi věřící mladé, což můžeš jistě třeba pobytem na Centru života mládeže v Příchoviích či na Vesmíru v Orlických horách - tam můžeš přijet kdykoliv.

Milá Rose,

na Tvou otázku jasná odpověď. Těžký hřích jsi určitě neudělala a jistě můžeš ke svatému přijímání. Při takovýchto situacích, kdy se pohybujeme na hraně nože, je dobré si uvědomit, že hříchem by četba takové knihy byla, když bys to dělala schválně a chtěla jsi se tím vzušovat. Ty jsi jednala spíše neopatrně, ze zvědavosti a ještě jsi se ovládla.

Někdy musíme číst něco, co je vzrušivé - chceme se poučit, studujeme. Ale někdy je taková četba prostě neopatrná - hloupý románek z červené knihovny. Ty sama víš, proč jsi tu knížku četla a do jaké oblasti patřila. Víš tedy, jak jednat příště.

Moc děkuj Bohu, že Ti pomohl se od hříchu masturbace osvobodit. Je to krásný důkaz Boží pomoci, Boží síly v našem životě. Pokušení budou přicházet a je třeba bojovat, ale je to krásné, že jsi udělala zkušenost s tak velkou Boží pomocí.

Milá Lel,

Pán Ježíš rozmlouval o svém budoucím utrpení se svým Otce v modlitbě. Je důležité, že máš s kým hovořit o svých problémech. Myslím tím, že máš někoho jako důvěrníka, staršího a zkušenějšího. Mohou to být rodiče, kněz, prarodiče. Je důležité mít takového člověka, ale není dobré o sobě hovořít s kdekým. Je to důležité proto, neboť jsi ve věku,  kdy poznáváš sama sebe a orientuješ se ve světě. No a bez průvodce může člověk snadno zabloudit. Ten, s kým o svých problémemch hovoříš, ti pomůže orientovat se, poznávat sama sebe, vyznat se ve svých pocitech atd. Žádný problém není malý. Na druhé straně by nebylo ani moudré ani dobré o svých problémech hovořit s kdekým, to ne.

No a pak můžeš své obtíže vkládat i do modlitby. Pro Pána Ježíše není žádný Tvůj problém zanedbatelný, protože tě má rád.

Milá Zuzko,

Tvoje otázka míří na to, co je známost. Je to doba, kdy se muž a žena sbližují. To znamená, že si spolu mají také o nejrůznějších oblastech života povídat. Vztah má mnoho rovin - jako cibule obalů. A jde o to, aby "dvě cibule" postupně prohovořily veškeré roviny. K tomu patří například: kolik dětí bychom chtěli, jak se stavíme k přirozenému plánování rodičovství, jsme zajedno, že nebudeme používat antikoncepci, jak vnímáme sex, jak budeme děti vychovávat, jak vnímáme náboženskou výchovu dětí, jak se budeme spolu modlit atd. V době známosti je nebezpečí, že spolu ti dva jen tráví čas a na hlubší otázky nedojde. Pak samozřejmě může v manželství docházet k mnoha konfliktům. Mladým lidem může být pomocí absolvovat tzv. kurz partnerství. Je o tom, jak se poznávat.

A nyní k sexualitě, která je velikým Božím darem, ale zároveň dost křehkým. Zvlášť pro ženu je důležité, aby se muž naučil vnímat, že ona sex vnímá jako součást vztahu, kdežto on více jako biologickou potřebu. Snad to zní hloupě, ale muž sex chápe více jak potřebu pudovou, kdežto žena jako projev lásky. Pokud mají manžel a manželka obtíže v sexu, většinou za to může kvalita jejich vztahu. Muž se musí naučit hodně ovládat a pak i v manželství vnímat lásku jako sebedarování. A tomu mimo jiné prospívá prožívat známist ve zdrženlivosti.

A že by mladí lidé, kteří se vezmou po známosti, kterou prožívali ve zdrženlivosti, zjistili, že spolu sex mít nemohou? Pokud je muž mužem a žena ženou, tak se to stát snad ani nemůže. Ale nezapomeňme, že se člověk učí všemu. I manželé se sexu učí. Ti, kteří žili ve zdrženlivosti, se tedy po svatbě budou postupně učit i tělesné lásce. A kvalitní lásce se člověk nějakou dobu učí. Takže to chce pak trpělivost a třeba si pročíst i nějakou knihu, která může pomoci.

Milá M.,

tvůj dotaz nám přišel těsně před uzavřením poraden před Vánoci, takže mě moc mrzí, že se k němu dostávám až teď. 

Posílám ti kratičkou odpověď od kněze Jendy Balík a:

Kromě něj jsme oslovili i jiného odborníka (všechno jde anonymně, nemusíš se bát), jeho odpověď bude během pár dní. Když nám sem do dotazu do poradny pošleš svoji emailovou adresu, nezvěřejníme ji, ale pošleme ti na ni odpověď soukromě. Záleží, jak se cítíš, jinak ti odpověď pošleme klasicky tady přes poradnu. Kromě toho, když nám napíšeš, odkud přibližně jsi, můžeme ti navíc zprostředkovat kontakt na nějakého věřícího psychologa - zcela nezávazně, rozhodnout se budeš moci sama, jestli tam zajdeš nebo ne. Vím, že z toho máš obavy, ale někdy takový rozhovor s odborníkem dokáže pomoci a rozhodně není nic, za co by ses měla stydět. Každopádně jak psal otec Balík, určitě si o tom popovídej aspoň s rodiči, ať na to nejsi sama. Myslíme na tebe! Martina