Ahoj Danielo,

díky za dotaz. Hodně záleží na příležitosti, na kterou si takové šaty bereš. Určitě to není vhodné do kostela, tam si kdyžtak přes sebe přehoď šátek. Do školy bych je taky asi moc nebrala. Nevidím ale důvod, proč si takové šaty nevzít třeba na ples, oslavu nebo setkání s kamarádkami atd. Když už jsou ale šaty trochu víc odhalující nahoře, je fajn, aby nebyly i dole úplně kraťoučké, protože to už může působit až moc vyzývavě. Martina.

Milá Tazatelko,

děkujeme za důvěru. Poznávat Pána Ježíše je krásné, ale, jak sama vnímáš, jde o vztah, který se stále nějak vyvíjí. Velice Ti přeji, abys Ježíš skutečně poznala. Začala jsi správně číst Bibli, ideální je zahloubat se nejprve do evangelií. Také je velice vhodné poznat věřící, nějakou skupinu vrstevníků, navštěvovat mše. Snad to brzo zase bude možné.

Jedno přirovnání. Když někdo chce hrát dobře na nějaký nástroj, co udělá? Zaplatí si učitele. Když někdo chce vyniknout ve sportu, zaplatí si trenéra. I na cestě poznávání Pána Ježíše je vhodné někoho takového mít. Asi nejsi pokřtěná. Když zajdeš na faru, začneš se scházet s lidmi, kteří se na křest připravují a někým (knězem, katechetkou), kteří jsou takovými trenéry. Můžeš takovou přípravu začít a uvidíš. Na setkáních se budeš moci vyptávat na nejrůznější otázky, které pochopitelně budeš mít. Té přípravě se odborně říká katechumenát. Pokud pokřtěná jsi, pak se můžeš začít připravovat na přijetí prvních svátostí (eucharistie a smíření) a na biřmování.

A ještě jedno. Vztah s Ježíšem je určitě krásný, ale z naší lidské strany je skutečně ne vždy jednoduše prožíván. Mimo jiné i proto, že často vše bereme moc citově a u vztahu k Bohu jde spíše o vnitřní přesvědčení - víru. Křest pak dává člověku určitou schopnost víru mít. Jakoby, lépe chytat Boží signály.

Krásnou cestu k Pánu Bohu.

Milá tazatelko,

duchovní příjímání je něco jiného než skutečné přijetí eucharistie. Proto se před ním nedrží eucharistický půst. Duchovní přijímání je druh modlitby.

A i kdybys spolkla kus chleba před skutečným přijetím eucharistie, půst to neruší. U takovýchto přikázání církve jde o celek a o nastavení, ale ne o detailíčky. Je jasné, že polknout kus chela nebo jídlo, co uvázlo v ústech je něco jiného, než se nacpávat půl hodiny před přijímáním jakoby se nic nedělo.

Milá Klárko,
dobře přemýšlíš o svém životě. Ano, jak vnímat ženu. Jak ji vnímá Bůh? Kdo jsem jako žena. V současnosti o tom panuje mnoho divných názorů a ve společnosti je postava ženy zmatená a hodně pokažená (žena jako tvrdý útočník, jako nástroj reklamy...).

Je třeba rozdělit otázku do dvou kapitol: 1) důstojnost ženy obecně (kdo je to žena, úloha matky, ta, ve které se rodí život...). Zároveň musíme jasně ukázat, že dědičný hřích lidi ochromil a že v muži i v ženě dlí rozkol a zlá žádostivost jako důsledek prvotního hříchu. Toto porušení hříchem musíme překonávat sami v sobě i ve vztahu k druhému pohlaví. 2) Jak se základní povolání ženy, které do ni vtiskli Hospodin, prožívá v té které společnosti a kultuře.

To první je o podstatě, která se nemění. To druhé podléhá změnám. Je jasné, že jinak žena své ženství prožívá v kultuře křesťanské a jinak v kultuře islámu. Církvi se mnohdy vyčítá, že ženy utiskuje. Kdepak. Kolik máme svatých žen za staletí. Naopak, Ježíš a církev dali ženě tu pracovu důstojnost. Avšak, i v křesťanské kultuře se důstojnost ženy projevovala různě. A i dnes ženy musí hledat, jak své povolání a svou osobitost prožívat.

Jednoduše řečeno, žena je Bohem obdarovaná a proto jí nepochopíme, když se na ni nebudeme dívat právě z Božího pohledu: žena je stvořena jako ta, ve které se rodí život, ona je spojena více s člověkem, je více zaměřena na obětavou a sebedarující se lásku, ona má v sobě dary, kterými činí rodinu domovem...

O tomto tématu napsala církev dosti zajímavé pojednání. Třeba sv. Jan Pavel II. list Mulieris dignitatem - o důstojnosti a povolání ženy. http://www.farnoststrasnice.cz/doky/e-knihovna/mulieris-dignitatem.pdf Nečte se snadno, ale je to super text.

Milá Maruš,
tím, že se díváš na horory, protože se ráda bojíš, není určitě nějaký závažný hřích, ale není to dobré. Proč? Za prvé proto, že tím ubijíš drahocenný čas. Trávíš ho zbytečnostmi. Jsi už ve věku, kdy si člověk má vytknout nějaké cíle, za kterými chce kráčet.
Něco se učit, aktivně pomáhat ve farnosti... Za druhé do svého nitra nasáváš hororové scény. Je to jako bys jedla nezdravý pokrm. Jednou se to nějak projeví a může si člověk zkazit zdraví. Nasáváme-li do sebe nedobré informace, můžeme si zkazit duší a naši psychiku. Za třetí píšeš, že se ráda bojíš? Je to adrenalin, co? Zkus toho samého dosáhnout třeba sportem. Tím, že budeš dělat nějakou náročnější činnost, také můžeš zakusit adrenalin. Závěrem Ti tedy radím omezit dívání na takové filmy a čas věnovat něčemu prospěšnějšímu.

Milá Bětko,

vztah k Bohu se prohlubuje podobně, jako se prohlubuje vztah s druhým člověkem - mít na něj čas, být s ním, naslouchat mu. Když je to ve vztahu k Bohu, říkáme tomu modlitba. Chceš-li více poznat Pána Ježíše, čti každý den evangelia a více se modli, třeba každý den si najdi 15 minut na tzv. rozjímání - meditativní modlitbu Písma. Jak se tuto modlitbu naučit, to najdeš v Bibli, kterou mladí dostali od pana kardinála Duky v Krakově nebo v Olomouci na velkém setkání mládeže.

Je to tato Bible: https://www.paulinky.cz/obchod/produkt/Bible-CEP-DT-mala-cervena-zip-s-prilohami-Krakov-1132.html

Ahoj M., to masturbace není. Masturbace je jednoduše řečeno dráždění pohlavního orgánu za účelem vzrušení. Tedy ani mytí atd. nejsou masturbace. Martina

Milá filozofko,

protože jsi přemýšlivá, jistě tě napadne, že Bůh skutečně stvořil ještě další bytosti, které žijí. Správě jsi uhodla, jedná se o anděly. O jejich existenci víme na 100%. Ano, Bůh je převeliký, nesmírný a i ta naše nen nej fantazie mu nesahá ani ke kotníkům. Zda je život někde jinde ve vesmíru, který by byl podobný tomu našemu, to skutečně nevíme. Teologové se spíše kloní k tomu, že to není moc pravděpodobné právě kvůli narození Božího syna Ježíše na naší planetě. Závěr: držme se Písma. Ostatní jsou jen plané úvahy. Jak to vše Bůh krásně stvořil nakonec poznáme až díky jeho milosrdenství budeme v nebi.

Milá Alice,

Tvé vyznání je jistě platné a Bůh Ti odpouští. Na druhou stranu by se u zpovědi neměl člověk šetřit, prostě měl by vše vybalit tak, jak to bylo. Hřešit se nestydíme a vyznat hříchy se stydíme? To je klasická metoda zlého ducha. Navede nás ke hříchu a pak nám našeptá: nikomu ani muk, ani knězi, co by si pomyslel... a tak nás zažene do kouta a postupně zamotá do dalších hříchů. Takže se neboj. Jakmile se odhalí pletichy ďábla, tak se mnohdy stane, že odejde. A pak jednu důležitou skutečnost. Víš, kněze svými i těmi odpornými hříchy nevyděsíš ani si o tobě nepomyslí nic zlého. On už hříchů slyšel tolik. A hříchy jsou stále stejné, fádní. Svým hříchem ho nepřekvapíš. Ale když budeš hovořit naplno, může Ti poradit. A to je moc a moc dobré.

Aby ses odnaučila zneužívat dar sexuality, bude to nějakou dobu trvat. V našem časopise v čísle listopad 2019 k tomu najdeš víc. Pokud si zalistuješ tady v poradně, v kategorii Víra jsou k tomu další odpovědi na stránkách 5, 16, 22... Tak se podívej a kdybys ještě potřebovala, neváhej se nám ozvat.

Milá tazatelko,

zpráva o filmu, kde měl papež František hovořit o rodině pro homosexuály, se ukázala klamavá. Film zmanipuloval papežův rozhovor, který se konal před rokem pro mexickou televizi.

Více: https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=31823

Nejen my, ale i papež je podřízen tomu, co nám Bůh říká v Bibli.