Otázka: Můžu jít ke sv. přijímání? Dobrý den, byla jsem u zpovědi a hned druhý den jsem bráchovi řekla sprostým slovem. Nebylo to schválně, prostě to ze mě vyletělo a potom jsem toho litovala. Brácha mi odpustil, ale nevím jestli mi tento hřích bez zpovědi odpustí i Bůh ? Je to těžký nebo lehký hřích ? Můžu jít ke svatému přijímání? Děkuju za odpověď 3.4.2023 21:55
G., 14 let
Odpověď:
Milá tazatelko, k svatému přijímání jistě můžeš. Kvůli takovýmto malým hříškům máme na začátku mše sv. chvilku lítosti. Vždy, když v duchu řekneme: "Pane, prosím, odpusť mi", tak nám Bůh velice rád odpouští. Zpověď je důležitá tehdy, když člověk spadl do vážného, těžkého hříchu. A pak je důležité, abychom se naučili chodit k ní pravidelně - tak jednou za měsíc.
Mimo to, litujeme přece každý den a na začátku mše sv., takže nám Bůh odpouští ty malé hříchy stále.
Jan Balík
Otázka: Ráda bych se na něco zeptala Dobrý den. Ráda bych se na něco zeptala. Nemám teď nejlehčí období, mám docela vážné psychické problémy a dost často se mi objevují myšlenky na sebevraždu. A to třeba i několikrát denně. Vím, že je hřích, myslet na sebevraždu, protože náš život je dar a měli bychom si ho vážit, a ne uvažovat o tom,jak ho ukončit. Ale už mi takové myšlenky naskakují automaticky. (Stačí když vidím koleje nebo most) Nevím jak se těch myšlenek zbavit. Je mi hloupé to neustále vyznávat u zpovědi, že si nevážim života. Protože to nefunguje tak, že bych odešla a už bych na to nikdy nemyslela. Myslím na to už automaticky, prostě mě to během dne napadne a nevím jak to vytěsnit. Děkuju za odpověď a přeju hezké dny 26.3.2023 19:58
Bětka, 15 let
Odpověď:
Ahoj Bětko, díky za dotaz i důvěru k nám. O pomoc a radu jsem poprosila kamarádku, psycholožku Anetu. Shodly jsme se na tom, že při takových myšlenkách, jaké máš, bys je rozhodně neměla podceňovat a bylo by dobré a potřebné navštívit psychiatra. Samozřejmostí je doprovod rodičů. Doporučujeme také aplikaci Nepanikař (https://nepanikar.eu/), kde můžeš najít první pomoc při úzkosti nebo sebevražedných myšlenkách. Jsou tam návody, jak se uklidnit, změnit aktivitu, ovládnout myšlenky apod. Stejně tak jsou tam tipy na relaxace a práci se sebou, aby se člověk dokázal posunovat a se svým stavem něco dělal. Rozhodně to ale není náhrada za terapii nebo psychiatrii! Je to spíš taková první pomoc v akutní krizi nebo dobré návody pro každého, komu je občas občas trochu úzko a zde se dozví, jak se to dá ovládnout. Další možností je např. kontaktovat dětskou Linku bezpečí a svěřit se jim, kdyby na tebe přišly myšlenky, se kterými si nevíš v tu chvíli rady. Ať je ti brzy líp. Aneta a M.
redakce IN!
Otázka: Je hříchem jít na popeleční středu na zábavu? Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je hříchem, jít na popeleční středu na zábavu. Zatančit si se spolužačkama na české písničky a veselit se.
Pokládám si otázku, jestli je půst jen od jídla nebo i o tom, si odřeknout třeba tu zábavu s holkama. Nemáme si spíše odpouštět věcí, které nás tíží a zabíjí nám čas. Já osobně na zábavy nechodím, ale právě na popeleční středu, třída chce podniknout tuto akci. Na jednu stranu jít nechci, protože si připomínáme Kristovo utrpení, na druhou stranu si říkám, že bych chtěla být s holkama. Co je tedy správné?
Děkuji za odpověď 21.2.2023 19:41
Andula, 21 let
Odpověď:
Milá tazatelko, rada je: na Popeleční středu nikam s třídou nejít a vysvětlit jim proč. Máš možnost pohovořit pár vět o víře. Neboj se výsměchu a buď svá. S holkama můžeš jít jindy.
Hřích by to spíše nebyl, ale jistě zbabělost. Jsou dny, kdy je třeba více myslet na Pána a mezi ty patří Popeleční středa a Velký pátek. Dříve bylo všem katolíkům zakázáno jít v postu na zábavu - ples, svatbu atd.
Jan Balík
Otázka: Do jaké míry je s katolickou vírou totožná organizace Zdravím, chtěla bych se zeptat, do jaké míry je s katolickou vírou totožná organizace \"Nové nebe a nová země, Shincheonji\". Poslední dobou na mě vyskakují různé články a informace ohledně této církve, která má vycházet z křesťanství, ale nevím, do jaké míry se dá brát vážně, zda se nejedná o nějakou sektu, příp. jakou podstatu má společnou s námi praktikujícími katolíky :-) Nechci nikoho předem odsuzovat, kdo praktikuje víru jinak, ale zároveň se nechci nechat ovlivnit cizími svou neznalostí. Děkuji a přeji krásný den 21.2.2023 19:04
L., 19 let
Odpověď:
Milá tazatelko, "Nové nebe a nová země, Shincheonji" je nebezpečná sekta, která nemilosrdně získává členy především v řadách katolíků, často i za cenu lží a pomluv. Dopad je již velmi citelný, zvláště v Praze. Lidé, kteří s ní mají neblahé zkušenosti, píší na: http://www.shincheonjibezprikras.info/
Sektáři se vyznačují neschopností přijmout názor druhých, takže s nimi není možný smysluplný dialog.
Navrhuji Ti, snažit se více poznat vlastní katolickou víru. Třeba studiem YOUCATu nebo TWEETUJ s Bohem.
Jan Balík
Otázka: Jak se jde poučit z předchozích chyb? Hezký den, mám dotaz, jak se jde poučit z předchozích chyb tak, aby se minimalizovalo riziko, že se to stane příště. Vnímám, že jsem prošla životní fází, kdy jsem udělala opravdu hodně závažných chyb (nebezpečné vztahy, lži, mnou zaviněná autonehoda,...), kterých z celého srdce lituji, a hrozně se bojím, abych je neopakovala. Šlo hlavně o situace, kdy jsem se musela nebo chtěla rychle rozhodnout, nebo jsem prostě nepřemýšlela nad dalšími okamžiky. Takové to impulzivní rozhodnutí, které má strašlivé následky. Už před tím jsem si nachystala klíče, jak bych ty situace mohla řešit (střená modlitba, vzývání Panny Marie, hluboké nadechnutí,...), ale ne vždy to fungovalo, a v některých vážných situacích jsem prostě fatálně selhala. Budu proto moc ráda za pomoc. Díky, Pán Bůh zaplať!!! 7.2.2023 22:58
K., 20 let
Odpověď:
Milá tazatelko, kdo se bojí, nesmí do lesa. Život přináší mnoho zákrut a není možné se na všechny připravit. Důvěřuj v Boha, že tě vede a ten dovede urovnat i mnohé naše lidské průšvihy. Tedy zaprvé: neboj se, ale důvěřuj v Boží pomoc.
A co dál? Chybami se učíme tehdy, když je dokážeme reflektovat, s někým důvěryhodným si o nich popovídat. To zřejmě děláš, takže super. A pak, modlit se k Duchu svatému o moudrost a vedení. Anděl strážný je také výtečný pomocník a stojí za to, se k němu též modlit, tedy přátelit se s ním. No a někdy i nějaké menší školení může být užitečné: třeba 7 návyků skutečně efektivních lidí od Coveyho. Je to víceméně o sebevýchově.
Takže hodně odvahy k životu a mnoho důvěry v Pána.
Jan Balík
Otázka: Knihy k maturitě - některé se mi nezdají vhodné číst, co s tím? Je z křesťanského hlediska správné číst knihy (v mém případě knihy z maturitního kanónu), ve kterých se nachází choulostivé popisy (třeba ohledně sexu)? Kde je hranice? V umění se téma sexu objevuje velice často a moc nevím, jak s tím zacházet. Přeskakování pasáží se mi zdá blbost, protože se za chvíli ztratím v ději. Vybírat si pouze knihy bez tohoto tématu by asi bylo možné, ale celkem náročné. Já vím, že sex je vlastně dar od Boha, ale v mnoha knihách samozřejmě není správně interpretován (np. Kulička, Guy de Maupassant - povídka o prostitutce, Egypťan Sinuhet, Mika Waltari - starověký Egypt, a tudíž úplně jiné vnímání, a jiné...) Mockrát děkuji za odpověď. 5.2.2023 19:38
Weru, 18 let
Odpověď:
Milá Weru, jak jsi sama objevila, zvláště v umění velice záleží na úmyslu tvůrce (chce zobrazit Boží krásu, realitu života, hledá jen sexuální rozkoš /porno/); dále pak na druhu umění (jinak se vnímá kniha, jinak film); a na příjemci (jinak vnímá takové scény muž a jinak žena, jinak mladý člověk, jinak starší). Určitě je špatné číst takové knihy jen proto, že se člověk vědomě sexuálně vydráždí. Toto by pak hraničilo už s hříchem.
U filmu je třeba být daleko více ostražitý a raději se na sexuální scény moc nedívat. Člověk si je zapamatuje a zbytečně se mu pak vrací v mysli. Na film erotický raději nepůjdu.
Číst klasickou literaturu a občas narazit na sexuální popis, to je běžná součást života. Rada by zněla - nevěnovat tomu moc pozornost. Někdy, zvláště pro muže, bude lepší, když se takové části knihy spíše přeskočí či přečtou jen tak povrchně, prostě bez toho, aniž by si je člověk představoval.
Vidíš, že odpověď na Tvou otázku není snadná a jednoznačná. Jednou raději něco číst nebudu, jindy si něco přečtu. Každý se učí najít tu správnou míru. Záleží na to, aby si člověk udržoval mysl čistou, tedy si ji nezaneřádil zbytečně sprostými a vulgárními vjemy. Vždy je také dobré, vnímat, jak sama píšeš, že sexualita a vůbec tělesnost je dar od Boha. Není tedy špatné tělo a sex, ale to, jak s tímto darem lidé nakládají.
Jan Balík
Otázka: Když za mnou někdo cizí přijde, že chce peníze, co mám dělat? Ahoj! Mam veliký problém s tím když někdo za mnou přijde a chce po mě peníze. Ne, že bych byla lakomá a nechtěla mu nějaké peníze dát. Jenže já nevím co s těmi penězi udělá nebo jestli je doopravdy chudý nebo se jen za chudého vydává. Dneska jsem potkala dva takové žebráky a nic jsem jim nedala... Teď mám z toho velké výčitky a bojím se slov z evangelia: byl jsem hladový nedali jste mi najíst...
Co mám v takovych situacích dělat? 17.12.2022 23:26
Anonymka, 14 let
Odpověď:
Milá tazatelko, ano, Pán Ježíš nám říká, že máme myslet na druhé a pomáhat. Na druhé straně to neznamená, že každému dáme, co žádá. K žebrákům zaujímá každý jiný postoj. Někdo jim dává drobné, jiný to řeší tím, že odloží přiměřenou částku svých financí a věnuje ji na charitu, která se o bezdomovce stará. Je ale ještě jiná a možná nejlepší možnost pro děvče tvého věku. Uvědomit si, že je na světě mnoho dalších lidí, kteří trpí a to daleko víc než bezdomovci v ČR. Můžeš darovat nějakou částku na některou organizaci, která pomáhá ve světě:
- Likvidace lepry
- Papežská misijní díla
- Mary’s Meals
Takže, pomáhat ano, ale spíše cíleně a dle svých možností. U těch výše jmenovaných katolických organizací víš, že i jedna stovka opravdu pomůže.
A co s bezdomovci, které potkáš? V duchu za ně dát krátkou modlitbu, třeba: Bože požehnej mu.
Jan Balík
Otázka: Fyzické tresty ano nebo ne? Ahoj, chci se zeptat, jestli je správné při výchově používat přiměřené fyzické tresty. Co na to říká církev? A co vědecké výzkumy? Co vyroste z dětí bez fyzických trestů? Jaký vliv má na agresivitu? 14.12.2022 23:21
Veverka, 17 let
Odpověď:
Milá tazatelko, otázka je dosti široká. Níže je to, co o trestech napsal papež František před několika lety. Stručně: trest má pomoci dítěti pochopit, že některé věci mu škodí. Jde o to, aby trest byl přiměřený, důsledný a také udělení s rozvahou. Tedy, jistě i fyzické tresty nemusíme zavrhovat, ale vždy s velikou mírou. Běžně rodiče jdou do extrémů: buď dítěti dovolí vše nebo bývají tresty psychicky či fyzicky za hranicí. Kupodivu se dnes hovoří o trestech fyzických, že ne, že jsou špatné atd. Ale není daleko horší, když se např. rodiče rozvádí a dítě si berou jako bitevní pole? Závěr: výchova mnohdy nějaký přiměřený a s láskou udělení trest vyžaduje. Přísnější výchova je spíše lepší a nakonec za ni bývá dospělý spíše vděčný. Ale vše s mírou a láskou.
František: Amoris laetitae
Hodnota sankce jako podnětu
268. Rovněž je nezbytné senzibilizovat dítě i adolescenta, aby si uvědomili, že špatné skutky mají důsledky. Je
třeba probouzet schopnost vcítit se do druhého a želet jeho utrpení, když jsme mu přivodili něco zlého. Některé
sankce agresivního asociálního chování částečně mohou vést k tomuto cíli. Důležité je pevně dítě nasměrovat,
aby požádalo o odpuštění a napravilo škodu způsobenou druhým. Když výchova přináší plody uzráváním osobní
svobody, začne dítě samotné v určité chvíli s vděčností poznávat, že pro něho bylo dobré vyrůstat v rodině a
snášet také požadavky ukládané celou touto formací.
269. Napomenutí se stává podnětem, když se zároveň oceňují a uznávají snahy a když dítě zjistí, že jeho
rodiče k němu nadále chovají trpělivou důvěru. Dítě s láskou napomenutí cítí, že je zohledňováno, vnímá, že je
někým, a všímá si, že jeho rodiče uznávají jeho potenciál. K tomu není zapotřebí, aby rodiči byli bez poskvrny,
nýbrž aby uměli pokorně uznávat vlastní meze a ukazovat svoji osobní snahu být lepšími. Děti však potřebují,
aby rodiče dosvědčovali, že se nedávají strhávat hněvem. Dítě, které se dopustí nějaké špatnosti, musí být
napomenuto, ale nikdy ne jako nepřítel nebo jako někdo, na kom se vybíjí vlastní agresivita. Dospělý navíc
musí rozpoznat, že některá špatná jednání se pojí s křehkostí a omezením, jež jsou vlastní danému věku. Proto
by byl škodlivý postoj neustálého sakncionování, který by nepomohl vnímat odlišnou závažnost činů a vyvolal
by malomyslnost a podrážděnost: „Otcové, nedrážděte svoje děti“ (Ef 6,4; srov. Kol 3,21).
270. Zásadní věcí je, aby se kázeň nestávala mrzačením touhy, nýbrž podnětem jít stále dál. Jak integrovat
kázeň a vnitřní dynamismus? Jak dosáhnout toho, aby kázeň byla konstruktivní mezí na cestě, kterou se dítě
má vydat, a nikoli zdí, která jej anuluje, nebo výchovnou dimenzí, která jej potlačuje? Je třeba najít rovnováhu
mezi dvěma stejně škodlivými krajnostmi. Jednou je nárok vytvářet svět na míru tužeb dítěte, které vyrůstá s
pocitem, že je nositelem práv, ale nikoli povinností. Druhou krajností je přimět jej žít bez vědomí vlastní
důstojnosti, jedinečné identity a práv, trýznit jej povinnostmi, aby v podrobenosti uskutečňovalo tužby druhých.
Jan Balík
Otázka: Akupresurní podložka Ahoj, chtěla bych dát taťkovi k Vánocům akupresurní podložku, ať mu ulevím aspoň trochu od bolesti zad. Teď jsem ale četla, že to vychází z tradiční čínské medicíny. Já to ale beru tak, že mu ty ostré hroty na podložce uvoní od bolesti a že to je skoro stejné jako podložky s hroty na chodidla, co taky používá hodně lidí. Co si o tom myslíte vy? Je používání podložky pro nás křesťany hřích? Děkuji. 8.12.2022 13:50
Hennie, 17 let
Odpověď:
Milá tazatelko, dát k vánocům tatínkovi akupresurní podložku klidně můžeš. Není to nic špatného. Určitě není používání takovéto podložky hřích. Není vůbec důvod, proč by něco takového bylo hříchem.
Jan Balík
Otázka: Co mám dělat, když jsem ztratila víru v Boha? Ahoj,
chtěla jsem se zeptat na nějaké rady co mám dělat, když jsem ztratila víru v Boha. Ani vlastně nevím jak se to stalo, ale nedokážu se nějak přinutit k tomu, abych věřila, připadá mi celá víra trochu jako bláznovství...A přitom jsem dříve byla hodně věřící tak nevím. Občas poslouchám na youtube argumenty ateistů proč nevěří a něco dává smysl, něco zas méně... Ale je pravda, že kdyby Bůh chtěl, mohl by se nám ukázat, mohl by vše změnit k lepšímu lusknutím prstu... Ale co já vím.
Byla jsem nedávno na zpovědi a svěřila se panu faráři a on mi jen řekl ať chodím do kostela a na přijímání. Ale je to vůbec správné chodit na přijímání když mi i dělá problém věřit že je hostie tělo Páně?
Jediné co mě napadlo je, že bych se mohla začít modlit růženec, vzpomněla jsem si, že Panna Maria pomáhá těm, kdo se ho modlí. Ale jinak nevím. Pan farář taky říkal že víra je dar od Boha, ale to já potom ten dar asi nemám, nebo jsem ho měla a nějak jsem o něj přišla. 6.11.2022 16:55
Rita, 21 let
Odpověď:
Milá Rito, vidím, že poctivě promýšlíš svůj život. Ano, víra je dar od Boha. Ale On ho jistě nabízí každému, kdo o něj stojí. Nápad modlit se růženec je výtečný. Svěřuj se Panně Marii a pros ji, aby Ti vyprosila dar víry. Nakonec můžeš v srdci volat často i takto: "Ježíši, dej mi více víry." A ještě jednu věc. Byla jsi u biřmování? Pokud ne, najdi místo, kdo se koná příprava a projdi kvalitní dlouhou přípravou. Vím, že super příprava probíhá vždy jednou za dva roky v centru života mládeže v Příchovicích. Víru je třeba prožívat sice jako osobní setkání s Ježíšem, ale zároveň ve společenství. Máš nějaké věřící kamarády, se kterými se modlíš, diskutuješ o víře? Pokud ne, pak hledej. Je jich jistě i v naší zemi hodně. Centra života mládeže nabízejí super společenství.
Milá Rito, budu se za Tebe modlit, abys potkala Ježíše a stal se Tvým přítelem. Budu za Tebe sloužit mši svatou.