Otázka: Má zábrany požádat kněze o duchovní rozhovor. Co s tím? Ahoj :) Když jsem byla mladší, tak mi nedělalo problém si odchytit kněze a popovídat si s ním (duchovní rozhovor). Teď, když jsem starší, tak s tím dost bojuji... Čím to může být? Je to tím, že když je člověk mladší, tak moc neřeší jaké to bude mít \"důsledky\" (co si o něm pomyslí, že jsou to blbosti...) A když je starší, tak si více uvědomuje \"nesmyslnost\" otázek, zodpovědnost, že je to trapné, apod?
Jak překonat ten strach? A ještě jedna věc - co když se holka při tom rozhovoru s knězem rozbrečí? (důsledkem probíraného tématu, který je pro ni citlivý a pořád bolestivý?)
Držte mi prosím palce, ať seberu tu odvahu. Děkuju! :) 28.4.2015 18:38
R, 23 let
Odpověď:
Milá R,
Tvé domněnky jsou správné. Se stoupajícím věkem jsme schopni vidět skutečnosti z více úhlů a víc řešíme, co si o nás druzí pomyslí (zvlášť my dívky :-)). Ale vždycky platí (a u duchovního rozhovoru zvlášť), že žádná otázka není nesmyslná. Kdybychom se na nic neptali, nic bychom se nikdy nedověděli a stáli bychom na místě.
Pokud potřebuješ duchovní rozhovor, buď rozhodná. Zbytečně nepřemýšlej a buď se kněze zeptej osobně, nebo mu napiš, případně zatelefonuj… Jednoduše řekni, že bys s ním ráda něco probrala a zeptej se, kdy můžeš přijít. A pokud se rozpláčeš? Rozhodně nebudeš první ani poslední. Pláč přece není nic hrozného, ale patří k životu.
Hodně štěstí a hlavu vzhůru!
redakce IN!
Otázka: Nevím, jestli jsem kamarádce správně dovysvětlila, proč sex až po svatbě"... dobrý den. Bavila jsem se s nepraktikující (křesťanství) kamarádkou a přišla řeč na sex po svatbě. Nedávno jsem slyšela jednoho psychologa, jak říká něco v tom smyslu, že když se začne brzo, jsou spolu jen kvůli tomu a jiné zážitky nemají a vztah je založený jen na tomto. Řekla jsem jí to, ale také jsem řekla, že je asi jedno, jestli před nebo po svatbě, hlavně, když to není jenom o tom, a jinak to, co říkal ten psycholog. mě to přijde správné vysvětlení. teď mě mrzí, že jsem to nedotáhla do konce a nevím, jestli jsem tím pádem nemluvila polopravdivě jen tak, abych nevypadala špatně?. Já opravdu nevím. Mám jí třeba říct i to, že před svatbou, i když je to dlouhý vztah, se stále můžou rozejít, ale svatbou se stává ono do smrti opravdovým, a proto až tehdy? nebo jak jí to ,,dovysvětlit\"? Děkuju T. 27.4.2015 16:10
T., 14 let
Odpověď:
Milá T.,
je dobře, že přemýšlíš hledáš odpovědi na důležité životní otázky. Shodou okolností jsme zrovna na webu vyvěsily článek s názvem "Proč patří sex až do manželství?" Nadeš ho tady: http://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/proc-patri-sex-az-do-manzelstvi-qjw.htm
Dobrá je i knížka T. Řeháka: Sex, šlehačka na dortu. Tu můžeš doporučit i kamarádce. Je možná si ji přečíst tady: http://tom.wbs.cz/Sex_-slehacka-na-dortu.html#.VT-IVdLtmko
Přejeme Ti hezký den!
redakce IN!
Otázka: Nevím jak žít, snad už ani nevěřím. Prosím, pomozte. Dobrý den, prosím o pomoc,
radu, modlitbu,.. o cokoliv.
Nezvládám to, nezvládám žít.
Nejde o školu ani kluky nebo tak.
Jen nežijí tak jak bych chtěla
žít. Jsem úplně prázdná. Jsem
džbán, který není naplněný a
ani se poblíž nenachází studna.
Necítím Boha a snad už ani
nevěřím. Nejsem taková, jaká
bych chtěla být. Vlastně ani
nevím, jaká chci být, jak žít.
Nedokážu se modlit a už i
kleknout v kostele před oltářem
mi nutí myšlenky, proč klekat,
když nevěřím. A když se nutim
modlit, stejně celou dobu myslím
na všechny ty otázky, které si
nejspíš pokládají nevěřící
lidé a tukají si přitom nad
\"nami\" na čelo. Nechci takhle
žít. Žít bez cíle, bez
naděje. Občas se k tomu ještě
přidá to, že jsem ještě s
nikým nechodila a nikdo se asi v
dohledné době neobjeví... A
další věci. Já jen prostě
nevím jak žít. Pomoc. 27.4.2015 08:23
nikdo, 16 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
děkujeme za Tvůj upřímný dotaz. V první řadě bychom Tě chtěly ujistit, že nejsi "nikdo", ale "Někdo". Máš velkou hodnotu a cenu. Jen je na Tobě, abys ji začala postupně objevovat.
Krizí víry (obdobím tzv. pouště, duchovní prázdnoty) prochází velká spousta lidí, do některých bys to možná vůbec neřekla. Například blahoslavená Matka Tereza z Kalkaty prožívala podobné pocity odloučenosti od Boha a vnitřní prázdnoty dlouhá léta, a přesto dokázala zůstat Bohu věrná a důvěřovat mu a svými skutky lásky pomohla změnit svět k lepšímu.
Zvlášť v době dospívání jsou však tyto pocity prázdnoty a pochybností o Bohu zvlášť intenzivní, ale jsou úplně normální. Je to znak toho, že hledáš vlastní cestu k Bohu, přecházíš z víry "dětské" na víru "dospělou". Zkus všechno, co prožíváš, říct v modlitbě Bohu, tak jako jsi to napsala nám. A nebo jenom pros denně úplně jednoduše "Pane, prosím, dej mi poznat svou lásku." Můžeš také vzít Písmo a přečíst si třeba žalm 23 vždycky večer před spaním. Stejně jako láska ani víra není jenom o hezkých emocích a pocitech, ale především o našem rozhodnutí a vůli vytrvat. Bůh určitě vidí Tvé zmatky a pocity. Pro povzbuzení si přečti tento článek: https://artep1605.signaly.cz/1210/verte-neverte-1-prikazani
A co dělat, když nevíš, kudy kam? Hlavně nezůstávej sama. Najdi někoho, komu by ses mohla se svými pocity a pochybnostmi svěřit - starší věřící kamarádku, neboj se požádat o duchovní rozhovor kněze, vyhledej společenství věřících, kam bys mohla začít chodit nebo zajeď na nějakou akci na diecézní centrum života mládeže.
Využij svůj volný čas ke službě druhým - zapoj se jako dobrovolník (můžeš začít např. navštěvovat staré a opuštěné lidi v domovech důchodců), pomáhej organizovat akce ve farnosti, pohlídej malé děti, nabídni někomu doučování,... měj oči otevřené a hledej, co je potřeba. Když nebudeš žít jenom sama pro sebe, půjde se Ti životem lehčeji.
Myslíme na Tebe v modlitbě. Pokud chceš, napiš i na modlitební stránku (do rubriky Myslíme na sebe), aby se k modlitbě mohly připojit i další holky.
redakce IN!
Otázka: Začala jsem se zajímat o křesťanství, ale nejsem si jistá, jestli existuje Bůh. Prosím, poraďte. Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu. Moji rodiče jsou věřící, ale do kostela nechodí. Myslí si, že je důležitější, jak se člověk chová, než jestli chodí do kostela. K víře mě nevychovávali, vždy mi akorát vštěpovali, abych byla slušná, abych pomáhala atd. V nic jsem nevěřila a ani nad tím nepřemýšlela. Když jsem začala chodit do školy, můj život se změnil. Stalo se pár věcí... Zkrátka jsem měla problémy a uzavřela se do sebe. Žila jsem dále svůj život, ale bylo mi všechno jedno. Nezajímala jsem se už vůbec o nic. Teď jsem starší, spoustu věcí se vyřešilo a já se začala zajímat mimo jiné o víru. Zaujalo mě křesťanství, protože se mí líbí, to co hlásá, jak by se měl člověk chovat. Jestli mi rozumíte. Problémem je, že si nejsem jistá, jestli existuje Bůh. Nepochybuji, že existoval Ježíš, ale byl skutečně synem Boha? Možná vše, co je o něm psáno, pravda není. Myslím, že byl dobrý, ale skutečně konal takové zázraky? Já prostě nevím. Něco ve mně se vzpírá uvěřit, dokud se o tom nějak nepřesvědčím. V životě jsem už v někoho a něco věřila, ale zklamala jsem se. Zkrátka se chci o věcech přesvědčit, než jim začnu zcela věřit. Nejsem si jistá, jestli existuje Bůh, ale přála bych si mít v tom jasno. Nechci někde tápat a nevědět. Chci najít cestu a po ní jít. O ničem nepochybovat. Prosím poraďte. Děkuji a omlouvám se, trochu jsem se rozepsala. 20.4.2015 15:01
XXX, 16 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
je krásné, že se zajímáš o Boha. Gratuluji. On je tou největší láskou a dávno se zajímá On o Tebe. Co dělat? Poradím Ti tři kroky.
1) Sežeň si Nový zákon a začni číst evangela. Tam se o Ježíšovi a Bohu dozvíš nejvíce.
2) Začni s Bohem rozmlouvat - tedy modlit se. Například: Bože, jestli jsi, prosím Tě, dej mi poznat, že mě máš rád.
3) Ježíše lze nalézt také uprostřed církve, uprostřed věřících. Využij nějaké možnosti a vyprav se do nějakého centra života mládeže. (viz http://www.cirkev.cz/cirkev-se-setkava/mladez/diecezni-centrum-zivota-mladeze/ ) Jsou v každé diecézi. Tam můžeš najít vrstevníky, kteří věří, a výborného kněze, který Ti jistě rád pomůže v hledání. Třeba: Vesmír v Orlických horách, Příchovice u Harachova, Rajnochovice v Hostýnských Vrších atd.
Žehná
P. Jenda
Jan Balík
Otázka: Proč biskup mění při mši svaté "čepice"? Dobrý den, chtěla bych se zeptat proč biskub při mši si musí měnit ty čepice, které má na hlavě. Děkuji 20.4.2015 09:16
?, 16 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
biskup nosí jednak solideo (malá fialová čepička) a pak mitru.
Solideo nosívá vlastně nejen při mši, ale i když má kleriku. Je to znak biskupa a smeká ji vždy před Bohem (solideo = jen Bohu úctu), tedy např. při mši při proměňování, před eucharistií.
Mitra je odznak biskupské moci a biskup ji nosí na slavnostní mše svaté. Má ji na hlavě tehdy, když vystupuje se svou autoritou (např. když káže), ale když se modlí k Bohu, odkládá ji, protože je Bohu podřízen.
Jan Balík
Otázka: Je špatné poslouchat cizí rozhovory? Ahoj In! Je špatné poslouchat cizí rozhovory? Jedna kamarádka se s někým bavila o tom, kdo se jí líbí a já se to snažila poslouchat i přes zavřené dveře...nebo když třeba jedu v autobuse, a s nikým si nepovídám, tak je špatné poslouchat rozhovor někoho, když to skoro ani v tom autobuse nejde nikoho neposlouchat...? děkuji 19.4.2015 08:48
?, 16 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
poslouchat cizí hovory bychom moc němeli, a to i proto, že pak zbytečně víme něco, co vědět nemusíme a dokonce často víme jen nějaký útržek a tak si snadno uděláme mylný úsudek.
Když něco poslocuhám třeba ve vlaku, protože lidé hovoří nahlas, s tím se nedá nic dělat, ale zase být moc chtivý poslouchat takové rozhovory je hloupost. Doporučuji Ti radějí mít s sebou knížku a do ní se začíst.
Jan Balík
Otázka: Jak definovat křesťanství? Jak správně definovat náboženství/křesťanství? :-) Děkuju 16.4.2015 18:11
Em2, 20 let
Odpověď:
Milá Em2,
Jak definovat křesťanství? Třeba takto jednoduše: Křesťanství je charakterizováno vírou v Boží Trojici a v to, že druhá Božská osoba se stala člověkem a svou smrtí a zmrtvýchvstáním nás spasila.
Jan Balík
Otázka: Je špatné, když se dívám někomu do výstřihu, na prsa,...? Ähoj In, chtěla bych se zeptat....je to asi zvláštní, že se ptá holka, ale je špatné, když se např. dívám někomu do výstřihu, na prsa... prostě si toho člověka prohlédnu celého, ne nějak s hlubším významem, prostě jako by to byla například fotka, nebo strom, taky se na něj podívám na celý a nevynechávám nějaké části. Nebo když náhodou uvidím nějakou fotku a je tam někdo polonahý a já už před tím než se na tu fotku podívám, periferně vidím, že tam ta žena např. nemá podprsenku, ale stejně se na tu fotku normálně podívám, ne nějak se zájmem je to špatné? Vždyť Bůh nás tak stvořil, proč by to tvořil, kdyby to nebylo dobré? Není přece normální přejet pohledem ženu a vynechávat \"zakázaná\" místa.....děkuji 8.4.2015 17:45
já, 16 let
Odpověď:
Milá já,
otázka je položena Tebou - dívkou, tedy odpověď bude směřována na děvče. Podívej, celé lidské tělo je Bohem stvořeno a muž a žena se navzájem přitahují. Je to vloženo do člověka - společenství muže a ženy, láska duchovní i tělesná. Ovšem díky dědičnému hříchu vstoupila do srdce člověka zlá žádostivost - tedy špatný, zvrhlý pohled člověka na člověka. Od té doby je nebezpečí, že se někdo začne dívat na druhého jako na předmět (např. muž na ženu na předmět dráždivosti, dívá se jen pro to, že pohled muže na ženu v muži vyvolává uspokojení). Prostě je to pohled, který postrádá úctu k druhému člověku - nezacházím s druhým jako s lidskou osobou, ale jako s předmětem uspokojení.
Pokud se tedy díváš na tělo druhých žen, protože jsi sama žena, nebude tam zřejmě ten podtext smyslného uspokojení, ale jistě bude také nebezpečí, že druhá žena se pro Tebe stane jen kusem, předmětem. Ale druhý člověk je osoba, je to ten, kdo si zaslouží úctu. Proto má smysl se takových pohledů a myšlenek vyvarovat a hlavně se jim nepoddávat. Prostě a jednoduše: vidět, ale neprohlížet.
Jan Balík
Otázka: Co znamená, když někomu přejeme požehnané svátky? Co to vlastně přesně znamená, když někomu přejeme požehnané svátky? A když se nad tím tak zamyslíme, neměli bychom si vzájemně přát požehnaný každý den, nejen Vánoce, Velikonoce? 7.4.2015 14:04
ABC, 23 let
Odpověď:
Milá ABC,
přát požehnané svátky znamená, že svoláváme na druhého Boží požehnání, Boží pomoc, Boží sílu, přejeme mu Boží blízkost. Takže bychom si vlastně měli přát požehnaný den vždy, jak píšeš.
Proto se křesťanské přání k narozeninám nespokojí jen s "hodně zdraví", ale přidá i Boží požehnání.
Jan Balík
Otázka: Přemýšlím o svaté zpovědi. Myslíte si, že je opravdu nutná? Ahoj, přemýšlela jsem o svaté zpovědi. Dřív jsem tam chodila pravidelně, ale teď je mi to velmi nepříjemné. Je mi to jedno, u jakého kněze jsem a vím, že nic nemůže říct. Jen tam chodím velmi nerada. Radši mám večerní modlitbu a takový rozhovor s Ježíšem, kde mu třeba říkám, co mě potěšilo, atd. a ke hříchům se přiznám tady. Myslíte, že je zpověď opravdu nutná? Děkuji. 5.4.2015 19:47
Elizabeth, 18 let
Odpověď:
Milá Elizabeth,
o co jde v křesťanství? O osobní vztah s Kristem, který se prožívá spolu s dalšími v církvi - v rodině. A ten vztah má páteř, tedy hlavní způsoby, kterými se buduje, udržuje a rozvíjí: osobní a společná modlitba, svátosti, četba Písma, život ve společenství. S Ježíšem se můžeme setkat osobně, ve společenství, v jeho slovu a pak excelentním způsobem ve svátostech, a to především v těch, které jsou denního použití - eucharistie a svátost smíření.
Svátost je chvíle mimořádně silného a intimního setkání s Ježíšem. A proto je to chvíle, ve které dostáváme do našeho života duchovní sílu, Boží moc, energii. Svátosti jsou doporučeným, zdama daným Božím dopingem. Zkus chodit ke zpovědi s tím, že jde o setkání s Ježíšem a uvidíš, že postupně pochopíš. Mnozí svatí doporučovali, abychom chodili ke zpovědi třeba i velice často, když máme obtížné chvíle v životě. Proč? No protože setkání s Ježíšem přináší pomoc, podporu, milost.
Zpověď je nutná pro odpuštění těžkých hříchů, ale je vhodná a významná i tehdy, když máme jen lehké. A lehké máme vždy, ne? Ono vlastně nejde ve zpovědi ani tak o to všechny lehké hříchy vyjmenovat, ale říci ty hlavní a hlavně si uvědomit: teď mi dá Pán svou pomoc, když se s ním setkávám.
Dělej tedy to, co děláš, ale na zpověď nezapomínej a nezanedbávej ji. Je to čerpací stanice.
