Otázka: Co je to duchovní deník? Ahoj, zajímalo by mě, co je přesně duchovní deník - co je jeho podstatou? A jak si takový deník vést? 29.6.2015 12:53
M, 16 let
Odpověď:
Milá M,
duchovní deník? Tam si člověk nezapisuje nejen to, co se píše do běžného deníku (co prožil, s kým se setkal, zajímavé myšlenky, které četl), ale také to, co ho napadlo při modlitbě, a to hlavně při rozjímání či meditaci. Také si tam zapisuje to, co mu řekl kněz ve zpovědi, pokud ho to nějak oslovilo, atd.
Chceš-li si takový deník psát, myslím, že je nejlepší prostě si tam psát vše to, co tě osloví - udělat si takový soubor pěkných myšlenek, které tě povzbudily a duchovně povnesly.
Jan Balík
Otázka: Když píšu příběh, je hřích používat v něm sprostá slova nebo psát o nevěře? Ahoj, myslíte si, že když píšu příběh a mohla bych tam použít sprostá slova, že je to hřích? Teda kdybych je tam napsala... Nebo by byl hřích, kdyby tam byla nevěra nebo něco podobného??? Děkuji za Vaše odpovědi :) 28.6.2015 16:28
Anička, 14 let
Odpověď:
Milá Aničko,
je pěkné, že píšeš příběhy. Literatura by měla ve lidi pozvedat, zvyšovat laťku morálního jednání, inspirovat k dobru. Mnohdy je tomu naopak, jak víme. Obecně je tedy lepší, když se sprostým slovům vyhneš. Když je ale občas použiješ, není to hřích.
Osobně bych se vždy ze zásady vyhnul braní jména Božího nadarmo. O nevěře a podobných lidských hříších, které k naší škodě lidský život provází, se někdy také musí psát. Ale není vhodné to moc rozepisovat a mělo by z toho být patrné, že jde o něco špatného.
A proč nepsat strhující příběhy o lidech, kteří žijí věrně, bojují o lásku, přijímají postižené dítě, jsou tichým vzorem dobra? Zbytečně se někdy v umění a filmu poukazuje na zlo (a někdy se ukazuje jako super). Ale dobra je přece kolem nás tolik! Nedávno jsem četl knihu Snoubenci od Manzoniho. To je kniha plná reálného života, ale je napsána tak pěkně, že to zlé je vždy zlé a pak je tam jasně zachycen i boj o odpuštění, o lásku. Prostě krásné dílo, inspirativní a nádherně napsané.
Ať se Ti daří psát tak, abys svou uměleckou prací povznášela a inspirovala druhé k dobru.
Jan Balík
Otázka: Mám pochybnosti o víře. Kde je pravda? Prosím, poraďte. Ahoj, chtela bych se zeptat na takový problém. Chodím do kostela už od malička,k víře mě vedou rodiče. Je mi už 16 let a já pořád tápu. Vím,že Bůh je,věřím i ve svaté,Pannu Marii,Ježíše,Ducha Svatého... Poslední dobou mě to však přivádí na různé myšlenky ohledně toho jaké jsou důkazy,co když je to jenom něčí výmysl a podobně. Jako například legendy o svatých,jsou to přece jenom legendy které mluví o svatých jako o lidech bez hříchu,přitom nikdo není bez hříchu. Potom je tu u tlak z okolí nevěřících lid, kteří na mě valí otázky proč je to takhle a pro členy věřím...chtěla bych jim říct že věřím sama od sebe,ale to přece pravda není když věřím jenom kvůli tomu že mě k tomu přivedli rodiče,neměli bychom mít svobodnou volbu? Kamarád mi řekl že třeba ateisti své děti přivádí na tento svět bez toho aniž by jim říkali kdo je jeho původce,že si pak vyberou v dospělosti čemu budou věřit. Pak také konstatoval že je starý zákon blbost,kde by se vzaly zázraky,říkala jsem mu že se bible nesmí brát jako učebnice ale jenom jako podklad. O Novém zákonu říkal že Ježíš klidně mohl existovat,proč by nemohl. Ale ty zázraky? A že je Boží syn a tak? Všechno co je prý napsané si mohl někdo vymyslet. Ten kamarád nevěří v nic, prý jenom v tenhle svět a život a že až umře tak mu to vadit nebude,že si chce aspoň užít na tomhle světě. Zmítám se poslední dobou v takovýchhle faktech a teoriích a jsem už zoufalá protože nevím komu se s tím svěřit. Přijde mi že moje víra čím dál víc upadá kvůli pochybnostem jak to vlastně doopravdy všechno je,co existuje a neexistuje,čemu věřit a nevěřit,a hlavně KDE JE PRAVDA. Vím,že jsou otázky, na které nejde odpovědět, protože na to lidská mysl nestačí,to také dokazuje že Něco nebo Někdo existuje. Říkala jsem si třeba,že bych toho kamaráda přivedla ke knězi, ten by mu měl odpovědět jako každému člověku na všechny otázky pravdivě, ohledně víry apod.,ale nevím jak to udělat když má svou hlavu... Pokud na to můžete nějak odpovědět,budu Vám vděčná :) 23.6.2015 12:29
Nevěřící Tomáš, 1 let
Odpověď:
Milý "Něvěřící Tomáši",
díky za otázky a za důvěru, kterou k nám máš.
To, co prožíváš, je spojeno s Tvým věkem a prožívá to skoro každý mladý člověk. Víra, kterou jsme jako dar dostali díky rodičům, se musí stát naším osobním rozhodnutím. Jak říká Max Kašparů: musí se dostat z dětských botiček, které začínají tlačit, do dospělé obuvi. Vlastně je to tak se vším, co nám rodiče dali: oni nám poskytli základní výbavu ve všem (v lidství, ve znalostech, ve znalosti cizích jazyků atd.) a je na dospělém, jak to bude rozvíjet. Může to také zahodit. Poznámka. Rodiče bez víry jsou ochuzeni a nemohou dětem předat vzácný dar víry. Je to jako u rodičů, kteří nevnímají potřebu rozvíjet v dítěti napříkald cizí jazyky. Nic proto neudělají, ať si díte v dospělosti vybere??? Není pak už trochu pozdě?
A teď k další oblasti Tvé otázky. Diskuse s druhými lidmi o víře a vůbec znalosti o víře. Podívej, je třeba se modlit, přijímat svátosti, ale také je třeba o víře něco studovat. Četla jsi YOUCAT (= katechismus pro mladé)? Nebo Katechismus? Pokud ne, vrhni se na to a uvidíš, že leccos pochopíš. Katolíci se totiž vyznačují tím, že věří, což je dar přijímat z autority Boží, ale jejich, tedy naše víra je zároveň rozumná, logická, neprotiřečí rozumu, ba naopak. Kdo má za to, že věřící je takový blbeček, který jen slepě přijímá a nemyslí, ten je na velikánském omylu.
A pak, potřebuješ nějaké společenství, kde se společně modlí, o víře diskutuje atd. Můžeš jezdit na nějaké diecétní centrzum života mládeže, můžeš se přihlásit na kurz animátorů... A v každém případě můžeš jistě zajít za svým farářem či jiným knězem a na své otázky se ho zeptat a o víře tak diskutovat.
Přeji Ti odvahu v tomto dobrodružství mládí. Modlím se za Tebe.
Jan Balík
Otázka: Existuje závislost na pláči? Dobrý den, existuje závislost na pláči? 21.6.2015 19:43
J, 15 let
Odpověď:
Milá J,
nevíme, jestli přímo závislost, ale pokud prožíváš lítostivost, vznětlivost, nervozitu, podrážděnost a často se rozpláčeš, chceme Tě ujistit, že je to ve Tvém věku úplně normální. Souvisí to se změnami v dospívání. Nemění se totiž jenom tvoje tělo, ale také nálady, emoce jsou intenzivnější, snadněji vybuchneš, rozčílíš se, rozpláčeš. Takovými stavy si prošla snad každá dospívající dívka, nás v redakci nevyjímaje. :-)
Změny nálad jsou tady, ber to tak, jak to je. Je to signál toto, že je v tvém těle všechno v pořádku a dospíváš, měníš se. Časem se výbuchy vzteku a lítostivost zmírní samy. Do té doby ale můžeš se vztekem či sklony k pláči pracovat. Jak? Důležité je, když se začneš vztekat nebo tě přepadne nenadálý smutek, abystyto pocity ventilovala pozitivním způsobem a neublížila jimi lidem ve svém okolí. Můžeš bušit do polštáře, udělat si kuličky z papíru a házet je proti zdi, chvíli skákat rychle na místě, jít si zaběhat,...
Pokud jsi věřící, pozvi do těchto svých pocitů Boha. Zkus se třeba v duchu "střelně" modlit "Pane, dej mi sílu zvládat mé nálady" apod.
Držíme palce a myslíme na Tebe.
redakce IN!
Otázka: Ráda bych rozuměla věcem ohledně duchů. Prosím o odpověď. Ahoj, chtěla bych se zeptat na pár věcí ohledně duchů. Jsou to duše mrtvích? A co ti, kdo škodí? Ráda bych věcem kolem nich rozuměla. Moc díky za odpověď. 16.6.2015 19:56
makiko, 15 let
Odpověď:
Milá Makiko,
Bůh stvořil vše viditelné (zvířata, rostliny, planety) a neviditelné (duchové bytosti - tzv. anděle). Pak toto dvoje spojil a stvořil člověka: osobu tvořenou tělem a duchem. Když člověk umírá, jeho duše je nesmrtelná a věříme, že na konci světa opět dostaneme své tělo. Tedy věčný život je život v těle. Konec konců již dnes má v nebi tělo Ježíš a Maria. Duše zemřelých se nemohou jen tak s námi setkávat. Musel by to Bůh dovolit, a to se stává zřídka a pak jde spíše o žádost o modlitbu, protože duše je v očistci. Ale škodit nám nemohou!
Pak máme každý dobrého anděla strážného, to je náš pomocník, kterého nevidíme, ale on nám skutečně pomáhá. Je to dobrý anděl a je výborné se s ním skamarádit.
Problém je s některými andělskými bytostmi, protože víme o tom, že někteří andělé se zřekli Boha, a to je ďábel a jeho spojenci - zlí duchové. A ti škodí. Jak? Pokušením, našeptáváním zlého, prostřednictvím druhých lidí, kteří nás ponoukají ke zlému atd. Někdy, když Bůh dovolí, mohou i více sužovat člověka. Z toho vyplývá, že začínat si cokoli s duchovním světem, jak lidé dnes dělají, je velice nebezpečné. Zlý duch toho snadno využívá.
Co tedy dělat? Nechat se dobře naimpregnovat Boží mocí, mít kvalitní imunitu duše před pokušeními. A jak toho dosáhnout? Především pravidelným přijímáním svátosti smíření a svátosti eucharistie. Pak pochopitelně i četbou Písma, modlitbou, přátelstvím s Marií, společenstvím. Prostě snažit se žít s Pánem a proto bojovat proti pohodlnosti, pokušení. Říkáme tomu duchovní boj.
Je třeba být spojen s Bohem. Pak jsme od zlého ochraňováni. Být v náručí Boha otce, sedět u nohou milujícího Ježíše, to je jako když se malé dítě v důvěře schoulí v bezpečí u svého tatínka. Nemá se čeho bát, je v ochraně toho, kdo ho miluje.
Jan Balík
Otázka: ZTrácím se ve víře. Nechápu ji, nevyznám se v ní. Co mám dělat? Mám pocit, že se ztrácím ve víře. Nechápu ji, nevyznám se..co mám dělat? Kam zajít? Jak to řešit? Díky. 14.6.2015 11:39
Jana, 14 let
Odpověď:
Milá Jano,
ve 14 letech většina lidí prožívá období hledání. Vše to, co jsi přijala v dětsví od rodičů, potřebuje nové, a to Tvoje osobní přijetí.
Jak posílit víru? Modlit se - pros: Pane, dej mi poznat, že mě máš rád. Jistě také je důležité číst evangelia, chodit pravidelně ke zpovědi a k eucharistii.
Ale asi to nejdůležitější bude, abys měla nějaké společenství věřících, kde se víra žije. Podívej, v naší vlasti existují centra života mládeže: Příchovice u Harachova, Vesmír v Deštné v Orlických horách, Rajnochovice... https://www.signaly.cz/search/?q=dc%C5%BEm
Tam můžeš zajet kdykoliv. Tak se tam vyprav třeba na týden o prázdninách (informace o akcích, které se tam pořádají najdeš v prázdninovém čísle IN!) a uvidíš. Společenství církve je místo, kde potkáváme Krista živého.
Moc Ti přeji, abys Ježíše potkala, objevila jeho lásku.
Jan Balík
Otázka: Jsem přirozeně hezká, ale pohledy mužů jsou mi nepříjemné. Bojím se abych nezpychla nebo nerozbíjela něčí vztahy. Prosím o radu. Dobrý den, jsem strašně přemýšlivá, což je dost často užitečné, ale někdy zbytečné: nechci se opravdu nijak vytahovat, ale Bůh mi nadělil opravdu hodně přirozené krásy, že se nijak nemaluju, ani nechodím v módním oblečení, a přesto si mě leckdo všimne, za což jsem někdy ráda, ale většinou je mi to nepříjemné, pohledy lidí až někdy otravují a já často nemám pocit soukromí. Připadám si jak celebrita: kdekdo mi řekne jak jsem hezká, ale já se nejvíc bojím toho, že mi to leze na hlavu, že zpychnu a k té celebritě: ta musí být opravdu velmi silná, aby její duše se nepoddala špatné společnosti, ale přesto to na ní velmi silně působí. Popravdě řečeno, leze mi to na mozek, jen se to snažím odhánět a krátce se pomodlit, taky často zkouším zapomenout na svůj vzhled a chovat se kamarádsky, jenže s těmi pohledy na to nejde zapomenout, já vím, beru je moc vážně, ale já už se skoro bojím podívat osobám mužského pohlaví do očí. Můj kněz mi řekl, že mě otravují proto, že nejsem povrchní člověk a to většinou pohledy jsou, až na nepatrné vyjímky, kluky, co si ráčily všimnout taky mých vlastností. S knězem je mi to trapné probírat a k psychologovi opravdu jít nechci. Říkám, že by mi \"nevadilo\" narodit se jako zahalená myslimka (samozřejmě bych se tam nechtěla narodit kvůli strašné autoritě mužů), ale já si třeba nikdy na sebe nevzala legíny, či úzké džíny- svou krásu si ráda ponechávám pro sebe. Myslím, že muži ve mě vidí velmi silnou osobnost a taky v dnešní době málo častou kvůli nenamalování. Asi je to zatím mým věkem, ale vždycky když potkám muže, první co mi vejde na hlavu je, kdy se na mě podívá a jak vypadám, přitom tohohle se nejvíc bojím, hlavně se nechci zahledět sama do sebe- co nejmíňkrát se dívám do zrcadla. Jenže problém je taky v tom, že jsem strašně stydlivá. Připadám si jak nežádoucí: někteří zadaní kluci jsou do mě zahledění a mě je strašně trapně už pro jejich přítelkyně, je mi jich líto, připadám si, jako kdybych všechny vztahy rozbíjela. Vím, že existuje spoustu hezčích a hlavně lepších holek. Bohužel jsem nesmyslně žárlivá, páč jak mi to leze na mozek, tak jako by mi mé druhé špatné já říkalo, že jsem \"nejrásnější na celém světě\". Říkám si, proč mi Bůh toto nadělil a myslím si zatím, že mám ukazovat příklad jak pěkné dívky, tak hlavně vnitřně na sobě pracující. Nikdy jsem neměla kluka a taky mám velké nároky, neskočím do náručí jen někomu a hlavně čekám na Boží cestu, já vím, Bůh mi v tom bude pomáhat, nejlepší je modlit se růženec a číst Bibli a zabývat se něčím duchaplným nebo jiným, děkuji Bohu za tak velký dar a jsem si vědoma, že na tom nemám podíl.... Moc se Vám omlouvám, že je to tak hloupě dlouhé, asi mi bude těžko něco poradit, já se spíš potřebovala vypovídat, toto přece nemůžu s nimým rozebírat. Nemyslím, že bych propadala depresím, jen je to na tu psychiku velká zátěž.....kdo nemá, nechápe- dívky, které si přejí být stvořeny \"krásněji\". Moc děkuji už jen za přečtení :) mějte se hezky. 13.6.2015 22:06
makula, 16 let
Odpověď:
Milá Makulo,
díky, že jsi nám vypsala své pocity. Není to někdy snadné, že?
Podívej, Bůh stvořil člověka jako muže a ženu. Proto, kdykoliv tě myšlenky o tvé kráse nějak svádí, v duchu poděkuj Pánu: Pane, díky za mé ženství a za moji krásu.
Jsi ve věku, kdy se stáváš ženou a tedy pochopitelně vztah muž a žena nabývá na důležitosti. Co to znamená být ženou? Žasnout nad tím, že můžeš být matkou, že, budeš-li povována do manželství, v tvém těle se stane zázrak nového života. Být ženou ale též znamená, učit se upoutat pozornost mužů, ale zároveň nedráždit. Zkrášlit svět. Proto je třeba se naučit svému vlastnímu stylu oblékání, péči o vlasy, vystupování, určřité eleganci a vznešenosti...
Říká se, že žena, která se nenaučí chodit v sukni a šatech, bude chodit jako muž. Snad by bylo nejlépe, kdyby sis o těchto věcech povídala s maminkou. Ona jistě prožila něco podobného. A také je dobré pohovořit s tatínkem, který ti může jako muž říci zase leccos poučného. Jako žena vstupuješ do světa, který je na jednu stranu Bohem stvořený, ale na druhou je plný nebezpečí. Proto je důležité naučit se vystupovat a jednat s muži. A to vše vyžaduje objevení své důstojnosti. Tedy krása je jedna věc, ale spíše je třeba, abys objevovala krásu ženy, tu krásu, kterou Bůh do ní vložil. Proto je příkladem pro všechny ženy Maria. Spojuje v sobě totiž to nejryzejší, co v sobě žena má: mateřství, ale i panenství pro Boží království; vnitřní krásu, sebedarující se lásku, schopnost oběti.
Přeji Ti hodně kvalitních podnětů pro přemýšlení a něco k němu nabízím:
Croissant, J. (2005): Žena neboli kněžství srdce. Praha: Paulínky.
Trobischová, I. (1991): Radost být ženou. Nové Město nad Metují: Signum Unitatis.
Eldredge, J., Eldredge, S. (2006): Úchvatná! Praha: Návrat Domů
Zenová, K. J. (2014):Být ženou. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství.
Jan Balík
Otázka: Může si člověk během eucharistického půstu vzít bonbony pro osvěžení dechu? Může si člověk během eucharistického půstu vzít v případě, že má problémy s \"vůní dechu\" z toho, že déle nejedl a záleží mu na tom, nějaké bonbonky pro zlepšení dechu jako je třeba tic tac apod.? Když se třeba takový člověk z jakéhokoli důvodu před mší nenají a pak si v průběhu ní vezme, protože je tam osoba, na kom mu záleží a nechce se před ní ztrapnit ? :D 12.6.2015 15:11
anonymka, 1 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
eucharistický půst je věcí lásky k Ježíšovi, kterého budeme přijímat. Půst neruší čistá voda a léky. Na tvůj dotaz bych doporučil takový bonbon si vztít před začátkem půstu (nebo si vyčistit zuby a propláchnout si ústa ústní vodou), ale ne během něho. Přeci jenom se mi zdá, že takový bonbon není lék.
Jan Balík
Otázka: Je kastrace kočky hřích? Je kastrace kočky hřích? 12.6.2015 14:24
Kočka, 14 let
Odpověď:
Milá Kočko,
kastrace kočky hřích není. Je totiž veliký rozdím mezi člověkem a zvířetem.
Člověk je stvořen k Božímu obrazu, proto jeho tělo má zvláštní duchovní hodnotu a je určeno pro věčnost. Zvíře je také Bohem stvořeno, ale pro člověka, který s ním má zacházet odpovědně.
Jan Balík
Otázka: Je stahování hudby a filmů z internetu hřích? dobrý den :) chtěla bych se zeptat jestli je hřích, když něco stáhnu z internetu (třeba na uložto nějaký film)? Děkuju za odpověď :) krásné horké:) dny :) + 2.6.2015 17:10
Terka, 14 let
Odpověď:
Milá Terko,
otázka stahování filmů z internetu patří k těm komplikovanějším. Je jasné, že pokud neexistuje možnost, že by sis mohla DVD s filmem koupit, tak máš jenom dvě možnosti: stáhnout si ho a nebo si nechat zajít chuť. Člověk nemusí všechno vidět, slyšet. Musíme se učit i skromnosti - tomu, že mít všechno, nač si vzpomeneme, není někdy možné.
Na druhou stranu má daleko větší problém (a hřích) ten, kdo na internet filmy (nebo hudbu) nelegálně umísťuje, protože tím poškozuje výrobce a vlastně ho tím okrádá o zisk. Je ale dobré mít citlivé svědomí a rozlišovat, jestli je opravdu nutné film z netu stáhnout nebo se obejdeš bez něho. Pomoci zorientovat se v této problematice by ti mohl i jeden z našich článků: http://www.in.cz/clanky/zajimavosti/nestahujes-nevypalujes-nezijes-whu.htm
