Otázka: Je špatné dívat se na horory? Zdravím IN! Zajímalo by mě, jestli je něco špatného na tom, když se křestan dívá na horory (popř.jak je to s exorcismem ve filmu) Jsem ten typ člověka, co se u televize rád bojí a proto se docela často na horory koukám. Je to špatně? Sama za sebe mám dojem, že mou víru to nijak ohrozit nemůže. Jaký je Váš názor? Děkuji :) 14.7.2015 13:01
Daisy, 17 let
Odpověď:
Milá Deniso,
odpověď zní: moc dobré to není. Proč? Každý film, každá kniha, prostě vše, co vnímáme, nechává v našem podvědomí stopu. Proto se říkalo: řekni mi, co čteš (na co se koukáš), a já ti řeknu, jaký jsi. Ono nás totiž vše ovlivňuje, i když pomalu a třeba i nepozorovaně. Dříve se říkalo: krásné umění. Ano, to umění, které povznáší k ideálům, k dobru, k věrné lásce.
A ještě jedna otázka: kolik času věnuješ hororům a kolik četbě Bible, kvalitních duchovních knih?
Jan Balík
Otázka: Co znamená v češtině "Oh My Gosh"? Ahoj IN :) prosím co znamená v češtině věta: O my gosh!!! ? slovník mi to přeložil jako : no páni! ale taky o můj bože :( tak nevím jestli to je správné. (Kamarádka má věřící rodinu a používají to tak nevím ) 12.7.2015 17:52
anežka, 15 let
Odpověď:
Ahoj anežko,
tento výraz vznikl z anglického zvolání Oh My God! (= Ó můj Bože!). Je to hovorová podoba, aby se člověk nemusel přímo rouhat a brát jméno Boží nadarmo. Stejně je ale lepší se takovým zvoláním vyhnout. Všechna taková citoslovce jsou vlastně nekázní.
Přejeme krásné prázdninové dny!
redakce IN!
Otázka: Chci psát příběhy na povzbuzení... Chtěla bych se zeptat,mám už 2,5 roku psychické problémy a pomohlo mi číst Instory. Chtěla bych taky třeba taky někomu pomoct =) Mohla by jsem třeba napsat krátký příběh, rozhovor o mé cestě. Nebo moc ráda vyrábím, hlavně háčkuju =) Třeba hodně věcí dělám ze starého oblečení =)Děkuju 12.7.2015 15:39
Barbara, 15 let
Odpověď:
Ahoj Barbaro,
super že něco vyrábíš a tvoříš. Recyklace je záslužná věc. Možná by stálo za to spojit se s místní charitou a touto formou pomoci potřebným. Tvoje snažení tak bude mít smysl a možná přijdeš i na jiné způsoby, jak být užitečná.
Držím palce! Majka
Marie Stejskalová
Otázka: Přijde mi, že na mě Bůh zapomněl. Prosím o povzbuzení. Dobrý den,
moc prosím o radu a spíše povzbuzení.
Vím, že bych si neměla klást otázku PROČ, ale nevím už jak dál.
Přijde mi, že Bůh na mě zapomněl a já vím, že on na své děti NIKDY, ALE NIKDY NEZAPOMÍNÁ!
Jenže já a moje psolužačky jsme měly těžkou zkoušku (2.pokus), strašně jsem se za ně modlila, aby to udělaly a zvládly to. Říkám si, že Bůh moje modlitby vyslyšel. Ovšem když jsme šla já, tak jsme to kvůli neznalosti jedno úponu neudělala. Přišlo mi to tak nespravedlivé :(
A říkala jsme si proč, proč zrovna já? Ta jedna kamarádka strašně tvrfí, jak je i biřmována, ale pak vám řekne, že se vyspala s klukem v autě a do kostela pláchne 1 za rok leda tak. Ta tu zkoušku má, ale tady si opravdu říkám proč.
Já mám sice ještě poslední pokus (komisionální) v září, ale když ho neudělám, vyhodí mě ze školy :( Nevím proč, ale věříla jsme si na tom druhé pokusu, protože jsem věřila, že Bůh je se mnou i panna Maria, vždyť ta při nás stojí při veškerých životních zkouškách. Je pravda, že jsem si vytáhla jednu otázku, co jsme chtěla, tudíž, tak úplně mě Pán ve štychu nenechal. Stejně to ale nevyšlo.
Rozhodně mě to od Víry neodradilo, ba naopak, veškeré problémy a starosti co mám, mě přotahují více k Bohu, v takových obdobích dokážu tak moc prožívat modlitbu, že až pláču. Jenže v obdobích, kdy se zdá být vše ok, tot ak úplně nejde. :( :(
Já vím, že jsem teď Bohu zase o krůček blíže. A ví, že Bůh dělá věci z určitého důvody a my to mnohdy pochopíme až později. Ale nevím, proč se musím zrovná já trápit a být nervózní až do září. Ani si pořádně nemohu užít moře, budu se muset stejně učit.
Myslíte si, že jednou pochopím, proč tohle Bůh zamýšlel? Chce mě naučit více se připravovat? Bojím se, že při mě nebude v tom září. Ale já to bez něho nedokážu. :( Prosím o nějaké povzbuzení.
Děkuji. 12.7.2015 13:47
Blondys, 20 let
Odpověď:
Milá Blondys,
správně píšeš, že Bůh s Tebou je. A to i tehdy, když přichází kříž. Konec konců, Ježíš nikdy neslíbil, že kdo v něj uvěří, bude žít náboženství prosperity (vše mu vyjde, nebude nemocen atd.). Naopak, řekl: kdo mě chce následovat, ať vezme na sebe svůj kříž každodenně a následuje mě. A dodal: mé jho není těžké, ale sladké.
Tvůj kříž je nyní neúspěch ve zkoušce, a to učení na zkoušku o prázdninách. Udělej poctivě svůj díl a vše ostatní svěř Pánu. Vlož se do jeho ruky jako se choulí malé dítě v náručí maminky či tatínka, a to v důvěře: Pán ví, co je pro Tebe nejlepší. I kdyby se ti to nepovedlo, on ví, proč. Někdy v životě poznáme, někdy ne, proč to a to se odehrálo. Znal jsem jednu studentku, kterou vyhodili ze školy kvůli jejím morálním zásadám. Tragédie. Ale za pár týdnu se ukázalo, že ji vzali na lepším oboru a dokonce dostala v té době už jako studentka výborné angažmá v divadle. Takže nakonec vyhazov pro ni znamenal velký rozvoj.
Budu se za Tebe také modlit.
Jan Balík
Otázka: V mém okolí je hodně párů, které čekaly se sexem až do svatby, a přesto mají velké problémy. Jak je to možné? Ahoj IN! Chtěla bych se zeptat, jak je možné, že je v mém okolí poměrně hodně párů, které čekaly se sexem až do manželství a nyní prožívají velké problémy a nebo se dokonce rozvedly? A naopak páry, které spolu žijí nesezdány, jsou mnohdy šťastnější? Děkuji za odpověď... 8.7.2015 23:35
XXXka, 19 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
píšeš o zkušenosti, kterou pozoruješ kolem sebe. Nevím, já sám mám za 25 let kněžské služby zkušenost spíše opačnou. Páry, které žijí ve zdrženlivosti, tedy prožívají známost odpovědně jako dobu společného hledání a ladění formy a jednoty, bývají ve svém životě úspěšnější právě proto, že se naučily na sobě pracovat.
Z určitého hlediska je svatba startovní čára celoživotního úsilí, sebevýchovy, ochoty se obětovat... prostě učit se lásce. Je to náročné, ale nakonec korunované prožívanou a zakoušenou láskou, rodinnou pohodou a šťastnými dětmi. Kdo se na sobě pracovat nenaučí, ten nakonec zabředne do své lenosti a svého sobectví. Kdo tedy v manželství nerozvíjí sám sebe a není ochoten bojovat proti svému sobectví, ten se sune k problémům a někdy bohužel až k rozvodu. Zdrženlivost před svatbou tedy není zárukou bezproblémového vztahu, ale součást sebevýchovy a tréninku, jak budovat trvalý vztah. A ještě poznámku. Výzkumy ukazují, že lidé, kteří spolu žijí bez svatby, se rozcházejí ještě daleko častěji, než lidé, kteří uzavírají svatbu.
Jan Balík
Otázka: Má věřící kamarádka se nedávno rozvedla a hodně se změnila. Jak jí můžu pomoci? Ahoj. Mám takový dotaz... mám kamarádku, která byla vždy velmi silně věřící. Po 5 letech chození se vdala za věřícího kluka, ale nedávno se rozvedli. Zcela obrátila. Nechápu, jak je to možné... jaký na to máte názor, co bych pro ní mohla udělat? díky... 8.7.2015 23:22
Terina, 24 let
Odpověď:
Milá Terino,
pro svou kamarádku můžeš udělat to, že za ni budeš prosit v modlitbě a když bude příležitost, budeš s ní diskutovat a možná jí spíše jen naslouchat. V jejím srdci bude asi mnoho bolesti a zranění.
Jak je to možné, že se můžou i věřící lidé rozvést? Není to až takové tajemství. Současná doba dovoluje každému cokoliv, jako by vše bylo dobré. Chce-li tedy někdo jít za nějakým ideálem, za trvalým manželstvím, šťastnou rodinou atd., ten se pro to musí nasadit, prostě musí na tom pracovat. Církev je velikou pomocí. Nabízí kvalitní přípravy na manželství, různé programy pro manžele, společenství manželů, v obtížích i poradny atd. Ale ne každý pár tyto nabídky využije. Dokonce není ani samozřejmé, že se věřící manželé spolu modlí. Snadno přijdou problémy do vztahu, když se lidé nesnaží svou lásku stále něčím motivovat, když se spolu nemodlí, když nevyužívají inspirace, kterých je v církvi celá řada.
Jan Balík
Otázka: Zapomínám na ranní a večerní modlitbu. Co s tím? Ahoj.
Ráno a večer se chci pomodlit, ale skoro vždycky na to zapomenu. :-( Co s tím mám dělat? 6.7.2015 10:08
Míša, 11 let
Odpověď:
Milá Míšo,
moc důležitá otázka. Nabízím Ti několik nápadů.
Napiš si malý lístek na hřeben či na kartáček na zuby. Když si večer či ráno tento nástroj vezmeš, což jistě děláš, připomene Ti modlitbu. Nebo si nech vždy ráno nějak specielně zahrát mobil.
Pokud to je možné, je velice dobré si navyknout ráno hned, jak se probudíš, kleknout si, udělat kříž a krátce se pomodlit. No a večer podobně. Než zaležeš do postele, vždy pokleknout, udělat kříž a pomodlit se.
Tak ať se Ti to podaří.
Jan Balík
Otázka: Co je to duchovní deník? Ahoj, zajímalo by mě, co je přesně duchovní deník - co je jeho podstatou? A jak si takový deník vést? 29.6.2015 12:53
M, 16 let
Odpověď:
Milá M,
duchovní deník? Tam si člověk nezapisuje nejen to, co se píše do běžného deníku (co prožil, s kým se setkal, zajímavé myšlenky, které četl), ale také to, co ho napadlo při modlitbě, a to hlavně při rozjímání či meditaci. Také si tam zapisuje to, co mu řekl kněz ve zpovědi, pokud ho to nějak oslovilo, atd.
Chceš-li si takový deník psát, myslím, že je nejlepší prostě si tam psát vše to, co tě osloví - udělat si takový soubor pěkných myšlenek, které tě povzbudily a duchovně povnesly.
Jan Balík
Otázka: Když píšu příběh, je hřích používat v něm sprostá slova nebo psát o nevěře? Ahoj, myslíte si, že když píšu příběh a mohla bych tam použít sprostá slova, že je to hřích? Teda kdybych je tam napsala... Nebo by byl hřích, kdyby tam byla nevěra nebo něco podobného??? Děkuji za Vaše odpovědi :) 28.6.2015 16:28
Anička, 14 let
Odpověď:
Milá Aničko,
je pěkné, že píšeš příběhy. Literatura by měla ve lidi pozvedat, zvyšovat laťku morálního jednání, inspirovat k dobru. Mnohdy je tomu naopak, jak víme. Obecně je tedy lepší, když se sprostým slovům vyhneš. Když je ale občas použiješ, není to hřích.
Osobně bych se vždy ze zásady vyhnul braní jména Božího nadarmo. O nevěře a podobných lidských hříších, které k naší škodě lidský život provází, se někdy také musí psát. Ale není vhodné to moc rozepisovat a mělo by z toho být patrné, že jde o něco špatného.
A proč nepsat strhující příběhy o lidech, kteří žijí věrně, bojují o lásku, přijímají postižené dítě, jsou tichým vzorem dobra? Zbytečně se někdy v umění a filmu poukazuje na zlo (a někdy se ukazuje jako super). Ale dobra je přece kolem nás tolik! Nedávno jsem četl knihu Snoubenci od Manzoniho. To je kniha plná reálného života, ale je napsána tak pěkně, že to zlé je vždy zlé a pak je tam jasně zachycen i boj o odpuštění, o lásku. Prostě krásné dílo, inspirativní a nádherně napsané.
Ať se Ti daří psát tak, abys svou uměleckou prací povznášela a inspirovala druhé k dobru.
Jan Balík
Otázka: Mám pochybnosti o víře. Kde je pravda? Prosím, poraďte. Ahoj, chtela bych se zeptat na takový problém. Chodím do kostela už od malička,k víře mě vedou rodiče. Je mi už 16 let a já pořád tápu. Vím,že Bůh je,věřím i ve svaté,Pannu Marii,Ježíše,Ducha Svatého... Poslední dobou mě to však přivádí na různé myšlenky ohledně toho jaké jsou důkazy,co když je to jenom něčí výmysl a podobně. Jako například legendy o svatých,jsou to přece jenom legendy které mluví o svatých jako o lidech bez hříchu,přitom nikdo není bez hříchu. Potom je tu u tlak z okolí nevěřících lid, kteří na mě valí otázky proč je to takhle a pro členy věřím...chtěla bych jim říct že věřím sama od sebe,ale to přece pravda není když věřím jenom kvůli tomu že mě k tomu přivedli rodiče,neměli bychom mít svobodnou volbu? Kamarád mi řekl že třeba ateisti své děti přivádí na tento svět bez toho aniž by jim říkali kdo je jeho původce,že si pak vyberou v dospělosti čemu budou věřit. Pak také konstatoval že je starý zákon blbost,kde by se vzaly zázraky,říkala jsem mu že se bible nesmí brát jako učebnice ale jenom jako podklad. O Novém zákonu říkal že Ježíš klidně mohl existovat,proč by nemohl. Ale ty zázraky? A že je Boží syn a tak? Všechno co je prý napsané si mohl někdo vymyslet. Ten kamarád nevěří v nic, prý jenom v tenhle svět a život a že až umře tak mu to vadit nebude,že si chce aspoň užít na tomhle světě. Zmítám se poslední dobou v takovýchhle faktech a teoriích a jsem už zoufalá protože nevím komu se s tím svěřit. Přijde mi že moje víra čím dál víc upadá kvůli pochybnostem jak to vlastně doopravdy všechno je,co existuje a neexistuje,čemu věřit a nevěřit,a hlavně KDE JE PRAVDA. Vím,že jsou otázky, na které nejde odpovědět, protože na to lidská mysl nestačí,to také dokazuje že Něco nebo Někdo existuje. Říkala jsem si třeba,že bych toho kamaráda přivedla ke knězi, ten by mu měl odpovědět jako každému člověku na všechny otázky pravdivě, ohledně víry apod.,ale nevím jak to udělat když má svou hlavu... Pokud na to můžete nějak odpovědět,budu Vám vděčná :) 23.6.2015 12:29
Nevěřící Tomáš, 1 let
Odpověď:
Milý "Něvěřící Tomáši",
díky za otázky a za důvěru, kterou k nám máš.
To, co prožíváš, je spojeno s Tvým věkem a prožívá to skoro každý mladý člověk. Víra, kterou jsme jako dar dostali díky rodičům, se musí stát naším osobním rozhodnutím. Jak říká Max Kašparů: musí se dostat z dětských botiček, které začínají tlačit, do dospělé obuvi. Vlastně je to tak se vším, co nám rodiče dali: oni nám poskytli základní výbavu ve všem (v lidství, ve znalostech, ve znalosti cizích jazyků atd.) a je na dospělém, jak to bude rozvíjet. Může to také zahodit. Poznámka. Rodiče bez víry jsou ochuzeni a nemohou dětem předat vzácný dar víry. Je to jako u rodičů, kteří nevnímají potřebu rozvíjet v dítěti napříkald cizí jazyky. Nic proto neudělají, ať si díte v dospělosti vybere??? Není pak už trochu pozdě?
A teď k další oblasti Tvé otázky. Diskuse s druhými lidmi o víře a vůbec znalosti o víře. Podívej, je třeba se modlit, přijímat svátosti, ale také je třeba o víře něco studovat. Četla jsi YOUCAT (= katechismus pro mladé)? Nebo Katechismus? Pokud ne, vrhni se na to a uvidíš, že leccos pochopíš. Katolíci se totiž vyznačují tím, že věří, což je dar přijímat z autority Boží, ale jejich, tedy naše víra je zároveň rozumná, logická, neprotiřečí rozumu, ba naopak. Kdo má za to, že věřící je takový blbeček, který jen slepě přijímá a nemyslí, ten je na velikánském omylu.
A pak, potřebuješ nějaké společenství, kde se společně modlí, o víře diskutuje atd. Můžeš jezdit na nějaké diecétní centrzum života mládeže, můžeš se přihlásit na kurz animátorů... A v každém případě můžeš jistě zajít za svým farářem či jiným knězem a na své otázky se ho zeptat a o víře tak diskutovat.
Přeji Ti odvahu v tomto dobrodružství mládí. Modlím se za Tebe.