Ahoj Anno,

díky za tvoji otevřenost a důvěru k nám.

To, že sis jednou zkusila jednou zakouřit trávu, sice není nic chvályhodného, ale asi bych to na druhou stranu neviděla jako něco dramatického. Samozřejmě v INu takové věci rozhodně neschvalujeme a nedoporučujeme, ale jsi dospělá, chápu, že jsi asi byla zvědavá a naskytla se ti příležitost něco takového vyzkoušet, tak jsi ji využila. Zřejmě není potřeba zpovídat se z toho, že jsi jednou zkusila vykouřit malé množství trávy.

Mnohem větší problém bych viděla právě ve tvém úmyslu kouření opakovat a navíc kvůli kamarádovi. Je pravda, že po jednom zakouření marihuany se nikdo nestane závislým. Chtěla bych ovšem zdůraznit, že i příležitostné kouření může vést k oslabení vůle a podlehnutí závislosti. Takové to kamarádské "Dej si taky." se může často zvrtnout. Občasné kouření bych považovala jako pokoušení toho, co ještě zvládnu: Dám si jednou. Dám si podruhé. Dám si trochu víc, protože před tím mi to přece nic neudělalo. Dám si ještě, protože kamarád si přece dává taky... Pomalu se člověk může začít dostávat do spárů závislosti, ani si neuvědomuje jak. Nebezpečím je právě ten sociální tlak, kdy si jdeš zakouřit s někým, kdo kouří. Např. spousta lidí se takhle naučí kouřit v práci (klasické cigarety), aby jim neutekly věci, které se řeší o kuřáckých pauzách, a aby nebyli vyloučení ze kolektivu. Často z toho přestane být jen kouření v práci a je tu závislost.

Mám z tvého dotazu pocit, že to chceš dělat jen kvůli kamarádovi. Nepovažuji to za správné uvažování. Máš strach, že tvůj kamarád bude smutný, protože s ním nesdílíš kouření. Kamarádství je vždycky oboustranná věc, která vyžaduje i komunikaci a pochopení i respektování toho druhého. Pokud by kamarád nedokázal pochopit, že kouřit nechceš, zvážila bych, jak je to dobrý kamarád.

Je naprosto v pořádku mít kamarády, kteří jsou úplně jiní. Takové přátelství nám může mnohdy otevřít obzory, ukázat nám nové věci atd. Je ovšem potřeba umět rozlišovat, jestli to jsou věci, které jsou pro nás opravdu dobré a přínosné. Dost často nás kamarádi můžou strhnout na špatnou stranu a my se necháme, protože nechceme být vyčlenení z kolektivu. Uvádíš, že je ti devatenáct, takže jsi dost stará na to, abys dokázala vyhodnotit, jak je pro tebe toto přátelství přínosné a nakolik jsi ochotná risknout, že občasné kouření může snadno přestat být občasné a zajít až k závislosti. My doporučujeme takové věci neriskovat a radši se jim vyhýbat.

Myslím, že byste určitě s kamarádem dokázali najít nějaké vhodnější společné zájmy. Třeba si můžete oba najít nějaký nový koníček, který budete sdílet společně a bude zdravější a bezpečnější. Hudba, koncerty, výstavy, četba, filmy, kino, seriály, sport... Existuje obrovská nabídka. Určitě ve svém okolí najdete spoustu věcí, které můžete sdílet a budou vás bavit oba. Píšeš, že si spolu rozumíte, tak věřím, že je možné, abyste si spolu rozumněli i bez kouření :) Martina

Milá tazatelko,

dělat si v Bibli poznámky není nic špatného. dělá to mnoho lidí. Dokonce na to mají i různé barvy, aby si označovali stejně verše podobného rázu. Kéž tedy Bibli jako Boží slovo miluješ. Než si v ní začneš číst, nauč se vždy začít modlitbou: Bože, daruj mi, prosím, svého Ducha, ať Tvému slovu dobře rozumím.

Milá K,

díky za důvěru.

Ve zpovědi říkáme ta hříchy, na které si vzpomeneme. Nikdy neřekneme všechny, protože si ani všechny lehké nepamatujeme.

Průšvih by byl, kdybychom vědomě neřekli jasný těžký hřích. Ty jsi se tedy vyznala v pořádku, můžeš být klidná. Někdy holt naše pocity zcela nekopírují to, co bychom měli prožívat - radost z odpuštění. Pak musí nastoupit rozum, která nás usměrní.

Hlavní hříchy - jedná se o seznam lidských sklonů, ze kterých všechny hříchy pramení. Dají se tedy chápat jako množiny podobných hříchů. Jedná se o: pýcha, lakomství, závist, hněv, smilstvo, nestřídmost, hněv. Hříchem se stávají tehdy, když jim propadneme. Tedy u lenosti jde o hřích tehdy, když vědomě zanedbáváme povinnosti, když si vše omluvíme, na Boha nemáme čas.

Hrát flašku, bych nedoporučoval. Je to hra, která pak někdy vede i jednání, které by bylo už hříchem - svlékání před druhými.

Když si myslíš, že pochopil kněz špatně Tvé vyznání, nic se neděje. Odpouští Ježíš. Kněz ti může poradit, když se ho na něco zeptáš. 

Miluj Pána Ježíše, snaž se s ním setkávat v modlitbě. To povede i k tomu, že poznáš, že svět je zatížený hříchem, bolestí, utrpením, ale má veliký smysl - je to naše cesta do nebe; celý svět je pro nás darem Božím.

Milá Míšo,

je pěkné, že se snažíš přemýšlet. Co je to feministka? Dá se to chápat velice různě. Katolická církev pro ženy udělala v dějinách nejvíce. Proč? Protože Ježíš jasně ukázal, že ať muž nebo žena, základní je, že člověk má před Bohem svoji jedinečnost a důstojnost. Zároveň nás Bible učí, že muž i žena jsou stvořeni, aby se mohli doplňovat (stejná důstojnost, ale jiný úkol) a vytvořit manželství a aby jejich láska mohla být plodná.

Spoustu dobrého toho vykonaly ženy v církvi pro dobro druhých (nemocnice, školství).

Dnes se pod feminismus schovávají názory a přímo ideologie, které ženu ničí (potraty, rozvody, pomužšťování...). Genderové názory pak přímo tvrdí, že člověka definuje jeho mysl, že tělo nehraje žádnou roli. To jsme ale někde mimo rozum, mimo vědecké poznání. 

Asi by bylo dobré, kdybys více prostudovala to, kdo je to žena. Jak se na ni dívá Ježíš a Bible.

Zajímavá by pro tebe mohla být třeba kniha Úchvatná (John a Stasi Eldredge). Dobrá kniha, psaná odborníky, je: Žena a muž v rodině (Ludmila Trapková, Pavla Loucká)

Také je super kniha, co napsal sv. Jan Pavel II.: Mulieris dignitatem (Je to encyklika a i když zůstal latinský název, je přeložená do češtiny.) a filosofka sv. Edith Stein: Žena. Ale to jsou knihy hodně náročné.

Hodně se dá pochopit i z toho, jakou roli v životě Ježíše a v církvi měla a má Panna Maria. Ona je mimořádnou osobou, ale nikdy se nestala knězem. Ano, kněz zastupuje ve společenství Ježíše Krista, i to je důvod, proč knězem může být jen muž.

Snad bych ti ještě poradil, abys o tomto tématu také s někým diskutovala. Třeba s rodiči, s nějakým knězem či řeholní sestrou.

Milá Týno,

moc děkujeme za tvoji důvěru. Otázku jsme předali paní psycholožce, takže odpověď ještě nějaký ten den potrvá. Jen ať víš, že jsme na tebe nezapomněli. Moc na tebe myslíme :) Martina

Ahoj Týno, paní psycholožka Františka to ze své zkušenosti vidí tak, že je dobré se s takovými myšlenkami vůbec nezaobírat, nevšímat si jich. Kdyby tě ale pořád nějak obtěžovaly a musela jsi na ně neustále myslet, potom by bylo dobré s tím začít něco dělat. Nemáte ve škole školního psychologa? S ním nebo i dětským psychoterapeutem se dá hezky popovídat, člověk si to potom dokáže hezky srovnat, neodsuzuje se za myšlenky, které ho napadají, ale dokáže je dobře zpracovat. Pokud jsi někde z okolí Prahy, mohli bychom zkusit zprostředkovat paní psycholožku.

Zrovna na mě „vyskočil“ na fb krásný citát: Na každém dni je něco krásného, jen je potřeba to najít. A po znovupřečtení tvého dotazu si myslím, že to umíš, že umíš hledat krásné a dobré. Jenom tě někdy přepadají „hloupé“ myšlenky. Sama píšeš, že je to obyčejně, když se nudíš nebo jsi smutná. Můžeš zkusit toto: Když na táboře děti mluvily sprostě nebo se chovaly špatně ke svým kamarádům, musely dělat dřepy. 10 dřepů za něco špatného. Stávalo se, že už jsme jim to my vedoucí ani nemuseli připomínat, začali totiž dřepovat samy:). Můžeš to třeba zkusit. Ne protože děláš něco špatného, (protože myšlenky ti naskakují jakoby samy), ale protože to odvede pozornost od takových myšlenek. 10-20 dřepů s výskokem… a jako bonus vysportovaná postava:). Budeme v redakci moc rády, když nám napíšeš, jak se ti daří. M.

Milá zmatená,

moc děkujeme za tvou důvěru, se kterou se na nás obracíš. Je skvělé, že se ti se svým hříchem daří bojovat. Občas se stane, že na nás přijde nějaké pokušení a zase do toho spadneme. Určitě moc doporučuju zajít si co nejdříve ke zpovědi a začít znovu. Bůh nás má rád, odpouští nám naše hříchy a dává nám další šance. Moc ti fandím, aby se ti dařilo dál :)

Ptáš se, jestli mohlo dojít k protržení panenské blány. Takhle na dálku to lze těžko říct, ale podle toho, co píšeš, se domnívám, že nejspíš ne. Mohl to být opravdu spíše náznak blížící se menstruace, jak se domníváš i ty. Tyto věci jsou individuální. Každá dívka má panenskou blánu jinak pružnou. Někdy se dokonce stane, že k jejímu protržení může dojít i při zavádení tamponu nebo při sportu.

Myslím na tebe, především v modlitbě. Kdybys potřebovala, určitě nám zase můžeš kdykoliv napsat :) Martina

Milá tazatelko,

předně děkujeme za důvěru, kterou k nám máš.

Nejprve k první otázce. Je možné, že jsi citlivější a proto se ti takoví věci, jako že někdo vedle tebe je, zdají. Ale může to být i jakýsi druh pokušení. Andělé (dobří i zlí existují). Proto je dobré nasadit duchovní zbraň, což sama píšeš, že děláš. Doporučuji také modlitbu k Panně Marii, která je mocnou ochránkyní. Třeba Zdrávas královno.

Doporučuji Ti mít v pokoji svěcenou vodu a večer před spaním i ráno se jí vždy požehnat. Nosíš na krku nějaký křížek či medailku Panny Marie? Pokud ne, tak doporučuji medailu, které se říká tzv. zázračná. Pochází ze zjevení Panny Marie v Rue de Bac. No a nech si ji od kněze požehnat.

Když přijde takový pocit, svěř se cele Ježíšovi.

Věřím, že časem ty ataky přejdou. 

Předpokládám, že doma nemáš žádné amulety, či cokoliv, co by bylo spojeno s magií. Pokud ano, je to třeba vyhodit, spálit, zničit.

K druhé otázce, že máš v sobě druhý hlas. V našem srdci jsou různé hlasy. Dobrý anděl strážný i pokušitel. U Tebe půjde spíše o určitá pokušení. Je třeba se naučit rozlišovat, co je dobré a co zlé. Někdy bývají i ty hlasy spojeny s jistou osobní nejistotou: ať se rozhodnu pro cokoliv, vidím v tom problém; nerad se rozhoduji atd. Jak se rozhodovat? Především se ptát Boha, zda je to, co chci dělat, je jeho vůle, zda jednám dle jeho přikázání. V životě je ale i mnoho rozhodnutí, které nejsou ani dobrá ani zlá. Prostě je vyžaduje život (jdu se učit, jdu pomáhat). Pak je důležitá určitá sebekázeň, aby se člověk učit dělat své úkoly.  

Před časem jsem o takových věcech pro mladé lidi napsal knížku, který vyšla v nakl. Paulínky: Jan Balík: Máš na víc. Mají ji i jako e-knihu. Moc Ti doporučuji si ji pročíst.

Pokud by se Tvé obtíže nezměnily a pokračovaly, pak doporučuji, abys zašla za nějakým starším a zkušeným knězem a popovídala si o tom. Je totiž i určitá možnost, že by zvláště u toho druhého problému mohlo jít o problém psychiatrický.

Ahoj,

myslím, že vůbec nevadí, že jsi šla k přijímání s šaty na ramínkách, a že to hřích není. Občas se stane, že zapomeneme, pospícháme... Je potřeba ale dávat na to pozor, aby se to pokud možno nestávalo. Odhalená kolena a ramena, dekolt či záda jsou považována za moc velké odhalení a nevhodné nejen v kostele, ale třeba i na pracovním pohovoru nebo na různých pracovních pozicích, u maturity atd. A tak když jdeš do kostela, mysli na to, že se jdeš setkat s Ježíšem a chceš, aby to bylo krásné a důstojné setkání, ke kterému patří i dodržení pravidel oblékání :) Martina

Ahoj anonymko,

první dotaz se zřejmě neodeslal. Teď ho tu od tebe máme poprvé.

1. Masturbace je hřích, ale pokud jsi to nevěděla, tak je pochopitelné, že jsi to ani nemohla vyznat ve zpovědi. Vyznej to teď. Vím, že pro mladou slečnu může být nepříjemné říkat něco takového před knězem. Můžeš to vyznat třeba slovy: "Porušila jsem šesté přikázání sama na sobě." Kněz už bude vědět.

2. Nevadí, to není masturbace. Masturbace by to byla, kdyby to byly doteky přímo za účelem vzrušení atd. Nemusíš se tedy bát poškrábat nebo umýt apod.

3. Pravidlo úplně není a hranice mezi lehkým a těžkým hříchem je občas dost tenká. Mezi těžké hříchy patří takové věci jako vražda, smilstvo, velká lež, velká krádež, potrat, neúčast na nedělní mši... Lehké hříchy jsou pak takové spíše všední věci. Z lehkého hříchu se ale může stát těžký hřích, pokud je to něco opakovaného neo se prohlubuje, třeba lenost se často stane těžkým hříchem, pokud přesáhne určitou mez. To stejné lež, někdy zalžeme, protože je to jednodušší, takže to je lehký hřích, když je to ale velká lež, děje se to opakovaně, někomu to ubližuje, tak už je lež těžkým hříchem.

4. Pokud se z těžkého hříchu nevyzpovídáš, protože jsi na něj zapomněla, vyznej ho, až budeš příště ke zpovědi. Pokud to bylo neúmyslné opomenutí, nevadí to. Snaž se tomu ale předcházet pečlivou přípravou na svátost smíření. Pokud nějaký těžký hřích schválně u zpovědi zamlčujeme, tak to už je problém.

5. Pokud nevíš, že jsi spáchala těžký hřích a jdeš k přijímání, tak to nevadí. Až to zjistíš, můžeš to vyznat u zpovědi třeba takto: "Šla jsem ke svatému přijímání po ... , protože jsem nevěděla, že je to těžký hřích." Problém by byl, kdybys věděla, že jsi takový hřích spáchala a stejně k přijímání šla.

Je super, že o svátosti smíření tolik přemýšlíš. Zřejmě nemáš v některých věcech úplně jasno, tak bych ti doporučila mít stálého zpovědníka, kterému se můžeš svěřit a on by ti pomohl více rozlišovat, co je jaký hřích. Můžeš poprosit o pomoc třeba taky učitele/učitelku náboženství. Já bych ti ještě doporučila knížku YouCat: Svátost smíření. Je to taková maličká fialová knížečka, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Je určená pro mladé a mohla by ti pomoct se ve svátosti smíření trochu víc vyznat :) Martina

PS: Vím, že tu od tebe mám ještě jeden dotaz, na ten by měla být odpověď až zítra. Díky!

Milá Z.,

díky za tvůj dotaz a důvěru, se kterou se na nás obracíš.

Je super, že jsi rozhodnutá dodržet předmanželskou čistotu a se svým klukem ses na tom domluvila, i když on měl jiný názor. Přesto mezi vámi k určitým intimnostem dochází. Ptáš se, jestli je to masturbace. Není. Masturbace je sebeuspokojování, které člověk dělá sám sobě. Samozřejmě je masturbace hřích. To, k čemu dochází mezi vámi zřejmě bude nějaká forma toho, čemu se většinou říká petting - mazlení, hlazení... Tady neexistuje předpis, co je dovoleno a co ne před svatbou, kromě samotného sexuálního styku. To ale neznamená, že je vše ostatní povoleno. Dotyky, objetí, polibky a různé další něžnosti patří k chození, dva lidé si tak vyjadřují vzájemnou náklonost, podporu a své city. Je ale potřeba dávat pozor, jak daleko to zachází. Různé dráždění může vést k větší a větší žádostivosti, která pak snadno může vést k podlehnutí, oslabení vůle a samotnému styku, ačkoliv původní rozhodnutí bylo jiné. Kromě tělesné stránky je potřeba ve vztahu rozvíjet i ostatní aspekty, především spolu komunikovat. Určitě spolu mluvte o tom, proč je pro tebe tak důležité předmanželskou čistotu dodržovat. I ty se o to dál zajímej, abys upevnila své rozhodnutí a vytrvala. V případě pochybností se neboj probrat tyto věci se svým zpovědníkem nebo nějakým knězem, kterému důvěřuješ. Už jste dost staří, tak by pro vás mohlo být třeba fajn přečíst si Teologii těla pro začátečníky (vydaly Paulínky), která předkládá učení Jana Pavla II. Taky na stránce Víra.cz je spousta otázek a odpovědí k tématu: https://www.vira.cz/texty/otazky-a-odpovedi/sexualita-predmanzelska Některé by pro vás mohly být zajímavé.

Ať se daří! Martina