Milá Adélo,

je moc pěkné, že se zamýšlíš nad tím, jak Bohu dát první místo v životě.

Jde o to, že život s Bohem vyžaduje rozvíjet s Ním vztah ve více oblastech. Myslím, že je důležité si uvědomit, že víru je třeba prožívat uprostřed společenství věřících. Máš nějakou skupinu vrstevníků, se kterými se setkáváš? Znáš nějaké centrum života mládeže či další akce pro mladé (různé tábory jako Summerjob, Entercamp atd.)?

No a pak je vhodné, aby mladý člověk Tvého věku našel někoho, kdo mu bude duchovně pomáhat - duchovní vedení. Máš nějakého kněze, třeba zpovědníka, se kterým můžeš hovořit o svém vztahu s Bohem? Takového kněze potkáš třeba na centru života mládeže, ale klidně i ve farnosti.

Dalo by se na Tvou otázku říci daleko více, ale toto může být pro Tebe třeba nějakým novým podnětem. 

Milá Klárko,

to je krásné, že máš o Pána Boha zájem a chceš se stát křesťankou. Doporučuji Ti zajít na faru a ke křtu se začít připravovat. Tomu období se říká katechumenát. Většinou přípravy začínají v září.

Velice Ti doporučuji sehnat si Nový zákon a číst si postupně evangelia. Tak poznáš více Ježíše.

A že se Ti sestra směje? Věřícím lidem se druzí odjakživa posmívají. Posmívali se i Pánu Ježíšovi. Na druhou stranu je třeba trpělivosti a nenechat se odradit. Třeba i díky Tobě nakonec i Tvá sestra Ježíše pozná a bude šťastná jako Ty.

Milá Alexis,

no, hřích to asi úplně není, ale dobré to též nebude. Nauč se spíše nějakou tzv. střelnou modlitbu, tedy krátkou modlitbu, kterou člověk může často přes den opakovat. Pochopitelně se tuto modlitbu musí nejdříve naučit - tedy vědomě si ji opakovat a opakovat. Může to být třeba: Bože, Ty jsi dobrý, přijmi dík a chválu.

Milá Alexis,

no to je výborné, že jsi začínající křesťanka. Super. Máš někoho, s kým se můžeš o Bohu bavit?

Myslím, že by bylo moc dobré, abys na mši šla. A můžeš klidně od září začít chodit někde na náboženství - třeba ve vaší farnosti. Zajdi za panem farářem.

Mši postupně jistě pochopíš. Bude to nějakou dobu trvat, ale toho se neboj. V kostele je plno dobrých lidí, kteří Tě rádi přijmou mezi sebe.

Věří Tvoje rodiče? Asi ne, že?

Doporučuji Ti také pročít postupně knihy jako: YOUCAT (Karmelitánské nakladatelství).

A zkus jezdit na nějaké akce do diecézního centra života mládeže.

Tam najdeš mnoho mladých lidí, zažiješ víru v Boha a dozvíš se mnoho zajímavého.

Funguje skoro v každé diecézi. Jejich seznam najdeš zde:

https://www.cirkev.cz/cs/dczm

Milá Nino,

výborně! Je vidět, že jsi přemýšlející a hloubavá. Rodičům jsme za zprostředkování víry vděčni, ale víru máme v době dospívání přijmout jako své rozhodnutí. Pochybnosti provází náš život víry. Víra je vztah s Ježíšem a každý vztah vyžaduje neustálou práci. Jinak povadne, uschne a vytratí se. Skutečný vztah vyžaduje námahu. Co Ti doporučit, aby se Tvá víra stala vědomou volbou? 1) Začni se více modlit. Čti si evangelia a uč se rozmlouvat s Ježíšem. 2) Více se o své víře snaž dozvědět. Doporučuji: YOUCAT (karmelitánské nakladatelství), Tweetuj s Bohem (Paulínky), Máš na víc (Paulínky). 3) Je velice moudré zakusit Boha v živém společenství. Začni jezdit na nějaké Diecézní centrum života mládeže. Tam poznáš mnoho mladých lidí, zakusíš Boha živého.

A pamatuj: Pán Ježíš Tě má velice rád. Ale občas si hraje na schovku.

Ahoj Maky,

stahování filmů bez zaplacení je v podstatě krádež. Pokud tedy film nebyl dán k dispozici vlastníky autorských práv oficiálně ke stažení zdarma, to ale bývá jen málo kdy. Filmy, které se dají stáhnout zdarma, jsou většinou nahrané na internet lidmi, kteří autorská práva k filmu nemají a takto porušují zákon. Ten, kdo si jednou za čas stáhne nějaký film, se samozřejmě nedopouští takového provinění jako ten, kdo dává filmy k dispozici ostatním na internet, přesto je to pořád krádež, která tvůrce filmu připravuje o výdělek. Stáří filmu v tomto případě nehraje roli. I ke starým filmům pořád někdo vlastní autorská práva.

Spíše než stahování proto doporučujeme sledovat filmy např. v archivech televizních stanic (některé jsou zdarma, některé za poplatek), nebo se domluvit s rodiči a pořídit si předplatné k nějaké streamovací službě jako je HBO GO nebo Netflix. Martina

Milá Maky,

tábor je poněkud specifické prostředí, takže by teoreticky nemělo vadit mít kraťasy nad kolena. Také záleží na tom, jak je dotyčný pan farář tolerantní k táborovým podmínkám. Pokud si nejsi jistá vhodností oblečení, prostě se zeptej někoho z vedoucích, jestli můžeš jít takhle. Určitě ale nebude problém, abys měla čas se přede mší dojít převléknout do něčeho delšího, a po mši zase zpátky. Běžně, když jdeme na mši, se na setkání s Bohem připravujeme, hezky se oblečeme... I na táboře byste měli mít prostor se nachystat :) Martina

Milá Maky,

na lyžařském kurzu určitě budete mít i nějaký čas pro sebe, proto nebude problém se před snídaní stihnout pomodlit. Večer před spaním také určitě budeš mít dostatek času na modlitbu. Pokud bys měla pocit, že to bylo málo, předpokládám, že budete mít i nějaké volno třeba po obědě, takže se klidně můžeš pomodlit ještě během dne. Martina

Milá Bětko,

je správné, že uvažuješ, zda je tetování OK nebo spíše ne.

Tetování patří mezi zvyky, které byly spojeny s určitou kulturou. Do evropské a křesťanské nikdy nepatřilo. Až v poslední době se stalo módou. Je třeba se tedy ptát, co tím tetováním chci vyjádřit. Co mě k tomu vede a zda to není zbytečné vyhazování financí a nebo spoutanost módou.

Zdá se mi, že tetování je v naší kultuře něčím zbytečným. Finance, které stojí, by mohly pomoci potřebným lidem. Kolik dětí umírá hlady, nemůže chodit do školy a já si tady budu vyhazovat peníze za zbytečnost?

Dělám si tetotávní snad jen kvůli módě? Proč se chci podřizovat módnímu trendu a nechám si tak brát svobodu?

Dělám ho proto, že chci na sobě mít nějaké symboly? Kolik takových symbolů, kteří lidé na sobě nosí, vyjadřují spíše jakési spojení s peklem. Ale i kdyby bylo tetování samý svatý obrázek, nevidím pro to důvod. 

Mimo jiné, tetování může být i nevratné a jednou bude člověk nejspíše litovat, že se nechal tetovat.

Závěr: tetování nelze považovat za zcela OK. My křesťané vyjadřujeme svou víru jinak - třeba křížkem na krku.

Ahoj Já:), díky za dotaz. Začnu asi od konce tvého dotazu. Jídlo bych si rozhodně neznechucovala, spíš bych se zamyslela nad tím, jak a co jím. Je fajn si jídlo rozdělit do více chodů. Kvůli několika soustům navíc si nedělej vrásky. Snad jen bys mohla např. místo sladkostí nebo příliš tučných jídel "zobnout" nějaké ovoce nebo zeleninu, müsli, oříšky, ryby, luštěniny. ;-) Dospívající člověk, jehož tělo se vyvíjí, má jiné stravovací potřeby než člověk dospělý. Také záleží na tom, kolik máš pohybu, jak rychlé máš spalování atd. Lepší než srovnávat se s někým je používat zdravý rozum. Samozřejmě, že špatné jsou extrémy - držet hladovky nebo se přejídat, cpát se sladkostmi a zapomínat na ovoce, zeleninu apod., ale pokud se budeš přiměřeně hýbat a také pít dostatečné množství tekutin a jíst pravidelně (5x - 6x denně) tak, abys netrpěla pocitem hladu, naučíš se vlastně správnému stravování, a pak u tebe nebude mít obezita žádnou šanci. Blíží se prázdniny, sportuj, raduj se, užívej života, a klidně si vychutnej i nějakou tu zmrzku či zákusek, a pak šup na kolo nebo si běž třeba zaběhat s kámoškou. Budeme rádi, když se nám po prázdninách ozveš, jak ti to šlo. Držíme palce. M.