Otázka: Mám neustále pocit, že je všechno těžký hřích... Dobrý den, poslední dobou mám takový problém. Jde o to, že udělám nějakou věc a nejsem si jistá, jestli se jednalo o těžký hřích, nebo ne. A poslední dobou se mi to stává řekla bych častěji, než je normální. Přitom ale když to říkám u zpovědi, kněz vždycky řekne že si nemyslí, že se jednalo o těžký hřích. I já si někdy myslím, že to si to někdy v hlavě asi jen zveličuju. Ale vždycky když něco takového přijde, trápí mě to, bojím se jít k příjmání a mám blbý pocit.. Prostě mě trápí ta nejistota. A naposledy se stalo, že jsem s někým prostě byla na procházce a na trávě někdo ležel, nejspíš odpočíval. A mě napadlo, \"no jo, asi spí, ale co když se tomu člověku něco stalo, třeba dostal infarkt..? Měli bychom k němu jít a ujistit se. A když nepujdu, zase budu mít výčitky, že jsem udělala těžký hřích, že mě taková věc napadne, že se tomu člověku možná doopravdy něco stalo a já kolem jen tak prošla a neujistila se...\" To se mi honilo hlavou. Tak jsem jen řekla osobě co šla se mnou \"Hele a je ten člověk v pořádku?\" odpověděl \"snad jo\" a šli jsme dál a já se styděla to nějak víc řešit. Myslíte že to byl těžký hřích neujistit se? Já sama si myslím a doufám, že si to snad zase jen zveličuju, že je to blbost... ale ta nejistota tam prostě pořád je... no a tyhle stavy mám teď asi častěji než je normální a jsem z toho trochu zoufalá. Myslím že snad většinou jde o všední hříchy, ale já jako naschvál mám prostě takové myšlenky, že to byl třeba těžký hřích a trápí mě to. Ráda bych se toho zbavila. Děkuji za odpověď :) 18.9.2018 13:50
Anna, 19 let
Odpověď:
Milá Anno,
to, co popisuješ, je zřejmě projev jedné z nemocí svědomí - skrupulozita. Zřejmě tedy nejde vůbec o hříchy, ale jen o projevy svědomí, které neumí správně posuzovat. Například, že jsi se nepřesvědčila, co je s tím člověkem, není žádný hřích. Prostě vnímáš všudě možně těžký hřích, potřebuješ vše ve zpovědi říct a pomalu tě ihned po zpovědi napadne, že jsi něco stejně neřekla a že je to těžký hřích atd. Tato nemoc není zase až tak řídká.
Jak se tato nemoc svědomí léčí? Především je třeba mít jednoho zpovědníka, chodit k němu pravidelně ke zzpovědi, jeho se ptát, je-li třeba, a pak POSLECHNOUT jeho radu. Přinutit rozum, aby jeho radu přijal. Řekne-li ti, že to není hřích, tak to hřích není a je to!
Další pomoc v léčení je opět v zapojení rozumu. Prostě, jakmile tě něco znepokojí, zapoj následující program do svého rozumu. Je to jako takový antivir.
Nabízím tato pravdila určená pro lidi, kteří se léčí z nemoci skrupulozity:
1) Co je těžký hřích: vědomé a dobrovolné přestoupení Božího zákona ve vážné věci! Vážná věc je zásadní a velké přestoupení desatera! Zdaleka tedy ne vše. Např. je to: ezoterika, předmanželský sex, potrat, veliká krádež, veliká lež.
2) Ve zpovědi musíme vyznat jen těžké hříchy. Lehké ne, proto říkáme jen ty, na které si při zpytování vzpomeneme - a zpytování je modlitna a stačí cca 10 minut. Zpytování svědomí není hrabání se na hnojišti vlastních hříchů, ale pokorná modlitba, během které se sice podívám na sebe, ale hlavně vyznám: Pane, prosím, odpusť.
3) Na začátku mše litujeme hříchů. Tedy k přijímání můžeš jistě jít, i když máš blbý pocit. Stačí říci: Pane, odpusť. A je to odpuštěno.
4) Během dne, když tě něco začne trápit, že jsi udělala špatně, ihned se zastav a pomodli se takto: "Pane Ježíši, svěřuji ti to. Smiluj se nade mnou. Do tvých rukou to svěřuji." A nech to na Pánu. Byl-li to hřích, je odpuštěn a nebyl-li to hřích, je to modlitba a ta přináší jistě i Boží pomoc, abys rozumem léčila nemoc svědomí.
Bůh Tě má skutečně rád. On tě nechce trápit, to tě trápí nesprávně nastavené svědomí. Tak krásnou léčbu, která je dlouhodobá, ale přináší pokoj do srdce.
Jan Balík
Otázka: Velký věkový rozdíl. Dobrý den, mám takovou otázku, nad kterou již nějakou dobu přemýšlím. Jaký názor a pohled má církev na páry, u kterých je věkový rozdíl? A tím nemyslím jen 4, 5, 7 let. Myslím tím partnery mezi kterými je věkový rozdíl vyšší než 10 let. Pokládám tuhle otázku, protože se mi nějakým způsobem poslední dobou zdá, že církev a celkově věřící lidé, nemají na tyhle vztahy moc pozitivní pohled. Už jsem si na vašem webu všimla, že v jednom (nebo možná i ve více) článku píšete, že pokud se dívka zamiluje do někoho, kdo je starší o 10 a více let, má na něj zapomenout. Ano, v tomto případě vím, že je tam problém ta dívka, která ještě není dospělá, ale pokud jí je více jak 15 let, tak by to přeci nemělo vadit. Protože pokud ta dívka je psychicky i fyzicky vyspělá a celkově je taková více dospělá než její vrstevníci, tak proč by nemohla mít přítele, který je jí blíže k jejím názorům a jejímu chování? Pokud ti dva zároveň cítí lásku, tak proč ne? Zároveň tu dívku mohou přitahovat muži, kteří jsou právě o více let starší. Je sice pravda, že kluci v jejím věku později vyspějí, ale pokud pro ni nejsou atraktivní, jak by mohli být atraktivní později? Protože jak člověk roste, tak se mění jeho preference. Což znamená, že až bude starší, stanou se pro ni atraktivními muži, kteří jsou ještě o trochu starší. Na tom se nic nezmění. Atraktivnost je také velice důležitý faktor. Ale hlavně musí vzniknout láska. Když spolu dokážou žít nebo chodit lidé, kteří se nenachází ve stejném věku, a opravdu milují jeden druhého, tak je to přeci překrásné. A občas jsem i zaslechla (ne od církve a věřících, ale celkově od lidí), že takoví lidé nemohou mít stejné nebo podobné zájmy. Ale mohou. Mohou mít rádi stejnou hudbu, filmy, mohou mít stejné názory na život, na lásku, manželství, partnerství, mohou být oba křesťané... To bych řekla, že je ideální pár. Omlouvám se, pokud proti věkovému rozdílu církev nic nenamítá, jen mě tohle téma hodně zajímá. Budu ráda když mi napíšete i svůj vlastní názor. Klidně můžete odpověď rozepsat, myslím, že by to bylo úžasné téma k diskusi. 3.9.2018 19:20
Adri, 16 let
Odpověď:
Milá Adri, tvoje otázka nemá jednoznačnou odpověď a církev k ní nic neříká. Je to prostě záležitost pohledů psychologie. Obecně platí to, co píšeš. Větší věkový rozdíl může být problém. Když bude děvčeti 20 a jemu 35, pak se zdá, že to ještě jde. Ale když jí bude 40 a jemu 55, už může být problém. Ona je ještě mladá a on už začíná stárnout, lenivět atd. Znám páry, kdy je rozdíl větší a jsou v pohodě. Znám ale i páry, kdy rozdíl způsobil neporozumění a kde žena, ještě mladá, se po nějakém čase nechala odvést mladším mužem od své rodiny atd. Další okolnost, kterou je třeba vážně brát v úvahu, je předešlý život onoho staršího muže. Proč je svobodný? Nebo je rozvedený? Proč? Určitě by bylo vhodné poznat jeho předchozí život, kde a jak bydlí... Jaké chyby má? Láska totiž není zalíbení, to je předstupeň lásky. Láska je ochota sloužit druhému, stravovat své životní síly pro dobro druhého a dětí. Není ten starší muž už velký sobec? Jaký bude otec dětí? Je tedy třeba vážně uvažovat, klást si otázky, neunáhlit se a nechat si i poradit od zkušených lidí. Ale to je vlastně platné pro každé rozhodnutí do manželství.
Jan Balík
Otázka: Přemýšlím nad chováním, které je naší vírou povolené/zakázané. Dobrý den, poslední dobou hodně přemýšlím nad chováním, které je naší vírou povolené/zakázané a přemýšlím, proč se nesmí používat kondom...Já vím, v Katechismu jsem četla, že je to proti 6. přikázání a prý že v případě, že ti manželé ( nemluvím teď o předmanželském sexu) teď nemohou nebo nechtějí mít (další) dítě, mají používat metodu plodných a neplodných dnů. Jenže v medicínských brožurách bývá všude napsáno, že je tato metoda vysoce nespolehlivá, tím spíše u žen s nepravidelným cyklem. Jak to tedy mají manželé řešit? Vím, že do svazku vstupují s tím, že děti chtějí, ale pokud je žena zdravotně v pořádku a měla by tím pádem např. osm dětí, které rodina nemůže uživit, co může dělat? Vždyť i kněží říkají, že lidé mohou rodičovství plánovat (kolik dětí chtějí, jak dlouho po sobě atd.), pokud ale mohou používat jen tuhle metodu, která nebývá spolehlivá, je to těžké. Ano, každé dítě je jistě dar od Boha a je to krásné, ale... myslím, že kdyby byla rodina de facto takhle početná ( např.těch osm dětí+rodiče), není snadné ji uživit. Jsou tedy nuceni kvůli tomu žít v chudobě? Vím, že mám na takové otázky ještě dost času, ale v poslední době o těchto věcech dost přemýšlím. Chci, abych se jednou, dá-li Pán, chovala v tomhle ohledu podle jeho přikázání, jenže dost věcí nechápu :-). Snad jsem to nenapsala moc zmatečně... Děkuji moc za odpověď. 3.9.2018 15:03
....., 14 let
Odpověď:
Milá čtenářko, díky za dotaz. Je vidět, že přemýšlíl a zajímáš se. Máš právě na tyto otázky čas. Jsi ve věku, kdy je normální o těchto otázkách přemýšlet.
Církev učí, že manželé mají žít odpovědné rodičovství = pokud mohou, mají více dětí, pokud mají vážný dúvod, aby odložili početí dalšího dítětě nebo aby už vůbec další dítě neměli, mají žít dle rytmu plodnosti ženy. A teď nastává otázka? Jak poznat rytmus plodnosti ženy, tedy plodné a neplodné dny. Existuje více metod. Nejlepší je tzv. symptotermální - tedy sledující více znaků. Tuto metodu vyučuje v ČR: www.cenap.cz a www.lpp.cz. Podívej se na jejich materiály. Uvidíš, že jde o metody, které je třeba, aby se žena a později i muž opravdu naučili na solidním kurzu a měli se s kým radit. Je třeba se je naučit již před manželstvím. Pak jsou spolehlivé skoro jako hormonální antikoncepce. Církev tedy je vždy proti anti - koncepci, ale nabádá, abychom žili dle toho, jak Bůh ženu stvořil. Můžeš si o tom přečíst třeba i knuhu, který vyšla u Paulínek: West: Teologie těla pro začátečníky.
Proč se tak často uvádí, že je to metoda nespolehlivá? Je to antireklama. Na ní totiž nikdo moc nezbohatne. Avšak kondomy jsou kšeft a hormonální antikoncepce je neuvěřitelně výnosný obchod. A přitom je zdravotně nebezpečná a rakovinotvorná atd. Je pravdou, že žít dle periodické zdrženlivosti klade na muže i ženu určité nároky. Ale lidé, co tak žijí, jsou důkazem, že takový život lásku povzbuzuje a prohlubuje.
Jan Balík
Otázka: Náramky z minerálů - je vhodné je nosit? Ahoj, hodně jsou teď moderní náramky z minerálů. Přiznejme si, že jako šperk vypadají opravdu hezky. Jen mě tak ale napadlo, jestli je z hlediska víry vhodné je nosit?
Děkuji za Váš názor 2.9.2018 11:48
Helča, 28 let
Odpověď:
Milá Helčo, pokud jde o běžné a normální náramky, pro by nešlo je nosit? Mohou být normálním šperkem pro okrasu ženy. Někdy ale lidé takové náramky kupují, protože věří v nějakou moc kamenů nebo v nějaké zaříkávání kamenů od prodejců. To je hloupost a vlastně i projev nevíry v Boha, který nás má rád. Proto, klidně je možné je nosit, ale nekupovat u nějakých obchodníků, kteří přímo inzerují, že je zaříkávali nebo že jsou pro štěstí či každý druh kamene pro jiné splněné přání či touhu.
Jan Balík
Otázka: Ahoj, chtěla bych se zeptat, jak je to s modlením se nevěřících. Ahoj, chtěla bych se zeptat, jak je to s modlením se nevěřících. Mohou Boha o něco prosit, když ještě neuvěřili a nebyli očištěni od svých hříchů? Mohou tak před Něj předstoupit a o něco Ho žádat? 28.8.2018 20:08
Jani, 16 let
Odpověď:
Milá Jani, k Bohu se může obracet úplně každý. Bůh má přece každého rád a touží s ním navázat kontakt. Nedávno byl svátek sv. Augustina, který dlouhé roky nežil s Bohem. Když pak uvěřil, uvědomil si, že Bůh neustále v jeho srdci bušil a promluval. Tedy každý může Boha prosit a když to dělá i nevěřící, který nemá očištěny hříchy, je to dobré. Může to být cesta, jak se s Bohem více setká a nakonec se nechá pokřít a bude s ním žít.
Jan Balík
Otázka: Vikingové Dobrý den, zajímám se o vikingskou kulturu a mytologii, ale protože to byl pohanský národ, tak se tam často objevují jejich bohové. Je to v rozporu s vírou, když se o tento národ zajímám? 24.8.2018 19:57
Evanlyn, 14 let
Odpověď:
Ahojky, jsi věřící a to předpokládá, že věříš v Boha. To, že se zajímáš o vikingi není nic špatného. Ano měli své bohy, kterým se klaněli, ale pokud to bereš jako součást jejich světa, a je to čistě zájem o jejich kulturu, není na tom nic špatného. Ve chvíli, kdy člověk přejímá myšlenky, vzory a víru, která je neslučitelná s křesťanstvím je něco špatně. Jak se říká, nelze sloužit dvěma pánům :-) Ale pokud máš jasno komu věříš, myslíme, že s tím není problém. Tvoje redakce
redakce IN!
Otázka: Předmanželská čistota Mám přítele, se kterým chodím už skoro dva roky. Není věřící a o to je to těžší co se týče sexuality. Několikrát jsme to spolu probírali, ale já vlastně nevím, co říct. Miluju ho pořád stejně a nevadilo by mi s ním spát, ale prostě...nemůžu. Ptá se mě, proč nemůžu a já pak řeknu, že by to byl hřích. Respektuje mou víru, ale moc to nechápe. Kdysi, jsme se hodně pohádali, byli jsme už v pokročilejším vztahu. Říkala jsem, že mám Boha ráda a nechci ho zradit, udělat hřích. Ptal se mě, jak můžu zradit někoho, koho jsem v životě neviděla. Odvětila jsem, že v něj věřím a cítím ho. Chvíli mlčel, jakoby by přemýšlel a pak řekl, že neví jesti mi má věřit. Řekl, že pokud bych ho milovala, vyspím se s ním. Vedli jsem takovou dbeatu, ve které mě čím dál více zaváděl do otázek, na které jsem nebyla schopna odpovědět a najednou jsem si říkala, vždyť on má pravdu. Málem jsem se rozšli, ale on pak přišel. Omluvil se, že to přehnal, že toho lituje a že mé přání bude respektovat.
Já jen přemýšlím, jak tu blíže upřenit, přiblížit a vysvětlit. Protože, ne, že bych nechtěla, chtěla bych, budu upřímná. Ale...porušila bych Boží zákon... 20.8.2018 19:12
Anežka, 19 let
Odpověď:
Milá tazatelko, děkujeme za důvěru, se ketrou se na nís obracíš.
Hřích je jednání, kterým člověk (věřící i nevěřící) jedná proti svému skutečnému dobru či proti skutečnému dobru druhého. To skutečné dobro je to, co vložil do řádu života Bůh - Stvořitel.
Proto, i předmanželská zdrženlivost není nějakým divným příkazem omezujícím lidi, ale velkým darem a výzvou Boha člověku. Písmo jasně učí, že manželské spojení je dar a výsada pro manžele a pro narození nového potomka. Manželská intimita prožívaná mimo manželství nebo prožívaná s antikoncepcí je nemorální.
a konkrétně článek z INu, který je tam zveřejněn pod názvem: Metodika k tématu 6 z IN.
Stručně, aspoň nějaké nenáboženské důvody:
Naučit se ovládat a nebýt jen pudoví. Žena chále sex více jako celistvou záležitost života a lásky, kdežto pro muže bývá sex více o naplnění pudové potřeby.
V manželství bude ovládání moc potřeba. Nenaučí-li se muž ovládat sexuální touhu, nebude manželku během života pokládat mnohdy za nástroj k jejímu ukojení?
Sex není zábava, kterou můžeme provozovat s kdekým. Je to dar celého sebe druhému. Takovou intimitu je možné žít jen tehdy, když je pro ni vytvořen ochranný val - uzavřené manželství - pro otce a matku a pro jejich děti.
Touha spojit se s druhým člověkem je normální. Ale pozor! Přeci je nutné zvažovat, komu se odevzdám. Je to to nejcennější, co máš - sebe sama, svou lásku, své tělo. Přeci je normální, aby takový dar zůstal neporušen tak dlouho, než ti nějaký muž slíbí manželství na celý život. Jinak riskuješ, že někomu takový dar daruješ, ale on tě o něj obere a odejde. Vždť to se přeci děje kolem nás neustále. Děvčata tím pak velice trpí.
Sex je darem pro manžele, ale též ma vlastnost, která je spojena s otevřením k životu. Může být otevřen k životu u mladých lidí, kteří spolu jen tak spí? Co když počnou dítě?
Tedy děláš dobře, že trváš na zdrženlivsoti, i když i pro tebe není snadná. Prostuduj si něco z toho, so ti nabízíme a diskutuje o tom se svým chlapcem. Hodně věcí najdeš na: http://teologietela.paulinky.cz/
P. Jan Balík
Jan Balík
Otázka: Masturbace Ahoj, potřebovala bych poradit. Mám problém s masturbací. Už ani nevím, kdy jsem s tím začala. Vím, že je to špatné, ale nedokážu s tím přestat. Vyznala jsem to u zpovědi, ale stejně se toho nemůžu zbavit. Předtím mi vždycky hlavou probleskne, že je to špatné a proti Bohu, ale nějak tu myšlenku ztratím. Hrozně mě to trápí. Mám po tom vždy špatný pocit, jsem smutna a naštvaná. Taky nevím, jestli není špatně, že jsem šla ke svatému přijímání, i když jsem masturbovala. Jinak bych totiž musela chodit ke zpovědi tak minimalne jednou za týden. Prosím a předem děkuji za radu. Rose 18.8.2018 18:55
Rose, 15 let
Odpověď:
Milá Rose,
ano, masturbace je považována za těžký hřích, protože člověk dar sexuality, který má pro vytvoření společenství a pro otevření se daru plodnosti, využívá sobecky jen pro sebe a svůj pocit.
Ale pozor, těžký hřích je: svobodné, dobrovolné přestoupení Božího zákona ve vážné věci. Masturbace vážná věc je, ale je vždy svobodná? Jakmile si člověk na masturbaci zvykne, nemůžeme říci, že jde vždy o těžký hřích. Je zde zmenšená svoboda, a tak v takových případech hovoříme sice o hříchu, ale ne o těžkém. V praxi je dobře, když člověk po pádu jde ke zpovědi. Pokud se stává masturbace častěji, vždy ihned lituj a můžeš jít k sv. přijímání, ale měla bys v takovémto případě často chodit ke zpovědi – např. jednou za týden či 14 dní. O tom je dobré si popovídat s dobrým zpovědníkem.
Jak se s tímto hříchem vypořádat jako děvče?
Sebeukájení u žen vzniká ne tolik ze sexuálního nucení jako u muže, ale z psychologických důvodů. Žena se cítí sama, nepřijatá, utápí se ve svém žalu, je neuspokojená ve svém životě, prožívá stav nepřijetí od druhých, nelíbí se sama sobě… Někdy se také stane, že se již jako malé dítě naučí onanovat - ze zvědavosti se začne nějak dráždit.
Zbavit se tohoto hříchu je věštšinou dlouhá cesta. Je důležité se modlit, třeba takto: Svatý Michaeli, archanděli, braň nás v boji proti zlobě a úkladům ďáblovým. Kníže nebeského vojska, svrhni božskou mocí do pekelné propasti satana a zlé duchy, kteří usilují o zkázu duší.
Pamatuj, láskyplná Panno Maria, že nikdy nebylo slýcháno, abys opustila toho, kdo se utíkal pod tvou ochranu, kdo vzýval tvou moc, kdo prosil o tvou přímluvu. V této důvěře se také já k tobě utíkám, Panno panen a Matko. K tobě přicházím, před tebou stojím, já kající hříšník. Dobrá Matko věčného Slova, neodvracej se od mých slov, ale slyš je a vyslyš. Amen.
Další cestou je nechat Pána vstoupit do všech zákoutí své duše a uvěřit, že Tě Pán má rád takovou, jaká jsi. I přes vše, co jsi v životě zažila, co nejrůznějších negativních zážitků máš, přes to vše Bůh Tě má rád. Přeji Ti, abys dokázala prožít ve své duši chvíle, kdy se v modlitbě schoulíš k nohám Pána Ježíše, schoulíš se v klínu Boha Otce. „Nebudete-li jako děti,...“, říká evangelium. Být dítě Boží. Spolehnout se ve všem na Pána. Vše mu svěřovat, důvěřovat mu. Učit se odhalovat jeho plán s Tvým životem. To je cesta k osvobození se od hříchu.
Je třeba, aby ses nechala milovat od Pána Ježíše, který Tě má opravdu rád. Proto můžeš mít ráda i sama sebe. Děkuj v modlitbě Pánu za sebe: za své ruce, vlasy, srdce,… děkuj mu i za hřích, do kterého jsi se nechcíc zamotala – a říkej mu, že mu děkuješ proto, že teď může on sám oslavit sebe tím, že Tě uzdraví z hříchu.
No a pak je také třeba prostě se naučit odolat pokušení. Trénovat svsou vůli, aby vládla tělu. Prostě si říci: neudělám to. Ono se to pak občas také podaří a začne dařit. Je to jako takové otužování či sportovní trénování vůle.
P. Jan Balík
Jan Balík
Otázka: Mohou ve vězení přijímat eucharistii? Dobrý den, chci se zeptat, jestli mohou vězni v rámci mše svaté ve věznici přijímat eucharistii? A jak je to zejména v případě vrahů, násilníků apod. Děkuji. 16.8.2018 17:34
lejla, 24 let
Odpověď:
Milá Lejlo,
Bůh je milosrdný, a když někdo lituje svých hříchů, rád mu odpouští. Proto se i ve vězení někdy stane zázrak obrácení. Takový vězeň může přistoupit k svaté zpovědi a přijímání. Někdy se za něco (např. nedbalost, automobilová nehoda) dostane do vězení i člověk věřící, kteří rád využívá svátostí. Proto do vězení chodívají i kněží a pomáhají uvězněným na jejich duchovní cestě.
Jan Balík
Otázka: Jak se zbavit závislosti na koukání na divná videa? Ahoj redakce, mám takový dotaz. Už když jsem byla menší, tak jsem si občas dala Google, nebo YouTube a sledovala tam tlusté lidi. Pak to na nějakou dobu přestalo, ale poslední dobou je to tady zase. Na YouTube si občas vyhledám videa, kde si tlustí lidé (většinou z Ameriky) hrají si s břichem, krmí se, nebo dělají něco podobného. Na chvíli mě to uklidňuje, ale vždy po tom mám výčitky svědomí. Nikdo o tomto problému u mě neví. Když mám,,chuť\" se na takové video podívat, tak si říkám že ten mobil musím odložit, vypnout, pomodlím se, ale stejně se na to vždy podívám. Pak si řeknu, že jenom tři videa shlédnu, ale pak se to zvrtne. Kolikrát už jsem si řekla, že to příště neudělám, ale nedodržela jsem to. Pravidelně se z toho zpovídám, chci se toho zbavit, ale nevím jak. Hřích to asi je, že? Prosím, poraďte mi, jak se toho zbavit, a jestli je to hřích. Moc děkuju. (taky prosím o motlidbu) 16.8.2018 16:00
..., 14 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
vážíme si Tvé důvěry k nám. To, co popisuješ jen ukazuje, že dnes může být člověk závislý na všem možném. Třeba i na takových divných videích, o kterých hovoříš.
Hříchem není ani tak to video, to je spíše divný úlet, avšak hříchem je Tvoje nezdrženlivsot a nemírnost, tedy nedostatek sebeovládání.
Jak z toho ven?
Je třeba posilovat vůli. K tomu Ti nabízím materiál od MuDr. Nešpora. Napsal knihu: Sebeovládání a v ní radí mnoho zajímavých věcí. Tento autor sice není křesťan a inklinuje k budhismu, ale mnoho "křesťanských vychytávek" radí. Třeba: máš-li pokušení (bažení), řekni si - podívám se až za půl hodiny; uděl si za nedodržení předsevzetí nějaký trest (třeba: nedodržím, pak 30 kliků); místo videa, které tě láká si zacvič, dojdi se proběhnout; měj po ruce nějakou zajímavou knihu, kterou začneš číst místo videa.
Jistě je vhodné se modlit. Ale i člověk má dvě nohy. Modlitba je jednou. Druhou je sebevýchova. Tak hodně zdravu, abys ovládla sama sebe. V životě se Ti to bude mooooooc hodit.