XYZ, nevím přesně, zda chápu tvoji otázku, ale pokud máte nějaká veřejná témata k maturitám, která se dají koupit, nebo stáhnout, nevím, proč by měl být problém se složit a koupit si je a namnožit. Možná tě trápí, nějaká autorská práva, nebo krádež dat, ale když si tu publikaci koupíte napůl s kámoškou, nešíříte ji nekontrolovaně, nebála bych se. Na druhou stranu, musíte zaplatit kopírování, což také něco stojí, tak je pak otázka, jestli to stojí za to, kvůli ušetřeným dvaceti korunám mít špatné svědomí a  raději opravdu nekoupit originál. To se týká hlavně kopírování pro celou třídu. Napadá mě ještě jedno řešení, koupit si otázky a prodat je po maturitě dalším maturantům. Nebo sehnat v antikvariátu použitou.

Milá J, ráda bych tě odkázala na článek v lednovém IN! na str 16, kde se píše, co je dobré dělat, aby člověk všechno stihl :-)

Pár rad ve zkratce: Ráno, nebo raději už večer, si napiš, co chceš v daný den stihnout. 2, Napš si to na papírek, dej si upozornění do mobilu... 3, Nevzdávej se po prvním neúspěchu a pokračuj v plánování :-)  4, Začni hned!  5. Při důležitých úkolech vypni mobil a odpoj se od internetu, pokud je to možné. :-)

Držím pěsti! Majka

Milá Terezko,

spíše než problémem nějakého pohoršení, jsou tanga problémem zdravotním. Častější nošení zvyšuje možnost infekce - tanga nasají vlhkost a bakterie, které pak díky jejich posouvání při nošení mohou snadno doputovat až k močové sliznici a způsobit nepříjemný zánět. V zimě ti také neposkytují takovou izolaci jako klasické bavlněné kalhotky a můžeš snadněji nastydnout. Už jen proto doporučujeme, aby sis na tanga příliš nezvykala, pokud nemusíš, a do budoucna dávala přednost raději jiným druhům spodního prádla, které může být ještě pohodlnější a slušivější.

Pokud tě navíc tanga nějakým způsobem dráždí, máš o důvod víc je vyřadit z šatníku. Je to zbytečné pokušení, které není dobré vyhledávat nebo se mu dobrovolně vystavovat.

Měj se krásně!

Milá Sovičko,

hezký "návod" na modlitbu před a po přijímání najdeš i v kancionálu. Pokud chceš, můžeš se ale modlit i vlastními slovy, a to úplně jednoduše - před přijímáním poprosit Pána, aby vstoupil do tvého srdce a proměnil je - a po přijímání poprosit za svou otevřenost Jeho působení v tobě a poděkování za Jeho pomoc, posilu, dar eucharistie a za to, že k tobě přišel.

Můžeš se také modlit slovy, které tě v tu chvíli samotnou napadnou a které bys chtěla Pánu říct. Setkání s Kristem v eucharistii je velice osobní a intimní okamžik, proto se nemusíš bát, že by ses modlila nějak špatně, pokud to zrovna není "podle šablony". Nejlepší modlitba je ta tvá - osobitá, upřímná a pravdivá.

Přejeme ti hodně štěstí :)

Milá Aničko,

jak už jsem psala - pokud by to opravdu bylo tak, že by tvé svědomí bylo naprosto čisté, nevím, proč bys do poradny psala a snažila se před námi ospravedlňovat jen proto, že jsme ti nedali odpověď, jakou jsi asi chtěla slyšet :)

Ale k věci: nikdo přece netvrdí, že kvůli hříchu (a věř, že každý z nás bohužel hřeší nějakým způsobem takřka denně) nejsi dobrou katoličkou. Jsi člověk, který je ze své podstaty omylný a který hřeší, což z tebe ale ještě nedělá člověka špatného. Faktem ale zůstává, že masturbace je hříchem a to těžkým, pokud je rozhodnutím svobodné (nezávislé) vůle. I když máš možná pocit, že je to jen a jen tvá záležitost, je dobré si uvědomit, že masturbace není nic jiného než druh sexuality obrácený pouze a pouze k tobě, něco naprosto sobeckého a egocentrického, co má velmi daleko k milujícími sebeodevzdání, které by mělo být základním rozměrem lidské sexuality. (KKC čl. 2352: "Vědomé užívání pohlavních schopností z jakýchkoli důvodů mimo normálních manželských vztahů podstatně odporuje jejich účelu. Vyhledává se v nich pohlavní rozkoš mimo manželství, které v souvislosti pravé lásky uskutečňuje plný smysl vzájemného sebedarování...")

Masturbace má ale (pokud nejde o návyk) zpravidla hlubší příčiny - bývá vyústěním vnitřní nevyrovnanosti člověka, pocitu osamělosti, stresu, nepokoje, zklamání - v těchto souvislotech o ní hovoří mnohdy hovoří psychologové. Zkus si popravdě odpovědět na to, proč vlastně masturbaci vyhledáváš, proč se jí nechceš zříct, co ti přináší nebo možná naopak bere a jakou roli hraje v tvém vnímání sexuality.

A ještě poslední věc - časté vyhledávání sebeukájení v dospívání má také velmi často přesah i do pozdějšího intimního života daného člověka. Píšeš, že si chceš pohlavní styk nechat až do manželství, což je skvělé. Co si ale od sexu v manželství slibuješ? Bude pro tebe symbolem a ztělesněním vzájemné lásky mezi tebou a tvým manželem nebo prostředkem k dosažení potěšení? Mnoho lidí má po několikaleté zkušenosti s masturbací problémy s intimním soužitím s druhým člověkěm, protože sex neprožívají jako záležitost emocionální, ale pouze smyslovou (řekněme též smyslnou).

Věř, že sebeukájení není hříchem jen tak pro nic za nic ;) Přejeme ti důvěru v Boha, který tě miluje a nesnaží se brát, ale dávat :) Krásné Vánoce!

Milá B,

ptáš se vlastně na to, jak přistupovat k tomu, kdo jedná očividně špatně. 

Vždy je třeba jednat s moudrostí. Je-li vhodná příležitost, popovídat si s takovým člověkem, vysvětlit mu, proč jedná špatně, ukázat na rizika takového jednání a podat pomocnou ruku. Co těm kamarádkám říci něco o lásce Pána Ježíše? Třeba se k tomu najde nějaká chvíle. Myslím si, že je vhodné i nějakou takovou chvíli, kdy bude jedna či druhá více přístupná, vyhledat. Když budeš hovořit s jednou a pak jindy s druhou, možná to více pomůže. 

V každém případě na ně pamatovat v modlitbě, pomoci jim, prostě ukazovat jim, že je máš ráda, i když s některými jejich názory či některým jejich jednáním nesouhlasíš.

Svatá Terezie myslí na taková přátelství, která vedou ke zlu. Prostě, že se člověk nechá svést z dobré cesty právě proto, aby zachoval nějaký vztah. A to by nebylo správné.

Máme být silní ve víře, pak můžeme být s druhými, kteří jednají špatně, protože nás nesvedou a naopak my máme být pro ně svědky Ježíšovy lásky.

Milá Marky,

ano, masturbace je považována za těžký hřích, protože člověk dar sexuality, který má pro vytvoření společenství a pro otevření se daru plodnosti, využívá sobecky jen pro sebe a svůj pocit.

Ale pozor, těžký hřích je: svobodné, dobrovolné přestoupení Božího zákona ve vážné věci. Masturbace vážná věc je, ale je vždy svobodná? Jakmile si člověk na masturbaci zvykne, nemůžeme říci, že jde vždy o těžký hřích. Je zde zmenšená svoboda, a tak v takových případech hovoříme sice o hříchu, ale ne o těžkém. V praxi je dobře, když člověk po pádu jde ke zpovědi. Pokud se stává masturbace častěji, vždy ihned litovat a může člověk jít i k sv. přijímání, ale měl by v takovémto případě často chodit ke zpovědi – např. jednou za týden či 14 dní. O tom je dobré si popovídat s dobrým zpovědníkem.

Co se týče svátosti smíření, nemusíš mít vůbec z ničeho strach. Jednak je zpovědník vázán zpovědním tajemstvím a nejen, že vyznané hříchy nemůže nikomu prozradit, ale měl by je dokonce sám zapomenout a na kajícníka kvůli vyznanému ve zpovědi neměnit ani názor. Navíc, ač se ti to tak zdát nemusí, masturbace je bohužel hřích, který kněží ve zpovědnicích od mladých slýchávají často. Hřích je docela nudná a fádní záležitost - často se opakující. Zachovat se správně ale můžeš v tolika situacích a tak barevně, jak si jen sama vymyslíš :)

Přejeme hodně stěstí i v této!

Milá Marťo,

sv. Alžběta byla maminkou Jana Křtitele a příbuzná Panny Marie. Maria ji přišla navštívit, když měla Alžběta Jana porodit, sama už v té době očekávala narození Ježíšovo. Alžběta je považována za patronku těhotných žen, často je zobrazována v dlouhém, červeném šatě se zahalenou hlavou, u nohou může mít malého Jana Křtitele s beránkem, ale většinou se vítá s Pannou Marií.

Myslím, že pro divadelní hru bude stačit, když si seženeš nějaký dlouhý kus látky (třeba bílé prostěradlo), omotáš se do něj a přes něj přehodíš ještě nějakou látku červenou (nebo i jinak barevnou, pokud červenou vysloveně neseženeš - barva není závazná). Kolem krku bych pověsila nějakou větší medailku s Pannou Marií nebo si můžeš vzít do ruky její obrázek - je to totiž Maria, se kterou bývá Alžběta nejčastěji spojována. Věřím, že takový kostým, bude úplně stačit ;)

Měj se krásně!

Milá Aničko,

v pořádku to určitě není, což jistě tušíš i ty, jinak bys nám svůj dotaz neposílala :). Dnes se často setkáváme s názorem, že masturbace je "normální" a dokonce "zdravá". Je přece "normální" být sexuálně vzrušený (nebo ne)? Je "normální" uvolnit sexuální napětí (nebo ne)? Nenechám ho v sobě přece hromadit! Je v tom jistá logika. S takovým přístupem ke světu je ve skutečnosti naprosto nemožné pochopit, proč je masturbace špatná. K tomu, abychom porozuměli nejen problému masturbace, ale i pravdě o sexualitě a následně pravému smyslu lásky a života, musíme kompletně změnit způsob našeho uvažování. Svět, ve kterém žijeme, je uzavřený sám do sebe. Všichni tak trochu připomínáme lidi, kteří si nevidí dál než na vlastní pupek. Také masturbace je zaměřená jenom na člověka a jeho vlastní zájmy, je to v podstatě sobecká rozkoš, která ho odděluje od druhých. Často se jedná o návyk, který nás uvězňuje v nás samých. Masturbace možná neublíží tělesnému zdraví, ale ubližuje našemu zdraví psychickému, i když ty si to možná neuvědomuješ. Jak? Masturbace souvisí se strachem opustit sám sebe pro druhého. Člověk, který má problémy s masturbací, většinou prožívá úzkost ve vztahu k sobě a druhým, vnitřní frustraci a neochotu nebo neschopnost darovat se upřímně druhému. Fantazie, které masturbaci často doprovázejí jsou známkou nespokojenosti s realitou a útěkem před ní. Pravá radost a uspokojení, které hledáme, nespočívá v sebeuspokojení, ale v lásce, která hledá toho druhého. (Více informací (nejen na toto téma) najdeš např. v knize: Christopher West: Dobrá zpráva o sexu a manželství. Paulínky).

A teď dobrá zpráva: I nad masturbací se dá zvítězit. Máš citlivé svědomí, které Tě upozornilo, že něco není v pořádku. A co teď? Bojovat s Boží pomocí. Kdo se dá do boje s hříchem, nezvítězí většinou ze dne na den. Jak tedy postupovat?

1. Často choď k přijímání a pros před přijetím eucharistie: Pane, když teď ke mně přijdeš, prosím, uzdrav ve mně vše špatné. Uvidíš, přijde chvíle, kdy Tě Pán svou mocí osvobodí od hříchu.

2. Když zase ten hřích uděláš, jakmile se vzpamatuješ, řekni v duchu: Pane, prosím, odpusť mi.

3. Potom hřích vyznej ve svátosti smíření. A jak často ke zpovědi chodit? Domnívám se, že jednou za 14 dní.

4. A teď důležité: Jak to dělat s přijímáním? Když budeš chodit pravidelně k té zpovědi a zároveň, když hřích uděláš, budeš litovat, choď k přijímání co nejčastěji. Je to Boží síla nesmírného kalibru a Ty ji moc a moc potřebuješ.

Držíme palce!

Milá jojo,

v tvém věku jsou nejistoty a pochybnosti o víře zcela normální. Lidé, kteří vyrůstají ve věřících rodinách musí dříve či později udělat krok víry sami - sami se rozhodnout, zda to, v čem byli vychovávání, je také jejich vlastní osobní přesvědčení. Pokud se chceš ve své víře utvrdit a chceš, aby rostla, zkus si každý den najít chvilku pro Boha - přečti si nějaký kousek z Písma nebo nějakou kvalitní duchovní literaturu, nevzdávej modlitbu (zkus se modlit i vlastními slovy - jako by sis povídala s kamarádem :)), nezapomínej využívat svátosti smíření a eucharistie, které tvé snažení podpoří.

Nezůstávej sama, ale ale zkus vyhledat nějaké společenství mladých věřících. Máte ve farnosti? Pokud ne, hledej je ve svém okolí. Pomoct ti může i vaše diecézní centrum pro mládež, které jistě nabízí řadu skvělých akcí, na které si můžeš čas od času zajet (Příchovice, Harachov, Rajnochovice, Osová Bitýška, Orlické hory). Můžeš tam přijet kdykoliv a vždy tam najdeš partu lidí, se kterými můžeš o víře hovořit a povzbudit se. Hledej také příležitosti, jak o své víře hovořit s druhými, třeba i nevěřícími.

Nejdůležitější je nebát se a s plnou vervou se pustit do hledání pravdy a hlubokého, krásného života s Ježíšem, který křesťanství nabízí. Držíme ti palce!