Milá tazatelko,

máš skutečně zvídavé otázky. Pokusím se stručně odpovědět. V zásadě narážíš na skutečnost, že Bibli je třeba vykládat v celku. Nelze vytrhnout jednu větu, jeden příběh z celku Bible. Jednotlivé knihy také vznikaly v dávné době a je v nich mnohdy vepsána lidská zkušenost, lidská slabost a hříšnost. Mnohdy se právě proto ukazuje, že Bůh uskutečňuje své záměry, i když lidé jsou hříšní a častou na něj kašlou. Nelze tedy všemu přesně porozumět.

ad 1) Příběhy staré doby izraelského národa jsou mnohdy plné nejasností, hříchů. Nelze je snadno pochopit. I tento příběh, o kterém se zmiňuješ, má jistě více významů. Třeba ten, že máme jít za posláním a nenechat se zviklat ničím a nikým. A teď k té Boží dobrotě. Podívej, ve Starém zákoně najdeš neuvěřitelně krásné knihy, ve kterých Bůh vystupuje jako milující, jako matka, která hýčká dítě na svém klíně atd. Je to často u proroků (např. Ozeáš, Izaiáš). 

ad 2) Bůh žárlivě milující - Bůh touží po lásce lidí s takovou intenzitou, že dal svého syna Ježíše jako oběť, nechal ho umřít na kříži, aby nás k sobě přitáhl. Ale můžeme si tuto větu vysvětlit i takto: Boží láska nesnese žádnou druhou hlavní lásku. Proto se říká, že máme mít Boha na prvním místě ve svém životě - tedy mít Boha jako základní bod, kolem kterého se točí celý náš život; Boha se máme neustále ptát na jeho názor, hledat jeho vůli atd.

ad 3) Bůh stíhá vinu. Zde platí to, že nelze vytrhovat. Například 5. kniha Mojžíšova v 7 kapitole píše: "Poznej tedy, že Hospodin, tvůj Bůh, je Bůh, Bůh věrný, zachovávající smlouvu a milosrdenství do tisícího pokolení těm, kteří ho milují a dbají na jeho přikázání. Avšak tomu, kdo ho nenávidí, odplácí přímo a uvrhne ho do záhuby. Nebude odkládat; tomu, kdo ho nenávidí, odplatí přímo. Proto bedlivě dbej na přikázání, nařízení a práva, která ti dnes přikazuji dodržovat. Za to, že tato práva budete poslouchat a bedlivě je dodržovat, bude Hospodin, tvůj Bůh, zachovávat tobě smlouvu a milosrdenství, jak přísahal tvým otcům." 

Je tedy jasné, že s Boží spravedlností je to daleko složitější, než jak si mi lidé představujeme. Bůh miluje hříšníka, chce mu odpustit a má radost, když odpouštět může. O tom dobře víme z Nového zákona.

Příklad na pochopení: Každý máme svobodu se rozhodovat a máme se rozhodovat pro dobro. Zneužijeme-li svobodu a zvolíme-li zlo (např. zvolit potrat dítěte), neseme následky svých hříchů (potrat je těžký hřích, zlo, které vstupuje do života rodičů a celé rodiny). Víme, že Bůh rád odpouští, tedy vytahuje lidi z pekla. Žena i muž, kteří potrat nechali vykonat, mohou jistě prosit o odpuštění a Bůh jim, když litují, odpustí. Ale pozor, dobře víme, že každé zlo také nějak ovlivňuje okolí člověka (potrat může přivést ženu k psychickým problémům, které se pak odrazí na atmosféře celé rodiny; i když Bůh zlo potratu odpustí, dítě se znovu nenarodí). Hříchy mají tedy důsledky, se kterými někdy musíme zápasit.   

Milá P.,

eucharistický půst je jednu hodinu před svatým přijímáním. Jeho důvodem je skutečnost, že si máme uvědomit, že eucharistie je pokrm zcela mimořádný - přijímáme samotného Boha.

Tento půst znamená, že nemáme v tu dobu nic jíst a pít, kromě čisté vody a léků. Čistit zuby si v době půstu můžeš. Žvýkačku bych považoval za již nevhodnou. Nemocní a ti, kteří je ošetřují, mohou eucharistii přijmout, i když v předchozí hodině něco jedli.  

Milá T.,

myslím si, že můžeš být zcela v klidu. Většina snů nemá hlubší význam a nedají se jen tak vykládat podle sebelepšího snáře. Sny je možné někdy využívat odborníky v psychoterapii, ale také jen opatrně.

Lidská psychika je velice složitá. Proto se nám občas stane přesně to, co ty popisuješ. Snáře jsou z veliké většiny šikovně psané, a proto v nich snadno najdeme výklad něčeho, co si ze snu pamatujeme. Ale s reálným životem nemají co dělat. Dokonce jsou nebezpečné a mohou uškodit, protože slabší povahy je berou vážně, řídí se dle nich a tím se odříkají svobody jednat dle svého rozhodnutí.

Takže buď klidná, spíše si z takové události udělej legraci. A pokus se vysvětlit kamarádce, že kniha Snář nemůže být považována za solidní literaturu, která by nám měla pomáhat.    

Milá tazatelko,

je super, že chodíš ke svátosti smíření každý měsíc. Pokud jsi v minulosti vnímala úlevu, byl to dar Boží a tak trochu to patří k mládí. Jsi ve věku, kdy si začínáme zvykat na to, že ne vše, co je dobré a správné, také tak pociťujeme. Cit snadno bloudí a není zcela spolehlivým vodítkem.

Ohledně zpovědi mám jednu radu. Zkus si vždy před zpovědí uvědomit: jdu ke zpovědi; je to nádherné osobní setkání s Kristem, který odpouští; jedná se o mocný zdroj Boží milosti, tedy síly do mého života. Takto povzbudíš svou víru v Boží přítomnost ve svátostech, začneš ji hlouběji chápat a také i nově prožívat. 

Milá Beatrice,

je dobře, že Ti na kamarádce záleží a nechceš, aby se vystavovala něčemu, co by jí mohlo uškodit. Názory na homeopatii se různí, já osobně bych ji nedoporučovala. Pokud není věřící, apelovala bych na její zdravý rozum. U homeopatických přípravků nebyla prokázána žádná účinná látka, ale přesto něco působí. Sami homeopaté říkají, že působí jakási "energie". To je minimálně podivné. Navíc jsou homeopatické léky velmi drahé. 

Slyšela jsem pěkné přirovnání: když sbíráme houby a narazíme na druh, u kterého si nejsme jistí, jestli je nebo není jedlý, raději použijeme vlastní rozum a toho hříbku se vzdáme a necháme ho tam, i kdyby nám někdo jiný tvrdil, že jsme hloupí, že to chutná moc dobře. To samé platí u alternativní léčby a homeopatie. Pokud má člověk pochybnosti, je lepší od toho dát ruce pryč. 

Pokud by ses ocitla na Slovensku, budeš vždy přijímat do úst, protože tam není přijímání na ruku povoleno. Při přijímání je třeba se soustředit na víru v přítomnost Boha - velkého a milujícího, tedy na setkání s Láskou. Způsob může v našich podmínkách volit každý dle svého. A jistě to není tak, že přijímání na ruku je modernější a přijímání do úst zbožnější. Zbožné přijímání je to, při kterém si uvědomujeme, že se jedná o Boha, který k nám přichází jako pokrm a tím nám ukazuje svou bezmeznou lásku.

Milá Domčo,

je vidět, že velice poctivě přemýšlíš a hledáš. Je krásné, že máš v úmyslu se vdát, mít rodinu a s manželem vychovat děti.

Jak se zbavit strachu, že Tě Bůh volá jako jeptišku? Velice snadno. Každý den se večer pomodli jeden Zdrávas Maria s úmyslem: Maria, prosím Tě, vypros mi skutečně svatého manžela. A pokud mne Bůh volá jinam, tak to zařid, ať to poznám.

Milá Kristýno,

co tomu říká církev? Církev se oficielně vyjadřuje jen občas. Spoléhá na zdravý rozum lidí.

Z toho, co na webové stránce, na kterou se ptáš, lze najít, lze velice snadno usoudit, že jde o astrologii promíchanou s východními náboženstvími. Tedy jde o věci neseriózní, docela nebezpečné, protože mohou mnoho důvěřivých lidí mást. Od takovýchto věcí je lépe jít pryč a vůbec se jim nevěnovat.

Myslím, že ti stránka připadala také divná, a proto jsi se zeptala, aby  ses ujistila.  

Milá Saso,

zprávy ze světa jsou opravdu velice bolestné. Máš jistě kus pravdy v tom, že média šíří strach a nejistotu. Zkus se občas podívat na zpravodajství z Vatikánu: www.radiovaticana.cz. Tak se dovíš o bolestech světa ještě jinak.

Zdá se, že jde o více problémů dohromady:

- Muslimové mají problémy mezi sebou (asi jako kdysi katolíci a protestanté) a často se zabíjejí i mezi sebou.

- Dále mají muslimové před sebou veliký úkol, aby se na Korán dívali jako křesťané na Bibli. A jak se na ni díváme? Vykládáme ji v celku a netvrdíme, že každá věta je od Boha a sama o sobě je celým poselstvím.

- Pak je zde problém, na který upozorňuje papež František, kterým je nadvláda peněz a záměry mocných států a ekonomických lobby. Přece i tzv. islámský stát je z něčeho placen, někdo ho vyzbrojuje, někdo jim tedy zbraně prodává atd. Místní biskupové tvrdí, že jde o spiknutí mocných a bohatých, kteří na válce bohatnou. Nemůžeš si to pamatovat, ale vpád spojeneckých armád do Iráku byl velikým prohřeškem Západu. Papež sv. Jan Pavel II. tehdy dělal, co mohl, aby se tam vojensky nevtrhlo. Nebylo na to právo a vypustilo to džina z láhve. Jakým právem jsme bombardovali Lybii? Hrůza, že?

Proto je třeba se modlit za obrácení těch, kteří války podporují, proto je třeba se modlit za mír. Osobně se domnívám, že nám nehrozí nějaká válka od muslimů, ale že je nebezpečné, jak se mnohé šarvátky a místní války, které jsou často podporovány Západem a Amerikou, přibližují k Evropě. Dnes je veliké nebezpečí rozeštvávání lidí mezi sebou. My křesťané máme být kvasem sjednocení. Papež je nám mimořádným vzorem. Bohu díky.