Otázka: Je hřích, když něco provedu a nepřiznám se? Je hřích když něco provedu a nepřiznám se? Myslím, když se z toho vyzpovídám, ale přiznat se ostatním nedokážu, nechci. 22.10.2014 17:10
:/, 15 let
Odpověď:
Milá :/,
je dobré učit se přiznat, omluvit, požádat o odpuštění. Není to snadné, souhlasím.
Přiznat se k něčemu, co člověk vykonal, musíme tehdy, když bychom svým mlčením způsobili někomu dalšímu nespravedlivou škodu. Třeba bychom se nepřiznali k rozbití okna a učitel by potrestal jiného. Kdybychom se v takové situaci nepřiznali, tak by o hřích šlo.
Jan Balík
Otázka: Můžu já, laik, někomu žehnat? Jak? Chvála Kristu! Zajímalo by mě, jestli já, jakožto laik, můžu někomu žehnat. Popřípadě jak. Asi můžu někomu dát křížek na čelo se slovy ,,Ať ti Pán žehná\"? Zajímalo by mě, co dalšího můžu člověku říct, udělat. Můžu lidem požehnat při společné modlitbě? Vztahuje se požehnání i na nevěřícího člověka nebo člověka ve stavu milosti? Bude to pro ně mít nějaký účinek, když je člověk nevěřící a s Bohem nežije? Díky moc za odpověď 22.10.2014 17:03
blabla7, 16 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
veřejná a slavnostní žehnání jsou vyhrazena těm, kteří mají kněžské svěcení. Ale jinak můžeme komukoliv v duchu žehnat. Udělat křížek na čelo? Proč ne? Existuje i rodičovské požehnání - tedy žehnání rodičů svým dětem (třeba před svatbou).
Žehnat můžeme pochopitelně i nevěřícím. Žehnání je totiž svolávání Boží pomoci na druhého. A Bůh pomáhá dobrým i zlým, jak říká Písmo. Proto soukromě v duchu můžeme žehnat komukoliv. Pokud někdo není knězem, nemůže žehnat takovými slavnostními formami jako kněz. Např. u jídla může prosit o Boží požehnání, ale nedělá kžíž tak jako kněz či jáhen.
Jan Balík
Otázka: Můžu se stát řeholnicí, i když jsem měla kluka? muzu se stat reholni sestrou i kdyz uz jsem mela kluka ? 22.10.2014 16:03
:P, 15 let
Odpověď:
Ano, můžeš. Dokonce je dobré, když před rozhodnutím následovat Pána a vstoupit do řehole projde dotyčná nějakým dobrým společenstvím, aby poznala chlapce jako kamarády.
Samozřejmě, že bývá někdy obtížné vstoupit do řehole, když člověk "ujel" a z hlouposti či bláznivé lásky s někým spal. Pán Ježíš odpouští, to ano, ale psychologicky to může způsobit komplikace. Kdo žije mezi kamarády a žije ve zdrženlivosti, ten se nejlépe připravuje na volbu jakéhokoliv povolání: zasvěceného i manželství.
Jan Balík
Otázka: Chtěla bych mít klid na modlitbu, ale jsem na kolejích a nemám kam jít... Ahojda, prosím Vás o radu.
Jsem teď prvním rokem na VŠ v Pardubicích a také na kolejích. Na pokoji jsem s holčinou, která tam je skoro pořád. Problém je pro mě to, že vedle školy a učení bych si také ráda nalezla čas a místo na modlitbu (třeba růžence), na čež jsem byla zvyklá, když jsem bydlela přes týden s našima, ale nemám šanci. Už jsem se sice na záchodě parkrát modlila růženec, ale není to ono, nemám tam klid a pak se může někdo divit, co tam dělám tak dlouho. Nevyhledávám nějaké společenství, jen chci alespoň 40 min denně věnovat čistě Bohu, abych se pak o víkendu, když přijedu domů necítila jako mimozemšťan. Modlím se střelně, téměř pořád se snažím udržovat kontakt s Bohem, ale nestačí mi to. Delší modlitba je pro mě takové \"vypnutí\", relax, ztišení, načerpání. Vy to nemáte z Olomouce tak daleko, nevíte o něčem v Pardubicích - Polabinách? Přírody tu moc není. Nechci žít jen učením, zábavou, tím, co budu jíst a co si vezmu druhý den na sebe. Díky moc 18.10.2014 14:14
Majda94, 20 let
Odpověď:
Milá Majdo,
oceňujeme Tvoji snahu najít si na modlitbu čas a klidné místo. Je dobře, že se o něco takového snažíš. Bohužel to v Parbubicích moc neznáme. Jen podle zběžného pohledu do mapy jsme zjistily, že v okolí kolejí ani není římskokatolický kostel, kam bys mohla zajít třeba cestou ze školy (i když třeba jednou týdně by sis takový menší "výlet" do kostela udělat mohla).
Přesto se ale modlit můžeš. A že to nepůjde vždycky tak, abys měla úplný klid? Víš, Bůh dobře vidí, jaké máš podmínky, vidí i Tvoji snahu se modlit. On nehledí na výkony, na počty odmodlených růženců a délku modlitby, ale na Tvoji opravdovost a upřímnost srdce. Vidí každou snahu být s Ním ve spojení, vnímá každou střelnou modlitbu, kterou k Němu během dne vyšleš. Proto se netrap a dělej to, co dělat můžeš. Např. můžeš celou svou situaci svěřit do rukou Jemu - předtím než se začneš růženec modlit mu svěř svoji spolubydlící, aby měla pro Tebe a Tvoji víru pochopení. Pros o dar víry i pro ni. Pros o odvahu jí říct o tom, že bys měla ráda klid na modlitbu. O sílu a trpělivost, kdyby Tvá spolubydlící nechtěla respektovat to, že jsi věřící. O otevřené srdce. Potom se začni modlit na pokoji - třeba večer před spaním. Možná to ze začátku nebude snadné, ale budeš tím vydávat svědectví o své víře. A kdoví? Třeba se Tě spolubydlící časem zeptá, proč se růženec modlíš, co to je a k čemu je to dobré, proč je pro Tebe modlitba tak důležitá... Třeba i tím, že nemáš jinou možnost než se modlit na pokoji, Ti chce Bůh něco naznačit.
Věříme, že to s Jeho pomocí zvládneš. Tak hodně odvahy.
redakce IN!
Otázka: Proč se křtí děti v tak nízkém věku? Mám jednu otázku. Proč se křtí děti v tak nízkém věku? Byla jsem pokřtěná taky kolem 1-2 roku a věřící až skoro nejsem. Nechápu proč se děti zasvěcují do církve tak brzy? Proč mají/musejí věřit něčemu co si ani samy nevybrali a ani tomu nerozumí, nikdo je o tom nepoučil? Mnohdy si onen křest ani nepamatují. Nemá snad člověk právo svobodně si vybral svojí víru? Nejsou tyto činy tak trošku záměr katolické církve, aby \"získala\" co nejvíce členů? 18.10.2014 10:10
Lola, 16 let
Odpověď:
Milá Lolo,
tvoje otázka je velice zajímavá a docela racionální. Podívej, rodiče nesou odpovědnost za to, aby své děti kvalitně vychovali. Mají odpovědnost za rozvoj osoby dítěte po všech stránkách: tělesné, znalostní, zdravotní, duševní. A pochopitelně i duchovní – vztah k Bohu. Pokud něco zanedbají, pak je to možná způsobeno tím, že prostě nemají dostatek znalostí (např. neučí děti cizí jazyky, neučí o Bohu) nebo je nedostatek rozvoje dítěte spojen s jejich pohodlností a nedbalostí. Kolik lidí trpí tím, že jim rodiče neposkytli zavčas to, co měli. Mimo jiné i proto rodiče při křtu svého dítěte slibují Bohu, že své dítě k němu povedou. Jak to plní, to je další věc. Dokonce, kdyby rodiče péči o dítě vážně porušovali (třeba dítě neposílali do školy), budou voláni společnosti k odpovědnosti.
Dar víry má dvě důležité okolnosti: je darem Božím, které mohou rodině částečně zprostředkovat, ale dítě se jednou v dospělosti musí samo pro lásku k Bohu rozhodnout. Na rodičích je, aby dítěti nabídli lásku Boha a dítě se pak pro vztah s Bohem rozhodlo. Je to jako to, že rodiče vedou dítě ke vztahu k pratetě, ale jednou se dítě rozhodne, zda s pratetou bude v častém nebo jen občasném kontaktu. Pokud rodiče naučí vztahu lásky, jistě dítě jednou v dospělosti s pratetou bude rádo komunikovat.
A ještě jedno: křest je proměna srdce. Bůh vstoupí do nitra dítěte, člověka, promění ho a začne s ním vztah. Je to nádherné přátelství, které se začíná ve křtu. Neboj se a zkus se s Ježíšem více kamarádit. Uvidíš, jak se to s ním krásné.
Jan Balík
Otázka: Jak je to s "přetahováním" na jinou víru? Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak je to s tzv. \"přetahováním na jinou víru\". Setkala jsem se s tím, že někteří rodiče katolíci by uvítali, kdyby přítel jejich dcery zanechal evangelické víry, a stal se katolík jako jejich dcera. Kdyby však jejich dceru chtěl někdo obrátit na jinou víru, to už by tak nadšení nebyli. To byl jen příklad. Nejde mi o to, jestli by to byl hřích, ale spíš jestli je to vůbec správné, nebo jestli by nebylo lepší odlišnou víru druhého respektovat a nikoho se nesnažit \"předělat\" na mou víru? Nemluvím o tom, pokud to sám dotyčný nechce změnit, ale o nějakém cíleném předělání. Vždyť přece podle každého je ta jeho víra správná. Díky. 17.10.2014 19:18
Ellis, 20 let
Odpověď:
Milá Ellis,
víra je dar, je to vztah s Bohem a vztah se společenstvím věřících přátel. Nelze přetahovat na jinou víru. Ale je možné přijmout víru druhého. Proč? Snad nejvíce kvůli dětem. Výchova dětí v manželství, kdy jeden rodič je věřící katolík a druhý praktikuje víru jako evangelík, je vždy obtížná a pro oba rodiče bolestná. V jaké víře vychovají své děti? Proto je lepší mít víru společnou.
Chápejme tedy rodiče, kteří říkají moudrou radu. Na druhou stranu jen radí. Rozhodnout se i s riziky musí snoubenci. Pro koho je víra zásadní, ten se bude nad nevírou či jinou vírou svého budoucího manžela/manželky velice zamýšlet. Bude si klást otázku, jak se budou společně modlit a jak společně vychovávat děti.
Jan Balík
Otázka: Pán nenaloží nikomu více než by mohl unést. Proč se tedy lidé hroutí? Dobrý den, chtěla bych se zeptat...říká se, že Pán nenaloží na nikoho více, než by mohl unést...Jak je tedy možné, že např. exorcista z Kostelního Vydří, se ze své služby psychicky zhroutil...něco takového jsem slyšela....Tyto 2 skutečnosti jsou tedy v rozporu. Nemohli by jste mi to prosím vysvětlit? Moc Vám děkuji. 8.10.2014 18:29
?, 15 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
o případu, o kterém hovoříš, sice nic nevím, ale samozřejmě, že se stává, že se někdo zhroutí.
Pán nás má rád, a proto opravdu každému "nakládá" to, co unese. Ale zde je jeden háček. Co když si my lidé naložíme více? Co když nedbáme na své zdraví, na odpočinek, na radu blízkých? V životě je třeba vždy hledat vůli Boží: v modlitbě a také prostřednictvím rady zkušenějších. Nelze zvládnout vše. Je tedy možné, že někdo pracuje pro Boží království, zachraňuje duše, ale sám zapomněl na to, že ne každé dobro je vůlí Boží. Tedy celý život je třeba pozorně hledat vůli Boží a nevymýšlet si své konstrukce o tom, co musíme dělat.
Jan Balík
Otázka: Cítím povolání k řeholnímu životu, ale nevím, do jakého řádu vstoupit. Také nevím, co odpovědět nevěřícím, když se ptají na víru. Poradíte? Mam dotaz :D... Cítím že mám povolání k životu jako zákonná sestra cítím to už dlouho :)... Jen si nejsem jistá řádem, do kterého vstoupit.. Jak poznat kam si mě Bůh volá když se za to každý den modlím a pořád žádné znamení :D... ? A ještě, jak se naučit odpovídat lidem nevěřícím nebo jiné církve na různé otázky ohledně naší víry, o Bohu.. Nikdy jsem to pořádně neuměla mluvit o Kristu a o katolické víře... a pak když se zeptají nevím co odpovědět a jen mlčím... Nevíte jak se naučit odpovídat a to všechno?.... Předem děkuji :) Bůh vám žehnej!! 7.10.2014 20:50
Terez, 20 let
Odpověď:
Milá Terez,
máš-li ve svém nitru touhu po tom stát se řeholní sestrou, pak Ti doporučuji, aby ses obrátila na sestru S. M. Vincentu Kořínkovou, která pro takováto děvčata pořádá různé duchovní obnovy a akce (vincenta@boromejky.cz, tel.: 723 477 525).
Své povolání poznáš nejen modlitbou, ale i tím, že se začneš s různými řády seznamovat.
A diskuse o víře? Musíš to zkusit, i když to možná nedopadne poprvé dobře. Ale kdo nic nezkusí, nic se nenaučí.Tedy, odvahu k dialogu s druhými o Pánu Bohu a jeho lásce. Mluv s nimi o svém prožívání víry, o tom, že Bůh lidi miluje atd.
Jan Balík
Otázka: Je to braní jména Božího nadarmo? Dobrý den, je braní jména Božího nadarmo, když říkám JEŽDA MANE nebo JEŽDA? 6.10.2014 21:58
tazatelka, 15 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
přímo to braní jména Božího nadarmo není, ale stejně bych to neříkal. Všachna takováto citoslovce jsou vlastně jen nekázní.
Jan Balík
Otázka: Mladší brácha mě pořád leká - je hřích, když na něj kvůli tomu křičím? Ahoj In! Chtěla bych vám popsat naši rodinnou situaci a poprosit o radu. Mám strašně otravného bratra, kterému stále dokola vysvětluji, že se strašně lekám. Jednou jsem dokonce leknutím spadla na zem. A on mě pořád otravuje, je hrozně hyperaktivní a nedokáže pochopit, že by se mi mohlo něco stát. Dělá si ze mě srandu a já se mu to snažím rozumně vysvětlit. Ale on si to vysvětlit nenechá. A já už to nemůžu psychicky vydržet. Kde může, všem dělá naschvály a když se to snažím vysvětlit rodičům, aby mu něco zakázali, tak řeknou, ať si toho nevšímám, že on toho nechá, když na něj nebudu reagovat ani křičet. To je sice pravda, ale já tak silné nervy prostě nemám. A teď bych se v souvislosti s tím chtěla zeptat, jestli je špatné, když na mě bafne a já se hrozně leknu, začnu pištět a křičet na něj ať toho nechá nebo ho i mlátit. To se prostě nedá vydržet. Na mou psychiku je to příliš. co mám s tím dělat, je to těžký hřích - hněv? 6.10.2014 17:28
otázka, 15 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
je to jistě nepříjemné, co ti brácha dělá. Je asi mladší, ne? Možná, že ho opravdu baví to, že se lekáš a pištíš. Kluci jsou někdy takoví, že provokují a mají radost z toho, že se děvčata čertí, piští a zlobí se.
Můžeš to vzít jako trénink nervů, že se budeš snažit po leknutí se co nejrychleji uklidnit a budeš dělat jako nic. No, není to lehké, ale zkusit bys to mohla. Kluky od takových hloupostí nejvíce odradí, když je na ně děvče netečné, prostě nereaguje. Pak už je to totiž nebaví. Tvé ječení a mlácení bráchy není nic šlechetného, ale hřích to jistě není. I když to mlácení by být hříchem mohlo být. Znáš toto pořekladlo: co se škádlívá, to se rádo mívá? Asi každého někdy mladší sourozenec štval a dopaloval až k smrti. Ale neboj, jistě to zvládneš, i když to dá trochu námahy.
