Otázka: Je špatné číst horoskop ze zvědavosti? Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli je špatně, když si přečtu horoskop, ale jen ten ze zvědavosti, co tam vůbec píší. Ne, že bych tomu chtěla věřit, ale někdy mi to přijde i dost směšné. A není to tak, že bych ráno vstala a šla se podívat do horoskopu, co mě dnes čeká. Ale je to spíš tak, jakože někdy večer se kouknu, co se mi podle horoskopu „vlastně mělo stát“ Ale stejně takovýmhle věcem nevěřím. Jen se ptám, jestli i v takovémhle případě je to špatné. 1.1.2014 04:00
Lucka, 15 let
Odpověď:
Milá Lucko, tomu, co píšeš, se říká zvědavost. A být takto zvědavý je škodlivé. Proč? Protože člověk nedokáže žít v trpělivosti a neučí se žít s nějakým tajemstvím. Vše o svém životě se nikdy nedozvíme, nikdo nám není schopen předpovědět, co se stane. Ale můžeme se každý den setkávat s Ježíšem, a ten je výtečný průvodce. Mimochodem, když si jen tak přelítneš horoskop, kolik času každý den věnuješ četbě Písma svatého - slov Boha, který Tě má rád? A ještě jednu poznámku. Psychologové dobře popisují to, že na nás má všechno, co čteme a slyšíme, nějaký vliv. Kdo čte horoskopy, i když si z nich nic nedělá a bere je za hloupost, může nakonec zjistit, že v nich uvedené myšlenky ho stejně nějak ovlivnily. (P. Jan Balík) Jan Balík
Otázka: Jak znovu obnovit ztracenou víru? Jak znovu obnovit svou ztracenou víru? Jde o to, že od jedné události, která se mnou dost zamávala, jsem se nějak od Boha a těchto věcí odvrátila a nemůžu najít cestu zpět. Dá se říct, že jsem doslova proti Bohu protestovala, a to tak, že jsem si např. z očí odstranila obrázky svatých, přestala jsem se modlit, do kostela jsem chodila jen proto, že jsem musela a když se okolo mluvilo o tom, že Bůh nás nikdy neopustí, že pro nás chce to nejlepší a podobné věci, tak jsem se nad tím vždycky ušklíbla a říkala si, že to není pravda. Protože kdyby byla, tak proč bych prožívala nejhorší etapu svého života? Copak nechce, abych i já byla šťastná? A pokud jo, tak proč by mi to dával najevo tímto způsobem? Byla a asi ještě jsem z toho dost zoufalá, až se člověk diví, co ze zoufalství dokáže udělat... Po tom všem jsem se nakonec přiměla jít ke zpovědi a tak nějak doufala, že tohle skončí... Jenže to taky nějak nejde. Modlit se nestíhám; když slyším ty „utěšující zprávy“, tak jsem stejně na pochybách a moje prosby a zoufalé volání - jako bych to vysílala do vzduchu... Cítím se strašně sama (celkově), zklamaná, nepochopená, zrazená... A nevím, jak z tohohle kolotoče ven… 1.1.2014 03:00
Te, 20 let
Odpověď:
Milá Te, děkuji Ti za otázku, se kterou se netrápíš jistě jen Ty, ale i mnoho dalších mladých lidí. Protestovat proti Bohu. Proč? Protože nezařídil něco tak, jak jsme chtěli, jak se to Tobě zdálo nejlepší. Když otevřeš Bibli, pak tam najdeš mnoho lidí, kteří prožili něco podobného. Například Jonáš a jeho útěk před Bohem. Zajímavým příkladem je Jidáš, který patřil mezi apoštoly a nemohl souhlasit s některými Ježíšovými činy a bouřil se proti nim. Jak dopadl? Začal krást a odpadl od Pána. Podívej se na Josefa. Ten si jistě nepředstavoval život takový, jaký nakonec žil. Mít za ženu krásnou Marii, ale zároveň s ní nemít dítě a starat se o Ježíše jako o svého syna, utíkat s rodinou do emigrace... Ale Josef přijal Boží vůli a lidé celých dějin jsou mu vděční. Bůh je láska. S Bohem je třeba vytvářet vztah. Tedy učit se mu rozumět, chápat ho... je to proces učení se vztahu. A víme, že i v tom nejlepším vztahu vždy vše ihned od druhého nepochopíme. Ba naopak. Druhý člověk je vždy jistým tajemstvím. A Bůh je také ve své lásce pro nás lidi tajemstvím. Proto říkáme, že v životě člověka přichází zkouška víry, zkouška vztahu s Ježíšem. Co tedy dělat? Učit se být s Bohem, budovat s ním vztah. To znamená, najít si na něj čas (modlitba - každý den 10 minut ticha s Bohem), číst Písmo a učit se z něj, číst kvalitní životopisy svatých (zvlášť mladých - z nedávné doby např. Chiara Luce Badano), vyhledávat v církvi prostředí, kde je jakoby Bůh více prožíván a pociťován (např. diecézní centra života mládeže) a učit se naslouchat Bohu i během mše svaté. Není to snadné, ale uvidíš, že tak překonáš své pochybnosti a najdeš znovu Boha - lásku, který chce tvé dobro. I když to dobro bude jiné, než jak si přestavuješ. Bůh má přece daleko větší fantazii, než ty. Naštvat se a přestat s Bohem kamarádit? To je možné, ale je to i trochu hloupé, hlavně zbytečné. Zbavuješ se tak mimořádně důležitého přátelství. Budovat s Bohem vztah, to dá sice občas zabrat, ale nakonec zjistíš, jak dobrý je Bůh, jak mu na Tobě záleží. Modlím se za Tebe. P. Jan Balík Jan Balík