Ahoj Májo, chápu, že ti tmavé chloupky vadí - zvlášť teď po zimě, kdy je tvá kůže ještě hodně světlá a kontrast mezi ní a chloupky je větší než v létě, kdy se trochu opálíš. Přesto bych byla s jakýmikoli zásahy opatrná. Není vůbec příjemné dotknout se někoho, kdo má na rukou oholené strniště, stejně jako může být pro citlivou pokožku nebezpečné si chloupky chemicky zesvětlovat. Víš, svůj vzhled nikdo z nás nedokáže posoudit objektivně. Často si toho, co je pro nás obrovský problém, druzí ani nevšimnou. My dívky máme (a v době dospívání zvlášť) tendenci pořád na sobě něco měnit a upravovat, namísto toho, abychom se učily mít se rády takové, jaké jsme. Často to potom dopadá tak, že výsledek úprav je ještě daleko horší. To vede k dalšímu snížení sebevědomí, dalším pokusům o změny a tak pořád dokola. Tohle není řešení!  Řešením je naučit se žít s tím, co není úplně podle našich představ, přijmout to, a zaměřit se na naše přednosti. Máš hezké oči, vlasy, rty, pěknou postavu? Dej to najevo a uvidíš, že tvých tmavých chloupků si nikdo všímat nebude (a časem ani ty sama). Pokud jsi ale přesvědčená, že tvé chloupky jsou opravdový problém, potom by asi nejlepší bylo navštívit svou dětskou lékařku a poradit se s ní. Hezké dny. M.

Ahoj Ančo, děkujeme za dotaz. Ptáš se, jeslti budeš mít opožděnou mensturaci a problémy s ní, když ji tvoje mamka dostala až v 18.letech. To ti v redakci neporadíme, protože každé tělo ženy je jiné, a i když máš možná nějaké předpoklady, že bys mohla mít menstruaci později jako tvoje maminka, jisté to samozřejmě není. A jak probíhá prohlídka na gynekologii? Můžeš si přečíst např. na našem článku na webu: http://www.in.cz/clanky/pece-o-telo/z-gynekologicke-ordinace-dqv.htm

Ahoj Petro, díky za dotaz. Konkrétní radu by ti dala asi jenom tvá lékařka, která tě zná nebo dobrý výživový odborník. My neznáme v redakci tvé míry a váhu, tak napíšu jenom obecné rady: Jíst pravidelně v menších dávkách, a pokud možno doplnit základní jídelníček o čerstvé potraviny, především ovoce, zeleninu a také oříšky, a naopak se vyhnout slazeným limonádám a potravinám s velkým množstvím tkzv. "éček". Je to zároveň dobrý způsob, jak nepřibírat na váze. Pokud totiž člověk jí nepravidelně,  tělo se "bojí", že další porci už nedostane a začíná si vytvářet tukové zásoby. Co konkrétně můžeš udělat? Odpoledne nebo večer po příchodu ze školy, si nachystej svačinku na další den, nezapomínej ani na přísun tekutin (především vody nebo neslazeného čaje), zkus zařadit každý den 10 minut cvičení ke zpevnění postavy. (možná se ti to zdá málo, ale vyzkoušej a uvidíš). Než se trápit hlady, je lepší nahradit tuky svalovou hmotou:). Budeš se nejen lépe cítit, ale i tvé tělo to ocení. Měj se moc hezky. M.

Ahoj Sandro, díky za dotaz. Tak se nám v redakci zdá, že možná potřebuješ fůru věcí, ale hubnutí to rozhodně nebude. Máš totiž spíš podváhu. Nějaké cviky např. na břišní svaly cvičit můžeš, a pravidelný pohyb je také pro každého z nás důležitý. K tomu pravidelná, pestrá strava, a je to:)! Jenom prosím nezapomeň, že nic se nemá přehánět, a že zhubnout opravdu nepotřebuješ. Ale s protáhnutím těla - procházky, kolo, in-line brusle, míčové hry s kamarády, cviky na záda, popř. břicho, souhlasíme. Sezení ve škole, doma u učení a popř. i u počítače není ideál, takže když se každý den lehce protáhneš, tvoje tělo ti jenom poděkuje. Měj se hezky. M.

Ahoj Hanko, díky za dotaz. Nejsi v tom rozhodně sama, myslím, že neznám nikoho ze svého okolí ve tvém věku, kdo by byl 100% spokojený se svou postavou. Píšeš, že hraješ basketbal a chodíš na plavání, a to je fajn, protože se hýbeš, a to je pro tělo v každém věku hodně důležité. A důležitá je také strava, která by měla být především vyvážená. Navíc, ty jsi teď ve věku, kdy tvé tělo roste a potřebuje k tomu spoustu vitamínů a minerálů, které bere z potravy. Takže bys neměla zapomínat na maso, mléčné výrobky, vejce, ovoce a zeleninu, celozrnné pečivo. A protože, jak už jsem psala, se tvé tělo se teprve vyvíjí, žádné radikální (rychlé) hubnutí bych ti rozhodně nedoporučovala. Je dost pravděpodobné, že část své váhy ztratíš, a tělo se ti zformuje, když ještě povyrosteš. Zkus se také zaměřit na něco, co tě opravdu baví a raduj se každý den alespoň z jedné věci. A možná, že potom sama uvidíš, že teď momentálně ještě sice nemáš postavu "svých snů", ale máš tolik zážitků a bezva věcí každý den, že budeš usínat šťastná a spokojená. Vydržet:)! Moc ti to z redakce přejeme. M.

Ahoj Kiki, upřímně řečeno, asi se budeš muset obrnit trpělivostí, a počkat, až ti vlasy dorostou. Ve tvém věku bychom se do žádných experimentů rozhodně v redakci nepouštěly. A pokud bys přece jenom chtěla nějakou odbornou radu, doporučujeme odbornici, která danému problému rozumí nejlíp - kadeřnici:). Hezký den. M.

Ahoj Verčo, díky za tvou otázku. Věříme, že je to pro tebe těžké a chtěla bys to rychle vyřešit... Bulimií (a poruchami příjmu potravy obecně) trpí velké množství děvčat. Bulimie ale není hřích, je to nemoc. A jako k takové se k ní musí přistupovat. Víš, asi to bude běh na delší trať a nebude to hned, ale jak píšeš, chodíš k paní psycholožce, věříme, že ti pomůže. Zkus se prosím řídit jejími radami a pokud se ti zdá, že se to to jak píšeš, jenom zhoršuje, poraď se i s rodiči, jak dál. Myslíme na tebe. M.

Ahoj Ell, díky za "jednoduchou" otázku, zkusím na ni i "jednoduše":) odpovědět. Ve slovníku cizích slov se dočteš, že naivita = jednoduchost, bezprostřednost, dětinskost... Nevím, jestli jsou to slova, které k tobě tkzv. pasují, ale myslím, že chápu, o čem píšeš. Hodně různé věci prožíváš, a to není nic vyjímečného, zvlášť u holek, silné prožívání všeho. A to je na jedné straně i velký dar: spoustu věcí si uvědomuješ, prožíváš je, raduješ se z nich, dokážeš si je pořádně užít. Na  druhé straně, stejně ve velké míře pak člověk prožívá i propady, neúspěchy, lehce se z toho "neotřepe", ale pořád přemýšlí, co by, kdyby a jak by... Rozumím ti, že to bolí.... A jak z toho ven? Zkus si třeba týden psát na papír všechno hezké. i to co tě naštvalo, zranilo, co tě potkalo, a večer si to pak přečti, a najednou uvidíš, že to nejsou jenom samé špatné věci, ale je tam i fůra dobrých. Z něčeho budeš mít radost, z něčeho ne, ale třeba se z toho můžeš i nějak poučit nebo to prostě nechat být. Zrovna nedávno jsme měli na facebooku krásný citát: Nejlepší lék na hněv ( a tady bych klidně přidala i na bolest, naštvání) je prodlení. Je čas. Zkus ten týden a uvidíš, třeba ti to pomůže, a nebo se alespoň na některé věci mrkneš z jiného úhlu, i to stojí za to. Život je totiž, jak řekl někdo další moudrý, ranec plný maličkostí. Tak si je užívej, a uvidíš, že těch krásných a dobrých bude daleko víc. Moc z redakce myslíme. M.

Ahoj Jani, díky za dotaz. V pořádné zimě, jaká je např. i dnes:)  potřebují rty hodně hydratace a výživy, takže je fajn používat „hydratační“, „vyživující“ nebo „zvláčňující“ balzám nebo lesk na rty,. Mrkni v drogerii. Dřív si dokonce naše prababičky prý mazaly rty medem, můžeš vyzkoušet:). Důležitá je i strava. Když někdo trpí na tkzv. koutky, chybí mu obyčejně zinek, popraskané rty mohou být zase z nedostatku některých minerálů a vitamínů. Takže i tady platí, jíst pestře a zdravě. Z redakce přejeme hezký den. M.

Ahoj Jani, díky za tvou otevřenost. Někdy se člověku už jenom tím, že se vypíše, někomu svěří, moc uleví, spadne z něho tíha. V té chvíli se možná ještě nic nevyřeší, ale s tím "balvanem", který ho tíží, se člověk nějakým způsobem podělí. Sama cítíš, že přijetí sebe sama je moc důležité. Ale není to jednoduché a není to hned. Chce to hodně  trpělivosti a pevné vůle, ale zdravé sebevědomí se dá vytvořit. Doporučujeme knížku Jak přežít, když si nevěřím od nakladatelství Portál, o které už  jsme v INu také psali. Najdeš v ní praktické úkoly, jak si vybudovat sebevědomí. Zapátrej v nejbližší knihovně, zda by se nedala někde sehnat, popř. si ji můžeš koupit. Pro začátek si zkus každý večer zapisovat, co se ti povedlo, stačí maličkost. A za pár dní už uvidíš, kolik toho je. Podle toho, co píšeš, moc hezky zpíváš, to je krásný dar, to si můžeš zapsat jako první věc:). A to, že tví spolužáci mají nějaké hloupé poznámky, může být třeba jenom proto, že ti závidí, žes vyhrála soutěž. Píšeš ale také, že na nové škole máš pár kamarádek a to je moc dobře. A s posměváčků si nic nedělej, ti se najdou všude.  Moc se nám také líbí, jak hezky mluvíš o své kamarádce. Možná je "hezčí", ale zkus se na sebe podívat do zrcadla jako na někoho úplně cizího. Oči, vlasy, ruce... a nezapomeň ani na hlas:). Někde jsem četla moc hezký citát, že P.Bůh nedělá žádné zmetky, ale krásné originály. Možná jsi k sobě až moc kritická. A když jsme u té pěvecké soutěže, mockrát jsem viděla na youtube, že někdo přišel na pódium, roztřesený, na první pohled "nicmoc", jak by někdo z hlediště, kdo ho viděl poprvé, mohl říct, a najednou začal zpívat... A po prvních tónech zůstali ostatní jak omráčení. Najednou neviděli nejistého, tlustého, shrbeného, pihatého, či já nevím jakého člověka, ale někoho neobyčejného, kdo nádherně zpívá, kdo je vzal za srdce, a oni možná zatím nedokážou přesně popsat, jak a kdy se to stalo, ale stalo se to. A tak moc prosím, nezapomeň: Každý člověk je originál, někdo je třeba hezčí na 1.pohled, a někdo má tu "vzácnou perlu" schovanou, a trvá to delší dobu, než ji druzí uvidí. Ale každý z nás je důležitý a vzácný. Jenom to v sobě musíme umět hledat a to dá někdy fušku:). Moc na tebe myslíme, a věříme, že to dokážeš. Jsi totiž silná osobnost, i když to možná o sobě zatím nevíš:). Už jenom tím, že jsi sebrala odvahu, a dokázala se nám svěřit. Krásné dny a drž se. M.