Ahoj anonymko. Díky za dotaz. Píšeš, že ti chce lékař nasadit lék, a ty se bojíš jeho vedlejších účinků. Myslím, že úplně nejlepší by bylo si popovídat s tím lékařem, pobavit se s ním o tvých obavách, protože je to jeho "parketa" a on ti může vysvětlit co a jak, proč ti dává zrovna tento lék. Nejsi ještě plnoletá, tak se o tom můžeš poradit i s maminkou a za panem doktorem můžete zajít spolu. Třeba najde vhodnou alternativu jiného léku nebo společně zjistíte, že to jinak nejde a lék ti přinese více pozitiv než toho negativního. Ale my v redakci rozhodně nejsme lékařskými odborníky, léky patří opravdu do rukou lékařů, kteří tomu rozumí.

A jenom pro zajímavost, a jako takový doplněk k léčení:  tady je stránka, kde se lidé léčí jídlem a s pletí změna stravy někdy docela pomáhá, tak se můžeš třeba i s maminkou mrknout. https://www.jimejinak.cz.

Přeji ti krásný adventní den. M.

Ahoj Rose, díky za dotaz. Říká se, že strach má velké oči. Někdy to tak je a někdy to tak být nemusí. Může to být např. ze stresu, úzkosti, a čím víc se na to člověk soustředí, tím se mu to zdá horší... Proč se ale zbytečně stresovat a bát a domýšlet si nejrůznější scénáře - co mi asi je? Mamince bych se určitě svěřila. Myslím si, že když potom společně zajdete za tvou obvodní lékařkou, určitě najdete nějaké dobré řešení. Paní doktorka ti poradí, co a jak, neboj se. A tobě se uleví. Držím palce a klidně mi napiš, jak to dopadlo. Věřím, že to bude dobré. M.

Ahoj Emmo, díky za důvěru, moc si toho vážíme. Píšeš, že tě od včerejška přepadají pocity úzkosti a smutku, brečíš a přitom ani nemáš žádný důvod...No, to se někdy stává asi každému. (A listopad je takový melancholický měsíc, opadává listí, je brzy tma, ale na druhé straně je i moc krásný. Doporučuju si přečít úvodník v listopadovém čísle.:)) Taky se tomu říká "den blbec":), kdy se nic nedaří, nic tě nebaví, prostě NIC! A navíc ve tvém věku se to stává opravdu často. Dospívání totiž dává zabrat. Každému. Člověk se mění po všech stránkách, ty se pomaličku měníš se v ženu, a někdy to není úplně jednoduché, že? Někomu stačí, že je venku "škaredé" počasí, a už mu klesá nálada k bodu mrazu, a vlastně ani neví proč. Někdy stačí opravdu se vybrečet, někdy jít ven, někdy si něco hezkého přečíst, poslechnout, dát si něco dobrého .... Dám ti sem odkaz na jeden prima článek z našeho webu: https://www.in.cz/clanky/pece-o-telo/kdyz-je-den-blbec-nzx.htm. Věřím, že už je ti mnohem líp. Pokud by ale tvoje pocity a nálady trvaly delší dobu, není žádná ostuda se  obrátit na odborníka, který ti pomůže. Krásný den a klidně se zase ozvi. M.

Ahoj A, díky za dotaz, který není vůbec trapný. Od první menstruace může trvat několik  let, než se vše ustálí a do určité míry zpravidelní. Některé ženy mohou mít nepravidelný cyklus celý život a přitom jsou  zcela zdravé. Z tvého dotazu ale cítím, že se bojíš, abys něco nezanedbala. Já bych se na tvém místě opravdu svěřila mamince a můžete spolu navštívit paní doktorku. Společně to proberete a uvidíš, že se ti uleví. Jak už jsem tady psala nedávno, jsou věci, ve kterých poradit můžeme, ale co se týká zdraví, to vždycky patří do rukou odborníka - a to lékaři určitě jsou. Tak se neboj. Z redakce na tebe moc myslíme. Hezký den. M.

Ahoj retse, díky za dotaz. Tady je rada velmi jednoduchá. Navštiv svého dětského lékaře. Je to totiž odborník, který tě vyšetří a řekne ti potom co a jak. Může to být  nedostatek hořčíku, ale také spousta jiných věcí. Víš, my v redakci rozumíme  tomu, jak napsat článek, jak připravit časopis, jak zpracovat nejrůznější témata, atd., ale zdraví patří do rukou lékařů. Co nejdřív bych se tam s maminkou nebo někým blízkým zastavila. Proč se zbytečně trápit. Uvidíš, že ti pan(í) dr. pomůže. Krásný den. M.

Ahoj Luno, díky za dotaz. Vůbec není divný, naopak, může pomoci i dalším čtenářkám, takže díky za něj. Píšeš, že nosíš lambádu, doma je to v pohodě, ale ve škole se stydíš a přes tričko si oblékáš ještě mikinu, i když je ti pak horko, ale jenom v tričku se mezi spolužáky necítíš... Hned na začátek mám pro tebe dobrou zprávu - nejsi v tom sama, s tímto "problémem" se potýká spousta holek ve tvém věku. Proč? To je jednoduché, dospíváte, některé partie vašeho těla se zaoblují, prsa rostou, stávají se z vás pomalinku ženy. Lambáda je super na sport, ale  pokud nemá "vyndávací" košíčky, tak je to dost tenká látka, kde může být přes tričko leccos vidět.:)  A to ti možná vadí, z toho jsi nervozní nebo se necítíš fajn. Co třeba zkusit podprsenku? Na webu máme fajn článek, o tom, jak si vybrat správnou podprsenku, aby hezky seděla, zpevnila i záda a vůbec, aby ses v ní cítila dobře. Tady je: https://www.in.cz/clanky/pece-o-telo/jak-vybrat-spravnou-podprsenku-hfj.htm. Měj se hezky a klidně zase někdy napiš. M.

Ahoj Tery, díky za dotaz i důvěru k nám. Píšeš, že jsi chtěla o prázdninách zhubnout, trochu se zpevnit, a tak jsi vyřadila sušenky a čokoládu a jiná nezdravá jídla, která jsi jedla každý den. Hubla jsi, ale pak se to nějak zvrtlo, a tobě se zdálo, že jíš pořád hodně, a tak jsi ubírala i "normální" jídlo a hlavně jsi hodně sportovala. Zhubla jsi dost rychle 10 kilo, všechno na tobě plandalo a skončila jsi u paní dr., která  tě chce poslat do nemocnice, pokud nepřibereš do další návštěvy alespoň kilo. A ty máš strach, že máš problém... To asi máš, ale na druhé straně je moc dobře, že si ten problém uvědomuješ! A máš své blízké a odborníky, kteří ti chtějí pomoct. Maminku, paní doktorku... Řiď se tím, co ti paní dr. poradila. Zřejmě nějaké pravidelné jídlo, atd. Často se stává, že si člověk něco přeje, např. něco málo zhubnout, ale když si to nehlídá, může se stát opačný extrém. Ale znovu opakuju, je dobře, že si to uvědomuješ, to je moc důležité. Zkus si každý den udělat jednu i malinkou radost - poslech písničky, hezký film, procházka, knížka, přerovnání jedné poličky  v pokojíku (bude tam přehledno:)) - prostě něco, co ti udělá radost, co tě potěší. A možná ze začátku si klidně napiš na papír na každý den: snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře (nebo jak ti to paní dr. poradila) a odškrtávej si každou položku, když se ti podaří splnit. Ber to třeba jako hru, která je pro tebe ale moc důležitá, protože ti pomáhá se uzdravit. Zrovna včera jsem viděla nějaký pořad  v televizi, kde asi 20.letý kluk si moc přál být artistou, a když se mu podařilo dostat se na školu v zahraničí, tak si při tréninku zlomil nějakou kůstku v zápěstí. Lékař mu řekl, že tuto školu už asi nebude moct dělat, protože ta ruka už nebude taková, jaká bývala. Ale ten kluk si to moc přál, byl to jeho velký sen, tak krůček po krůčku, si zjišťoval a hledal různá cvičení, a pomaličku si tu ruku rozcvičil, i když to trvalo hodně dlouho. Většina by to možná vzdala, ale on měl sen, a tak si za ním šel, pomaličku, trpělivě, a i když ho to stálo spoustu úsilí. A teď? Ruka se mu spravila a může na své vysněné škole studovat dál. Ale chtělo to spoustu trpělivosti, úsilí, odhodlání. Každý den. Věřím, že to také dokážeš, po malých krůčcích, s trpělivostí. A když se někdy něco nepovede? Nevadí, jedeme dál. Chyba nemusí být problém, ale dobrá zkušenost, že takhle už příště ne. A co se týká tvého druhého dotazu (spojila jsem je dohromady), že ti vynechala menstruace, tak je pravda, že to může souviset s náhlým a rychlým zhubnutím. V každém případě by bylo fajn, se s tím na příští kontrole paní doktorce svěřit, a uvidíš, že spolu najdete nějaké řešení. Moc ti fandíme a klidně se zase ozvi. M.

Milá tazatelko,

hovoříš o obtíži, která pramení z toho, že někdy nejsme schopni zcela ovlivnit to, co nás napadá. Jsou to otravné myšlenky. Někdy se jedná o pokušení, někdy může jít o vybavování si scén z filmů, někdy jde o to, že necháme fantazii moc bloumat... Co dělat? Takové myšlenky nejsou hříchem. Je ale třeba naučit se s nimi zacházet. Jak? Uvědomit si, že jde o blbost, pokušení, otravu... že s tím prostě nesouhlasím. To proběhne v hlavě za vteřinu. A pak myšlenkou pohrdnout jako otravnou mouchou, která lítá kolem hlavy. Prostě se na ni vykašlat. Když to nejde, pak se snažit zaměstnat mozek něčím, co myšlení vrhne jiným směrem. Nabízím Ti knížku, kterou jsem o tom pro mladé lidi napsat. Jmenuje se: Máš na víc a vydal jsem ji v nakladatelství Paulínky.

Milá Ellie,

díky za tvoji důvěru, se kterou se na nás obracíš. Je dobře, že sis o tom, co tě trápí, zkoušela něco nastudovat.

Možná je to opravdu tím, že jsi byla dlouho doma a neměla jsi moc příležitostí s někým mluvit. Rovnátka na tom mohou mít taky svůj podíl. Když jsi byla doma a moc nemluvila, tak ti rovnátka tolik nevadila. Teď mluvíš častěji, už se ti také začaly rovnat zuby, tak je to pro tebe všechno takový nezvyk. Taky píšeš, že jsi v září nastoupila do druháku, takže loni jsi byla v prváku v novém kolektivu lidí. Jenže loňský školní rok byl z velké části online, tudíž nebylo možné se pořádně seznámit se spolužáky a teď jsou pro tebe pořád trochu cizí a je těžké navazovat přátelství. I to možná může mít vliv na to, že sis neudělala moc nových kamarádů nebo se přeřekneš.

Určitě trénink v podobě čtení nahlas ti může hodně pomoct. Napadá mě, že bys leště mohla zkusit nějaká artikulační nebo logopedická cvičení. Zřejmě máš vysledováno, co ti dělá problémy, tak to můžeš zkusit doma procvičit. Je to sice pro děti, ale něco najdeš například tady: https://www.logopedonline.cz/logopedicke-pomucky/cviceni-ke-stazeni/

Když jsme nervózní, snadno se nám stane, že se přeřekneme. Třeba při zkoušení, tam bývá nervozita obrovská a snad každý se někdy přeřekl. Trochu to na mě působí, že jsi nervózní z toho, že se můžeš přeřeknout, a pak se právě kvůli tomu přeřekneš a bojíš se mluvit. To není nic divného. Každý máme z něčeho obavy. Když tedy budeš s někým mluvit, snaž se nemyslet na to, že se můžeš přeřeknout. Soustřeď se na to, co chceš říct, a mluv pomalu. Řekni si, že když se přeřekneš, nic se nestane, prostě se zastavíš a řekneš to znovu. Nikdo nemluví storpocentně plynule.

Chápu, že se ti moc nechce do nějaké odborné pomoci, ale co takhle se zkusit nejřív zeptat své zubařky (zubaře), jestli to nemůže souviset s rovnátky a jestli by ti na to něco nedoporučila, nebo jestli neví, co by to mohlo být? Pak uvidíš, co dál. Občas se nám nechce vyhledat odborníka, máme z toho strach. Je ale mnohem lepší začít řešit případný problém dřív, než aby se z něj mohlo stát něco vážnějšího. Moc bych tě proto chtěla povzbudit, aby ses nebála o tom, co tě trápi, promluvit třeba s maminkou, chvíli to sledovat a pak se spolu rozhodnout, co dál

Myslím na tebe a kdybys potřebovala, zase se ozvi :) Martina

Ahoj Anonymko, ano, tvá váha je úplně v pohodě. A co se týká strií - mohou se vyskytovat, když tělo roste rychleji (a to se ve tvém věku úplně běžně stává)  a kůže se tomuto tempu nestačí přizpůsobovat nebo mohou být na vině hormonální změny a genetická dispozice. Pátrala jsem po internetu a našla pár vychytávek, které by mohly pomoci. Můžeš vyzkoušet.

- Pravidelné cvičení a protahování je jeden z nejlepších způsobů jak léčit strie.

- Nezapomínej ani na pravidelný pitný režim, kůže je pak pružnější a hydratovaná. Nejlepší je čistá voda.

- Potraviny obohacené o vitamin A a C (např. pomeranče, broskve, grapefruity a spousta jiného ovoce a zeleniny, a také mléko)

- Promazávání pokožky, kde jsou strie - např. dětským olejíčkem (nebo některým z přípravků v lékárně pro dospívající)
Co je ale myslím nejdůležitější: za strie nikdo nemůže, a rozhodně by neměly mít vliv na tvou osobnost a sebevědomí. Když kdokoliv uvidí usměvavou a spokojenou dívku, která má spoustu aktivit, dělá co ji baví a naplňuje, raduje se s kamarády atd., nikdo si žádných strií ani nevšimne. Přeji plno krásných letních zážitků. M.