Milá Lenko, pokud máš někoho staršího (sestru, bratra), kdo by jel s Tebou nebo jedeš s nějakým spolčem, je možné na setkání přijet. Ale musíš počítat, že program je připravovaný pro starší.

o. Jan Balík - organizátor CSM

Milá Anet,

od velikonočního pondělí ještě neuběhl ani týden a spolužák má teď vaše zpívání v živé paměti, ale nejspíš ho to brzy omrzí a přejde.Takže teď to možná vypadá jako největší katastrofa, ale po víkendu bude situace úplně jiná.

Dej spolužákovi najevo, že jsi nad věcí a nevadí ti, když to řekne ostatním. Tak vlastně zjistí, že ti nemá čím pohrozit a přestane to proti tobě používat. Když mu svým chováním budeš ukazovat, že ti to vadí a máš strach, s největší pravděpodobností tě bude škádlit dál. Zkus mu také nedávat příležitosti, aby se mohl vyptávat. Bavte se s kamarádkou tak, aby nevěděl, že máte tajemství.

Taky se zamysli nad tím, jestli by to bylo opravdu tak hrozné, kdyby to někomu řekl. Vždyť tři králové při sbírce zpívají, kluci chodí na velikonoční pondělí s pomlázkou a říkankou, i na Štěpána se ještě někde chodí na koledu... Nevím, jaký máte kolektiv ve třídě, ale kdyby se to spolužáci dozvěděli, nejspíš se jen zasmějí (i když ve skutečnosti vůbec není čemu a ty se nemáš za co stydět) a dál to nebudou řešit. Někdo nemá odvahu jít zpívat před lidi, ale pokud vy se nebojíte jít zpívat, tak určitě zvládnete i tohle :)

Každopádně zkus být nad věcí a nechat tomu čas. Věříme, že spolužáka to přestane bavit. Přeju ti, aby se situace brzy uklidnila! :) Martina

Milá Klárko,

k Velikonocům se váže spousta zvyků a tradic, chození s pomlázkou je asi to, co se ještě drží ze všeho nejvíc. Původní záměr šlehání vrbovými proutky opravdu je, aby devčata omládla, což když se nad tím zamyslíš, může být hezké a milé. Nicméně chápu tvoje rozhořčení. Na spoustě míst už se tahle tradice vytratila, nikdo ji nepředává dál a nikdo klukům nevysvětluje, jak to je, až z toho někde nakonec zůstalo jen, že kluci musí jít zbít holky a ještě za to něco dostanou. Kluci pak ještě často chodí ve velkých skupinkách a mají z toho legraci. Předpokládám, že něco takového se nejspíš stalo u vás, v každém koutě republiky se slaví Velikonoce jinak. Rozhodně ale nejsi jediná, kdo má k Velikonočnímu pondělí takový postoj, spousta holek ve tvém věku bude mít podobné pocity.

Uznej, že zabarikádovat se v pokoji by to bylo trochu dětinské a kluci by z tebe měli akorát legraci. Zkus si s maminkou v klidu promluvit, žádné hádky a křik, ale rozumně jí vysvětli, co ti vadí a že je ti to nepříjemné. Nejspíš ale bude fungovat kompromis - pokud máš chodit otevírat spolu se setrami, tak jenom jenom občas, když půjdou tvoji spolužáci a kamarádi a všem ostatním koledníkům budou chodit otvírat jen tvoje sestry samy.

Nenech si těmito zvyky, které nemáš ráda, zkazit Velikonoce. Velikonoce mají být především o Ježíši Kristu - o jeho umučení a vzkříšení. Soustřeď se na to, abys svátky prožila s Kristem a dokázala se radovat z jeho zmrtvýchvstání. Užij si velikonoční mše, barvení vajíček a prázdniny a v klidu zvládni to jedno dopoledne, které rychle uteče, kdy kluci chodí s pomlázkou. Martina

Milá paPájo,

píšeš, že jste obě dvě náladové. To je nejspíš tím, že dospíváte a takové nálady k tomu prostě patří a že se občas navzájem nepohodnete taky. Zkus se zamyslet, proč je na tebe kamarádka nepříjemná. Reaguje tak na něco, co jsi jí řekla? Nebo si na tebe vylévá vztek, který má na někoho jiného? Píšeš, že se s ní nechceš pohádat, takže navrhujeme, aby ses zkusila zlepšit a zapracovat na vašem přátelství. Navíc je to poslední rok, kdy jste spolu ve třídě, tak proč se místo na hádky a neshody nesoustředit radši na to, abyste si to užily a měly pěkné vzpomínky na to, když jste spolu byly ve třídě?

Zkus si s kamarádkou v klidu promluvit o vašem přátelství. Řekni jí, že chceš mít pěkné vzpomínky na školu a že tě trápí, že se občas nepohodnete. Nevyčítej ale kamarádce, že ona dělá špatně to a to a tamto. Řekni jí, že tě mrzí, že asi občas uděláš nebo řekneš něco, co se tí dotkne a ona pak reaguje náladově. Vysvětli jí, že s ní chceš být zadobře, že si vážíš jejího přátelství a jsi moc ráda, že je tvojí kamarádkou tak dlouho. Zkuste se společně zamyslet nad tím, jak mít klidnější přátelství. Domluvte se, že si v klidu řeknete, když se vám nebude na té druhé něco líbit. Také se naučte nechat to být a neřešit drobnosti, které vám na té druhé vadí.

Co se týče společného bydlení ve stanu - buď se "usmíříte" a zlepšíte svoje přátelství, takže pak s ní budeš ve stanu chtít bydlet, nebo jí to budeš opravdu muset odřeknout, pokud s ní bydlet chtít nebudeš. Jak? V klidu si o tom promluvte. Například jí řekni, že tě trápí, že spolu poslední dobou moc nevycházíte a že se bojíš toho, že když spolu budete v jednom stanu, mohly byste se akorát hodně pohádat a lézt si na nervy, takže byste o vaše kamarádství mohly rychle přijít. A proto si myslíš, že bude lepší, když budete bydlet každá s někým jiným. Zároveň jí ujisti, že je to pořád tvoje kamarádka a nechceš přijít o vaše přátelství, jen si myslíš, že tohle bude lepší takhle.

Držím palce, abyste spolu zase vycházely a měly krásné přátelství. Mít kamarádku takhle dlouho se často nevidí a ty se máš, že jednu takovou máš :) Martina

Milá feferonko,

je zvláštní, že by se jeho kamarádství k tobě změnilo jen kvůli tomu, že jsi s ním nešla na akci. Možná je jenom teď, bezprostředně po tom, co jsi s ním odmítla jít, naštvaný nebo zklamaný. Zkus si s ním o tom promluvit, co se stalo a u toho mu případně vysvětlit, že takové akce opravdu nejsou pro tebe, ale že to na vašem přátelství nic nemění, že je spousta jiných aktivit, které společně můžete dělat. Zkus vymyslet, kam byste společně mohli vyrazit (něco, co máte rádi oba), aby viděl, že spolu můžete podnikat spoustu jiných parádních věcí a že když s ním občas někam nechceš jít, na vašem přátelství to nic nemění. Píšeš, že je to kamarád a i když si skoro ve všem rozumíte, jsou prostě věci a činnosti, na kterých se holky a kluci neshodnou. On by s tebou zase nejspíš třeba například nešel nakupovat ;) Martina

Milá Terko,

děkujeme za tvůj dotaz. Hned začátek je asi potřeba říct, že jst ve věku, kdy dospíváte, měníte se a hledáte si nové zájmy, proto je pochopitelné, že ty i tvoje BFF chcete mít i jiné kamarády. Co se týče toho, že ti kamarádka "krade" všechny nové kamarády a oni se s ní baví víc, to je těžké posuzovat. Nejde moc dobře měřit, jestli se s ní baví deset minut a s tebou třeba jen pět. Tvoje kamarádka je možná jen trochu aktivnější a upovídanější než ty, ale to vůbec neznamená, že by na tobě bylo něco špatně. Každý jsme prostě nějaký.

Zkus se nesoustředit na to, jestli se ostatní baví víc s tvojí kamarádkou nebo s tebou, ale místo toho občas podnikněte něco všichni společně, třeba návštěvu kina, nějaký sport, výlet... A pak se zaměř na to, aby ses měla s ostatními vždy o čem bavit, pochval jim jejich oblečení, zajímej se o jejich koníčky atd.

A když si z tebe udělá legraci? Prostě se zasměj a pak si s ní o tom zkus v soukromí promluvit, že se tě to dotklo a je ti to nepříjemné, jestli by to příště už raději nedělala. Promluvit si také klidně můžete i o vašem přátelství. Prostě si v klidu říct, že už to není takové, jako kdysi, a co můžete udělat proto, abyste zase byly opravdové BFF.

Když si jedna z kamarádek najde kluka, vždycky to do přátelství alespoň trochu zasáhne. Tvoje kamarádka teď prožívá něco nového a nejspíš je hodně zamilovaná. První zamilovanost brzy opadne a ona se naučí rozdělit svůj čas mezi svého kluka a svoje kamarádky a zase to bude lepší.

Držím palce, ať máš spoustu kamarádů! :) Martina

Milá Verčo,

zkus se zamyslet, co se mezi vámi stalo a proč jste se pohádaly. Mohlo jít třeba jen o nějaké malé nedorozumění, které si kamarádka špatně vyložila. Důležité je umět si o věcech promluvit v klidu. Najdi si nějakou příležitost, kdy okolo vás nebude moc lidí, kteří by vás rušili, a budete si moct popovídat v soukromí. Co konkrétně bys kamarádce měla říct nejde tak jednoznačně poradit, záleží na situaci a na tom, co přesně se mezi vámi stalo. Zkus začít tím, že tě mrzí, že jste se pohádaly a že by ses chtěla usmířit, protože ti na jejím přátelství záleží a nechceš ho jen tak zahodit. Pokud je to potřeba, omluv se jí, jestli jsi při hádce v rozčilení řekla věci, které jsi tak nemyslela. Zeptej se, co můžeš udělat proto, abyste se zase usmířily. Teď bezprostředně po hádce je kamarádka nejspíš hodně naštvaná, ale je pravděpodobné, že ji to časem přejde a teď jen potřebuje trochu odstup. Věřím, že se situace mezi vámi urovná, dokážete si v klidu promluvit a budete zase kamarádky :) Martina

Ahoj Magdo,

tu propast bude asi těžké překročit, pokud to tak bere celá třída. S věkem se to určitě časem změní a budete se všichni kamarádit mezi sebou. Ale chápu, že se ti asi nechce moc čekat. Zkus třeba, když se bavíš se svými kamarádkami ve třídě, zavést na toto téma řeč. Pak jim můžeš říct, co si myslíš, že když se holka baví s klukem, rovnou to neznamená, že  spolu chodí. U toho můžeš taky navrhnout, že by bylo fajn, bavit se s kluky a navzájem si třeba půjčovat sešity na opsaní, bavit se o probíraném učivu... Asi to bude chtít trpělivost, než na to všichni přijdou, ale zkus začít změnit tento názor v malé skupince a třeba se to pak rozšíří i na ostatní :) Martina

Ahoj Kiki,

nemyslím si, že tohle je tvoje chyba. Píšeš, že je ti patnáct, takže předpokládám, že kluci, o kterých mluvíš, budou v podobném věku. Je to období, kdy se holky i kluci stále učí, jak se chovat k tomu druhému a začínají zkoušet i něco jiného než jen kamarádství. Je úplně v pořádku, že chceš zůstat jenom na rovině kamarádství. Je to dokonce lepší než se hned vrhat do nějakých vztahů. Pro tebe je teď důležité, naučit se budovat kamarádství s kluky, ale zároveň si umět udržet odstup.

Nejde dát jednoznačnou radu, jak se chovat nebo nechovat. Každý kluk je jiný a na každého platí něco jiného. Zkus se zamyslet nad tím, jestli se takhle s kluky kamarádíš jenom ty, nebo i ostatní holky (spolužačky, kamarádky), pokud jsi jediná, je možné, že to kluky mate a vykládají si to jinak. Věnuj se také kamáradství s holkami a s kluky pak budujte přátelství ve skupinách, ve větší partě to možná půjde snáz.

Také je dobré si hned v začátcích při přátelství s klukem vyjasnit, jak to bereš. Zkus třeba prohodit "To je super, že jsme kamarádi." "Jsem ráda, že mám nového kamaráda." A pokud budeš mít pocit, že už kluk začne chtít být víc než kamarád, je dobré zastavit to včas, že s ho bereš jako kamaráda a nechceš to měnit. V žádném případě se nenuť do toho, abys s nimi chodila ven, pokud nechceš. Martina

Milá Hlozinko,

děkujeme za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Není to lehká situace. Chování tvých kamarádek, tak jak ho popisuješ, nutně nemusí znamenat anorexii, nicméně asi nebude úplně v pořádku. Je možné, že je něco trápí a prožívají těžké odbobí a brzy se situace vrátí do normálu. Také je možné, že nejí jenom během vyučování ve škole, ale doma snídají a obědvají... Navíc jste ve věku, kdy se ještě vyvíjíte. V tomto období se občas stane, že holky hrozně rychle povyrostou, takže to vypadá, že hodně zhubly.

Ty osobně pro ně můžeš udělat to, že budeš jejich kamarádka, zkuste spolu trávit čas a něco podniknout. Povidejte si, zeptej se jich, jak se mají a co dělaly o víkendu. Píšeš, že jednu tvoji spolužačku něco trápí, zkus se zamyslet nad tím, jestli jí s tímto problémem můžeš nějak pomoct, třeba pak začne víc jíst, když se vyřeší. Když si budou stěžovat, že je bolí břicho nebo že nemají hlad, zkus jim nenuceně navrhnout, že se ti to moc nezdá a jestli nepřemýšlely o tom, že navštíví lékaře.

Pokud jde opravdu o začínající anorexii, je to komplikované a ty ze své pozice nic velkého udělat nemůžeš. Jestli situace trvá už delší dobu, bylo by dobré přemýšlet o tom, zda požádat o pomoc někoho dospělého. Pokud se vaši rodiče znají, řekni těm svým, že se ti chování tvých spolužaček nelíbí a máš o ně strach. Oni by si pak mohli promluvit s rodiči tvých spolužaček a zeptat se, jestli holky doma jí normálně. Další možností je hledat pomoc ve škole u pedagogicko-psychologického poradce (na každé škole by měl jeden být), u třídního učitele nebo jiného učitele, kterému důvěřuješ, nebo ve schránce důvěry anonymně (ta by taky ve školách měla být). Nemusíš k učtelům chodit sama, pokud je ve třídě ještě někdo další, kdo si chování tvých spolužaček všímá, běžte spolu. Můžete třeba zkusit navrhnout a přitom neříkat konkrétně koho se problém týká, zda by v rámci nějaké hodiny (třeba občanské nebo rodinné výuky) nemohla být nějaká přednáška o poruchách příjmu potravy.

Samozřejmě nic nezkazíš tím, když na svoje kamarádky také budeš myslet v modlitbě :) Martina