Ahoj Makyky, děkujem ti za tvou důvěru k nám. Píšeš, že tvá kamarádka se tě najednou i se svou kamarádkou a dalším klukem snaží ztrapňovat a dostávat do situací, aby ses co nejvíc ztrapnila. To co dělají je špatné. Zkusilas ses nějak bránit? Zeptat se jich, proč to dělají, že tě to zraňuje, a nelíbí se ti to? Pokud to nijak nepomůže, doporučujeme obrátit se na vaši školní psycholožku, a pokud ji nemáte, tak na svou třídní učitelku a svěřit se jí. A myslíme si, že by ses měla svěřit také svým rodičům, co tě trápí, a jak to vnímáš... Popovídat si s nima o tom. Myslíme na tebe a klidně se zase ozvi. M.

Ahoj Veru, je moc dobře, že ti není kamarádčin život lhostejný. V tomto případě je potřeba urychleně jednat. Kontaktuj prosím jakékoliv Dětské krizové centrum (např.https://www.zachranny-kruh.cz/pro-verejnost/pomoc-v-krizi/linky-pomoci/pro-deti/sdruzeni-linka-bezpeci.html nebo Dětské krizové centrum poblíž vašeho domova), kde ti poradí, jak v této situaci postupovat. Budeme rádi, když nám napíšeš, jak vše dopadlo na redakce@in.cz.

Milá Markéto,

k dospívání patří, že občas koukáme po kamarádkách a srovnáváme se, kdo jak vypadá, a občas na sobě vidíme spoustu nedostatků, a chtěly bychom vypadat jinak. Ve skutečnosti ale máme tendenci zaměřovat se na detaily a občas si neuvědomujeme, že ostatní nás vidí a vnímají jako celek. Proto se zkus zaměřit na svoje jiné přednosti. Stoupni si před zrcadlo a pochval se, co se ti na sobě líbí, řekni si každé ráno, že ti to sluší... A nezapomeň se usmívat a být milá na ostatní, protože na tom mnohdy záleží víc, než na vzhledu. Také v modlitbě děkuj Bohu za to, jakou tě stvořil a jaká jsi :)

Ve vztahu je spousta důležitějších věcí, než jen fyzický vzhled. Důležité je, aby sis se svým partnerem mohla o všem popovídat, rozuměli si, shodli se na plánech do budoucna... A pokud by se s tebou tvůj kluk náhodou rozešel kvůli tvým prsům, tak aspoň poznáš, že to nebyl ten pravý, protože sama musíš uznat, že vztah, který je založený na tvých prsou, není opravdový.

A ještě tip na konec. Píšeš, že prsa máš velká, ale povislá. Důležité je, abys nosila správnou podprsenku, která ti bude sedět, dobře prsa podepře, aby tě nebolela záda. V jednom z minulých čísel jsme psali, jak si vybrat podprsenku, nebo se poraď s maminkou a klidně zajděte do specializovaného obchodu, kde ti poradí, jaká velikost a střih pro tebe bude vhodná. Martina

Milá Ewo,

zkus se zamyslet nad tím, proč se tak cítíš a co by mohlo být příčinou. Možná toho teď máš hodně ve škole, nebo jsi se nepohodla s kamarádkou... Když tě takhle něco trápí, promítá se to do všeho ostatního. Dobré by taky bylo, kdyby sis o svých pocitech mohla s někým popovídat, třeba s maminkou, s kamarádkou nebo klidně s babičkou a tetou. Ono když se někomu svěříme, tak se nám vždycky uleví a dokážeme společně přijít na nějaké řešení a vidět věc z jiného úhlu.

A to, že ti nedělají radost ani maličkosti... Teď na podzim, kdy se zkracují dny, nesvítí sluníčko a je takové pochmurné počasí, bývá i naše nálada horší, a to nám pak nedělá radost nic. Ale právě radost z maličkostí dokáže být někdy tou největší. Zkus se každý večer zamyslet nad tím, co ten den bylo skvělého a co ti udělalo radost - a právě hledej i ty nejmenší věci, uvidíš, že jich postupně bude víc a víc.

Že se netěšíš na Vánoce? Zase si polož otázku proč se netěšíš a snaž se najít řešení, jak to netěšení odstranit nebo si najdi jiný důvod, proč se těšit. Ono se to dá pochopit, že se spousta lidí netěší na Vánoce, protože už od října nás ze všech stran otravuje vánoční reklama, k tomu jsou všichni hrozně natěšení a mají vánoční náladu atd. atd. a my pak máme pocit, že bychom taky měli hrozně moc prožívat nakupování a balení dárků... Pro křesťany jsou Vánoce svátky radosti, že se nám narodil Spasitel Ježíš Kristus a to je opravdu důvod k radosti. No a taky bude o Vánocích volno ;), k tomu se nejspíš uvidíš se svou rodinou, budete mít cukroví, trávit společně čas... Určitě vymyslíš nějakou věc, kvůli které bude stát za to se aspoň maličko těšit na Vánoce :) Martina

Milá Bětko,

děkujeme ti za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Opravdu je zbytečné se s kamarádkou hádat o jídle a třeba ji do něj nutit, nebo jí vyčítat, že se nenajedla atd. Spíš se zkus nenápadně zeptat, proč zrovna nejí oběd, jestli jí třeba nechutná a tak. Kamarádka může mít třeba nějaké trápení, a proto nemá hlad, nebo ji může z nervozity bolet břicho, nebo je k obědu zrovna něco, co doopravdy nemá ráda... Možností je spoustu. A i když nějaké to vynechání oběda není pro tělo moc zdravé, nemusí to rovnou znamenat, že má kamarádka anorexii, o které jsme psali v IN!u. Přesto je super, že ti na kamarádce záleží a máš o ni starost.

Pokud má kamarádka nějaký sklon k poruše příjmu potravy, je mnohem důležitější, než se s ní hádat kvůli jídlu, aby věděla, že ji má někdo rád a někomu na ní záleží. Anorexie je totiž většinou důsledek toho, že holky nemají rády samy sebe. Zajímej se o kamarádku, o to, jak se má. Pochval ji (tričko, účes, dobrou známku ve škole...). Podnikejte spolu různé akce, bavte se spolu i s ostatními spolužáky... Můžeš pro kamarádku udělat to, že pro ni prostě budeš oporou, aby věděla, že není sama a někomu na ní záleží :)

Teprve ve chvíli, kdy by sis všimla, že kamarádka přestala jíst úplně, najednou hodně zhubla, je posedlá svojí váhou a počítáním kalorií... by bylo vhodné upozornit někoho dospělého (rodiče, učitele), protože s tím ty nic sama nesvedeš a je k tomu potřeba pomoc odborníka.

Občasné vynechání oběda anorexii ještě neznamená, proto tu buď pro svoji kamarádku a chovej se k ní úplně normálně. Kdyby ses ještě potřebovala poradit, tak nám klidně zase napiš do poradny :) Martina

Ahoj,

když si kamarádka najde kluka, je zamilovaná a velmi často se stane, že pak všichni ostatní jdou stranou. Většinou si to čerstvě zamilované neuvědomují a ani to nedělají schválně. Kamarádka je prostě v tuhle chvíli šťastná a prožívá něco nového. Pak je pochopitelné, že tě občas přepadne smutek nebo žárlivost.

Pokud nejsi ten typ, co by si s kamarádkou promluvil přímo (Někdy ale víc pomáhá promluvit si přímo s dotyčným, než problém řešit s něký třetím.), tak se neboj vymyslet a iniciovat nějaké aktivity, které můžete dělat spolu. Prostě ji pozvi na nějaký výlet, procházku... Cokoliv co jste rády dělaly společně. Navrhni takovou malou "dámskou jízdu" a uvidíš, že kamarádka s tebou moc ráda podnikne něco i bez svého kluka :)

Co se týče boje se žárlivostí a špatnými myšlenkami, nauč se mít radost z toho, že je tvoje kamarádka šťastná a zamilovaná. Někdy je to težké, když si připadáš odstrčená. Chce to velkou trpělivost. Když tě napadne myšlenka, že kamarádce její vztah nemusí vydržet, snaž se si říkat, že je to pěkné, že má vztah a že by bylo skvělé, kdyby jim to vyšlo. Zkus se taky vžít do role svojí kamarádky, představ si, že jsi zamilovaná, tak je jasné, že budeš chtít se svým klukem být co nejvíc. Přej kamarádce, že má krásný vztah, pomodli se za ni a za jejího kluka a taká za vaše přátelství :) Martina

Milá Natko,

občas se stane, že když se s někým kamarádíme už od školky, v průběhu dospívání se mění naše zájmy a už třeba nemáme tolik společného. Někdo je víc otevřený jako ty, někdo je zase jako tvoje kamarádka introvertní. Každý je nějaký a nenajdeš dva stejné lidi. Důležité je naučit se přijímat druhého člověka takový, jaký je, což je někdy opravdu těžké a chce to opravdu hodně trpělivosti a pochopení.

Podle toho, co popisuješ, kamarádka asi nebude moc komunikativní typ, takže by se asi necítila příjemně, kdybys ji nějak nutila k tomu, abyste si spolu něco vyříkaly. Přijímej kamarádku takovou, jaká je, a postupně po malých krůčcích se jí zkus zeptat, jestli ji třeba něco netrápí, když reaguje podážděně, nebo zkoušej vymýšlet aktivity, co byste mohly podnikat společně. Hledej nová společná témata atd. Píšeš, že máš spoustu jiných kamarádek a to je super, máš tak kamarádky mimo školu, se kterými se můžeš bavit o spoustě věcí, ale třeba se nebavíte o škole. Zkus to brát z té stránky, že tady zase máš kamarádku, se kterou se můžete bavit o škole a o něčem jiném se třeba nebavíte :) Martina

Milý bonbónku,

jestli se někdo bude holit nebo nebude, je věc jeho osobní volby. Reklamy a okolí nás občas nutí do toho, že musíme být perfektně a dohladka oholené úplně všude, ale některé celebrity už proti tomu začaly bojovat a chodí trochu "chlupaté". Stejně tak na výběr má i tvoje kamarádka. Myslím tedy, že není proto potřeba jí cokoliv říkat, protože záleží jen na ní jestli a kdy se začne holit. :) Martina

Milá (-:

Někdo je ukecaný, někdo zase raději poslouchá. Každý jsme prostě jiný, takže se měj ráda taková, jaká jsi. Ono totiž ani na mlčení není nic špatného, protože je občas potřeba si srovnat myšlenky, a je lepší mlčet, než mluvit o ošklivých věcech nebo někoho pomlouvat... Není potřeba, abychom pořád byli zajímaví, vtipní, protože se to časem omrzí, když jenom někomu něco vykládáš a ani ho nepustíš ke slovu.

Pokud nastane ticho, zkus se kamarádky třeba na něco zeptat, čímž vlastně nahodíš nové téma a ještě ukážeš, že se o druhého zajímáš. Témata, která jsou věčná a vhodná skoro pro každou situaci, jsou škola, kamarádi, rodina, koníčky, spolčo, knížky, sport, hudba... Na druhou stranu ale dávej pozor, ať to nepřeženeš a neuděláš z rozhovoru s kamarádkou výslech. Ideální je nadhodit nějaké téma a pokud se kamarádka nechytá, zkus chvíli mluvit ty, např.: "Četla už jsi knížku XX od autora YY? Ne? Já ano, je to o tom a o tom, ale neřeknu ti, jak to skončí. Líbilo se mi tam to a to a myslím, že by se to mohlo líbit tobě." A dál se třeba rozpovídáte o knížkách :)

Uklidním tě tím, že jak budeš dospívat, naučíš se víc komunikovat s lidmi, budeš mít víc zkušeností, zjistíš, o čem se s nimi bavit... Takže se toho vůbec neboj :) Martina

Milá Bibi,

píšeš, že už si s kamarádkou, se kterou se přátelíš od malička, poslední dobou nerozumíš tolik jako dřív. Tvoje maminka v tomhle měla pravdu, v kamarádství se to občas stává. Navíc se přátelíte už opravdu dlouho a teď jste začaly dospívat, takže se měníte - mění se vaše zájmy, priority... Z toho, co píšeš, to vypadá, že máš svoji kamarádku opravdu ráda a hrozně ti na ní záleží, ale asi jsi na ni trochu naštvaná.

Kamarádka tě prosila o odpuštění a ty jsi jí odpustila, ale později jsi to cítila jinak. Jakmile s na někoho naštveme, máme tendenci na něm vidět spoustu dalších, hrozných vlastností, až občas nevidíme to dobré, protože nás bolí, že nám někdo ublížil, zachoval se k nám ošklivě. Odpusť jí a soustřeď se na to pěkné, co jste s kamarádkou prožily a proč se vlastně přátelíte.

Když jsi to chtěla s kamarádkou definitivně urovnat, vlezlo jí do toho něco naléhavého. Vím, že tě to mrzí, že jsi pro ni v tu chvíli nebyla nejdůležitější, ale musela řešit něco, co bylo naléhavější - mohlo se přihodit něco doma, ve škole... Věř kamarádce, že tohle opravdu nemohla ovlivnit, a dej jí ještě šanci, abyste se mohly sejít a v klidu si o svém přátelství promluvit tak, jak jsi chtěla poprvé, když to nevyšlo. Ať už to dopadne jakkoliv, budeš mít čisté svědomí, že jsi pro vaše přátelství udělala maximum, a nebudeš se muset trápit tím, co by bylo kdyby...

Až spolu budete mluvit, běžte spolu na nějaké pěkné a klidné místo, mluv klidně (předtím si doma promysli, co všechno bys kamarádce chtěla říct a co bys chtělo, aby bylo výsledkem vašeho setkání) a nech taky mluvit kamarádku a poslouchej, co ti říká ona. Také se snaž neznít tak, že jí něco vyčítáš.

Píšeš, že dřív jste spolu trávily všechen volný čas. Teď dospíváte a máte nové zájmy, tak už spolu možná nebudete tak časo, budete mít i jiné přátele, ale to nebrání tomu, abyste pořád byly dobré kamarádky. Pokud ti na tvé kamarádce záleží a chceš vaše přátelství udržet, dej jí ještě tu jednu šanci, kterou ona předtím promeškala. Myslíme na tebe. Martina