Milá Ver,

díky za tvůj dotaz a důvěru, se kterou se na nás obracíš. Ptáš se, jak kamarádce říct, že s ní na lyžáku nechceš být na pokoji a neublížit jí. Bohužel neexistuje žádný přesný návod, jak to udělat. Nejlepší by bylo si v klidu sednout a popovídat si, být upřímná a citlivě říct, co a jak poslední dobou vnímáš. Neš něco řekneš, představ si, jak by ses cítila ty, kdyby ti někdo něco takového řekl. Nemá cenu si vymýšlet nějaké lži a důvody, ale můžeš to podat třeba jako návrh, že když budete na pokoji s někým jiným budete mít příležitost se pořádně skamarádit i s někým dalším ze třídy... Předpokládám, že jde vlastně jen o přespávání, jinak budete program trávit všichni společně a s kamrádkou se na lyžáku budete vídat a prožívat ho spolu. Asi je ale potřeba čekat, že z toho kamarádka nebude mít radost, možná bude dokonce nějakou dobu naštvaná a uražená. Je ovšem v pohodě si umět v určitých chvílích říct, že něco nechceš.

Píšeš, že kamarádku nechceš zranit, takže ti na ní očividně záleží. Nevím, jak dlouho jste nejlepší kamarádky a jak to mezi vámi je, jak dlouho tohle její chování trvá... Ale co si s ní zkusit popovídat o tom, co poslední dobou vnímáš jako negativní? Někdy je v přátelství potřeba si nějaké věci vyříkat, protože je ten druhý vnímá třeba jinak. Hodně věcí se pak často ujasní a není ani potřeba přátelství ukončovat a omezovat. Neobviňuj kamarádku z toho, že se fláká ve škole, mluví sprostě nebo si vymýšlí. Spíš jí to podej tak, že tobě se zdá, že kamarádka mluví příliš sprostě, nebo si vymýšlí. Dej jí prostor, aby se k tomu i ona vyjádřila. Když budeš svědkem toho, že si kamarádka vymýšlí, můžeš se jí pak stranou mezi čtyřma očima zeptat, proč říkala něco, co není úplně pravda... I přesto máš ale právo si říct, že bys chtěla být na pokoji s někým jiným.

Klidně se nám zase ozvi a přeju hodně zábavy na lyžáku :) Martina

Milá Emili,

díky za dotaz. Jak to tak čtu, trochu to na mě působí, že pokud je kamarádka atletka a věnuje se tomu na nějaké vyšší úrovni (jezdí na závody atd.), je zřejmě zvyklá se neustále s někým přeměřovat. Nevím, jaká je v tomto sportu konkurence, ale nejspíš je kamarádka pod tlakem, aby byla pořád lepší a lepší, u toho se srovnává se soupeřkami... Navíc se v tomhle věku holky neustále srovnávají s různými ideály krásy, celebritami a influencerkami. Pak už jen stačí, aby někdo utrousil nějakou poznámku ohledně jejich vzhledu a postavy a najednou může být průšvih. Někdy ale ani nikdo nemusí mít žádnou poznámku, aby dospívající slečna začala mít pocit, že není dost hezká.

Budování sebedůvěry nejde jen tak. Nemůžeš čekat, že kamarádce vysvětlíš, že má hezkou postavu a ona najednou úplně změní své smýšlení. Zkus kamarádku povzbuzovat a chválit průběžně. Řekni jí prostě jen tak, že jí to sluší, že má pěknou vysportovanou postavu, za kterou by jiné holky daly kdoví co. Taky že ji máš ráda. Pochval ale i jiné věci než její vzhled, třeba úspěchy ve škole nebo sportu. Povzbuď ji, že je dobrá, když má pocit, že se jí něco nedaří. Buď tu pro ni, když jí nevyjde nějaká písemka nebo závod a povzbuď ji, že to se stává, ale dá se to opravit a vylepšit příště.

Když budete mít nějakou příležitost, můžeš jí citlivě říct, že sis všimla, že poslední dobou mluví o tom, jak se sebou není spokojená, a že je to pro ni asi něco, co ji hodně trápí. Nesmí to ovšem vyznít tak, že si myslíš, že si kamarádka pořád jen stěžuje. V takové chvíli se jí můžeš zeptat, co ji k tomu vede a proč si to myslí. Můžete si pak zkusit společně říct, co se vám líbí na té druhé (a ne jen vzhled), pak si zkuste zase říct, co se vám líbí na sobě. A co třeba si zkusit dát společně výzvu, že se na sebe každé ráno usmějete do zrcadla a něco na sobě pochválíte? Taky společně můžete kouknout třeba na projekt Za normální holky, který se snaží pomáhat holkám budovat zdravé sebevědomí a učit je, že nemají za potřebí se neustále s někým srovnávat.

Pokud jde o počítání kalorií, běhání a cvičení, možná by stálo za to zkusit zjistit, jestli je to něco, co kamarádka dělá pod vedením trenéra nebo někoho podobného (V takovém případě by to neměl být problém.), nebo jestli si takové věci vymýšlí sama. Ve čtrnácti letech se totiž tělo ještě pořád vyvíjí a je potřeba, aby mělo dostatek živin. Hlavně v případě, kdy se kamarádka věnuje sportu na nějaké vyšší úrovni, má úplně jiný energetický výdej než někdo, kdo nesportuje. Je proto potřeba, aby se dobře stravovala a příliš nezatěžovala, aby to později neodnesly třeba klouby atd. Martina

Milá Hanko,

pokud jsi z Prahy, popř. jejího okolí, tak je to super, protože tam se děje spoustu věcí. My máme redakci v Olomouci, takže nemáme žádné konkrétní tipy pro Prahu a nějaký extra velký přehled. Každopádně v Praze funguje arcidiecézní centrum mládeže. Na stránkách http://www.adcm.cz/ toho mají hodně, takže bych doporučovala začít tady a mrknout se. Musíš si to proklikat a vybrat si, co tě bude zajímat a časově vyhovovat. Centrum odkazuje také na jiná společenství, pod odkazem "Užitečné odkazy" jsou i křesťanské festivaly a jiné zajímavé projekty. Už je jenom na tobě, co se ti bude líbit a bavit, to si musíš vybrat sama :) Martina

Milá Andulinko,

děkujeme ti za tvůj dotaz. Nejlepší by asi bylo si s kamarádkou v klidu promluvit a ujasnit si, co se stalo a jak to každá z vás vnímáte. Možná došlo k nějakému nerozumění - nepochopila to kamarádka třeba tak, že jí šaty nechceš půjčit vůbec? Vysvětli kamarádce, že jsi nechtěla, aby se šatům něco stalo při nošení do školy a že jsi jí je mohla předat jindy a že tě mrzelo, že už s těbou kvůli takové zdánlivé maličkosti nechtěla být nejlepší kamarádka. Řekni jí, že by ses s ní chtěla dál kamarádit a celou situaci urovnat, abyste zase mohly být kamarádky.

Pokud ale nebude chtít a bude uražená a naštvaná, nejspíš s tím nic moc nenaděláš, protože nemůžeš nikoho do kamarádství nutit. Nicméně jestli je to tak, jak to vyznívá z tvého dotazu, že ty všechno podřizuješ svojí kamarádce a při prvním odmítnutí se stane tohle, tak to asi není úplně vyrovnané přátelství přínosné pro obě strany. Pevně ale doufám, že si vše ujasníte a budete zase kamarádky :) Martina

Milá mysik,

děkujeme ti za tvůj dotaz.

Sice jsi spolužačce řekla, ať si to nebere osobně, ale pak jsi pokračovala, že jí to nesluší. Něco takového opravdu nejde nebrat si osobně, takže se ani nemůžeš divit, že se urazila. Přijímat kritiku je opravdu těžké. Stejně tak je ale velmi těžké někomu kritiku říkat a přitom člověku neublížit.

Holky se chtějí líbit, všude okolo sebe mají vzory, kterým by se chtěly podobat, často mají nízké sebevědomí, když mají pocit, že nejsou dost krásné... Zároveň jsou holky citlivé, takže je narážka na jejich vzhled může opravdu zabolet, i když je třeba myšlena dobře. Slova mohou druhým taky ubližovat. Vždycky si představ, jak by ses cítila ty, kdyby ti někdo řekl to, co se chystáš někomu říct ty.

Chápu, že máš dobrý zájem spolužačku upozornit na její vzhled a nejspíš ji chceš uchránit toho, aby se příště třeba nestala těrčem posměchu celé třídy atd. Je ale potřeba nezapomínat, že je to rozhodnutí tvé spolužačky, jestli a jak se chce líčit. Je pravda, že holky, když se začínají líčit, občas neodhadnou odstín makeupu nebo si neumí správně nanést oční stíny a linky. Jestli máš opravdu pocit, že musíš spolužačku upozorňovat na nevhodnost jejího líčení, je potřeba dělat to citlivě. Říkat, že ty si myslíš, nebo že tobě se zdá to a to. Spíš než shozením celého jejího líčení ji zkus decentně upozornit, že se ti zdá, že jí tenhle odstín makeupu nesedí a potřebovala by světlejší nebo tmavší... Zároveň není nic lepšího než spolužačce říct, že jí to moc sluší, když přijde nenalíčená. Martina

Milá Lily,

děkujeme ti za tvůj dotaz. Chápu, že tohle je pro tebe komplikovaná situace a úplně nevíš, jak si s ní poradit. Někdy je těžké přijímat věci tak, jak se dějí, ale nic jiného člověku nezbyde. Je super, že se budete s kamarádkou dál vídat. Bude to sice jiné, ale aspoň se na sebe budete víc těšit, když se nebudete vídat každý den ve škole. Navíc v dnešní době internetu a telefonů si můžete psát a být v kontaktu.

Pokud jde o to, s kým se budeš ve třídě kamarádit, tak se toho zkus tolik nebát. Možná teď nebudeš mít ve škole nejlepší kamarádku, protože ta bude na gymnáziu, ale to neznamená, že si musíš ve škole hned hledat novou nejlepší kamarádku. I když jsou podle tebe holky ve tvé třídě neupřímné a všechny už tam mají svoji nejlepší kamarádku, třeba mezi nimi najdeš nějaké, se kterými bude stát za to se kamarádit. A nemusíte být nejlepší kamarádky. Někdy stačí mít jen kamarádky a spolužačky, se kterými si můžeš popovídat o přestávce, probrat, co se děje ve škole... Nejlepší kamarádku už přece jednu máš :)

Zkus se taky zamyslet, jestli by ses ve škole nemohla kamarádit třeba s někým z jiné třídy. Myslím na tebe a kdybys ještě potřebovala, tak se nám zase ozvi :) Martina

Milá Sofie,

děkujee ti za tvůj dotaz. Ptáš se, jak říct kamarádce, že kouření není dobré? Ono to asi nebude tak jednuduché. Možná si tvoje kamarádka v druhé dívce našla něco jako vzor, ke kterému vzhlíží a kterému by se chtěla připodobnit. Možná má pocit, že když bude kouřit, bude víc cool a dospělejší. V tomhle věku je velmi snadné propadnout vlivu nějaké party nebo jednotlivce, protože člověk chce někam patřit.

Ty své kamarádce samozřejmě můžeš zkusit říct, že kouření není zdravé a že si tím ubližuje, k tomu navíc cigarety stojí spoustu peněz, které by se daly využít smysluplně... Ale nejsem si moc jistá, jestli tě bude chtít poslouchat. Možná bych se spíš při vhodné příležitosti zkusila kamarádky zeptat, proč vlastně začala kouřit a proč se s tou dívkou chce kamarádit? Považuje ji za dobrou kamarádku? Nemohla by se s ní kamarádit i bez kouření? Poskytneš tak svojí kamarádce téma k zamyšlení, aby ona sama mohla dospět k názoru, že tohle nejspíš nebude ta úplně nejlepší cesta. Martina

Milá Elizabeth,

děkujeme ti za tvůj dotaz. Ptáš se, co dělat, když se tobě a tvojí nejlepší kamarádce líbí stejný kluk.

Pocity, které popisuješ, jsou typické pro zamilovanost. Teď jsi ve věku, kdy se takové pocity začínají objevovat a začínáš se zajímat o kluky. Je to naprosto v pořádku a přirozené. V tomhle věku je ale ještě na nějaké vážné chození brzy, spíše je lepší nikam nespěchat, soustředit se na budování přátelských vztahů  a na chození s kluky ještě počkat.

A co jinak dělat? Doporučovala bych nechat věcem volný průběh a nedělat nic, co by druhým mohlo ublížit. Zamysli se vždycky, jak by ses cítila ty, kdyby tvoje kamarádka vůči tomu klukovi udělala to, co se chystáš udělat ty. Ujistěte se se svou kamarádkou o svém přátelství a spíš se domluvte, že nebudete vůči němu nic podnikat a necháte to na něm, jestli on bude chtít s některou z vás navázat bližší vztah. Nemyslím si totiž, že je možné, abyste se mu líbily obě naráz. Martina

Milá tazatelko,

děkujeme ti za tvůj dotaz. Píšeš, že tobě je 11 a vaší spolužačce 14. Předpokládám, že zřejmě měla z nějakého důvodu odložený nástup do školy, nebo něco takového, kvůli čemuž je teď ve třídě s mladšími spolužáky. Taky to trochu vypadá, že tvoje kamarádka hledá nějaký "dospělácký" vzor, ke kterému by mohla vzhlížet.

Nemyslím si, že dobrým řešením je se s někým vůbec nebavit a úplně ho vyčleňovat z vašeho kolektivu, i když je to spolužačka s nepěkným chováním. Za takovým chováním vaší spolužačky mohou být například nějaké rodinné problémy a tohle její chování je třeba jakýmsi způsobem, jak se s tím vyrovnat. Nebylo by proto hezké odstrkovat někoho kvůli něčemu, za co on možná ani tolik nemůže. Řeší třeba její chování někdo u vás ve škole? Myslím třeba třídní učitel nebo pedagogický poradce ve škole... Důležité je ale umět najít hranici, a pokud se jedná o někoho, kdo tě může přivést na špatnou cestu, je přece jen lepší dávat si pozor, aby ses nenechala strhnout a držet si určitý odstup.

Tvoje kamarádka možná k vaší spolužačce vzhlíží. Ty jí každopádně nemůžeš říkat, s kým se má nebo nemá kamarádit, to by tak akorát mohlo vést k tomu, že přijdeš o svoji kamarádku úplně. Nemá moc cenu začít jen tak vykládat kamarádce, co ti přijde špatného na chování vaší spolužačky. Spíš se snaž kamarádku nasměrovat k tomu, aby se nad celou situaci kriticky zamyslela. Zkus se jí zeptat, proč se se svojí spolužačkou tolik baví, jestli jí přijde v pořádku, že někdo už v tomhle věku kouří, jestli považuje za správné, když někdo ubližuje mladším sourozencům nebo usíná ve škole... Při tom můžeš vyjádřit svůj názor, že tobě osobně tobě nepřijde úplně vhodné a nemyslíš si, že takový člověk bude zrovna nejlepší kamarád. Konečné rozhodnutí ale stejně zůstane na tvé kamarádce. Martina

Ahoj Aničko, díky za dotaz. To je teda nezáviděníhodná situace. Píšeš, že máš dvě kamarádky, které se nemůžou vystát, takže pokud se bavíš s jednou, druhá je naštvaná, řekne to doma a ty navíc dostaneš vynadáno i od jejích rodičů. Co s tím? Pokud za tebou přijdou rodiče tvé kamarádky, asi bych jim zkusila vysvětlit, že máš ráda obě kamarádky stejně a nemůžeš za to, že se spolu nebaví. Protože to není tvůj problém, ale jejich. A kámoškám bych to zkusila říct podobně, (i když asi každé zvlášť, protože to tak vypadá, že společně byste se asi nesešly) - že je máš ráda, ale to neznamená, že kvůli jedné, se nebudeš bavit s druhou. Své problémy by si měly vyřešit společně , a nezatahovat do toho nikoho třetího. No jednoduché to asi nebude, ale na druhé straně ty nejsi žádný "fackovací panák", který by měl odnášet naštvání druhých. Každý člověk má (nebo měl by mít) svou důstojnost, a nikdo nemá právo ho nějakým způsobem ponižovat nebo napadat. Pokud budou holky dál naštvané nebo se naštvou třeba i na tebe, s tím asi nic neuděláš, ale na druhé straně můžeš slušným způsobem upozornit na to, že i ty jsi jedinečná, a proto by se k tobě i ti druzí měli tak chovat. Vím, není to jednoduché, ale pro život moc důležité, dokázat mít své hranice, tzn. nenechat si ubližovat. Fandíme ti a držíme palce. M.