Otázka: Odpovědi z poradny Ahoj,
mám takový problém.
Moje kamarádka napsala vám do redakce a jelikož nemůže na internet jen vždy v Neděli na 15 minut., tak jsem vám napsala za ní já.
Čekala na odpověď týden pak dva, až ten dotaz položila znova a pořád ji nikdo neodpověděl. A tak by chtěla vědět jak často dotazy dostáváte nebo jak a co s dotazy děláte. Jestli platí nějaké pravidla nebo jestli odpovídáte teď jen V.I.P. Moc by ji totiž odpovědění dotazu zajímalo a taky by třeba chtěla od vás pomoc, třeba jestli je její věk (11) dostatečný aby si začla psát vlastní časopis i s kamarádkou. Kamarádky totiž tady taky psaly ať ji nějak pomůžou a nebo je to oslovilo na tolik, že začly taky psát svůj blog. Takže děkuji za odpověď a snad si to přečtete. 17.6.2020 10:17
Bettynka, 11 let
Odpověď:
Milá Bettynko,
odpovídáme na všechny dotazy, které nám dorazí, jak nejrychleji umíme. Někdy to může trvat delší dobu, třeba i víc jak týden, pokud je to nějaký závažnější problém. Občas se stane, že se dotaz neodešle, tak ho klidně zkuste napsat znovu, ale to se moc často nestává.
Při vyzvedávání odpovědi z poradny je potřeba rozkliknout si konkrétní poradnu, do které byl dotaz posílaný. V případě, o kterém mluvíš, je dotaz v poradně rodina. Odpovídala jsem na něj téměř okamžitě, jak dorazil.
Pozdravuj kamarádku a mějte se pěkně :) Martina
redakce IN!
Otázka: Instagram a Facebook Ahoj.
Má se na instagram @casopisin nějak přihlašovat, nebo je to tak jako tady (in.cz)?
A na facebook? 11.6.2020 12:45
Maky, -1 let
Odpověď:
Ahoj,
na Instagramu a Facebooku si založíš vlastní profil a pak nás tam můžeš sledovat.
Martina
redakce IN!
Otázka: Jak si najít kamarády? Ahoj.
Jak si najít dobré kamarádky?
Jak se dobře začlenit do kolektivu, aby, když máme udělat nějaké týmy, aby s tebou spolužačky chtěly být a nezůstával jsi mezi posledními?
A vadí, když někdo řekne MATEMATIKA, místo matika?
Děkuji. 11.6.2020 11:26
Maky, -1 let
Odpověď:
Ahoj Maky.
Někdy to trvá, než si člověk najde dobré kamarády. Je potřeba trpělivost, než potkáš někoho s kým si sednete a budete velcí kamarádi. Neboj se druhé oslovit, popovídat si s nimi, zajímat se o ně. Stejné je to i se začleňováním do kolektivu. Víš, někdo vždycky musí zůstat poslední. Nemusí to rovnou znamenat nic špatného, i když chápu, že je to nepříjemné, já jsem taky vždycky zůstávala mezi posledními
Zkus mrknout na náš článek Jak být holkou do nepohody. Jsou tam tipy, jak dobře působit na ostatní a mohlo by ti to pomoct se lépe začlenit do kolektivu a najít si kamarády: https://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm
Matika je jenom zkrácená a hovorová verze oficiálního názvu matematika. Myslím, že teď už i učitelé ve velké míře používají kratší název. Mělo by být úplně jedno, jaká verze se používá.
Martina
redakce IN!
Otázka: Jak vydržet na táboře? Ahoj! Nechce se mi na křesťanský tábor. Mamka a taťka jsou z něho nadšení, dokonce i starší sestra a mladší bratr. Jezdím tam od malička a od 8 let to pro mě bylo spíše utrpení než zábava. Nesedli mi tam lidi, vedoucí a vždy jsem dostala nějakou příšernou rádkyni, která buď neuměla prohrávat, nebo byla nafoukaná...Předminulý rok jsem tam nejela, to už jsem prostě nedávala, ale naši se mysleli, že mě to doma nebaví...prý jsem byla pořád zamračená a nic se mi nechtělo. Podle mě to není pravda. Doma jsem si to užila, ale oni to do teď nechápou. Minulý rok to bylo poprvé, co jsem měla dobrou rádkyni. Jsem velký introvert ve společnosti, ve které mi není dobře, takže jsem byla ráda, že na mě vyšel stan, ve kterém jsem byla sama. Minulý rok jsem tam také měla starší sestru, která byla rádkyně (vedoucí skupinky), ale alespoň někdy jsme spolu chodily dělat orlí pírka nebo tak něco. Jenže teď jde do vedení a já tam budu nadobro sama. Našla jsem si tam sice jednu kamarádku, ale ta asi nepojede, nebo pojede se svou jinou kamarádkou. Protože mi bude 15, tak bych mohla dělat podrádkyni. Ale já nechci. Moje mamka mě do toho nutí, že prý to bude super a tak. Já ale nejsem vůdčí typ. Já moc ráda vařím, peču dorty a tak, takže jsem byla ráda, když jsem doma mohla našim vařit a hlídat mladší sestru. Napadlo mě, že bych šla do kuchyně na táboře, ale teď už je pozdě...taťka to před chvílí zaplatil. Jsem strašně smutná. prosím, poraďte, jak to mám vydržet. Mějte se hezky a děkuju za odpověď. 18.5.2020 21:01
Julča, 15 let
Odpověď:
Milá Julčo,
díky za tvůj dotaz a důvěru. Já jsem taky introvert, tak moc dobře chápu, jak těžké někdy může být, když je člověk s lidmi, které moc nezná, nebo si s nimi nesedl. Pro někoho jsou pak letní tábory skvělý zážitek a pro někoho právě moc ne. Je to v pořádku, každý jsme nějaký a a máme jinou povahu.
Pokud bys radši šla na táboře do kuchyně, nestálo by za to zkusit ještě s rodiči promluvit o změně? I když už tatínek tábor zaplatil, někdy se s tím dá ještě něco dělat, změnit, domluvit... Co kdyby ses alespoň zkusila rodičů zeptat, jaké jsou možnosti, co by se s tím dalo dělat? Nevím, jak moc jsi s rodiči o táboře a o svých pocitech z něj mluvila. Rozhodně se neboj s rodiči mluvit o svých pocitech a co nejpřesněji pojmenovat, co tě trápí, proč se ti tam nechce a co se ti nelíbí a co bys radši dělala místo toho. Pokud druhým neřekneme, jak se cítíme, tak na to většinou nepřijdou. Pro introverty je někdy těžké mluvit s ostatními, hlavně o svým pocitech. Rodiče by přesto měli vědět, s jakými pocity na tábor jedeš.
Ptala ses především, jak to tam vydržet, když už pojedeš. Nevím, jak přesně to funguje na vašich táborech, ale tady je pár tipů:
- Zkus najít způsob, jak na táboře trávit čas se sestrou. I když bude ve vedení, určitě se spolu uvidíte a budete si moct popovídat a budeš jít moct říct, jaké to tam je a svěřit se jí.
- Co mladší brácha, který také jede? Můžeš tam být někdy i s ním?
- Popros sourozence, především starší sestru, když je ve vedení, aby ti pomohli se s někým seznámit. Tady dávám ještě odkaz na náš článek na webu, který by ti třeba mohl pomoct při hledání kamarádů, se kterými by tábor nemusel být tak hrozný zážitek: https://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm
- I když tvoje kamarádka, kterou sis tam našla, pojede s jinou kamarádkou, ničemu to nebrání, abyste čas na táboře trávily ve třech a poznala jsi tam někoho dalšího. Pokud nepojede vůbec, vezmi to jako příležitost se s někým novým seznámit.
- Nezaměřuj se na to, co se ti tam nelíbí, ale zkus se soustředit na pozitivní věci, které ti to může přinést: třeba zase potkáš někoho, s kým se skamarádíš, třeba budeš mít i letos fajn rádkyni a bude to super, zažiješ něco nového... Vím, že je to těžké, hlavně po nepěkných zážitcích z minulých let. Zkus si sepsat, co bylo na minulých táborech super, na co se můžeš těšit teď. Počítá se každá maličkost :)
- Zůstaň ve spojení s ostatními kamarády a s rodiči přes mobil, pokud ho tam můžeš mít s sebou. Ale zase pozor, ať nejsi na telefonu moc a máš čas věnovat se táboru.
Milá Julčo, myslím na tebe a klidně nám ještě napiš. I kdyby ses jenom potřebovala vypovídat :) Martina
redakce IN!
Otázka: Mám kamarádce posílat vypracované úkoly? Ahoj,zdravím,potřebuju poradit jak máme ted učení na doma mám kamarádku a ona mi celkem často píše jestli bych jí neposlala nějaké vypracované úkoly(jde mi to ve škole o něco lépe než jí) něco jí posílám ale mám výčitky svědomí že jí takhle naopak uškodím,protože se nic nic moc takhle nenaučí.Jenže ona je trochu urážlivá takže mám strach že kdybych jí prostě napsala že jí to nepošlu tak by se asi urazila.Co mám dělat?Mám jí to nějak šetrně vysvětlit.Mooc dějuju.Mějte se hezky. 22.4.2020 13:36
Ani, 14 let
Odpověď:
Ahoj Ani,
díky za dotaz. Jsi hodná, že kamarádce pomůžeš a úkoly jí pošleš. Tolik nevadí, když tu a tam dáš kamarádce úkol opsat. To se ještě dá chápat jako určitá pomoc. Sama jsi ale dobře pochopila, že pokud to je často, kamarádce už to může akorát uškodit, protože se sama nic nenaučí. Ideální by tedy bylo kamarádce vysvětlit, že takhle to nejde. Je totiž dost pravděpodobné, že do školy ještě nějakou dobu nepůjdete, takže kamarádka by se toho moc nenaučila a měla pak mezery, které jí budou chybět příští rok. Nemusí to ale znamenat, že se na kamarádku vykašleš. Můžeš jí nabídnout, že jestli má s něčím problém, můžete se na to podívat spolu. Třeba si zapnout videohovor a udělat nějaké úkoly společně. Bude to skoro jako ve škole :) Martina
redakce IN!
Otázka: Šikanují mě bývalí spolužáci... Ahoj, už asi čtyři roky se nedokážu přenést přes šikanu. Už čtyři roky nechodím na základku kde mě šikanovali, ale stále to tak nějak probíhá a já nevím jak se s tím mám vypořádat. Občas se stane že je potkám na cestě ze školy. Když se stane, že je potkám snažím se jim velkým obloukem vyhnout ale ne vždy se to povede, a když je potkám tak se stane, že se mi buď začnou vysmívat nebo mi nadávají a už opravdu nevím co proti tomu mám dělat. Občas kolem nich jen tak projdu snažím si jich nevšímat, ale ne vždy to zvládnu. Takže moc prosím o radu a předem děkuji. 13.2.2020 20:02
Daniela, 15 let
Odpověď:
Milá Danielo,
moc děkujeme za tvůj dotaz a důvěru, se kterou se na nás obracíš. Šikana bývá velký problém a mrzí mě, že neskončila tvým přestupem na jinou školu a trvá tak dlouho. Máš ve svém okolí někoho, komu by ses mohla svěřit a vypovídat se vždycky, když se něco takového stane? Třeba rodiče nebo kamarádka? Hodně pomůže, když víš, že na to nejsi sama a máš se na koho obrátit.
Nevšímat si bývalých spolužáků je určitě dobrá cesta. Zvedni hlavu a snaž se nedávat najevo svoje obavy. Říkej si, že už tě i nemusí zajímat, že s nimi nemáš nic společného. Vím, že je to nesmírně těžké a že je hrozně nepříjemné jít po ulici a slyšet nějaké nadávky a nevhodné poznámky na svoji adresu. To, že se ti tvoji bývalí spolužáci stále vysmívají a nadávají ti, není tvoje vina, takže se nemusíš bát někomu se svěřit. Stejně tak nebyla tvoje vina, že tě na předchozí škole šikanovali. Často se stává se takhle kolektiv proti někomu obrátí a je to opravdu nepříjemné. Máte ve škole nějakého pedagogického nebo psychologického poradce? Zkus zvážit, že by ses zastavila za ním a o všem si popovídala. Bude tě umět povzbudit a podle konkrétní situace i poradit a postupovat.
Napadá mě, zda by nebyla možnost obrátit se s rodiči přímo na tvoji předchozí školu, kam chodí studenti, kteří ti takhle stále ubližují, a trvat na tom, aby se škola snažila situaci řešit. Nevím, jak se na té škole řešila šikana před tím, než jsi odešla, a zda třeba byla snaha vyřešit situaci tak, abys tam mohla zůstat. Zřejmě tam je pořád v kolektivu nějaký problém, který přetrvává i po té, co jsi odešla, a škola by se měla snažit s tím něco dělat, protože studenti tu školu reprezentují ne úplně vhodným způsobem a především tobě pořád ubližují.
Chápu, že je to pro tebe celé hrozně těžké, navíc ještě ve chvíli, kdy šikana proíhá ze strany žáků jiné školy. Pokud bys měla pocit, že je toho na tebe až moc a styděla by ses obrátit na někoho ve svém okolí, můžeš využít třeba Linku bezpečí (www.linkabezpeci.cz) nebo Modrou linku (www.modralinka.cz) nebo existuje stránka i mobilní aplikace Nenech to být (www.nntb.cz), která se zaměřuje přímo na problémy šikany a šikana se přes ní dá nahlásit i konkrétní škole. Samozřejmě můžeš i kdykoliv zase napsat nám :) Martina
redakce IN!
Otázka: Kamarádka mě pořád kritizuje... Ahoj, prosím o pomoc. Mám moc ráda svou kamarádku a rozhodně bych o ni nechtěla přijít. Jenže už to nejde. Pořád se nějak ke mně vyjadřuje, třeba k mému oblečení a tak, vždycky mě to mrzí. Mám třeba něco nového, ona to okomentuje a já jsem vždycky zklamaná. Přitom já jsem jí nikdy nic na oblečení ani nic takového neřekla. Nejhorší na tom je, že to pak odskáčou rodiče, na které jsem kvůli tomu zlá, protože mě to mrzí. Někdy pak to oblečení přestanu nosit. Snažila jsem se s ní o tom promluvit, ale nejde mi to. Co mám dělat? 13.2.2020 08:50
JÁ, 17 let
Odpověď:
Ahoj,
chápu, že tě hodně mrzí, když zrovna od kamarádky slyšíš nějaký nepěkný komentář. Od kamarádky zřejmě jako všichni ostatní čekáš pochvalu, popřípadě radu.
První cestou by bylo si s kamarádkou o všem promluvit a upozornit ji na to, jak ti její poznámky ubližují. Vím, že je to někdy těžké takové věci říkat. Pokud je ti nepříjemné řešit to s kamarádkou zvlášť, můžeš ji alespoň upozornit v reakci na její poznámku. Když ti zase něco takového řekne, zkus se zeptat, proč si to myslí a proč ti to pořád říká. Při tom ji můžeš upozornit, že tě to mrzí, když od ní v jednom kuse něco takového slyšíš.
Další věc pak je naučit se tyto poznámky nebrat vážně. Každý totiž máme úplně jiný styl a vkus. Důležité je, jestli se tvoje oblečení líbí tobě? Cítíš se v něm dobře? Byla by škoda, kdybys něco přestala nosit jen proto, že někomu se nelíbí. Chápu, že od kamarádky to mrzí víc než od někoho cizího. Občas ale v životě uslyšíš různé ne úplně hezké věci, takže zkus tohle brát jako takový trénink, jak se postavit za svůj názor.
Drž se a klidně se nám zase ozvi! Martina
redakce IN!
Otázka: Kamarádka už se se mnou nebaví tolik jako dřív... Ahoj, už 9.rokem se bavím se svoji kamarádkou. Vlastně jsme byli pro sebe navzájem nejlepšími kamarádkami a byly jsme si toho obě vědomy. V osmé a deváté třídě jsme se už spolu bavily střídavě. Bylo to ale také období puberty, různých proměn člověka atd. Přesto jsme spolu vycházely a chtěly jsme na stejnou střední. Což nakonec vyšlo a jsme ve stejné třídě. Zní to tak, že teď mám vše, co jsem si přála-svoji starou nejlepší kámošku vedle sebe kdykoliv si vzpomenu a která mě zná,...Ale vůbec tak to není. Spolu už netrávíme vzásadě zádný čas, pouze občas jsme spolu na obědě, ale jinak je to vše. Hodiny nemáme taky pořád spolu a když ano, tak se mnou si nikdy nesedne. Teď se taky začla bavit se dvěma dalšími bývalými spolužáky chodící s námi do třídy. V minulosti se spolu bavily jen krátce a nyný tráví spolu všechen čas ve škole i o přestávkách. Každé volné odpoledne tráví všechen svůj čas na tréninkem na fotbale se kterým začla asi před 2 lety. Je mi jasné, že její nejlepší kamarádi jsou právě odtud. Nejvíc mě taky štve, že každou volnou přestávku ve škole si telefonuje se svým treném!!!!!! Prostě všichni se s ní baví, ona se baví se všemi, ale s těmi, se kterými se zná od začátku vůbec. Je středem veškeré pozornosti. Já vlastně ani nevím, o čem si mám s ní povídat - kdybych s ní byla sama, což nehrozí. Teď si zpětně říkám, že by možná bylo lepší, kdybychom byli každý na jiné škole a normálně si psali. Pořád chci ale veřit, že je mojí nej kamarádkou, kterou jsem znala a jakou jsem ji měla ráda. Nejde mi o to, aby se bavila jen se mnou, ale aby mě taky pořád nepřehlížela. Bojím se toho, že jsem na jejím seznamu kamarádů úplně nakonci jestli ještě vůbec. Ona by mi otevřeně nikdy neřekla, za jakou kámošku mě považuje. Nato ji znám dobře. Já ale taky ne, protože jsem spíše uzavřenější člověk. Nevím, jak se spolu znovu bavit jako dřív a to z oboustran a skutečné, abychom se považovaly za kamarádky. Teď mi příjde, že jsme jenou spolužáci, ne opravdoví kamarádi jako dřív a hrajeme si na kamarády. Když má narozky dá mi nárek, ale přijde mi, že mi ho dává jenom proto, aby se neřeklo (vždycky jsi je dáváme taky na Vánoce), ale taky proto, aby byla spokojená její babička, která se znala zase s mojí. Byla bych dokonce i vdečná, kdybychom se spolu hádaly, jak někteří tady píšou o svém kamarádství, protože se říká, že nejsou žádné vztahy bez problémů. Problém je však, že my jsme spolu nikdy nebyly v žádném zásadním rozporu ani hádce....Naše běžná konverzace je jedině o škole,.....o čem jiném? Tohle je nejdůležitější činností jejího dne i života. Dosáhnout úspěchu ve vzdělání i práci. Fak nevím jak se mám správně chovat. Chci něco udělat, než bude úplně pozdě, ale bojím se, že už je :-) :-( DĚKUJI 6.2.2020 21:09
Lili, 16 let
Odpověď:
Milá Lili,
děkujeme za tvůj dotaz a za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Mezilidské vztahy bývají složité a dokážou způsobit nejedno trápení. Píšeš, že se svou kamarádkou kamarádíš už devátým rokem a nejspíš jste se tedy už skamarádily zhruba někdy v první, druhé třídě. Je to opravdu dlouhá doba, za kterou jste se obě hodně změnily, dospěly jste a našly jste si nové zájmy. Změny jsou nevyhnutelné, ale chápu, že to zamrzí, když jste se takovým způsobem odloučily. To ale neznamená, že už dál nejste nebo nemůžete být kamarádky.
Co takhle si s kamarádkou o všem popovídat? Můžeš jí při té příležitosti říct, že tě trápí, když už se spolu nebavíte tolik jako dřív, a že bys ráda, abyste se občas víděly, něco spolu podnikly... Možná by ti mohlo pomoct napsat kamarádce dopis, který jí ale nemusíš dávat. Jenom si tak ujasníš myšlenky a vypíšeš se z toho, co tě trápí.
Zamysli se nad tím, co ty děláš pro vaše přátelství. Čekáš, až za tebou kamarádka přijde a bude si tě všímat, nebo jsi to ty, kdo píše první, začíná rozhovor, hledá témata k povídání atd.? Někdy je potřeba být trochu akční. Často se stačí usmát, a říct: "Ahoj, jak se máš?" nebo třeba popřát štěstí před zápasem, říct něco milého... Občas je těžké hledat témata ke konverzaci, ale co se jí třeba zeptat na její koníčky, fotbal a projevit zájem? Neboj se také kamarádce ty sama navrhnout, jestli si občas nechce sednout za tebou do lavice. Píšeš, že by bylo možná lepší, kdybyste každá byla na jiné škole a psaly si. Co vám brání psát si, i když jste na stejné škole?
Někdy se občas stane, že se cesty kamarádů rozejdou a přátelství už není tak intenzivní, i když se člověk opravdu hodně snaží. Ke kamarádství ale nelze nikoho nutit. Neupínej se tedy jenom na tuhle jednu kamarádkou, ale soustřeď se i na vztahy s ostatními kamarády a spolužáky.
Na téma přátelství si můžeš přečíst i nějaké články u nás na webu:
Držím palce, ať vše co nejlépe dopadne, a když budeš chtít, klidně nám zase napiš :) Martina
redakce IN!
Otázka: Kamarádky mi přebraly koníček... Ahoj, kdysi jsem chodila na základní školu, ale tam na mě byli v celku zlí. Snášela jsem to dlouho až se to nakonec začalo řešit a já jsem šla na jinou školu. Teď mám bezva kamarády a kamarádky na které se můžu vždy spolehnout. Jenže jak to tak bývá tak se přece jen vyskytl menší problém, všechny moje kamarádky byly v něčem dobré a já jsem trochu zaostávala. Konečně jsem našla něco co mě bavilo a byla jsem v tom dobrá. Jenomže to začalo bavit i pár dalších kamarádek. Ze začátku jsem si říkala že to je fajn, budeme mít společný koníček, ale postupně je to strašně chytlo a začaly být lepší už i v mé oblíbené činnosti. Říkala jsem si že s tím nic neudělám a nechám to být, vždyť jsem měla ještě jednu činnost která byla jen moje. Jenže i tuto vlastnost si po čase přivlastnily. Možná jsem na ně za to byla ze začátku naštvaná ale nemůžu jim to mít za zlé. Proto se chci zeptat je špatné že jsem na ně byla naštvaná a jak bych to mohla spravit. Bylo totiž hezké mít svůj vlastní koníček a nebaví mě hledat si nový když jsi ho pokaždé někdo přivlastní. 5.2.2020 18:04
Danča, 14 let
Odpověď:
Milá Dančo,
díky za zajímavý dotaz.
Je pochopitelné, že tě mrzí, když si někdo "přivlastní" tvůj koníček, ale není dobré naplňovat se naštváním nebo třeba vztekem vůči druhým. Všichni asi máme tendenci chtít být něčím zajímaví a výjimeční, třeba tím jaký děláme koníček. Koniček by ale měl být něco, co tě baví, naplňuje a dělá radost. Pokud budeš dělat něco jenom proto, že to nikdo jiný nedělá a je to jen "tvoje", tak je dost možné, že tě to nebude tolik bavit. Navíc vůbec nevadí, když jednu věc dělá víc lidí, každý ji totiž dělá svým vlastním způsobem. A je to super, když můžete dělat něco společně s kamarádkami třeba dohromady :)
Stejné je to i s porovnáváním toho, kdo je v něčem lepší. V mnoha oblastech (třeba v nějaké kreativní činnosti) je navíc hodně subjektivní, kdo je lepší. Nezaměřuj se tedy na to, jestli je někdo lepší a jestli někdo dělá to stejné co ty. Najdi si koníček (nebo klidně víc koníčků) podle toho, co tě baví a soustřeď se na to, jak se zlepšuješ ty sama. Neporovnávej se s ostatními, ale zeptej se sama sebe: Jde mi to lépe než před týdnem? Před měsícem? Baví mě to a mám ze svého koníčku radost? Tak ať se ti daří! Martina
redakce IN!
Otázka: Kamarádka se se mnou nechce bavit... Moje kámoška mi řekla že by jsme se spolu měly méně bavit. Vždycky jsme se spolu bavily ale potom mi to řekla. Je to moje jediná kámoška a nevím co dělat. 21.1.2020 12:27
Veru, 12 let
Odpověď:
Milá Veru,
díky za tvůj dotaz. Mezilidské vztahy bývají složité, někdy se spolu lidé přátelit přestanou, někdy se spřátelí s někým jiným, někdy přátelství přestane být tak intenzivní, jako bylo na začátku... Stát se může cokoliv.
Chápu, že to, co ti kamarádka řekla, opravdu zamrzí. Řekla ti kamarádka, proč byste se spolu měly méně bavit? Zkus si s ní o tom promluvit a zjistit, co se děje. Podle toho se pak bude dát vymyslet, co dělat dál. V klidu si spolu někde sedněte nebo se běžte projít. Řekni kamarádce, že ji máš ráda a nechceš o ni přijít, a že by sis o tom ráda promluvila. Co vlastně pro ni znamená méně se bavit a proč to tak kamarádka chce? Možná můžete být kamarádky, i když si třeba nebudete psát každý den...
Neboj se také spřátelit se i s někým dalším, třeba u vás ve třídě. Zkus třeba mrknout třeba na tenhle náš článek: https://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm
Držím palce, ať se situace s kamarádkou vyjasní, a kdybys potřebovala, klidně nám zase napiš :) Martina