Milá Léňo,

děkujeme za zajímavý dotaz. SEbestřednost (egoismus) tak trochu patří i k dospívání (dospívající více pozoruje sám sebe, poznává a hledá se, je často zahleděný do svých problémů, vnímá spíše, jak druzí ubližují a křivdí jemu a nezamýšlí se moc nad tím, co (ne)dělá pro druhé on sám,...), ale u některých lidí tato vlastnost (jakási nevyzrálost) přetrvá až do dospělosti.

Někdy je těžké poslouchat pořád jenom o tom, co se (ne) podařilo tomu druhému, co zažil, s čím se setkal, jaké má problémy,... Za všemi těmito nářky nebo sebechválou se skrývá jediné: potřeba být milován. Ne proto, co udělal, co dokázal, ale prostě proto, jaký je. I s jeho chybami. Je to sice těžké, ale je to jedinná možnost, jak tohoto člověka naplnit tak, aby byl schopný vidět i druhé. Protože vyjít ze sebe a rozdávat lásku a radost druhým můžeme až tehdy, když lásku a radost sami máme.

Zkus se učit mít takové lidi ráda. Projevovat jim svou pozornost a pochvalu bez toho, že by na sebe museli upozorňovat sami nebo si ji museli nějak zasloužit. Třeba pošli milou sms jen tak, bez důvodu. Nebo můžeš takového člověka vyzvat, abyste spolu šli navštívit někoho nemocného či starého,... motivovat ho k tomu, aby si všiml i ostatních. JIstě tě napadnou ještě další způsoby, jak dát někomu najevo prostou radost z toho, že je.  

Fandíme Ti a myslíme na Tebe! 

Ahoj Zuzko,

odpověď na tuto otázku bude nejlépe vědět Tvůj kamarád sám. V tomto případě totiž platí, že kolik je na světě lidí, tolik významů může mít změna jejich chování. Nemusí to znamenat vůbec nic, třeba se mu to oslovení začalo jenom líbit nebo zkouší, jak zareaguješ, ale klidně se jej na to zeptej. Pokud jste opravdu kamarádi, nemusíš se ho bát zeptat. 

Přejeme hezké dny!

Milá Týno,

v životě i v kamarádství občas přijdou těžké chvíle.  A zvlášť, když zrovna začínáte procházet obdobím plným změn. Měníš se Ty, mění se i Tvé kamarádky. Jak zůstat i navzdory všem změnám dobrou kamarádkou?

V první řadě si musíš uvědomit, že ke kamarádství nemůžeš nikoho nutit. Ani dělat z kamarádky svoje osobní vlastnictví ("je to moje kamarádka a ničí jiná"). To je moc důležité. Když se Tvé kamarádky rozhodnou, že se budou bavit i s Tvojí sestrou, máš dvě možnosti:

1) Přijmout situaci tak jak je, se všemi si promluvit o tom, jak se cítíš a snažit se být kamarádka se všemi třemi. I když už to možná nebudou Tvoje nejlepší kamarádky, možná časem zjistíš, že víc kamarádek znamená víc zážitků, víc pohledů na věc.

2) Poohlédnout se po jiných kamarádkách. Možná je u vás ve třídě někdo, kdo by se s Tebou rád bavil, ale zatím sis ho kvůli trápení s jinými kamarádkami nevšímala. 

Pomoci by Ti mohly i rady v březnovém čísle IN! 

Měj se moc pěkně! Myslíme na Tebe. 

Milá Eliško a Terko,

kamarádství (stejně jako jiné vztahy) je moc krásné, ale stává se také, že přicházejí spory, hádky, problémy. Někdy je způsobíme my, někdy naši kamarádi, ale vždycky Je na nás, jak se k celé situaci nakonec postavíme.

Píšete, že jste spolužačce napsaly, že jí odpouštíte. To je super věc. Nevíme ale, v čem přesně byl problém, kvůli čemu jste se pohádaly. Možná, že jenom slova o odpuštění nestačila. Někdy je potřeba se omluvit, a to i v případě, kdy si myslíme, že někdo ublížil nám. Omluva totiž otevírá srdce druhého mnohem lépe než věta "odpouštíme Ti". Omluvou ukážete, že si uvědomujete, že ve sporu není nikdy chyba jenom na jedné straně. Vaše spolužačka se možná cítí ublížená kvůli tomu, že jste se postavily proti ní, že jste zklamaly její důvěru. Možná jste ji během hádky nějak poškodily, třeba tím, že jste o ní řekly něco nepěkného před ostatními. V tom případě by bylo dobré, kdybyste to také odvolaly. Ano, je to těžké, veřejně přiznat chybu, ale když se něco pokazí, je potřeba to také napravit. A my věříme, že vám za to vaše spolužačka a kamarádka stojí. 

A ještě něco: Někdy je potřeba tomu druhému nechat čas, aby hádku "strávil", a potom přišel, až sám bude chtít. Tento čas můžete využít třeba k tomu, že se za spolužačku společně budete modlit. Třeba jeden "Otčenáš" denně. Myslíme na vás, abyste se brzy všechny usmířily!  

Milá Slunečnice,

v období dospívání dochází k mnoha proměnám. Měníš se Ty a mění se také Tvoje kamarádky. Zatímco na konci 7. třídy jste ještě byly děti, teď se z vás začínají pomalu stávat ženy. S tím souvisí i to, že se vám postupně začínají líbit kluci, a to také přináší nejeden spor. To je ve vašem věku úplně normální. Protože každá z vás prožívá dospívání jinak, je důležité, abyste v této době zmatků měly něco, co vás spojuje, třeba se pokusily obnovit váš společný zájem.

Psala jsi, že už se vašemu koníčku téměř nevěnujete. To je škoda. Nevíme, co vás předtím spojovalo, ale pokud se už ostatní kamarádky cítí na váš společný zájem "velké", můžete zkusit vymyslet něco jiného, co vás bude zase spojovat. Třeba podnikat pravidelné společné výlety, založit amatérskou taneční skupinu, zapojit se do nějakého projektu (třeba pro pomoc potřebným) apod. Zkus to navrhnout té kamarádce, se kterou jsi si v současnosti nejbližší a společně můžete vymyslet, jak zapojit i ostatní holky, aby se žádná necítila sama. 

Ještě jedna rada: Při rozhovoru s (kteroukoli) kamarádkou se vždycky snaž mluvit o SVÝCH pocitech (ne o tom, jak se chová ona, ale jak na TEBE její chování působí). Potom je důležité, abys jí dala svobodu. Ke kamarádství, stejně jako k lásce, nemůžeme nikoho donutit. Pokud se vaše kamarádství nezmění, budeš mít čisté svědomí, že jsi pro něj udělala vše.  

Držíme palce a myslíme na Tebe!

Milá kÁ,

svět může být hezké místo právě díky tomu, že každý z nás je trochu jiný a různě se doplňujeme. Představ si, jaké by to bylo, kdyby všichni lidé byli skvělí baviči, ale nikdo by je neposlouchal, nikdo by se jim nesmál, protože by každý jden čekal na příležitost, až bude moci "zazářit". Možná, že nejsi prvoplánově zábavná a ostatní nepadají smíchy ze židlí, když něco vyprávíš, ale určitě máš smysl pro humor, a co je ještě důležitější, dokážeš druhým naslouchat a navazovat blízké kontakty s lidmi.

V době dospívání, ve které se teď nacházíš, má člověk pocit, že musí mít co nejvíc kamarádů, aby zapadl do kolektivu, aby ho druzí brali, respektovali. Až později v životě zjistí, že mu stejně zůstane jen pár opravdových přátel. A že je lepší mít jednoho nebo dva opravdové přátele než dvacet falešných, kteří s tebou jsou třeba jen proto, že je s tebou zábava, ale jakmile se něčím trápíš, rozprchnou se a nechají tě samotnou.

Ty máš dar jít ve vztazích do hloubky, tak ho využívej. Nehoň se za povrchními vztahy a za klamavým smíchem spolužaček, to všechno je jenom takové pozlátko. Opravdový kamarád se pozná v těžkostech. Rozvíjej to, v čem jsi dobrá a nesnaž se být někým jiným - mluv o tématech, která Ti nedělají problém, vyslechni druhé, pochval je, potěš slovem, a pokud Tě nic vtipného ve větší skupině nenapadá, netrap se tím. Připomeň si, že máš jiné dary a raději se zaměř na to, aby sis všímala toho, co se Ti daří, co Ti jde. Tak budeš pozitivně naladěná a pro své přátele budeš obohacením.

Držíme palce!

Milá Z.,

víš, tři kamarádky, to je vždycky těžké. Většinou se dřív nebo později spojí dvě proti jedné. A něco podobného teď prožíváš. To, jak se k Tobě ta děvčata chovají, nemá už s kamarádstvím moc společného a neměla by sis nechat naschvály a výsměch líbit. 

Na Tvém místě bych si s nimi buď otevřeně a upřímně promluvila a tom, jak na Tebe jejich chování působí, a nebo se rozhlédla kolem sebe a přestala být závislá jenom na těchto dvou kamarádkách. Určitě je ve Tvém okolí někdo, kdo by o Tvé přátelství stál. Když s Tebou nejdou ven Tvé "kamarádky", můžeš zkusit oslovit někoho jiného. A pokud by sis s hledáním kamarádů nevěděla rady, zkus se přihlásit na nějakou víkendovou akci na nejbližší DCŽM. Věříme, že se Ti podaří najít takové kamarádky, které si budou Tvého přátelství vážit.

A kdo ví? Možná si až potom Tvé "kamarádky" uvědomí, koho v Tobě ztrácejí a začnou se chovat jinak. Myslíme na Tebe.

Ahoj kikino,

protože tento seriál sama nesleduji, zeptala jsem na názor kamarádky, která má větší přehled.

Řekla toto: "Záleží na tom, kolik člověku, který seriál sleduje, je let, a co si z toho odnese. Já osobně bych to určitě doporučila až tak od 15 let. Je to sice fantasy dobře a čtivě psaná, ale je to hodně o násilí, sexu, hře bez pravidel. Jde tam o získání moci a většinou vítězí ten, kdo je lstivější, prohnanější, víc bez ohledů na druhého a většina těch, co jsou aspoň trochu dobří, velice brzo umírá. Je to rozhodně určené spíš pro dospělé. Záleží, co si z toho kdo odnáší.

Pokud by to mělo někoho vést k nějakým násilnostem nebo to v něm vzbuzovat nějaké představy atd., pak je lepší se tomu vyhnout, jako každému jinému pokušení. Pokud někoho baví ten příběh, pak to podle mě může klidně sledovat, ale asi až od určité vyzrálosti."

Zbytek nechám na Tvém (vašem) uvážení, je dobře, že nad takovými věcmi přemýšlíš a nechceš sledovat něco jenom proto, že to "sledují všichni". Z redakce Ti přejeme hezký den!    

Milá Any,

je složité kamarádit se s lidmi, kteří se hádají, že? Mohla by ses každé zvlášť zeptat, co jí na druhých kamarádkách vadí. Uvidíš, co Ti řeknou. Třeba by něco z toho šlo změnit.

Chování druhých změníš jen těžko, ale můžeš se snažit být dobrou kamarádkou všech a pokusit se svým kamarádstvím "nakazit" i je. Jednoduše trvej na tom, že se budeš bavit se všema, protože je máš ráda a záleží Ti na nich. Samozřejmě nic nepokazíš ani tím, že se za ně budeš každý den modlit. Jak se zachovají, je už na nich, ale Ty budeš vědět, že jsi pro jejich usmíření udělala maximum. 

Myslíme na Tebe a přejeme Ti hezké dny! 

Milá Majdo,

je vidět, že máš dobré a citlivé srdce a hádka kamarádek Tě moc trápí.

Nevíme, proč se tvoje kamarádky hádají, takže je obtížné poradit, co máš konkrétně říct. Můžeš pomoci hlavně tím, že se jim svěříš se svými pocity - řekneš, jak moc Tě trápí, že se hádají, že máš ráda obě ráda a byla bys ráda, kdyby se zase spolu bavily. Můžeš také zkusit kamarádkám navrhnout, aby si to vyřešily mezi sebou a netahaly do toho zbytek třídy. A rozhodně nic nezkazíš modlitbou.

Zbytek si už Tvé kamarádky musí vyřešit samy. Někdy se musíme smířit i s tím, že se druzí chovají jinak, než bychom chtěli a že všechno neovlivníme. Každopádně na vás všechny budeme pamatovat i my!