Ahoj,

díky za důvěru. Zkusme se na to společně mrknout:). Přátelství, kamarádství je moc krásná "věc", ale když se něco ve vztahu pokazí, je to o to bolestnější a těžší se z toho zase dostat.  Neznám váš problém, ani to, jestli  jste bývaly moc dobré kámošky, nebo "jenom" spolužačky ...

Pro začátek bys možná mohla zkusit bývalou kámošku pozdravit, když se potkáte nebo se usmát. Víš, když se člověk na někoho zlobí, i když si myslí, že na to má plné právo, tak po čase zjistí, že  je nespokojený i sám. Alespoň já tu zkušenost mám:). A když pak tomu, kdo mě naštval, řeknu: "Už se na tebe nezlobím" nebo "Odpouštím ti", tak cítím, že i ze mě něco ošklivého "spadlo"... A  i když si to v počáteční fázi pořádného naštvání nechci přiznat, tak později musím uznat sama sobě, že moje neodpuštění ( i když si říkám, že jsem přece já měla pravdu a omluvit se měla ona(on)!!) ničilo v prvé řadě mě. Moc hezký článek je i na našem webu, zkus si ho přečíst a popřemýšlej:). Myslím na tebe. M.

http://www.in.cz/clanky/pratelstvi/zradila-me-kamoska-usa.htm

Milá violetto21,

v kamarádství někdy přicházejí chvíle, kdy je potřeba si navzájem otevřeně promluvit, i když to může být nepříjemné. Pokud ti vadí, jak se k tobě kamarádka chová, řekni jí to. Bez křiku a výčitek, ale upřímně. Promluv si s ní o tom, že tě moc mrzí, když se ti posmívá za zády a že nevíš, jestli jí můžeš věřit jako kamarádce, ale nerada bys ji ztratila. Zeptej se, jestli by to nešlo změnit. Třeba nakonec zjistíš, že ti tím nechtěla ublížit - možná si vůbec neuvědomuje, jak moc se tím trápíš nebo dělala legraci a trochu "přestřelila". To ale zjistíš jedině, když jí řekneš, jak se cítíš. Pozvi ji třeba k vám domů nebo zajděte na zmrzlinu - možností je celá řada, je ale důležité vidět se osobně (nepsat sms ani přes chat). Věříme, že to pochopí a držíme palce!

Milá Auro,

to je opravdu těžká situace. Přemýšlela jsem, jak bych jednala na tvém místě a vzpomněla si na podobnou zkušenost, kdy přede mnou na mou kamarádku rodiče křičeli a nadávali jí. Tehdy jsem mlčela. Bylo mně to líto a trápilo mě to stejně jako to trápí tebe, ale říkala jsem si, že tohle jsou věci, do kterých nemám žádné právo zasahovat. Je to mezi mou kamarádkou a jejími rodiči. Něco jiného by bylo, kdyby na ni křičel spolužák nebo  "kamarád/ka" či neznámý člověk na ulici. To bych se jí zastala. Ale sama cítíš, že do vztahů v rodině my kamarádi nemáme moc právo zasahovat, to si musí vyřešit rodiče s dcerou (dcera s rodiči) a bratr se sestrou (sestra s bratrem) sami.

Můžeš ale své kamarádce poradit. Co? Aby si s rodiči a bratrem o celé situaci v klidu promluvila a třeba se jim pokusila říct, že je jí nepříjemné, když ji kritizují před tebou a poprosit, jestli by si to s ní nemohli vždycky vyříkat až po tvém odchodu. S bratrem to možná bude větší oříšek, ale za to, že mu řekne, co se jí nelíbí (a nezapomene přitom pochválit aspoň jednu věc, pro kterou si váží), nic nedá. Pokud by se tvoje kamarádka  chtěla poradit s odborníky, může využít e-mail, chat, skype nebo telefon tzv. Modré linky důvěry. http://www.modralinka.cz/?page=ld

A ještě něco: Nezapomeň na svou kamarádku a vztahy v její rodině vzpomenout v modlitbě. My na vás obě také myslíme. Ať se vám daří!